Kam vlastně míří „čínská mírová iniciativa“?

O čínské „dvanáctibodové iniciativě“ se hodně diskutuje. Zkoušel jsem najít úplný text návrhu v českých médiích, ale kromě stručných komentářů, navíc nekomentujících samotný obsah textu, jsem v podstatě nic nenašel.

Názory se různí. Zatímco například Pjakin považuje samotný fakt čínské iniciativy za určitý pokus (nebo možná spíš návrh), aby se Rusko podřídilo čínskému vedení, někteří na Západě tuto iniciativu okamžitě odmítli jako „proruskou“, z jiných míst se ozývá ohlušující ticho.

Našel jsem si tedy úplný text návrhu, přečetl jsem si čínských dvanáct bodů a nabízím toto shrnutí. Celý text nepřekládám – v každém bodě je v podstatě klíčová první věta či fráze a ten zbytek je nezbytná diplomatická omáčka. Stojí za přečtení, ale smysl úvodní klíčové fráze nijak nemění.

Podstatný je i nadpis dvanácti bodů: Čínská pozice ohledně politického urovnání ukrajinské krize.

Body 1 až 4 jsou na první pohled tak trochu „antiruské“ – respekt suverenity, ukončit boje, vrátit se k rozhovorům. ALE Číňani tam vsunuli bod 2: „opustit mentalitu studené války“. Už jen toto, v situaci nepřetržité militantní (a mnohdy prolhané a dezinformující) propagandy, která se na nás z mainstreamu valí 7 dní v týdnu, 24 hodin denně, je pichlák jasně namířený hlavně na Západ.

Body 5 a 6: Humanitární pomoc, prevence humanitární katastrofy, zachovávat ohleduplné chování vůči civilistům a zajatcům. Body nejsou formulovány vůči konkrétní straně konfliktu a my všichni víme, kdo je v tomhle naprostý vyvrhel, jak potvrzují mnohé záběry a svědectví místních obyvatel.

Bod 7: Bezpečnost jaderných elektráren. Opět nejsou zmíněny konkrétní detaily (ostatně, není to konkrétní mírový plán, je to „iniciativa“), ale i tady je jasné, kdo je symbolicky „na lavici obžalovaných“.

Bod 8: Snížení strategických rizik, vyhnout se použití jaderných zbraní. V kontextu posledních hodin se ukazuje, že adresátem tohoto bodu je nyní hlavně ostrovní Británie.

Bod 9: Vývoz obilí. Velmi jemně je tam naznačeno, že všechny strany mají plnit trojstrannou dohodu uzavřenou Ruskem, Ukrajinou, Tureckem a OSN „úplně, účinně a vyváženě“. Nicméně se zde nezmiňuje zneužívání režimu dohody pro dovoz paliv a zbraní.

Bod 10 je největší peckou čínského „nákupního seznamu“ – STOP jednostranným sankcím. Tohle asi bude záruka, že ani Ukrajina ani Západ čínskou iniciativu dobrovolně nepřijmou a na řadu přijdou (bohužel) donucovací prostředky. Bohužel proto, že to asi dopadne i na nás.

Bod 11: Udržet stabilitu dodavatelských řetězců. To by asi chtěli všichni.

Bod 12: Podpora poválečné obnovy. Tady se spíš Čína výrazněji staví do pozice, že se chce také zúčastnit. Po návštěvě v Moskvě to asi bude, ovšem ve spolupráci s Ruskem. Až jednou dojde i na tento bod, bude tady Západ za blbce, protože velkohubých slibů byla záplava, ovšem v reálu se asi nikdo ze Západu buď nedostane nebo nebude chtít zapojit do nějaké rekonstrukce na „nových územích RF“…

Celkově je to tak, jak to analyzoval Pjakin (co se týče samotného faktu čínské iniciativy jako pokus/nabídka převzít kontrolu nad činností Ruska v této věci), ovšem s tou výhradou, že formulace některých bodů jsou vyloženě protizápadní, proto tedy ten ryk z USA a některých západních činovníků. A v kontextu poslední návštěvy pak dostává celý „čínský“ plán úplně jiný smysl.

V podstatě mi to připadá jako čínsko-ruské ultimátum Západu.
Úplný text čínského postoje k politickému urovnání ukrajinské krize je zde: https://www.fmprc.gov.cn/mfa_eng/zxxx_662805/202302/t20230224_11030713.html