13b KURGIŇAN: KORONAVIRUS – JEHO CÍLE, AUTOŘI A VLÁDCI – ČÁST XIII – pokračování

Pokud se začleníme do trendu, musíme si uvědomit, že dříve nebo později bude nedotknutelnost člověka při pohybu v tomto trendu zcela zrušena. A řeknou vám:

„Co dělat? Lidé trpí určitými nemocemi. Úpravy genomu umožňují vyléčení těchto onemocnění. Ano, vytvářejí se nové problémy. Budou také vyřešeny.

Kromě toho, je evidentní nová realita. A tato realita potřebuje takové a takové lidi. I třeba na základě upraveného genomu. A proč vlastně protestujete proti tomu, aby byl člověk přiveden do souladu s touto realitou? “ – řeknou nám.

„To jsou komoušské záležitosti,“ řeknou vám. „Nebo vy věříte, ha-ha-ha, že člověk je završení tvoření, že v něm je jiskra Boží?“, řeknou vám. „No, běžte tuto jiskru udržovat do nějakého ohniska šíleného fanatismu. A počkejte, až k vám přijde tato novota a vezme vás pod krk. A dokud vaše děti nezakřičí: „Chceme do této novoty!“

A když vaše děti nebo vnoučata onemocní, pak je buď pohřbíte s nářkem, nebo se plazíte na kolenou k pokročilé lékařské vědě a prosíte o záchranu pomocí genetických nůžek a všeho dalšího.“

Toto vám tedy řeknou. A  bude v řečeném jen jedna ohavnost? Máte věcnou odpověď? I když si desetkrát uvědomíte, že se jedná o ohavnost, můžete něco odpovědět, postavit proti tomu něco skutečného, ale ne svoji vlastní reakci emocionálního odmítnutí? A co to je?

Jelikož divák samozřejmě chce znát můj názor na tuto věc, řeknu vám, v čem spočívá.

Zaprvé je nutné do posledního podpořit všechny síly, které budou zadržovat pokusy vnutit lidstvu antiutopii zástupce klanu Huxleyů v podobě „světlého“ a, bohužel, již reálného „ideálu“. Ať to budou konzervativní síly nebo ultrakonzervativní –  to je jedno, musí být podporovány, pokud zasahují do realizace Huxleyho utopie, genové editace, geneticky modifikovaného lidstva a všeho ostatního, epsilonů atd. Je třeba je stále podporovat.

Zadruhé musíte pochopit, že biologická válka je realitou. A že bez práce na předním místě moderní vědy se odsoudíme k absolutnímu zničení. Proto říci této vědě: „Zmiz, temnoto, ohavnosti!“ – nemáme právo. Existuje rozdíl – a tento rozdíl je třeba pochopit – mezi nadšenými žvatlaly o realizaci Huxleyho utopie a jeskynním odmítáním vědecko-technologického pokroku, ve kterém budou odmítači nemilosrdně rozdrceni.

Zatřetí, je třeba pochopit, že všechny konzervativní a ultrakonzervativní síly budou buď rozdrceny o něco dříve, nebo o něco později, nebo se stanou dvojznačným partnerem pro ty, kteří mají v úmyslu zavést Huxleyovu antiutopii. Je třeba také pochopit – že je třeba je podporovat, pokud to i trochu zpomalí proces „huxleyzace“. Ale ten konec bude takový a už se začíná formovat před našimi očima.

Začtvrté, jediná věc, která ne konzervativním (tj. slepá ulička), ale jiným způsobem může dát odpověď fanatikům genetické úpravy člověka a lidstva – to jsou teoretické a praktické kroky ke skutečnému využití rezervních schopností člověka. Rezervních možností nemodifikované osoby. Které milionkrát převyšují všechno, co mohou dát genetické nebo jiné technokratické pokusy.

Zapáté, tím se měl zabývat Sovětský svaz. V tom měla být podstata skutečného komunismu. A pokud chcete znát můj názor, pouze tím je mi  komunismus drahý. V Sovětském svazu se tím do jisté míry zabývali, ale nehorázně nedostatečně. Proto se Svaz zhroutil.

Zašesté, deklaroval jsem potřebu dalšího pohybu Ruska a lidstva směrem k rozvoji rezervních lidských schopností, který sám o sobě může zachránit před ultranacistickým technokratickým morem, který se plíží k světu, a hodlám tomu osobně věnovat finální část svého života a veškeré úsilí mých nástupců a pokračovatelů. Proto vysílám tento program z místa, kde jsem, a ne ze své moskevské kanceláře.

Co se týče vládních programů, časopisů „high-tech“, všech těch Innopolis nebo Skolkova, jejich hodnocení je pro mě přípustné jen proto, že se divák vždy ptá: „A co my? Vy pořád o nich, ale kdy o nás? “

O nás – to znamená o kom? O koho jde? Dokud se divák neprobudí (a to se nestane okamžitě, protože i když znalosti probouzí, nejsou nic, pokud existuje rozpor mezi znalostmi a bytím), nedostanu přímou odpověď na tuto základní otázku. Budu se ptát: „O nás – to je o kom?“, A odpovědí bude vyhýbavé „bla-bla“. Ale upadat kvůli tomu do sklíčenosti nebudu a budu se i nadále věnovat poznání, které nejen znásobuje smutek, ale také přispívá k probuzení.

10. srpna 2015 časopis Forbes v článku nazvaném „Bill Gates a 13 dalších investorů vloží 120 milionů dolarů do revolučního start-upu, který se zabývá úpravou genů“, informuje chápajícího čtenáře, že jej hodlají také upravit, a to nejen pomocí relativně mírné messenger RNA, ale i pomocí jednoznačnějšího CRISPR. A říká se přímo, že start-up se bude zabývat upravou genů … Asi genů tabáku nebo prasat? https://www.forbes.com/sites/matthewherper/2015/08/10/bill-gates-and-13-other-investors-pour-120-million-into-revolutionary-gene-editing-startup/#14ceb1556369

Po tomto prohlášení jsou dále uvedeny velké společnosti, které se tímto zabývají. Nemám příležitost zatěžovat svůj pořad tímto výčtem, tím spíš, že pod každým je nutné vysvětlit, co je zač. Gates je tedy opět pověřen rolí průkopníka a za ním je velký, velmi silný a rozsáhlý gang, který se skládá z velmi specifických „siláků“. Opakuji, že vyjmenování těchto „siláků“ by nás odvedlo na stranu a vyžadovalo by příliš dlouhé vysvětlení, kdo je kdo.

V krátkosti, podstata spočívá v tom, že velké rodinné struktury pumpují peníze do jakési bng0, kterou má řídit jistý Boris Nikolic, v minulosti vědecký poradce Billa Gatese, který získal doktorát z medicíny na Záhřebské lékařské škole a získal klinické zkušenosti v lékařském centru univerzity v Záhřebu v Chorvatsku.

Nikolic je bývalým členem představenstva společnosti Schrödinger, která pracuje na rozhraní molekulární biologie a farmacie, biotechnologií a metalurgie. Začlenili ho do představenstva poté, co Gates investoval do společnosti Schrödinger, jak informovala tisková služba společnosti na konci roku 2012.

Schrödinger působící v USA, Evropě, Japonsku a Indii pomohl založit společnost pro molekulární terapii Nimbus Therapeutics. Dále se strom vytvořených struktur začíná větvit. A to nejen proto, že ti, co upravují genom, chtějí zmást stopy, ale také proto, že musí neustále rozšiřovat oblast, ve které se jejich aktivita provádí: mRNA, CRISPR atd.

Pokud jde o Nikolice, od roku 1994 se připojuje k programu imunologického výzkumu na Harvardu.

Poté se stal odborným asistentem na Harvardské lékařské fakultě, v letech 2002 až 2007 vedl přední imunologickou laboratoř zaměřenou na transplantaci kmenových buněk a realizující činnost na základě spolupráce mezi Harvardskou lékařskou fakultou a Massachusettskou všeobecnou nemocnicí.

V roce 2008 spojil Nikolic svůj osud s Nadací Billa a Melindy Gatesových.

A v roce 2010 se připojil k bgC3, americké společnosti založené Billem Gatesem v roce 2008. Na původ jejího názvu existují různé názory. Buď je to „třetí společnost Billa Gatese“, nebo je to „Bill Gates – katalyzátor nových technologií“. Nebo se mluví o tom, že to je třetí tvář Billa Gatese, přičemž první dvě jsou Microsoft a Nadace Billa a Melindy Gatesových.

A nyní se Nikolic stává ředitelem firmy bng0, která má spolu s dalšími nafukovat malou společnost Editas Medicine.

Seznam dalších společností, které nafukují tuto společnost, je obrovský.

Původní zakladatelkou společnosti Editas je Jennifer Doudnaová, americká vědecká pracovnice, biochemička, výzkumnice genomu a jedna z tvůrkyň technologie úpravy genomu s názvem CRISPR-Cas9.

Uvidíte, jaké složité tance se organizují kolem CRISPR, tedy kolem genové editace!

Jaký je úkol společnosti Editas, tolik nafukované Gatesem a těmi, kteří mu přisuzují roli katalyzátoru pro celou oblast editace genomu (a opakuji, existuje velmi mnoho těch, co mu dávají tuto roli )?

Forbes v této věci uvádí následující:

„Podle generální ředitelky společnosti Editas Catherine Bosleyové je vývoj nových léčebných postupů pro společnost novou prioritou. Jiné společnosti pravděpodobně již používají CRISPR-Cas9, aby se pokusily objevit nové léky. Editas se však zaměřuje na genovou terapii, využití virů nebo jiných metod dodání proteinu CRISPR-Cas9 do buněk nemocných pacientů a na úpravu DNA, která chorobu způsobuje.

Prvním projektem, který lze na pacientech testovat, je podle ní léčba vrozené Leberovy amaurózy typu 10, genetické formy slepoty. Tvrdí, že toto onemocnění je dobrou volbou pro první pokus donutit fungovat CRISPR-Cas9, a to jednak proto, že je snazší provádět genovou terapii v oku, jednak proto, že je způsobeno jedinou genetickou chybou, kterou lze odstranit. Přepsat geny bude mnohem obtížnější než udělat prosté odstranění.

Nehledě na to se podle Bosleyové ukázalo, že opravit geny LCA v buněčné kultuře je obtížnější, než vědci z Editasu očekávali. CRISPR prostě neřezal na správném místě a oni museli přijít na to, jak rozřezat DNA na dvou místech, aby opravili defektní gen. Říká, že její tým také usilovně pracuje na projektu Juno. Kromě toho společnost Editas pracuje na hemoglobinopatii, což je typ genetického onemocnění, při kterém je vadná molekula nesoucí kyslík v červených krvinkách. Bude to složitější projekt: bude zahrnovat nejen vyříznutí ortografické chyby DNA, ale také úpravu genu.“

Zdálo by se, že jeden takový výrok paní Bosleyové stačí na to, aby se mohl vyhlásit masový posun projektů souvisejících s úpravou lidského genomu a seskupených kolem technologie CRISPR-Cas9. Ale tak to není!

20. prosince 2015 zveřejnil The Wall Street Journal oznámení o novém projektu společnosti Bayer. Článek měl název „Bayer otevírá podnik se sturt-upem zabývajícím se úpravou genů“. https://www.wsj.com/articles/bayer-in-venture-with-gene-editing-startup-1450644397

Aby význam této činnosti pochopili lidé vzdáleni od posuzované tématiky, budu potřebovat krátkou historickou exkurzi.

Na konci roku 2012 Emmanuelle Charpentier, přední francouzská mikrobioložka a spolupracovnice již zmíněné Jennifer Doudnaové  navrhla skupině amerických vědců vytvoření společnosti CRISPR. Do této skupiny kromě Jennifer Doudnaové, která pracovala na Kalifornské univerzitě, patřil George Church z Harvardské univerzity a jeho student Feng Zhang z Broad Institutu, který se zabývá oblastí genetiky.  

Poté tvůrci společnosti CRISPR vytvořili další tři společnosti: Caribou Biosciences, Inc., Editas Medicine a Crispr Therapeutics AG.

Pokud jde o Caribou Biosciences, je vše jasné. Společnot je třeba hledat na okraji Karibiku.

Pokud jde o Editas Medicine, tu jsem již krátce představil.

The Wall Street Journal nás nyní informuje, že společnost Bayer koupila třetí z těchto struktur Charpentier-Doudna Crispr Therapeutics. Proč to Bayer koupil? Aby se urychlilo všechno, co souvisí s editací genomu.

Následujícího dne, 21. prosince 2015, ruské noviny Farmaceutický věstník přetiskly tento materiál pod titulkem „Bayer zakládá společný podnik se společností Crispr Therapeutics.“  https://www.wsj.com/articles/bayer-in-venture-with-gene-editing-startup-1450644397

Společný podnik se podle prohlášení jejich zakladatelů bude specializovat na vývoj inovativních léků pro léčbu celé řady nemocí, včetně hemofilie, onemocnění kardiovaskulárního systému u novorozenců a vzácné formy slepoty známé jako Stargardtova choroba (dědičná nemoc, bilaterální symetrická léze makulární zóny (centrální zóna sítnice), objevující se v mladém věku a vedoucí ke ztrátě centrálního vidění). Za tímto účelem mají společnosti v úmyslu spojit technologii úpravy genomu CRISPR-Cas9 vyvinutou společností Crispr Therapeutics a zkušenosti společnosti Bayer v oblasti proteinového inženýrství.

Podle podmínek dohody získá Bayer 55% americké společnosti. Dočasným výkonným ředitelem společného podniku bude ředitel Life Science Center společnosti Bayer Axel Bouchon, zatímco současný ředitel společnosti Crispr Therapeutics, Roger Novak, se stane předsedou představenstva.

Publikace Xconomy uvedla 21.prosince 2015, že dohoda Bayer-Crispr Therapeutics „je dalším příkladem rostoucí atraktivity CRISPR-Cas9 pro velké společnosti a za poslední dva měsíce se jedná už o druhou alianci vytvořenou Crispr Therapeutics.. V říjnu se start-up připojil k Vertex Pharmaceuticals v rámci dohody o vývoji léků na cystickou fibrózu a možná i na srpkovitou anémii. Konkurent společnosti Crispr Therapeutics  firma Editas Medicine uzavřela úmluvu s Juno Therapeutics pro vývoj metod T-buňkové terapie. Novartis spolupracuje s dalším start-upem zabývajícím se technologií CRISPR, společností Intellia Therapeutics. https://xconomy.com/boston/2015/12/21/bayer-crispr-therapeutics-form-335m-gene-editing-venture/

„Je opravdu zajímavé spojit sily našich předních technologií, vědeckých výsledků a duševního vlastnictví,“ řekl Bouchon. „To může mít velmi seriózní důsledky pro léčbu pacientů se závažnými genetickými chorobami i pro naše podnikání.“

16. dubna 2020 vydává časopis Nature Biotechnology článek „Technologie pro detekci SARS-CoV-2 na základě CRISPR-Cas12“. https://www.nature.com/articles/s41587-020-0513-4

Je jasné, o co jde? Skutečnost, že covid bude detekován a potlačován na základě technologie, již ne CRISPR-Cas9, ale pokročilejší Cas12. O tom se už hovoří přímo, že covid a CRISPR jsou spojeny dohromady, spárovány. Článek říká:

„Ohnisko beta-koronavirového těžkého akutního respiračního syndromu SARS-CoV-2 začalo v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu. Covid-19, onemocnění spojené s infekcí SARS-CoV-2, se rychle rozšířilo a způsobilo globální pandemii. Informujeme o vývoji rychlé (méně než 40 minut), snadno implementovatelného a přesného testu laterálního toku založeného na CRISPR-Cas12 pro detekci SARS-CoV-2 z RNA z extraktů RNA z respiračních výtěrů. Ověřili jsme naši metodu pomocí vytvořených referenčních vzorků a klinických vzorků od pacientů ve Spojených státech, včetně 36 pacientů s infekcí covid-19 a 42 pacientů s jinými virovými respiračními infekcemi. Náš test DETECTR založený na CRISPR poskytuje vizuální a rychlejší alternativu k testu RT-PCR amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí SARS-CoV-2, prováděnému v reálném čase, s přesností pozitivní predikce 95% a přesností negativní predikce 100%.“

Vědci oznamují (cituji) „vývoj a počáteční validaci testu CRISPR-Cas12 pro detekci SARS-CoV-2 z izolovaného vzorku RNA pacienta, který se nazývá SARS-CoV-2 DNA endonukleázní terč pro CRISPR Trans-cílení (DETECTR) . Tento test provádí simultánní reverzní transkripci a izotermickou smyčkovou amplifikaci (RT-LAMP) RNA izolované z nasofaryngeálních nebo orofaryngeálních výtěrů v univerzálním transportním médiu, po níž následuje detekce Cas12 předdefinovaných sekvencí koronaviru, a poté štěpení reportérové ​​molekuly potvrdí detekci viru.“

Vše, toto začalo.

29. dubna 2020 zveřejnil časopis Cell (Cell, „Buňka“ jeden z nejprestižnějších časopisů v oblasti molekulární a buněčné biologie) článek informující o tom, že tato technologie je již připravována k použití jako pracovní nástroj v boji proti virovým chorobám. Titulek článku zní takto: „Vývoj CRISPR je antivirovou strategií pro boj proti SARS-CoV-2 a chřipce.“ https://www.cell.com/cell/pdf/S0092-8674(20)30483-9.pdf

Antivirovou strategií!

V shrnutí článku se uvádí: „Pandemie koronavirového onemocnění z roku 2019 (covid-19) způsobená virem SARS-CoV-2 zdůraznila potřebu zpracování antivirových přístupů, které mohou být použity v boji proti novým virům při absenci účinných vakcín nebo léčiv. V této práci demonstrujeme strategii založenou na CRISPR-Cas13, PAC-MAN (Profylaktický antivirový CRISPR v lidských buňkách), k inhibici viru, který může účinně ničit RNA z sekvencí SARS-CoV-2 a živého viru chřipky A v buňkách epitelu plic člověka … Navrhli jsme a testovali CRISPR RNA (crRNA) zaměřené na konzervované (evolučně stabilní) oblasti virového genomu a  izolovali funkční crRNA, které cílí na SARS-CoV-2. Tento přístup účinně snížil zátěž viru chřipky (tj. množství viru – pozn. red.) v kulturách buněk epitelu dýchacích orgánů. Naše bioinformatická analýza ukázala, že skupina pouze šesti crRNA může pokrýt svoji činností více než 90% všech koronavirů. Jakmile bude vyvinut bezpečný a efektivní systém zavedení do dýchacích cest, mohl by se PAC-MAN stát důležitou strategií k potlačení mnoha koronavirů.“

Článek uvádí, že výzkum byl financován z grantu Agentury ministerstva obrany USA pro pokročilé výzkumné projekty. Dalším zdrojem financování této iniciativy je Li Ka Shing Foundation z Číny.

Ti, kdo sledují tento program, se mě někdy, ne bez zlomyslnosti, ptají: „Ale co Čína?“ Stejně jako v případě otázky „A co naši?“ se zeptám: jací „naši“ a jaká Čína? Čínská nadace Li Ka Shing, které je umožněna spolupráce s Agenturou pro obranné výzkumné projekty? O jakou Čínu jde? Tento fond funguje na mnoha místech.

Li Ka Shing Foundation je hongkongská charitativní organizace rizikového kapitálu. Založena byla v roce 1980, kdy Hongkong neměl s Čínou nic společného, kdy byl pod jurisdikcí Velké Británie.

Nadace působí v Číně, tj. na území ovládaném Komunistickou stranou Číny, i na Tchaj-wanu, území ovládaném nepřáteli Komunistické strany Číny, v Japonsku a v Indii a ve Spojených státech a v Kanadě. Vede ji dlouholetá přítelkyně Li Ka Shinga, miliardářka Chau Hoi Shuen, známá také jako Solina Holly.

Čínská komunistická strana přistupuje benevolentně k aktivitám této a mnoha dalších podobných struktur. Protože globálnímu trendu, znovu opakuji, podle názoru Čínské komunistické strany, je třeba se postavit do čela. A pokud jde o kontakt těchto fondů nejen na rozvědku Komunistické strany Číny, ale také na americkéi tajné struktury, pak je, jak se říká, voda temná.

Stručně řečeno, situace se zdá být taková, že jak naši pokročilí občané, obdivující CRISPR, tak ti, kteří stojí za Gatesovými zády a roztáčejí editaci genomu, by mohli usnout na vavřínech a říci: „A co? Ano, ano, pes štěká – vítr nese. Vy tam na nás štěkáte, ale my jdeme. “

Ale zcela tak to není. Nechci tím říci, že to tak není. Zdůrazňuji: není to tak zcela. Protože, opakuji, naši vyspělí krajané postrádají humanistické pochybnosti. Ostatně, jako západní elita podněcující Gatese. Ale někteří západní intelektuálové nejsou bez těchto pochybností.

• Pokračování bude následovat