K této úvaze mě vyprovokovala zajímavá diskuse komunity KOBáků o potřebě vrátit negativně překrouceným pojmům ve veřejném prostoru (většinovém vnímání) jejich původní kladný význam, versus návrh neztrácet tímto zdlouhavým procesem změny info-pole čas a nahradit zkompromitované pojmy novými.
Jedná se o slova/pojmy a jejich původní význam jako jsou: Bolševici, komunisti, socialismus, okupace, totalita apod.
Na podvědomé úrovni je výklad/hodnocení konkrétního pojmu vždy propojeno s řadou dalších pojmů (vzniká síť propojených pojmů) vnímaných na škále od pozitivních po negativní. Přitom znaménka (+/-) těchto dílčích propojených pojmů mají vliv na výsledné hodnocení každého z nich či určité vybrané podmnožiny. Například: Rus(ko) je spojen(o) se řadou dalších pojmů vnímaných na škále od vyloženě pozitivních po zcela negativní: Velká vlastenecká válka – spravedlivý boj proti Nacismu, osvoboditelé, sociální pokrok, vědecko-technický pokrok ve službách lidstva – kosmonautika, mírové využití jádra, příroda, přírodní zdroje, přátelskost a otevřenost Ruského národa, zaostalost, revoluce – VŘSR, komunismus/komunista, bolševismus/bolševik, stalinismus, teror, hladomor, gulag…
Znaménko hodnocení pojmu je dáno jeho výkladem, a asi jste již postřehli, že jeho obsah (znaménko) se nám masmédia protivníka často snaží měnit podle cílů řízení společnosti, které si stanovil. Pochopitelně vše je podmíněno subjektivní optikou hodnotitele (jedince), jeho znalostmi, světonázorem, typem struktury psychiky atd. Sem zapadá úporná snaha o to, aby se narozené dítě v průběhu dospívání nestalo člověkem.
Současný negativní obsah původně kladných pojmů odpovídá pohledu/přesvědčení protivníka (ideologických vůdců). Příklad: Rusa(áka) – vnímají jako okupanta (68) a ne jako osvoboditele (45), protože oni jsou pohrobci fašistů – neofašisti. Svůj pohled, na subjektivní úrovni svoji pravdu, programují – vkládají do mozků nesamostatně myslícího stáda bio-robotů a ovcí. Je třeba vzít v úvahu, že pokud by se nic nezměnilo z pohledu statistického rozložení převládajícího typu struktury psychiky v populaci, mohou takto davu vnutit svůj postoj i ke každému novému pojmu, který se stane dostatečně zaužívaný. Vyloží jim prostě jeho význam ze svého pohledu oproti záměru (významu) jeho tvůrce. Těch, kteří přebírají terminologii masmédii je stále mnoho, ať už jsou jejich skutečné individuální pohnutky jakékoliv. Našim úkolem je reálné získávání lidí pro naši věc, těch, kteří dokážou pochopit, že je to i jejich zájem a dokážou se stát člověkem. S posunem k nejvyššímu typu struktury psychiky (k člověku), ztratí démoni možnost ovládat daného jedince včetně žonglování s výkladem pojmů.
Všichni, kdo si z nějakého důvodu vytvořili negativní vztah k socialismu a tím zprostředkovaně k Rusku/Rusům (kteří byli na podvědomé úrovni učiněni zodpovědnými za činnost SSSR – na 2. chronologické prioritě) dostávají od protivníkových masmédií do rukou argumenty (klacek), kterými mohou socialismus bít, aniž by při tom odkrývali svoje vlastní (často dost banální, sobecké, nedůstojné…) pohnutky.
V tom je možná také zakopaný pes jevu, kdy řada jedinců mluví o socialismu (zatím nejlidovější – nejspravedlivější realizované koncepci) jako o totalitě. Za totalitu ho označují ti (využívajíce při tom hodnocení masmédií protivníka hájícího současný řád), které nutil k práci či rozvoji své osobnosti ve prospěch celku, proti jejich vůli – nechuti jedinců pracovat, vlastní pohodlnosti, setrvávání v zaběhlém stereotypu, ale přesto činících si nárok parazitovat na práci ostatních a vše si dovolovat. Čím více a výše (ve vedení) se to ve společnosti rozšíří – tím hlubší krizi to vyvolává. Dnes máme celou armádu lidí, kteří nic společnosti nedávají. Tito jedinci odmítají myslet sami za sebe a nést svůj díl odpovědnosti. To je hlavní brzda rozvoje – armáda hájící pozice davo-elitarismu. Tuto armádu se systém snaží stále zvětšovat, je však otázkou, kdy mu dojdou zdroje na „uplácení“ příživníků. Nutnost pracovat napravuje – polidšťuje opice.
Pro jistotu připomínám, že každý stát (feudální, kapitalistický, socialistický…) si vždy vynucuje dodržování svých pravidel/koncepce vůči jedinci určitou formou motivace, nátlaku až násilí, přičemž rozhodující je vždy forma a míra přijímaných opatření.
Stejné je to i s pojmy které se dotýkají naší předpřevratové státnosti – ČSSR. Aktuálně převládající výklad pojmů/hesla/jména je rozhodující pro vnímání dané dějinné etapy, události, osobnosti atd.
Je možné se posunout ke spravedlivějšímu uspořádání společnosti bez rehabilitace očerněných pojmů, na kterých bychom měli stavět (bolševismus, lidový socialismus…), když ty jsou propojeny (na nejvyšších prioritách řízení – konceptuální, chronologická, ideologická) se současnými nositeli nové (staronové) KSB koncepce (VP, Rusko)?
Hej Slované, studenti KSB, co vy na to?
P.S. Nečiním si nároky na neomylnost, ale jak z textu vyplývá osobně jsem za trpělivou práci v infopoli. Naše komunita sílí. Lidová moudrost říká: Trpělivost růže přináší.
Skvěle zapomenuté nebo přinejmenším překroucené slovo je „soudruh“. Je v podstatě v pořádku, že vymizelo a vysvětlím proč.
Náhradou je Kamarád nebo Kolega.
Kamarád je společník ve věci zábavy a dobrodružství. (Nevím, co přesně to znamená v němčině.) Kolega zase z italštiny znamená „spoluležící“ nebo „spolupoložený“. Je to prostě kolega na pracovišti, konkurent, který vydělává víc nebo má stůl u okna nebo monitor zády ke dveřím. No a soudruh je týmový hráč ve hře/boji o dosažení měřitelného cíle (výrobní plán, Berlín atp.). Postavení mezi soudruhy nemusí být rovnocenné (řidič nebo velitel tanku), ale nasazení se očekává maximální. Skvělé je soudružské heslo partizánů: Sám si třeba zhebni, ale svého soudruha zachráníš! Týmy usilující o dosažení společného měřitelného cíle dnes nemáme pro absenci takových (společných) cílů. … tedy kromě toho našeho týmu :). Je tedy logické, že slovo soudruh bylo zbaveno svého praktického obsahu, a jako volné a k dispozici se stalo nadávkou.
Neštvi mě soudruhu, už jen stanovení cíle není jednoduché, natožpak jeho dosažení.:)
Na téma „okupant“ vs „osvoboditel“: jako by se naznačuje, že v roce 1945 byli Sověti osvoboditelé, kdežto v roce 1968 „okupanti“. Když necháme zcela stranou, že slovo „okupace“ je tu neadekvátní – znamená taky zavedení vlastní správy nad civilním obyvatelstvem (což se v roce 1968 nestalo, kdežto v roce 1939 ano) – je potřeba si uvědomit, že pro nacistické kolaboranty typu Havlů, Kolářů, Novotných, byla sovětská armáda „okupanty“ (přesněji „захватчиками“) jak v roce 1945 tak 1968, tak pro ty, kteří nechtěli žít pod nacistickým otrokářským systémem, byli pro změnu jak v roce 1945, tak i v roce 1968 osvoboditeli. V prvním případě osvobodili Československo od nacistické nadvlády, ve druhém zase zabránili nastolení nadvlády imperialistické, což by ale bývalo znamenalo i návrat nacistických fýrerů a vzestup kolaborantských elit. Jak se to bohužel stalo po roce 1989.
Ano, zrovna nedávno mě napadlo, jak je ve vnímání zakořeněn negativně pojem „státní bezpečnost“ (StB) – ve skutečnosti vlastně organizace pracující ve prospěch státu, tedy nás.. 🙂 Pokud tedy plní svoje poslání a ne zadání z vnějšího řízení…
@Buran-autor
Neberte to prosím špatně. Pokud se nemýlím, tak správně je „stav psychiky“ a ne „stroj psychiky“, jak je v článku vícekrát uvedeno.
Opravte to v článku, prosím … myslím, že to do článku a návratu významu obsahu slov (špatně psané) opravdu nepatří :o)
Pojem „stroj psychiky“ jsem použil kvůli studentům KSB, je takto zaveden v pracích VP SSSR. Zjednodušeně: Znamená to rozdělení jedinců podle převládajícího využívání složek psychiky jedince a jejich vzájemných vztahů (pudy, emoce, rozum, intuice, svědomí) = zvířecí psychika, bio-robot, démon, člověk.
@Buran
Knihy nemám sečtené, ale překladů (Pjakin, Nestor, atd.) od paní Ireny jsem však již přečetl очен много :o) … a tam jsem, pokud mě paměť neklame, s pojmem „stroj psychiky“ nesetkal. Proto mě to zarazilo. Asi jsme však mylně jsem uvedl „stav psychiky“ neb v překladech to bývá „typ psychiky“. A to „typ“ mě tedy i z pohledu významu obsahu v češtině k tomu více sedí než to slovo „stroj“.
Každopádně díky za vysvětlení. Dohledal jsem si v jednom videu, že Pjakin to tak opravdu říká „típa stoje psýchiky“, byť překlad to slovo stroj vynechává.
„Stroj psychiky“ (rus.) není stav, ale něco jako „stavba“, „struktura“ (míněno vč. charakteru vzájemných vazeb s okolím“). Je to jeden z nejobtížněji přeložitelných termínů z ruštiny.
Dovolil bych si navrhnout jen tolik, abychom to nenechávali doslovně v původním znění, a to proto, že „stroj“ v češtině je nějaká mašina, takže by to chtělo jiné slovo. Co třeba „ustrojení“.
Já jsem v seminářích slovo „stroj“ úplně vynechával, protože v překladu „тип строя психики“ se mi zdá český výraz „typ psychiky“ dostatečně pochopitelný a výstižný (a na nic lepšího jsem nepřišel). Ale možná máte něco lepšího?
Zdá se, že mnou původně použitý termín „stroj psychiky“ vyvolává zbytečnou diskusi a tak trochu odpoutává pozornost od podstaty problému. Příspěvek jsem aktualizoval. Pojem stroj psychiky jsem nahradil typem struktury psychiky.
Do bitvy si vezmete ostrý meč, nebo tupý? Tupým mečem taky můžete ubít nepřítele, ale chce to trpělivost a víc času. Ale vážně. Jestliže platí, že ve válce i v té informační vyhrává ten, kdo má lepší zbraně a umí je lépe ovládat, tak může být sice hrdinské držet se starého, zrezivělého meče, ale není to rozumné. Co často čteme? Další Overtonovo okno, tu i onde. Používaji na nás okna. Co s tím máme dělat? No co by? Je to účinná metoda? Je! Tak se poučte a používejte ji taky. Jeden z klíčových momentů při prosazování něčeho momentálně neprosaditelného je nahrazení pojmu. Je to velmi důležitý moment a je to velmi účinné. Změnit obsahovou náplň pojmu v mysli lidí je proces zdlouhavý a trvá i desetiletí a to za předpokladu, že jste to vy kdo ovládá infopole a média. Nic z toho nemáme, proto je nahrazení pojmú logické a účinné, ba jediné možné. Nutnĕ potřebujeme nový pojmový aparát. Příklad. Chcete se s rozumným výsledkem bavit s někým o chemtrails aniž by jste ihned debatu nezazdili použitím toho termínu vyvolávajícího výsměch? Použijte jiný. Třeba skylines.
Pozor na to. Záměna pojmů znamená manipulaci vědomím. Pokud se snížíme k používání něčeho podobného, poklesli jsme na úroveň toho současného svinstva. Mimoto je dobré se držet dále od záležitostí pochybných – například to „chemtrails“ by docela klidně mohlo být cosi na způsob možná i záměrně podvrženého pojmu – tedy zase jen způsob manipulace našim vědomím. Takovéto záležitosti se totiž manipulátorům hodí do krámu.
Jinak: on i nový a ostrý meč může mít skrytou trhlinu (třeba i záměrně vytvořenou zbrojířem), zatímco starý a orezlý může být spolehlivý.
Vzpomněl jsem si na jeden historický příběh. Volně ho převyprávím, neboť si nepamatuji již jména a dobu. Jeden čínský generál jednoho státu vytáhl s armádou proti nepříteli, který se chystal ten stát napadnout. Rozložil své vojsko před řekou a na druhém straně byla nepřátelská armáda. Nepřátelská armáda se začala brodit přes řeku. Důstojníci toho generála začali přesvědčovat, aby zaútočil. Generál to odmítl s tím, že by to bylo nečestné, vždyť jsou v nevýhodné pozici. Nepřátelská armáda se přebrodila a začala se formovat. Opět ho důstojníci nabádali, aby zaútočil, dokud nepřátelská armáda nezaujme pozice. Opět to odmítl ze stejného důvodu. Jakmile se nepřátelská armáda zformovala, generál dal povel k útoku. A byl na hlavu poražen. Jednal ten generál čestně? Na první pohled rozhodně. A co si o této čestnosti mysleli asi jeho vojáci? Co padlí? Co obyvatelé státu, který byl vyplundrován? Hřálo je u srdce, že jejich generál byl tak čestný? Nezapomněl ten generál na něco? Neměl primárně mravní povinnost tu bitvu vyhrát? A ještě jeden příměr. Když vám otráví studnu, budete se pokoušet jí nějak vyčistit a pít z ní, nebo si vykopete novou? Nepleťme zde SSSR a Stalina to jsou jména, nikoli termíny-pojmy. Myslíte, že náš pojmový aparát je již naprosto adekvátně zformovát? Adekvátně k Životu a VesMíru? Že se jedná o manipulace vědomím u Overtonových oknech? Ale to z jistého pohledu je naprosto vše. Vše co ovlivňuje vědomí se dá nazvat manipulací a vědomí ovlivňuje vše. To co píši, to co píšete, co říkáte své ženě, dětem, přátelům. Když se snažíte prodat produkt nebo služby své firmy. Když se dvoříte ženě… Atd… Overtonova okna je metoda, nástroj, zbraň. A jako každý nástroj jej můžete užít pro jak pro dobrou tak zlou věc. Bojujete za to, aby se prosadila lidštější koncepce, než je ta stávající. Nade všemi mravními závazky ční jeden. A tím je mravní povinnost tuto válku vyhrát.
Na většinu toho co tvrdíš už jsem odpověděl (v diskusi, ale i článku). Zkusím ještě jednou:
Overtonova okna používáme i my, ale s mírou (už jsem psal). Přímá záměna pojmů, které se vztahují k minulosti (bolševici, socialismus, SSSR, Stalin) není možná (SSSR, Stalin jsou sice jména, ale zároveň i pojmy – nesou si svůj naprogramovaný obsah na chronologické prioritě řízení). Tyto pojmy z minulosti jsou propojeny s přítomností – jejich znaménko (hodnocení) ovlivňuje postoj k Rusku jako nositeli nové koncepce. Bez jejich rehabilitace se neobejdeme, i když je to zdlouhavé.
Mám pocit, že si asi úplně nerozumíme. Záměna pojmu za nový nebyla hlavním obsahem mého příspěvku (ale i s tím mám problém, snížili bychom se na úroveň protivníka). Psal jsem o záměně obsahu (automatických podvědomých představ) již pevně zavedených pojmů na 2. chronologické prioritě řízení. Těžko můžeme dnes začít používat jiný název pro SSSR nebo přejmenovat Stalina, aby si s ním naprogramovaní jedinci přestali automaticky spojovat určité negativní ať už reálné nebo vylhané dějinné události. Techniku Overtonova okno použít můžeme a také ji používáme (např. právě k návratu původního pravověrného obsahu překrouceným pojmům) – je to pouze metoda, ale pouze k prosazení pravdy, jinak se stáváme manipulátory nevědomým davem. Náš úkol není manipulovat davem, jak to dělá protivník, brali bychom tak na sebe zodpovědnost za skutky manipulovaných, ale pozvednout dav na vyšší úroveň, aby manipulace sám pochopil.
Když jsem dokončoval psaní knihy Bůh synergie, začal jsem si uvědomovat nepříjemnost: že totiž celou řadu skutečností jsem znal již dávno, ale neuvědomoval jsem si je. Proto po odevzdání knihy do tisku, jsem se tím začal zabývat. A dosti rychle jsem si všiml, že schopnost pochopit nějaký text silně závisí na samotném textu – výběru slov a jejich spojení. Další mi do toho vnesl Kara-Murza knihou Manipulace vědomím, kterou jsem tehdy překládal. Zde jenom k významu pojmů.
Každé (domorodé) slovo má svůj kořen, tedy význam (oblast významů) a rozhodně není vhodné předpokládat nějaký jiný význam. Potom totiž dojde k tomu, že tomu, co říkám (píši) bude čtenář (posluchač) rozumět jinak, než já. A protože já jsem sám (je nás pár), ti ostatní, kteří používají správný kořen tomu buď neporozumí vůbec a odmítnou to, nebo to pochopí nesprávně. A chyba je výhradně u řečníka (pisatele), který použil nesprávný kořen slova. Proto je velmi rozumné dbát na správné použití slov – i když to (pro nás) znamená hledat vhodnější slova než ta, na která jsme „zvyklí“.
Podobná záležitost je používání cizích slov – ta totiž kořen buď nemají vůbec, nebo je nejasný a tedy sporný. Pokud zvládáte rychločtení, dáte mi za pravdu, že pokud jsou v textu cizí slova, pak na nich rychločtení „vypadává“. Použití takových slovíček znamená, že porozumění daného textu je velmi náročné (velmi často po přečtení čtenář neví, o co šlo), přepis do „domorodých“ slov podstatně zlepšuje osvojitelnost textu. Je to jednoduchý způsob, jak zbavit člověka schopnosti myslet.
100% souhlas. Krásně vyjádřeno. Zbývá jen dodat, klasickou výzvu VVPjakina na závěr každého jeho analytického pořadu: Studujte tlusté knihy Vnitřního prediktora SSSR, umožní vám to tvořit si vlastní analytiku a pochopit řadu doposud nepochopitelných procesů a událostí = a ochránit tak zájmy své, zájmy své rodiny, státu, národa…
Můj komentář patří pod Bohumilův.
Ve skutečnosti je myslím jediná cesta: Už jim neuhnout ani o kousek – žádné taktizování, žádný tanec podle jejich not. To by se jim tak hodilo ! Zacyklit nás ve schématu, kdy bychom ve jménu jakýchsi pofiderních budoucích výhod, které nakonec jistě žádné nebudou, přijali jejich řízení – nebyl by pak pro ně problém dovést nás kam potřebují. Bez problémů by nás nakonec přinutili, abychom v zajetí stejné „taktiky“ SAMI špinili svou věc, svou pravdu, svátosti, sami žili v permanentní schizofrenii vlivem zátěže, kterou HNR nakládá (a ví, co dělá) na ty, kteří programově po celý život něco jiného říkají, myslí a konají. Vždyť (stačí se pozorně podívat kolem sebe) takoví lidé sami sebe odsoudí k doživotní existenci pod maskou – a i když na ní mají často namalovaný veselý a nesmírně šťastný obličej, pod ní se vždy (pokud pohled přestane být povrchní) odehrává pravý opak – beznaděj, deprese, žádný obraz budoucnosti ..
Zničili bychom tak sami sebe, svou důvěryhodnost, sebeúctu – zkrátka vše, na čem je založená síla Koncepce – na její pevnosti, jednoznačnosti a harmonii.
Zkrátka – na své osobní úrovni převzít řízení svého života (a zprostředkovaně pak takovým příkladem i života ostatních) do svých rukou – a to od nejvyšších priorit směrem dolů, ne naopak. Už žádné uskakování (samozřejmě tím nemyslím bezhlavé vstupování do nesmyslných bojů) – teď budou uskakovat oni !
@Bohumil a @Šifrin
Ano, držet pozice a vhodně volit slova dle schopností druhé strany (pochopit je).
Tedy nepoužívat slova pro druhou stranu negativně citově zabarvená (bez ohledu na to, jaká je to pitomost)
+ vysvětlovat obsah slov jím používaných
+ rozšiřovat mu pohled na slova jím používaná
+ zavádět význam slovům novým, které druhá strana nezná
Za mě osvědčený způsob jak je možné přesvědčit zaritého odpůrce … nejde to přímý střetem, tedy vysvětlením toho, že je pomýlen … jde to jen v delším horizontu ve více nenásilných iteracích, kdy mu opakovaně ukážete pár protimluvů a donutíte ho přemýšlet (a třeba se Vás i ptát). Když mu dvě jeho dosavadní jistoty nebudou již dále souladit, tak pak je nucen přemýšlet, ikdyž to bolí a nechce … a to je jediná cesta k jeho změně … de facto je to způsob Overtonových oken.
To je podle mě jediná a skutečně i možná/funkční cesta.
Také znám způsob jak přesvědčit zaritého (zdravím Šifrina, tyhle slova miluje:)) odpůrce. Kdybych třeba náhodou zavítal na zamini, tak má Lipavský hlavu v záchodový míse během dvou milivteřin. Ani bych se při tom neobtěžoval zvedat prkýnko.