JAKÉ VLASTNOSTI BY MĚL MÍT MODERNÍ ŘÍDÍCÍ PRACOVNÍK?
Řídící pracovník jako specialista v sobě kombinuje odborné znalosti získané v procesu odborného vzdělání a zkušenosti získané při výkonu práce. Také je žádoucí, aby měl určité osobní schopnosti a kvality. Ještě existuje cosi, čím je toto všechno v psychice provázáno, o čemž pojednáme níže. Pokud některá z výše uvedených složek chybí, je velmi pravděpodobné, že pracovník se sice nazývá manažerem, ale ve skutečnosti jím není.
Vzdělání, zkušenosti, přirozené schopnosti
Pojďme postupně analyzovat jednotlivé složky:
1. Vzdělávání
Pro přípravu dostatečně kvalifikovaných odborníků v oblasti řízení je nutné získat manažerské vzdělání, nejlépe na základě dosavadního vysokoškolského vzdělání a praxe v konkrétním oboru činnosti.
Manažer musí mít následující dovednosti a disciplíny:
- pro pochopení předmětné oblasti řízení a hospodaření: teorie řízení a teorie podobnosti mnohoodvětvových makroekonomických systémů;
- základy psychologie a sociologie;
- biologie a zeměpis svého regionu – pochopit, že příroda je prostředím lidské činnosti a její stav (nikoliv ekonomika) nejvíce ze všeho ovlivňuje stav ostatních oblastí života a ovlivňuje zdraví lidského těla a psychiky;
- kurz legislativy s rozborem a přehledem konkrétních zákonů o hospodaření a finančních záležitostech jako celku;
- základy matematiky: lineární a vektorová algebra, lineární programování, teorie množin, teorie pravděpodobnosti, matematická statistika, numerické metody, algoritmus dynamického programování, teorie míry; ty jsou nezbytné k tomu, aby řídící pracovník dokázal spočítat a vyhodnotit důsledky své činnosti i chápat fungování národního hospodářství;
- metrologie a měřicí praxe, standardizace a certifikace, nezbytné pro zajištění systematického a konzistentního rozhodování;
- účetnictví – pro porovnání účetních systémů používaných v různých zemích a systémů pro sběr a analýzu makroekonomických statistik;
- schopnost rychlého čtení a tisku, jako základ pro uvolnění času pro sebevzdělávání a rozhodování;
- cizí jazyky – pro studium cizojazyčné literatury za účelem studia zahraničních zkušeností.
Za těchto podmínek musí řídící pracovník umět řídit dle Úplné funkce řízení, čili: identifikovat faktory prostředí, které vyvolávají potřebu řízení; vytvářet vektory cílů; formulovat nové koncepce řízení; kontrolovat kvalitu řízení a dosahování stanovených cílů; zlepšovat metodiku a schopnosti predikce při řešení problému stability řízeného objektu ve smyslu předvídatelnosti jeho chování.[1]
Specialista, který si osvojil takový soubor znalostí, bude dobře rozumět procesům řízení a fungování národního hospodářství.
Je třeba poznamenat, že v současné době nevzdělává takové odborníky žádná univerzita na světě, protože současné vzdělávací standardy neodpovídají životním potřebám. Tento problém zaznamenal i V.V.Putin v jednom ze svých programových článků, v němž zadal ministerstvu školství a vědy úkol zrevidovat vzdělávací standardy v oblasti sociologie, managementu, ekonomie a práva:
„…v systému vysokého školství je nezbytné obnovit elementární pořádek . Na trhu je velké množství univerzit (včetně státních), které přímo porušují lidské právo na zdravé znalosti. Rosobrnadzor v tomto ohledu jedná neefektivně. Navrhuji, aby během let 2012-2014 naše přední univerzity za účasti vědců z Ruské akademie věd a mezinárodních odborníků provedly audit všech vzdělávacích programů vyššího odborného vzdělávání. Především v ekonomii, oblasti práva, managementu a v sociologii.“
2. Zkušenosti
Řídící pracovník, který získal kvalitní manažerské vzdělání (a možná měl již od počátku schopnosti řídit), tak či onak narazí při práci na skutečné problémy. Pro vstup do sféry řízení jakýchkoli procesů je nezbytné získat zkušenosti, a proto má smysl začínat pod vedením zkušenějšího manažera nebo začít s řízením v menším měřítku. Jak ukazuje praxe, kvalita řízení je znatelně lepší, pokud např. přednosta kraje nebo starosta velkého města před nástupem do funkce stihl být ředitelem závodu, starostou menšího obvodu popř. okresu. Takto byl postaven hierarchický systém kádrů v nedávné sovětské minulosti.
Pracovník řídící velké systémy (okresy, města, kraje) musí mít přinejmenším kvalitní vzdělání a pracovní zkušenosti. Stane-li se šéfem kraje nebo starostou města člověk bez praxe nebo specializovaného manažerského vzdělání, případně ani jednoho, hrozí tomuto území a jeho obyvatelstvu katastrofa nebo situace, kdy za jeho zády rozkazují úplně jiní lidé, společností nekontrolovaní a sledující své vlastní sobecké cíle. Kromě toho je možné vyvodit zcela jednoznačné závěry o potřebných morálních a etických kvalitách řídícího pracovníka, které mu umožňují, aby držel funkci umožňující řízení velkého počtu lidí a velkého systému bez jakýchkoli znalostí a zkušeností.
3. Osobní schopnosti a vlastnosti
Určitá část lidí projevuje své řídící schopnosti již od dětství a mládí, v procesu organizování různých malých i velkých záležitostí.
To se projevuje i tak, že člověk s vyšším vzděláním v jiném oboru, než je řízení, dokáže celkem kvalitně řídit procesy v různých oblastech. Ale takových příkladů jsou mezi tisíci řídícími pracovníky jednotky.
Dalším faktorem, který ovlivňuje kvalitu práce takových řídících pracovníků, jsou nové podmínky v oblasti informací. Frekvence aktualizace informací ve společnosti dnes výrazně převyšuje frekvenci generační obměny, jak o tom hovořil běloruský prezident ve svém poselství Národnímu shromáždění:
„…znalosti a získané dovednosti fantasticky rychlým tempem zastarávají. A v souvislosti s tím i psychologie lidí. Vznikají vědní obory a celá hospodářská odvětví, která nikdy předtím neexistovala“.
Jestliže dříve žil člověk celý život v technicky homogenním prostředí, nyní se během jeho života okolní informační a technické prostředí mnohokrát mění. Všichni nyní žijeme v nepřetržitě se měnícím toku informací, což vyžaduje, a to zejména od řídících pracovníků, umění činit nestandardní rozhodnutí, přepracovávat metody činnosti „za pochodu“, a to vyžaduje tvůrčí myšlení.
S přihlédnutím k tomu, že takových řídících pracovníků je velmi málo, že počáteční vlohy již nemusí pro efektivní fungování vedení stačit, že řídící pracovník nemá právo udělat chybu, protože mnoho lidí může trpět, můžeme vyvodit následující závěr: řídící pracovník potřebuje kvalitní manažerské vzdělání.
CO SPOJUJE VŠECHNY KOMPONENTY POTŘEBNÉ PRO PROFESIONÁLNÍHO ŘÍDÍCÍHO PRACOVNÍKA?
Podíváme-li se na fungování psychiky, pak mravnost, jako systém vzájemně propojených a vzájemně závislých hodnocení okolních životních jevů jako „dobré“, „špatné“, „lhostejné“ je jakýmsi vnitřním „tmelem“, který spojuje sklony, zkušenosti a vzdělání řídícího pracovníka a kromě toho nasměrovává jeho psychiku k volbě toho či onoho cíle. Na mravnosti je jako na základní kostře postaven jak světonázor, tak i kultura myšlení jednotlivce.
Vzdělání, zkušenosti, vrozené schopnosti = mravnost.
Toto platí nejen ve vztahu k řídícímu pracovníkovi, ale i ve vztahu k jakékoliv osobě. Pokud mají řídící pracovníci, kteří zastávají nějaké mocenské pozice, špatnou morálku, často zneužívají pravomoci svého postavení k sobeckým účelům, bez obav, že by se museli zodpovídat, a to ani nejvyššímu vedení země. Děje se to jak vědomě, tak i na nevědomé úrovni díky pocitu, že je tak jako tak nemohou z vedoucích pozic vyhodit, protože najít za ně náhradu nebude tak snadné. Pokud čelí hrozbě, že by mohli být nahrazeni talentovanějšími, schopnějšími a mladšími, udělají cokoliv, aby tomu zabránili. Tehdy se služební prioritou nestává přínos pro společnost, ale vzestup po mocenském žebříčku jakýmikoliv prostředky a metodami, získání co nejpohodlnějšího, vysoce placeného místa práce a vymýcení jiných talentovaných řídících pracovníků, kteří by mohli nastoupit na jejich místo.
[1] https://www.ksbpress.cz/dvtr-dostatecne-vseobecna-teorie-rizeni/