„Jak všichni křičeli! To se nedá popsat slovy. Děti se dusily a plakaly v kouři. Dveře se vylamovaly a hroutily pod náporem davu. V hořících šatech, zachváceni hrůzou, se lidé pokoušeli utéct, ale byli chladnokrevně zastřeleni samopaly a kulomety,“ vzpomíná Viktor Želobkovič, jeden z mála lidí, kteří před 80 lety přežili Chatyň.
Jednotky Waffen-SS spolu s nacistickými kolaboranty, zejména z Ukrajiny, dorazily do běloruské vesnice Chatyň v odpoledních hodinách. Obklíčily ji a zahájily palbu.
Obyvatelé Chatyně byli nahnáni do stodoly a zaživa upáleni. Zahynulo 149 lidí, včetně 75 dětí. Masakr pouze „zázrakem“ přežilo 8 lidí – 7 dětí a jeden dospělý. 3 děti – Vladimir Jackevič, jeho sestra Soňa a Alexandr Želobkovič se při přepadení vesnice skryly. Sedmiletý Viktor Želobkovič přežil požár ve stodole přikrytý mrtvým tělem své matky. Dvanáctiletý Anton Baranovskij ležel mezi mrtvými zasaženými palbou z kulometu se zraněnou nohou a předstíral mrtvého. Jediným dospělým, který přežil, byl šestapadesátiletý kovář Juzif Kaminskij, popálený a zraněný se probral ve spálené stodole po odchodu nacistů. Dvěma popáleným dívkám Marii Fedorovičové a Julii Klimovičové se podařilo uniknout z hořící stodoly a doběhnout do lesa, kde se jich později ujali obyvatelé obce Chvorosteni. I tuto vesnici však nacisté vypálili a obě dívky zahynuly.
Obec Chatyň byla následně vyrabována a vypálena do základů. Po skončení války nebyla obnovena.
V té souvislosti je třeba připomenout, že ve vztahu ke Slovanům, a zejména obyvatelům SSSR, byla 2. světová válka válkou vyhlazovací. Cílem bylo obsadit „Lebensraum“ (životní prostor pro Němce) a postupně vyhladit zdejší obyvatelstvo.
V průběhu války byly vypáleny tisíce vesnic z různých důvodů, ať už to byla skutečná či domnělá pomoc partyzánům, nebo cílená likvidace určitých oblastí. Odhaduje se, že v Bělorusku zahynula až čtvrtina tehdejší populace.
Pro Adolfa Hitlera byla slovanská otázka zcela akutní již dávno před druhou světovou válkou, kdy začal pracovat na „Mein Kampfu“. K Rusům, Ukrajincům a Bělorusům cítil zvláštní nenávist, a snad proto je v jeho knize Slovanům věnováno tolik pozornosti.
Hitler však byl jen využit jako nástroj. Historik Andrej Fursov v té věci říká: „Hitlera přivedly k moci velmi různorodé síly. Hitler vyhovoval velmi mnoha strukturám. Za prvé to byly anglické a americké korporace, za druhé německé korporace a finančníci, a nakonec německá aristokracie.
Na toto téma je napsáno několik knih. V češtině je možné si přečíst knihu Nikolaje Viktoroviče Starikova: Kdo přinutil Hitlera přepadnout Stalina. Koupit ji lze na https://www.zakazanevzdelani.cz/
Další souvislosti např. zde Ford a Stalin: O tom, jak žít lidsky (30). „Světové zákulisí“ a sovětský bolševismus ve druhé světové válce 20. století :: Leva-Net (webnode.cz)
Během Velké Vlastenecké války zahynulo 26,6 milionů obyvatel SSSR, z toho téměř 18 milionů bylo civilních obětí.
Потери во Второй мировой войне — Википедия (wikipedia.org)