Často, když mluvím s lidmi o globálním pozadí probíhajících událostí, se mne řada lidí ptá: „Jak by to udělali? Jak by dokázali řídit celý svět?“ Neumí si představit, že by někdo dokázal ovládat masy lidí po celém světě. Přitom operace Covid je nádhernou ukázkou globálního řízení. Ale protože lidé znají a chápou pouze strukturní řízení, to bezstrukturní nezapadá do okruhu jejich pojmů a neexistuje pro ně. Myslí si, že aby někdo někoho řídil, musel by všude být nějaký šéf, který by rozdával rozkazy. Ale v každé zemi přece probíhají volby, do čela státu se dostávají různí lidé, různá uskupení a tím pádem není možné zabezpečit jednotné řízení napříč zeměmi světa.

Ovšem co je to za lidi, kteří se dostávají k moci v jednotlivých zemích? Z jakých skupin se rekrutují? Nejsou to žádní úspěšní politici na regionálních úrovních, kteří by se díky svým schopnostem ocitli až na vrcholu mocenské pyramidy. Přesto se objevili na kandidátkách a mají masivní mediální podporu. Velmi často jsou to mladí politici, stojící teprve na počátku své profesní kariéry.

Podíváme-li se nejprve za naše hranice, jací lídři se objevují tam, zjistíme jednu zajímavou věc. Mnoho ze současných politiků absolvovalo program Global Leaders of Tomorrow, který pořádalo Světové ekonomické fórum. Ano, to, které založil Klaus Schwab. Program začal v roce 1992 a kladl si za cíl  Public-Private Partnerships – tedy fúzi mezi státem a velkými společnostmi (také známý jako korporativismus). To mělo i silný vliv na výběr kandidátů do programu.

Už první ročník 1992 byl velmi úspěšný, což vidíme na některých jménech z dvou set účastníků: Angela Merkelová (kancléřka až od roku 2005), Tony Blair (premiér až od roku 1997), Nicolas Sarkozy, Bill Gates, Bono, Richard Branson (Virgin), Jorma Ollila (Shell Oil) a José Manuel Barroso (předseda Evropské komise 2004–2014).

Někteří další absolventi jsou např.:

korunní princezna Victoria ze Švédska

korunní princ Haakon z Norska

korunní princ Fredrik z Dánska

princ  Jaime de Bourbon de Parme, Holandsko

princezna Reema Bint Bandar Al-Saud, velvyslankyně Saúdské Arábie v USA

Jacinda Arden, předsedkyně vlády Nového Zélandu

Alexander De Croo, předseda vlády, Belgie

Emmanuel Macron, prezident, Francie

Viktor Orbán, premiér, Maďarsko

Sanna Marin, předseda vlády, Finsko

Jens Spahn, ministr zdravotnictví v minulé vládě Německa

Carlos Alvarado Quesada, prezident, Kostarika

Faisal Alibrahim, ministr hospodářství a plánování, Saúdská Arábie

Shauna Aminath, ministr životního prostředí, změny klimatu a technologií, Maledivy

Ida Auken, poslankyně, bývalá ministryně životního prostředí, Dánsko

Annalena Baerbock, ministryně zahraničních věcí, vůdce Alliance 90/Die Grünen, Německo

Kamissa Camara, ministryně digitální ekonomiky a plánování, Mali

Ugyen Dorji, ministryně vnitra, Bhútán

Martín Guzmán, Ministr financí, Argentina

Muhammad Hammad Azhar, ministr energetiky, Pákistán

Paula Ingabire, ministr informačních a komunikačních technologií a inovací, Rwanda

Ronald Lamola , ministr spravedlnosti a nápravných služeb, Jihoafrická republika

Birgitta Ohlson, ministryně pro záležitosti Evropské unie 2010–2014, Švédsko

Mona Sahli, předsedkyně strany sociálních demokratů 2007–2011, Švédsko

Stav Shaffir, vůdce Strany zelených, Izrael

Vera Daves de Sousa, ministr financí, Angola

Leonardo Di Caprio, herec a klimatický aktivista

Mattias Klum, fotograf a ekolog, Švédsko

Jack Ma, zakladatel Alibaba

Larry Page, zakladatel společnosti Google

Ricken Patel, zakladatel Avaaz

Jimmy Wale, zakladatel Wikipedie

Niklas Zennström, zakladatel Skype

Mark Zuckerberg, zakladatel Facebooku

V roce 2004 se program přejmenoval na Forum for Young Global Leaders a jeho cílem bylo – a je – najít vhodné budoucí vůdce pro vznikající globální společnost. Program od svého založení zahrnuje politiky, vedoucí představitele byznysu, královskou rodinu, novináře, umělce a další kulturní influencery, kteří vynikli ve svých oborech.

Partnery Global Leaders of Tomorrow v roce 2000 byly velké globální společnosti jako The Coca Cola Company, Ernst & Young, Volkswagen a BP Amoco. Jejich zástupci jsou zváni na semináře a schůzky a mohou tak přímo ovlivňovat samotný program. Od roku 2004 se objevili další partneři, jako Bill & Melinda Gates Foundation, Google, a JP Morgan Chase.

Výsledkem této filozofie partnerství veřejného a soukromého sektoru je vznik fašistické společenské smlouvy, v níž se jedinec podřídil moci nadnárodních společností. Zde je zajímavé připomenout vzniklé partnerství mezi Světovým ekonomickým fórem a OSN (Agenda 2030+). V podstatě došlo k privatizaci jak národních vlád, tak mezinárodních organizací, kde se lobbisté přesunuli přímo do sídla moci a utvářejí politiku, která přímo ovlivňuje naše životy. Sám Schwab k tomuto tématu řekl: „Ale na co jsme teď s mladou generací, jako je premiér Trudeau, prezident Argentiny a tak dále, opravdu hrdí, je to, že pronikáme do kabinetů…“

Je vidět, že jedním z významných kritérií výběru řady účastníků programu Forum for Young Global Leaders bylo to, aby vykonávali nepopulární opatření (spojená nejenom s koronavirem) bez jakýchkoliv výčitek svědomí či kladení si otázek. Otázkou zůstává, zdali bylo součástí plánu postupné selhání jejich řízení, které po krátkém vydechnutí pro obyvatele, přejde do fáze vzniku globální vlády a globální měny. To by korespondovalo i s tím, o čem už se dlouho mluví v Římském klubu – „Vizí je, že mírový a harmonický svět v rovnováze bude vytvořen prostřednictvím zřízení Světové federace se Světovým parlamentem, Světovou vládou a Světovým soudem.“

A jaká je situace u nás doma? U nás není žádný absolvent Forum for Young Global Leaders Světového ekonomického fóra? Ruku na srdce, my, jako kolonie Německa, která má jen o málo více obyvatel než Londýn, nejsme na seznamu důležitosti příliš vysoko. Nicméně ani u nás se nic neponechalo náhodě. Působí zde řada neziskových organizací a think-tanků, které drží stráž nad objektivitou zpravodajství, bojují proti korupci a dělají řadu dalších bohulibých činností. Včetně přípravy mladých lídrů.

Podívejme se na Aspen institut, který pomohl založit Karel Schwarzenberg a vznik finančně podpořil Zdeněk Bakala. Jeho součástí je Program Leadership, který vyhledává mladé talentované lídry ze všech oblastí společenského života. Zajímavá shoda. Na seminářích se neřeší tak vysoké cíle, jako ve Švýcarsku, ale rozpracovává se už konkrétní agenda, aby v předstihu byly připraveny odpovídající řídící kádry. Zajímavé je, že se neřeší to, co už běží, ale to, co je teprve naplánováno a rozběhne se v bližší či vzdálenější budoucnosti. Chtít řídit něco, co už běží, je přeci jenom trochu s křížkem po funuse.

Aspen institutem prošli nejenom politici, ale stejně tak, jako u Schwaba, i zástupci médií, kultury, sportu, soudnictví atd. Zde je malý výčet osob, které měly s Aspenem co dočinění:

Markéta Pekarová Adamová, Jan Farský, Lukáš Kovanda, Jiří Mádl, Vít Rakušan, Eva Samková, Emma Smetana, Adam Vojtěch, Lenka Bradáčová, Vladimír Dlouhý, Mikuláš Dzurinda, Jiří Fajt, Jan Hartl, Karel Havlíček, Jan Hamáček, Zdeněk Hřib, Jan Lipavský, Petr Pavel, Robert Plaga, Miroslav Singer, Vladimír Špidla, Josef Středula, Michael Žantovský, Radek Banga, Adam Ondra, Jan Pirk, Miroslav Bárta, Tomáš Etzler, Zuzana Roithová, Jan Zahradil, Cyril Svoboda, Daniel Kroupa, Jiří Pehe, Martin Bursík

I málo všímaví pozorovatelé si mohli v průběhu posledních dvou let všimnout, že vlády žádných zemí nepracují pro blaho svého lidu ani své země. Naopak, pracují na zničení státu a uvržení lidí do bídy a digitálního koncentračního tábora. Rozhodující je vliv nadnárodních gigantů – Big Pharma, Big Finance, médií a digitalistů (Google, Facebook, Microsoft…). Hnací motor státu, kterým je střední třída, začíná mizet. Majetek se přerozděluje směrem nahoru k super bohatým dvěma procentům. Až zmizí střední třída, zmizí i důvod existence státu jako takového, protože veškeré jeho instituce jsou nastaveny právě na podporu střední třídy. Tím se otevře cesta k jedné vládě, jedné bance a jedné digitální měně.

Tato agenda se probírá už od sedmdesátých let v Římském klubu, diskutuje se s mladými lídry Světového ekonomického fóra od roku 1992 a v jednotlivostech se řeší s mladými lídry u nás v Aspen institutu.

Je však velmi nepravděpodobné, že by tento plán uspěl. Informace se šíří jako lavina a panika elit se zvyšuje s tím, jak se jejich vyprávění hroutí a lidé jsou vůči propagandě stále imunnější. Proto ta hysterie inkvizitorů a „ověřovatelů faktů“. Je čas převzít kontrolu nad svými vlastními osudy a vyhnout se pádu do nových pastí.

Takže je to všechno jenom náhoda a souhra okolností?

Zdroje:

https://www.weforum.org/

https://www.younggloballeaders.org/

www.aspeninstitutece.org

www.aspeninstitute.org

https://en-academic.com/dic.nsf/enwiki/711547

World Economic Forum’s “Young Global Leaders”

9 komentářů

  1. Diky Pepo. Tohleto se docela probiralo na ksbforu ve „Slovaci a KSB“. Ja jsem tam mel par dotazu a tady prisla odpoved. Vecna, pochopitelna. Hledal jsem, jak tu globalni mafii vysvetlit kamaradum a znamym a tohleto mne dost pomohlo. Takze dik.

  2. Přidám úryvek z Dostatečně Všeobecné teorie řízení:

    Vzájemná vloženost supersystémů předpokládá existenci prvků, které současně náleží několika su-persystémům. V daném případě termín „souběžná příslušnost“ označuje, že v paměti prvku, souběžně náležejícího určitému počtu z několika vzájemně vložených různých supersystémů, existují fragmenty informačně-algoritmického zajištění každého supersystému z této množiny. I když ve stejném časo-vém okamžiku tento prvek vůbec nemusí souběžně zpracovávat algoritmiku všech supersystémů, ke kterým náleží. Tj. virtuálnost struktur předpokládá existenci prvků, které v různých časových okamži-cích projevují svou aktivitu v algoritmice různých supersystémů vlivem vnitřních procesů adresné výměny informací v každém z nich (podobné adresné šíření informací neprobíhá při bezstrukturním řízení, které vzniká jako výsledek cirkulace neadresného šíření informací).
    Právě v důsledku této skutečnosti vznikají struktury, které se objevují jakoby z ničeho nic, chvíli fungují a zase mizí bez jakýchkoliv „viditelných příčin“, asi tak jako se objevují a mizí bubliny na loužích při dešti, pokud samozřejmě pomineme tu skutečnost, že déšť vidíme i cítíme.
    Uvedeme příklad řízení na základě virtuálních struktur. Předpokládejme, že:
    • „supersystém č. 1“ je podmnožinou prvků „supersystému č. 2“, tj. každý prvek „supersystému č. 1“ je současně i prvkem „supersystému č. 2“, ale ne každý prvek „supersystému č. 2“ je prvkem „supersystému č. 1“;
    • „supersystém č. 2“ není z úrovně „supersystému č. 1“ viditelný;
    • do „supersystému č. 1“ proniká struktura, která je nositelem nějakého procesu řízení organizova-ného na úrovni „supersystému č. 2“.
    Za takto stanovených podmínek bude fungování této struktury na úrovni „supersystému č. 1“ vní-máno jako ničím nepodmíněné „náhodné shody okolností“ vzájemně se doplňujícího charakteru v chování prvků „supersystému č. 1“, a vůbec ne jako projev činnosti struktury, která do „supersysté-mu č. 1“ pronikla ze „supersystému č. 2“.
    Není-li možné charakter těchto nenáhodných shod okolností na úrovni „supersystému č. 1“ odhalit, je veškerý souhrn takových „náhodných“ shod okolností na úrovni „supersystému č. 1“ – řízením na základě virtuálních struktur.

    Platí to i pro dřívější článek:
    https://kob-forum.eu/2022/02/04/uclg-chobotnice-globalni-moci/

    1. prenikajúci supersystém nie je v prvej fáze nadradený, skôr sa dá povedať, že zlá myseľ predbehne dobrú myseľ v premyslenosti a zákernosti jej útoku. jednoducho infiltruje svoje koncepty do supersystému na ktorý tajne útočí a ideologicky a ekonomicky podporuje svoje nasadené «vírusové bunky». proces je postupný a dlhodobý.
      reálne prostriedky infiltrácie boli v prípade napadnutia staroslovanskej kultúry obchodníci, tí vytvorili prvé bunky a dali informáciu centru, ktoré poslalo do už pripravených podmienok mníchov, ktorí uchvátili riadenie časti obyvateľstva na 1. priorite a vytvorili komunitu. Do pripravenej komunity prichádza silná osobnosť zvonku a vytvára sektu (vzor jehovisti). Sekta otvára Overtonove okná a naberá silu, ak je následne podporená vojenskou anexiou, utlačí nová moc násilím akýkoľek iný svetonázor, lebo už existuje domáca komunita, ktorá prezradí okupačnej moci všetkých rebelov a tí sú fyzicky zlikvidovaní a okupovaná kultúra hynie a je vyrezaná vrátane koreňov a izolovaných ohnísk odporu.
      To preto je „otvorená spoločnosť“ taká zničujúca, lebo kým sa napadnutá kultúra začne brániť, je už taká oslabená, že nedokáže odolávať na 4. až 6. priorite a nedokáže tak rýchlo mobilizovať zdroje na obranu, lebo nasadené bunky sabotujú a rozbíjajú jednotu zvnútra a robia rozviedku v prospech útočníka. Pri zavretých hraniciach je možnosť infiltrácie značne limitovaná…
      V slovenských podmienkach je príkladom takého procesu na 1. priorite užhorodská únia 1646 podľa vzoru brestskej únie na Ukraine v 1596, ale proces bežal min. od 13. storočia.
      Útočné štruktúry proti ČSSR boli tejto schéme analýzy: katolícky odboj organizovaný Jánom Wojtylom z Poľska vytvoril prvé bunky (dnes sa tým otvorene chvália), skupina „Socializmus s ľudskou tvárou“ bola komunita vytvorená na podklade falošného názvu, podobne ako Charta77 či „Za slušné Slovensko“, na úroveň sekty by som zaradil PenKlub. Každá z tých štruktúr zničila kus kultúry ČSSR, stále ďalej a hlbšie. Útočník úspešne kryl svoju angažovanosť za farizejskú židovskú kaviarnickú komunitu, ktorá mu za peniaze slúžila.

Napsat komentář