Podtitul: jak vzniklo naše současné otroctví … aneb je to o „právu“
pokračování z https://kob-forum.eu/2022/05/25/system-soucasneho-otroctvi/
V minulém úvodu bylo naznačeno, co a kde musíme hledat.
Zákony (legislativa, legalita, legitimita)
a způsoby prosazení
Přirozené právo dané člověku jeho stvořitelem, Zdrojem (Bohem) je právě to, čím se každý musí řídit po celý svůj život a má nejvyšší prioritu. To je něco, co musí celý život odhalovat a učit se a podle něho také jednat. Dílče jsou zvány „kony“.
Malá ukázka správného směrování psychiky, správných hodnot a životních zásad, o které se lze vždy a ve všech situacích opřít … „kony stavby světa“, přičemž světem jsou rozuměny všechny vesmíry v blízkém dosahu.
(Ten soupis není vše, je to jen jeden z mnoha důležitých základních kamenů.)
Kony … jsou návody ke správnému konání s nejvyšší prioritou.
Živý člověk jenž se řídí univerzálně platnými kony, ten zákony nepotřebuje.
Kony mají nejvyšší celovesmírnou platnost nad vším ostatním i nad místními zákony.
Pokud tedy někdo chce zotročit člověka, musí jej donutit, aby své jednání namísto kony řídil jinými pravidly, nějakými náhražkami konů, záměnou – tzv. „zákony“. A proto je také nutné přetvořit/změnit i jeho psychiku a to se zákony spojit v jednom „trvalém posvěceném“ balíčku.
Hlavním cílem působení na lidi tedy i nadále zůstávala nutnost udržet jim již dříve vštípenou psychiku otroků. Používaným prostředkem jejich řízení je vždy šíření informací (především manipulačních lží, dosahované převracením skutečností). Aby toho bylo možné dosáhnout, muselo to vše být napřed vhodnou formou programováno a sepsáno a to je to tzv. právo … všem vnucovaná pravidla žití. Ta pravidla musela být ve vhodné formě sepsána, zabalena (… kodifikována)[1] a vydána – zveřejněna! Pokud možno v takové formě/znění, aby to bylo „rozumem nezpochybnitelné“.[2] K tomu se pak velmi hodily různé formy náboženství a jejich církevní způsoby řízení a na jejich falešném základě vypracovaný systém zákonů a práva spolu se zatajením konů přirozeného práva. Takto bylo dosaženo povýšení práva nad člověka … mimochodem již Ježíš vytýkal zákoníkům právě toto (mezi mnohým jiným). Právo je tedy souhrn uměle vytvořených a sepsaných programů pro řízení každodenního způsobu života všech systémem podmaněných lidí (otroků) a ovládání vztahů mezi nimi – v něčí výsledný prospěch. Tento souhrn (balík modulů práva) se skládá z mnoha dílčích balíčků (regulačních podprogramů), tzv. zákonů. Nařízeními nižší významové úrovně nemá smysl se zde zabývat (pojmy: vyhlášky, nařízení, předpisy …), neboť se již jedná jen o drobné doporučující prováděcí doplňky k zákonům či prosazování práva (pokud to je v právu konzistentně zakomponováno – jinak je to jen neplatný štěk úředního šimla).
Tzv. zákony jsou tedy vůči člověku ve skutečnosti svým významem postaveny až pod ním (viz druhé schéma úvodu „Právo a moc ve vesmíru“), neboť to jsou zá-kony, tedy něco, co teprve snad vychází z konů a platí tedy pro malichernosti postavené až někde hodně daleko za základními platnými kony Všehomíra. Avšak tyto „zákony“ byly někým záměrně vytvořeny a definovány v jeho prospěch a slouží pouze jemu k legalizaci (prokázání „oprávněnosti“ vznášeného nároku) jeho nátlaku na lidi při prosazování jeho vůle (jeho kořistnického zájmu). Jejich dodržování je na lidech násilně vynucováno (násilí existuje i psychické), a to v rozporu s přirozeným právem daným člověku jeho tvůrcem – Zdrojem života (viz první schéma úvodu „Právo a moc na Zemi“ … současný stav).
Pozn.:
Že prakticky to jsou programy a jde o programování je jasné, jakmile to vyjádříme moderním způsobem, dnešním slovníkem informačních technologií – potvrdí každý programátor. To, že jejich znění je textově zamotáno – to již je také něčí úmysl.
Po lidech se tedy vyžaduje, aby se místo kony s nejvyšší platností řídili nějakými „zákony“.
Musím se ptát – „jakým právem?“
Aby to vše, tento způsob neustálého nátlaku, mohl bezpečně a hlavně trvale a neměně systémově fungovat, a to i přes veškeré indicie a důkazy o otrocké skutečnosti, na které by mohl otrok někde narazit, proto bylo hlavním úkolem docílit právě toho, aby otrok o tom vůbec nepřemýšlel. Proto otrok si musí stále myslet, že je svobodný. Tehdy pak ze sebe také vydá maximum životní energie především pro udržování této své implantované iluze a ze zbytku svých sil bude pracovat pro svého pána – dokud nepadne. Za tuto svou iluzi rád odevzdá zdraví, tělo i duši a svůj otrocký stav bude i nadále sám s nadšením udržovat i rozšiřovat – vše ve prospěch svého majitele. Dobrou vnitřní pojistkou této autoregulace řízeného objektu je využívání tlaku hrozby nástupu psychického efektu zvaného „kognitivní disonance“[3] a vnucení energie jakéhokoliv strachu. Výsledkem pak bude vždy naprosté popření a odmítnutí všeho, co nespadá do původního modelu navyklého a zafixovaného myšlení a též vytěsnění z mysli všeho nového či nezvyklého. Včetně vymazání souvisejících nových pojmů z paměti (co není pojmenováno – o tom nelze přemýšlet). Je to diktováno snahou naprogramované mysli po udržení komfortu dosavadního názoru – tedy setrvání v programech svého řízení (svého ovládání – o čemž nemá tušení). Využívá se k tomu vyvolávání a přikrmování neustálého strachu před jakoukoliv změnou a vůbec před čímkoliv – a to pak každého pohání, aby celým svým životem bránil jak tu svou iluzi, tak dokonce i svého dozorce, lupiče, násilníka, tyrana.
Strach – jakýkoliv, tedy dokonce i s problémem nesouvisející!
Strach je energetický stav organismu blokující jeho samostatné vědomé řízení.
Heslo/návod pro ovládání … „bezpečnost najdeš vždy jen u svého pána“.
Navíc se systém matrixu vždy opírá o nástroje:
– spolupůsobení energeticko-informačního silového pole okolí (davu, vládnoucího egregoru);
– využití psychicky narušených jedinců povýšením do funkce dozorců (spotřební materiál);
– „lež“ (vše je nutno propagandisticky převrátit v pravý opak);
– „falzifikaci náboženství“ – věrouka;
– „vnucení iluze směřování ke svobodě“ falešným směrem (demokracie[4] = „démonkracie“);
– stálé fixování pozornosti mysli na „falešné náhražky skutečnosti“.
Celý ten program uložený do myslí lidí je tímto způsobem takto samoopravný. Má-li či může-li člověka z toho snu (iluze) něco probudit, pak pouze tak těžký úder na psychiku, jenž jedním rázem rozmetá celý jeho dosavadní duševní životní prostor a vymaže veškeré základy jeho dosavadního myšlení. Musí dojít k totální deziluzi – absolutní ztrátě všech životních jistot. Je to psychický šok, nejtěžší ze všech šoků. Je opravdu hodně drastický a může mít i poměrně velké procento nepřežití – znovu viz [3]. To podle hloubky paměťových vrstev zasažených těmi starými destrukčními programy, které plně ovládly a narušily psychiku člověka (jedince) a stupněm jeho obrany (fixace na falešné cíle života). Tento z vnějšku vedený úder je však pro probuzení duše z iluzí kupodivu nadějnější, než spoléhání se na sílu logických argumentů či vnitřní sílu otrokovy osobnosti a na jeho snahu o hledání skutečných Božských pravd.
Lze tedy shrnout, že psané právo je nástroj úmyslu zotročení svobodných člověků. Proto žádná dlouhodobě trvající civilizace nikdy legislativu nevytvářela, nýbrž podle konů skutečně žila.
Sepsání legislativy je vždy počátkem zániku společnosti, civilizace.
Již rozumíme výtkám Ježíše k zákoníkům – o hlídání písmenek, ale duch/smysl jim uniká?
A proč jim vysvětloval, že Otec stvořil sobotu pro člověka a ne člověka pro sobotu?
Oni totiž povýšili svůj text nad Boha.
Poznámky pod čarou:
[1] kodex – svázaný balíček listin v podobě knihy či sešitu. Pro práci s velkým množstvím textů je toto uspořádání na rozdíl od dříve užívaných svitků mnohem výhodnější. https://cs.wikipedia.org/wiki/Kodex
[2] Viz George Orwell: Farma zvířat, 1984 a další jeho varovná díla.
Ve Farmě zvířat byl např. krásně popsán jev skrytého neoprávněného modifikování zapsané legislativy v předstihu k budoucím událostem a zároveň i následný dopad nedostatečně prováděné a neustálé a průběžné veřejné kontroly stěžejního nejvyššího dokumentu – ústavy, tedy svévolná záměna „konů“.
[3] https://cs.wikipedia.org/wiki/Kognitivn%C3%AD_disonance
Totální deziluze je nejtěžší forma šoku, přestože to je šok „jen psychický“.
[4] V původním slova smyslu to byla společnost otrokářů. Pouze ti směli rokovat a mít vliv, pokud měli dostatečný počet otroků. Již tehdy to byly lživé hry různých klanově-korporativních zájmových seskupení (dnes je užíván vžitější termín „mafie“).
Pokračování – o smlouvách – https://kob-forum.eu/2022/05/29/system-soucasneho-otroctvi-2-smlouvy/