Světová válka elit proti lidstvu

Hloupý Honza pro nás přeložil vynikající rozbor situace, který natočil známý historik Andrej Fursov.

https://zen.yandex.ru/media/govoritfursov/kakoi-mir-stroiat-mirovye-elity-tri-glavnyh-udara-po-chelovechestvu-andrei-fursov-61d0c25add6ab369877bbb09

V uplynulém roce se toho dělo hodně, ale myslím, že hlavní událostí, hlavní událostí svou podstatou, byla sociální válka, která se rozhořela v celosvětovém měřítku mezi těmi nahoře a těmi dole. Kdysi dávno, v 90. letech 20. století, americký sociolog Christopher Lasch vymyslel termín „Vzpoura elit“. Napsal knihu s názvem „Vzpoura elit“. Pojednávala o tom, že zatímco od desátých let 20. století byly masy v ofenzivě, která vyvrcholila Říjnovou revolucí v roce 17, pak zhruba od přelomu 60. a 70. let jejich hnutí začalo slábnout a vystřídala jej protiofenziva elit.

Ke zvratu došlo již na přelomu 60. a 70. let proto, že kapitalistický systém se dostal do slepé uličky. Západ to dobře chápal. Dobře si uvědomoval, že je načase změnit zřízení. Že další průmyslový a demokratický rozvoj politického systému povede k posílení dělnické třídy, vyšší vrstvy dělnické třídy a střední třídy. A s tím bylo potřeba něco dělat. Tento problém však nebylo možné vyřešit, dokud existoval Sovětský svaz. Takže nejprve byl Sovětský svaz, jeho chamtivá a hloupá sovětská nomenklatura, vtažena prostřednictvím Římského klubu do globálních her. A když se pak v 80. letech našly síly odhodlané změnit společensko-ekonomické uspořádání v samotném Sovětském svazu, tyto síly uvnitř systému jako  dvojití agenti, sovětští i západní, Sovětský svaz zničily.

Rozpad Sovětského svazu způsobil, že Západ, kapitalistický systém, získal 15-20 let „hojnosti“. Byla to doba, kdy bývalý socialistický tábor rozkraden a někteří z něho dobře žili. Jenže nakonec přišla krize roku 2008… Byla to odložená krize, podle západních i sovětských prognóz měla přijít už v letech 93-95. Tehdy jsme měli skvělého prognostika, vědce a vůbec fantastickou osobnost – Pobiska Kuzněcova. Ten tedy v roce 82 zpracoval pro Andropova prognózu, podle níž měla v letech 93-95 vypuknout krize, po níž by měl kapitalistický systém v podobě, která trvala 20 let, přestat existovat. Zda se ta prognóza dostala k Andropovovi, to nevím, ale do západních think-tanků ano. Takže krize byla odložena až na rok 2008 a když přišla, bylo už všem jasné, že systém se hroutí.

Krize byla „utopena“ v penězích, které po tom přestaly být penězi. Peníze přece nejsou jen papír, je to určitý nástroj. Peníze mají pět funkcí. Pokud si dovolím vytisknout bilion dolarů a pošlu je do oběhu, už to nejsou peníze ani finance. Je to něco zcela jiného. A právě v roce 2008 se finanční kapitál proměnil ve financialismus. Tedy na cosi, co už nesouvisí s penězi, nýbrž s vůlí těch, kdo točí tiskařským strojem. A začalo být jasné, že se kapitalismus musí definitivně přeměnit v něco jiného. Jenže k tomu je potřebná situace, kdy si konkurují dvě střediska [moci]. Sovětský svaz už nebyl, takže bylo nutné vytvořit nějaké napětí. Proto byl v letech 2007-8 na Západě vypracován evoluční plán přechodu k postkapitalismu.

V základu tohoto plánu ležely Spojené státy, jejich zachování jako seskupení nadnárodních korporací a částečně také jako státu. Evoluční plán byl rozpočítán tak, aby se vyvíjel po dobu 16 let. 8 let Obama, 8 let jeho nástupkyně Clintonová. Plán byl založen na vytvoření dvou transoceánských komunit: transatlantické a transpacifické. Tyto komunity si měly navzájem konkurovat a tím vytvořit novou dynamiku systému, který by se plynule vyvíjel od kapitalismu k postkapitalismu. A věrchuška by si v postkapitalistické společnosti udržela své pozice.

Přičemž tato dvě transoceánská společenství byla naplánována tak, aby v nich byly vytvořeny megakorporaceovládající jednotlivé státy. Například v Transpacifickém společenství se jejich systém pravidel, “Ústava“, inspirovala vzorem vztahů mezi Východoindickou společností a indickými knížectvími. S tím rozdílem, že nyní by role Východoindické společnosti byla svěřena korporacím a role indických knížectví by připadla jednotlivým státům. V podstatě se mělo jednat o privatizaci právního systému, privatizaci státu jako takového. Jenomže, jednoduše to vypadalo pouze na papíře.

V roce 2016 přichází Trump. Síly, kterým nevyhovuje scénář, ve němž by vládly platformy jako Google, Microsoft atd., prosadily svého kandidáta. A jedna z prvních věcí, kterou Trump udělal, bylo nevratné rozbití transpacifického i transatlantického společenství. Síly, které kdysi přivedly Obamu, definitivně pochopily, že Spojené státy se nemohou stát základnou evolučního přechodu. Bude zapotřebí najít něco jiného a Spojené státy budou muset být obětovány. Čímž vznikla otázka, jak se vypořádat s rozpory, které se v dějinách kapitalismu řešily světovými válkami.

Světová válka je s ohledem na jaderné zbraně nemožná. Tato varianta je vyloučena. Avšak světová válka je [jedním] druhem sociální katastrofy. Kde je psáno, že „horká“ válka je jediným [možným] typem sociální katastrofy? Existují i jiné typy. Například v roce 2010 Attali v odpovědi na dotaz, jaké faktory by mohly usnadnit přechod k novému světovému řádu, řekl, že jsou různé a jako jeden příklad zmínil pandemii. Něco, co by bylo prohlášeno pandemií… Povšimněte si, že WHO nedávno vydala prohlášení, že ona pandemii oficiálně nevyhlásila. Šlo o neoficiální názor… Distancovali se. To znamená, že veškeré námitky adresované vládám nebo WHO jsou marné. Přesto, však jmenovitě WHO, vyhlásila pandemii. A všechny vlády, s výjimkou Švédska a Běloruska, srazily paty.

To, co se odehrává poslední dva roky, je metoda sociální války špiček proti masám. To už není pouhá vzpoura elit. Je to skutečná sociální válka. Určité části světových špiček se říká akcessisté. Termín pochází z anglického slova „access“ – přístup – a vztahuje se na korporace, které ovládají sociální sítě. Takže je to Microsoft, Apple, Amazon a další. Jaké jsou jejich cíle? Zaprvé je to zavedení kontroly nad nehmotnými výrobními prostředky. Chování, potřeby, hodnoty, představy. To je to, čím se zabývají takzvané digitální sociální platformy. Druhým cílem je vyvlastnění zhmotnělé práce, kapitálu, kterým disponují malé a střední podniky. Jak to uděláte? Velmi jednoduše. Jednou možností je Schwabův podílnický kapitalismus, druhou je inkluzivní kapitalismus, to je zase Rothschildův program. Tím dojde, pod rouškou kapitalismu pro všechny, ke zrušení kapitalismu. Někdo by řekl: „Zvláštní věc. Kapitalisté likvidují kapitalismus?“ Ale tak to je, kapitalismus jako systém se již vyčerpal a současná kapitalistická věrchuška, aby si udržela svou moc a privilegia, se musí proměnit v něco jiného.

Třetí věcí je likvidace ekonomické základny pracujících a střední třídy prostřednictvím zelené ekonomiky. A podkopání pozic průmyslového kapitálu, který je konkurentem finančníků. Pokud si vzpomeneme, Trumpovým sociálním pilířem byl především průmyslový kapitál. Když Trump řekl „vraťme Americe její velikost“… Velká Amerika je průmyslová Amerika 30. až 80. let. On právě chtěl přivést zpět ty síly, které byly ve výhodě, které se dostaly k moci na vlně Rooseveltova New Dealu. Co je to zelená ekonomika, zelená agenda? Jedná se o drastické zničení velké části průmyslu. Ožebračuje celé vrstvy obyvatelstva. A rozvrací celé země. Například uvaluje daně na boj proti antropogenní změně klimatu. Pro země, jako Mexiko, Alžírsko a Nigérie, je to hotová katastrofa. Zemím, jako jsou Norsko nebo Švédsko, které jsou zastánci zelené agendy, je to lhostejné… Jejich energetika je založena na vodních a jaderných elektrárnách a troše uhlí. Mohou si dovolit prosazovat zelenou agendu. Účelem  „zelené“ agendy je odsunutí značné části lidstva a nižších společenských vrstev Západu do hluboké minulosti.

Další způsob realizace, cíl této sociální války: atomizace společnosti. Má nejrůznější podoby. Bylo spuštěno „metaversum“. Sedíme doma, jsme odděleni, ale cestujeme si v těchto virtuálních světech. A nakonec to poslední, což je snížení spotřeby. Výrazné snížení spotřeby. Schwab o tom píše ve své knize, kterou napsal společně s Malleretem… No, řekl bych, že ji napsal Malleret a Schwab si tam jen doplnil příjmení. Působí totiž dojmem senilního starce, který už vůbec nic nezmůže, ale je to ikonická postava. Mluvící hlava… No, má termín „degrowth“. Growth znamená růst, degrowth je antirůst, ne-růst. Píše, že se musí přejít od růstu k „anti-růstu“. Přičemž absolutně cynicky a jezuitsky tvrdí, že „můžete méně spotřebovávat, ale život bude šťastnější“. Co je to za šťastný život? Vyspělejším zemím, tedy Západu, slibuje japonizaci. To znamená, že se musí snížit na úroveň, na které bylo Japonsko koncem 90. let, poté co ho Američané vyřadili jako karatista jednou ranou. Ostatním zemím, včetně Ruska, slibuje patagonizaci. Patagonie je chudá část Argentiny. Slibuje nám patagonizaci. Takže je to těchto pět cílů.

A teď jakými prostředky? Prvním prostředkem je medikalizace života. Druhým je boj proti antropogennímu vlivu na klima. Třetí oblastí je digitalizace. To vše dohromady jsem v jednom ze svých článků nazval bio-eko-technofašismem. Termín „fašismus“ zde samozřejmě nepoužívám v přísně vědeckém smyslu. Fašismus v přímém slova smyslu byl v Mussoliniho Itálii. Ve Třetí říši existoval nacismus, což bylo ještě horší než fašismus. I když, jak by řekl soudruh Stalin, „obojí je horší“. Tito tři „jezdci“ – medikalizace, boj proti změně klimatu a digitalizace – jsou tedy hlavními údery globální sociální války, která nahradila světovou válku mezi národy.

Digitalizace… Ne zchudnutí, ale drastické zchudnutí. Digitalizace může poskytnout například virtuální svět – seďte si ve svém bytě, žijte ze základního příjmu a ponořte se do virtuálních světů a myslete si, že cestujete. Nejdůležitější však je, že digitalizace ničí stát. Protože tyto digitální ekosystémy, jako je náš Sber, který mimochodem zahučel se strašlivou silou, stejně jako Rosnano… Digitalizace likviduje stát. S digitalizací již stát jako takový není potřeba. Je to jen skořápka, na kterou můžete svádět všechny problémy. Proto si myslím, že digitalisté [mocenské centrum založené na digitálních platformách]  stát nezruší, ale ponechá mu nepříjemné povinnosti. Stát ponese odpovědnost.

Ať už je náš vztah ke státu jaký chce, dokonce i v ultrakapitalistických zemích. Nicméně stát je v moderním světě teoreticky, zdůrazňuji teoreticky, jedinou ochranou malého člověka před korporacemi. Malého člověka bude chránit nikoliv kvůli němu samému, ale kvůli svým vlastním zájmům. Hroší kůže státní byrokracie, prostor státní byrokracie ve světě se pod tlakem korporací stále smršťuje. Proto tentýž Schwab tvrdí, že ve světě digitalizace už žádný stát existovat nebude. V tomto světle mi připadá „k popukání“ rozhodnutí, které jsme učinili v polovině října. Místopředseda vlády Černyšenko oznámil, že „bude založeno středisko pro studium čtvrté průmyslové revoluce,“ a že „budeme realizovat globální projekty Světového ekonomického fóra“. Jedním z těchto projektů je zničení státu. Naše ústřední vláda, náš vrcholný orgán, prohlašuje: „Bojujeme za suverenitu ve všech oblastech!“ A najednou část státní administrativy podepíše smlouvu: „Společně se Světovým ekonomickým fórem budeme realizovat globální projekty!“ Jedním z hlavních globálních projektů je zničení státu

A pak je tu další věc. Nedá se mluvit prostě o digitalizaci, ale o biokybernetizaci. Když svého času Schwab přišel s myšlenkou čtvrté průmyslové revoluce, ihned se mu vysmáli. Pompézně. Na Západě. A vysvětlili mu, že při tom tempu růstu, jaké současná světová ekonomika vykazuje, nejnižším za posledních 100-120 let existence světové ekonomiky… nemůže být řeč o žádné revoluci – ani průmyslové, ani žádné jiné. Jenže, jak se říká, to se pěkně sekli. Podstatné je, jak Schwab vysvětlil, co myslí tou čtvrtou průmyslovou revolucí. A řekl toto: „Zatímco první tři průmyslové revoluce spočívaly v tom, co my děláme se světem, co člověk dělá se světem, co vy děláte se světem, čtvrtá průmyslová revoluce je o tom, co se bude dělat s vámi. A dále cituji téměř doslova. Schwab říká: „Přijmete-li do svého těla cosi a stáváte se geneticky modifikovanými, změní se vaše identita.“ To znamená, že „čtvrtá průmyslová revoluce je o změně lidského genomu, jde o vytvoření jiného typu člověka.“ O to usilují transhumanisté. Hodně mi to připomíná film Pán prstenů, v jehož druhém díle Saruman a ve třetím díle skřet Morgoth křičí: „Věk lidí skončil! Začíná čas skřetů!“ Takže o to jde… ne tedy Schwabovi, ale silám, které stojí za Schwabem, proměnit lidi ve skřety.

Přihlásit se k programu Průmysl 4.0 znamená přihlásit se k destrukci tradičních hodnot. Konzervativních hodnot, které jsme u nás prohlásili za nedotknutelné. A druhé je zničení státu. No a kromě toho, z dlouhodobého hlediska digitalizace samozřejmě znamená zničení hotovosti. To dává smysl. Myslím, že pokud k tomu dojde v Rusku, nastane to až jako poslední. Protože v Rusku černé peníze využívá polovina vládnoucí vrstvy a ta tuto zónu jen tak nepustí. Zde je zlodějina naší záchranou. Mimochodem, s digitalizací je to stejné. A se čtvrtou průmyslovou revolucí také. Někdy našim lidem, kteří to kritizují, oprávněně, křičí: „Satanisti! Všechno předělají…“ říkám: víte, mám jen jedinou naději, že tahle parta… Prostě všechno rozkradou! A tak nezbudou prostředky ani na čtvrtou průmyslovou revoluci ani na nic jiného. Naděje na zlodějskou povahu těchto lidí. A kromě toho naděje na tuhost ruského života. Pobedonoscev svého času řekl: „Rusko je tvrdá země. Ani revoluce, ani kontrarevoluce v ní neproběhnou až do konce. A proto je výsledek obou přibližně stejný.“ Takže naděje… opatrná naděje je v tomhle!

Nejsem specialista, ale vím, že se do experimentů s modifikací lidského genomu investuje. Zvláště Rockefellerovy struktury. A investují do nich již od konce 19. století. Peníze na eugenické projekty ve 20. a 30. letech poskytovali Rockefellerové. Rockefellerovi lidé přišli ve 30. letech do Ruska, do sovětského Ruska. Velmi se zajímali o Pavlovovy experimenty, transplantační experimenty… tehdy byla psu transplantována druhá hlava. A to je velmi zajímalo. Mezitím se ve Třetí říši zkompromitovala eugenika. A tak Rockefellerové pokračovali v činnosti pod jiným názvem. Nezapomínejme, že v USA mají Rockefellerové téměř monopol na financování lékařského výzkumu všeho, co se týká člověka. Investují do něj od počátku. Mimochodem, to je velmi zajímavé, nejde jen o Rockefellery. I další rodiny, spoluzakladatelé Federálního rezervního systému (FED). Nevíme všechno, ale něco víme. Téměř všechny tyto rodiny se již od druhé dekády XX. století zabývaly studiem lidské dědičnosti a otázkami jejích modifikací. Můžete změnit genom, ale nemusíte a můžete změnit lidské reakce. Existuje něco jako fyletická evoluce. Máme jednoho badatele – Běljajeva. Nevím, jestli ještě žije, ale před 10 až 15 lety se v Novosibirsku zabýval domestikací lišek. Během dvou až tří generací vyšlechtil lišky domácí. Neměnil genom. Systematickým působením změnil reakci jednotlivých lišek. Dvě tři generace a na určitý vnější podnět reaguje jedinec tak, jak má, beze změny genomu. Tomu se říká fyletická evoluce. Opakuji však, že nejsem odborník, a proto bych se k tomuto tématu nerad vyjadřoval. To by měli dělat odborníci.

Faktem je, že v rámci digitalizace dochází k propojení státu s korporacemi. Vzniká principiálně nový útvar. V roce 2006 jsem napsal článek s názvem „Korporace-stát“. V Rusku jsem ji nemohl publikovat, vydal jsem ji na Ukrajině v roce 2006. „Expert“, Ukrajina. Pod názvem… oni to přejmenovali na „Korporace alias stát“. Snažil jsem se vysvětlit, co se děje především na Západě a částečně i u nás, když se objeví zásadně nová forma státu, která stát rozpouští v sobě samé. Zde máme ještě pojem národ-stát. Národ ačkoli se jedná o podstatné jméno, zde plní funkci přídavného jména. Tedy „národní stát“. Ale toto je korporace-stát. V žádném případě si jej nepleťte s korporátním státem! Korporátním státem byla Třetí říše. Toto je Mussoliniho Itálie. To je Franco, Salazar… Obvykle se jedná o pravicově autoritářský režim. Je to takový pokus o vytvoření sociálně střízlivého státu v pravicově-autoritářském provedení. Ale cílem korporace-státu je odříznout maximální počet lidí od sociálního koláče.

Korporace-stát je jako dravá vosa, která propichuje hmyz skrz jeho chitinový plášť, kam naklade vajíčka. Larva hmyz sežere. Když ji dojí, vylíhne se nová vosa a vyletí. To, co se nyní odehrává před našima očima, je spojením tří forem. Korporace, stát a takzvaná „hlubinná moc“, o níž se nikoliv náhodou začalo hovořit. Zejména „hlubinná moc“, protože stát je formalizovaná věc. Vzniká zcela nový fenomén, který bude, pokud vše vyjde, disponovat touto digitální mocí. Má to však jeden problém. Tato sociální válka, kterou rozpoutala horní vrstva proti té dolní, zasáhla určitou část světové elity, které se to ani trochu nelíbilo. Právě tato vyšší vrstva vyzvedla Trumpa. Právě ona nyní sponzoruje masové demonstrace proti zákazům na Západě. Dochází ke střetu klanů. Navenek se to projevuje jako zdánlivě bizarní jevy. Například. Asi před dvěma nebo třemi týdny zveřejnil časopis Economist, který vlastní rodina Rothschildů, článek, v němž se píše o tom, že epidemie skončí v roce 2022. A doslova o týden později, jako na povel, řekl Gates přesně totéž! Gates, který vykřikoval, že se blíží strašlivé epidemie! Všichni zemřeme! A tak dále. Najednou také hlásá, že „v roce 2022 epidemie skončí“.

Nevíme, proč se to stalo? Museli bychom mít důvěrné informace, ale některé odhady si můžeme dovolit. Za prvé, v uplynulém roce se už nějaké peníze vydělaly, a bylo jich hodně. Big Pharma vydělala až až! Digitální společnosti, Microsoft a všichni ti Bezosové a Zuckerbergové také vydělali slušné peníze. To je jeden z faktorů. Za druhé. Ukázalo se, že odpor je mnohem silnější, než se předpokládalo. Kromě toho, jedni vydělali a druzí nikoliv. To narušuje světovou rovnováhu. A je velmi pravděpodobné, že určitá část světových špiček pracuje na zastavení této formy sociální války, která je vedena na pozadí epidemie. A na spuštění něčeho jiného. Domnívám se, že hlavním směrem útoku, pokud tato skupina zvítězí, bude klimatické šílenství.

Kdypak v roce 2020 epidemie vypukla, kdy… Přesněji, nevypukla, nýbrž byla vyhlášena! To je třeba chápat velmi jasně. A jak už jsem zmíni, WHO se od ní dokonce distancovala, „my jsme nic nevyhlašovali“…. S tím my nemáme nic společného… Takže v květnu 2020, na začátku, o květnových svátcích, jsem říkal, že po zdravotní bude následovat klimatická agenda. Mýlil jsem se. A v Americe rozjeli BLM, protože bylo zapotřebí zlikvidovat Trumpa. Bylo potřeba řešit problém V Americe. Kdysi si ultraglobalisté mysleli, že Ameriku nelze zlikvidovat dříve, než zlikvidují Čínu a Rusko. Jenže se ukazuje, že Amerika Trumpova typu a síly, které za ní stojí, jsou hrozbou pro ultraglobalismus. Takže Amerika musí být zničena. No, a pak lze přemýšlet, co udělat s Ruskem a Čínou.

Klimatická agenda je podstatně výkonnější, než ta lékařská. Umožňuje likvidovat celý svět, celé země. Epidemie a vše, co s ní souvisí, totiž funguje především na Západě, v Severní Americe a v západní Evropě. Čína tento problém vyřešila. V Rusku je to takové všelijaké.

Světové elity nejsou jednotné. Jedno „metaversum“ bylo vyhlášeno 29. října. Oznámila to jedna korporace, druhá – Microsoftem – to udělala 2. listopadu. Byla to reakce na tlak na tyto akcesistické platformy, který jsme viděli letos v létě. Nyní akcesisté a finančníci, kterým poskytuje krytí Biden a Harrisová, zlikvidovali Trumpa. Ale po Trumpově porážce, po jeho svržení, se začnou prát mezi sebou. A to se také stalo. Byl zahájen útok na Zuckerberga, na Microsoft. A odvetnou reakcí bylo oznámení  „metaversa“. To znamená, že nyní budeme svědky velmi intenzivního boje různých frakcí na vrcholu. Půjde o různé skupiny, které představují různá patra světové ekonomiky. Protože horní patro patří akcesistickým platformám. Ty jsou skutečně nejpokročilejší, nejlidožroutštější. Oni představují kontrolu nad člověkem. Není to kontrola nad zhmotnělou prací, kapitálem. Není to ani kontrola nad penězi. Jedná se o ovládání člověka. V dalším patře jsou finančníci. Potom technotronika. Pod ní průmysl. S průmyslem a průmyslovým kapitálem se vypořádali. Nyní budou měřit síly finančníci, akcesisté, a ti, které Brzezinski nazval technotronikou.

Sám Brzezinski krátce před svou smrtí prohlásil, že přichází globální chaos, který potrvá až do roku 2026. Ale myslím, že to byl velký optimista. Myslím, že tato dekáda  bude plná takových chaotických posunů. Protože žádné z těchto uskupení, akcesisté, finančníci a technotronici, se svých pozic nebude vzdávat. Budou bojovat na život a na smrt. Časem, někdy, se nějak dohodnou. Jako se například dohodla buržoazie s pozemkovou aristokracií po evropských revolucích roku 1848. Zde je však sázka vyšší, protože tehdy šlo o strukturální krizi kapitalistického systému, o přechod z raných dob manufakturního kapitalismu k průmyslovému kapitalismu. Nyní je v sázce budoucnost postkapitalistické společnosti. V této situaci budou lidé prostě bojovat o život. Mimochodem, rád bych připomenul, že Schwab napsal, že pokud alespoň jedna z velkých zemí, USA, Čína nebo Rusko, od tohoto projektu odstoupí, potom projekt vytvoření „nového normálu“ nebude realizován. A podívejte se, co se děje. V roce 18 se snažili zatlačit Si Ťin-Pchinga. Nezafungovalo to. A co nyní dělá Si Ťin-Pching? Likviduje čínské digitalizátory. Uvědomil si, že jsou pro čínskou moc  hrozbou, a proto musí oni sami vybudovat digitální stát a tyto platformy rozdrtit. Číňané tak mohou dokázat úžasnou věc. Mohou vytvořit digitální stát. To znamená, že stát zůstane zachován, ale bude digitální. Čína hraje 1:0 ve prospěch těch sil, které se těmto procesům brání. Trump byl svržen – 1:1. Takže zbývá Rusko.

Nastává zvláštní situace. Rusko je samozřejmě slabým článkem. Z ekonomického hlediska je slabým článkem. To znamená, že o osud projektu „nového normálu“ se hraje v nejslabším článku. Stejně jako na počátku dvacátého století. Rusko bylo slabým článkem a v něm vyrazila na povrch budoucnost. Ovšem budoucnost s takovou tváří, s jakou prorazila. Nyní se situace opakuje, takže si myslím, že v příštích 5 až 6 letech bude Rusko předmostím, prostorem nejtvrdších bojů o budoucnost. A z toho, jak boj dopadne zde, vyplyne, kdo vyhraje, která skupina… Jaká bude budoucnost. Zda bude totálně lidožroutská, s akcesisticko-finančnickou tváří nebo jiná. Je dost možné, že svět půjde do budoucnosti různými cestami. Mimochodem, z feudalismu existovaly cesty přesně tři. Německá, francouzská, anglická. Nejbrutálnější byla anglická. Němci a Francouzi byli mírnější. Vstupujeme tedy do velmi, velmi nebezpečné, ale velmi zajímavé doby. A myslím si, že v situaci takzvaného transferu nebo tranzitu 24. roku se dočkáme mnoha historických překvapení.