Je úkolem ideologů transformace, kteří se rozhodli proměnit covid-19 v to, čemu se říká transformační událost, jen posílení dominance USA v 21. století ? Nebo tito ideologové usilují o něco víc?
Abych mohl odpovědět na tuto otázku, budu muset věnovat jednomu, na první pohled dost zvláštnímu, čistě vědeckému problému, bez jehož zhodnocení nebudeme moci získat odpověď na otázku osudu lidstva v 21. století, která nás zajímá,
Covidová problematika, jak jsme se přesvědčili, má právě charakter osudovosti A tak je třeba se zabývat problémy, které mají osudový charakter a které jsou jen na první pohled úzce profesionální. Začneme nyní s tím, co je úzce profesionální a pak hned přejdeme k něčemu zásadnějšímu a mnohem obecnějšímu. Ale nejprve to úzce profesionální.
V roce 1987 se skupina japonských vědců, vedená významným molekulárním biologem Yoshizumi Ishino, setkala při studiu bakterie Escherichia coli (zkráceně E.coli) s tím, že v genomu této bakterie jsou opakující se prvky oddělené neopakujícími se sekvencemi.
V roce 1989 vědci, Ishinovi spolupracovníci, publikovali článek, ve kterém popsali podstatu odhaleného jevu a jeho neredukovatelnost na konkrétní případ, který zkoumali.
Mikrobiologové hodnotí, zda zde byli Japonci průkopníky nebo již dříve něco podobného objevili vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley, kteří pracovali se svými skotskými kolegy. Všichni mikrobiologové se však shodují, že nejvýznamněji přispěl k výzkumu fenoménu opakovatelnosti, o kterém je řeč, španělský mikrobiolog Francisco Juan Martinez Mojica.
Francisco Mojica nezkoumal genom bakterií E. coli, jako jeho japonští předchůdci, ale zkoumal jednobuněčné organismy bez jádra, zvané archea. Zkoumal genom středomořské archaey zvané Haloferax mediterranei. Haloferaxy patří do skupiny halofilních archea, které tvoří velmi silné populace mikrobů v hypersalinních prostředích, jako jsou části Středozemního moře nebo Mrtvého moře.
Při výzkumu středomořských haloferaxů Francisco Mojica zjistil, že stejně jako E. coli zkoumané japonskými kolegy obsahují podobné záhadné opakování – repetice v jejich genomu (který se velmi liší od genomu E.coli). Mojica to ohromilo. Prý, že opakování jsou shodná, ale organismy jsou velmi odlišné.
Ohromený Mojica připustil, že takové stejné repetice u velmi odlišných mikroorganismů musí plnit nějakou důležitou funkci. Nazval tato opakování „krátkými pravidelně rozmístěnými opakováními“ ( short regularly spaced repeats – SRSR).
V roce 2002 nizozemští vědci – Jansen a další – navrhli termín „seskupené pravidelně střídané krátké palindromické opakování“ (zapamatovali jste si?) – clustered regularly interspaced short palindromic repeats (CRISPR). Tento termín se stal obecně přijatým.
Termín „palindrom“ pochází z řeckého „vracet se“. V medicíně ho poprvé použil Hippokrates k označení nemoci, která má tendenci se opakovat.
V mikrobiologii „palindromický“ označuje zrcadlové vzájemně se doplňující sekvence, schopné vytvářet určité vlásenky, tj. opakované struktury, které si lze snadno představit tak, že ohneme tenkou niť nebo drát tak, aby se v patě ukázaly dva sblížené kousky této nitě, tvořící jakoby nějaké stéblo a na konci se vytvořila smyčka.
A přitom jsou tyto dva kusy nití, které se nachází v patě stébla této vlásenky, na rozdíl od smyčky, komplementární, to znamená, že jsou schopné se navzájem spojit, ohýbat se k sobě. Takové vlásenky byly následně podrobně studovány v souvislosti s ribonukleovými kyselinami (RNA), které nás zajímají, a nejen s nimi.
Mojica tedy v roce 1993 objevil přítomnost takzvaných kazet CRISPR, tedy bloků skládajících se z opakujících se vlásenek. Tyto opakující se kazety CRISPR jsou prokládané takzvanými spacery tj. jedinečnými neopakujícími se vložkami, z nichž každá má přibližně stejnou délku jako kazeta CRISPR.
K takovým kazetám se přimykají shluky sady genů zvaných Cas.
Když to všechno Mojica objevil, nebyl spokojen s ojedinělým porovnáváním, a začal analyzovat, jak běžný je CRISPR-Cas, který objevil.
Od roku 1995 Mojica zas a znova nacházel podobné záhadné opakování u široké škály mikroorganismů. Zpočátku mu však nebyla jasná funkce těchto opakování – co by vlastně měly dělat?
Mojicova práce inspirovala mnoho vědců k výzkumu jevu, který, jak se ukázalo, není zdaleka ojedinělý.
V roce 2002 nizozemští vědci nejdříve pojmenovali objevený fenomen opakování – CRISPR (pamatujete, Jansen?), a poté poukázali na to, že k těmto repeticím se přimykají asociované geny Cas, sady genů.
V roce 2005 se prokázalo, že CRISPR-Cas přímo souvisí s imunitou jednobuněčných organismů.
V roce 2007 byly získány experimentální důkazy o tom, že objevený CRISPR-Cas hraje klíčovou roli v imunitním systému bakterií.
V roce 2011 byl získán první důkaz, že systém CRISPR-Cas lze přenést z jednoho organismu na druhý. A že při takovém přenosu vzniká u organismu, do kterého se přenáší právě tento CRISPR-Cas, imunita proti určitým infekcím.
V roce 2012 již bylo přímo řečeno, že CRISPR-Cas je nové slovo pro to, co se týká (pozor!) úpravy jakéhokoli genomu, včetně lidského.
Nyní je jasné, proč jsem tak dlouho mluvil o tom, jaký výzkum byl prováděn ve vztahu k nějakým mikroorganismům – Escherichia coli, některým bakteriím, které se množí ve slaných vodách, archeám atd. Zabýval jsem se tím jen proto, abych se dostal k tématu úpravy genomu, který je také tématem genové modifikace nebo transformace. Genové modifikace – čeho? Transformace – čeho? Genomu – jakého? Rostlin, zvířat, lidí?
Souvisí toto téma s covidem? Chtějí použít covid pouze k transformaci způsobu života a fungování ekonomiky? Každého zamkli, zastavili některé části ekonomiky, vytvořili jiný způsob života, jinou ekonomiku. Nebo je covid pro někoho odrazem pro genetickou transformaci člověka, která se jemněji nazývá „editace genomu“? Není rozdíl mezi genovou modifikací člověka a editací lidského genomu.
Odpovědět na otázku, zda transformátoři chtějí transformovat pouze společnost, ekonomiku a všchno ostatní a přes to i člověka, nebo chtějí navíc jít z druhého konce a přes člověka, kterého přetransformují, se dopracovat k hlubolým transformacím všeho a všech, anebo kopají z obou konců … Abychom na to mohli odpovědět, potřebujeme krátkou exkurzi do historie vědního oboru zvaného editace genomu.
Editací genomu se zabývala celá řada vědců. Předložili různé metody editace. A tady je důležité, jaké místo v celém tomto souhrnu metod editace genomu zaujímá CRISPR-Cas.
V roce 2007 obdrželi americký genetik Mario Capecchi, angloamerický genetik Oliver Smithies a anglický genetik Martin John Evans Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Tuto cenu obdrželi za objevení takzvané metody genového knockoutu, jedné z metod editace genomu, které je nutné posuzovat všechny dohromady ve vztahu ke covidu.
Co je genový knockout? Knockout je metoda molekulární genetiky, při které se určité geny z organismů odstraňují nebo se inaktivují.
Organismy, které mají odstraněný specifický gen, se nazývají knockoutované organismy. Rozsáhle zkoumány jsou například knockoutované myši. A není také důvod věřit, že nemohou existovat žádné knockoutované opice nebo lidé. Tedy živočichové, u nichž byly odstraněny určité geny.
Mario Capecchi, Oliver Smithies a Martin Evans obdrželi tedy v roce 2007 Nobelovu cenu za provedení takovéhoto knockoutu. A odtud začal vývoj směru zvaného „genomová editace“ nebo „editace genomu“.
Chcete-li provést knockout, musíte nejprve zacílit a poté udeřit. V genetice se takové cílení nazývá genový targeting nebo targetování – z anglického slova target – terč, cíl.
Aby bylo možné cílit, jsou embryonální kmenové buňky vystaveny určitým vlivům a poté jsou buňky s modifikovaným genem transplantovány do blastocysty, tj. do raného stadia vyvíjejícího se zárodku (to vše je velmi důležité, brzy uvidíte, že se tím již skutečně zabývají). Poté vzniká chiméra se změněným cílovým genem.
Chci zdůraznit, že není rozdíl mezi blastocystou myši nebo blastocystou jakéhokoliv savce, včetně člověka.
Nemohu zahltit toto pojednání podrobnostmi, a tak říkám, že obvyklé metody genomové editace jsou spojeny s velmi složitými narušeními DNA – jako je toto knockoutování (musíte něco vyřadit atd.). A technologie CRISPR-Cas ve svých různých modifikacích (nyní se diskutuje o technologii aplikace CRISPR-Cas9) umožňuje upravit genom jednodušeji. Může být knockoutován – to je obtížnější, ale můžete s ním provést CRISPR-Cas9 – a bude to jednodušší. A stále to bude editace.
Editace založená na CRISPR-Cas9 byla poprvé provedena v roce 2012. Možnost takové editace lidského genomu byla diskutována také v Rusku. Ale nerad bych se hned v tomto programu zaměřil na naše domácí, často málo obsažné, ale často velmi dalekosáhlé úsilí.
V roce 2018 byla v Číně provedena editace genomu založená na CRISPR-Cas9 velmi zle. Tuto editaci provedl čínský vědec z Jižní univerzity vědy a technologie v Shenzhenu Che Ťien-kchuej. On nebyl průkopníkem možnosti editace lidského genomového materiálu ve zkumavkách. Poprvé avšak nezničil takový upravený genom, jak se očekávalo, ale zasadil do blastocysty reálné ženy.
Úkolem vědce bylo vypnout samotný gen CCR5, který je spojen s tvorbou proteinu, který umožňuje viru HIV vstoupit do lidské buňky.
25. listopadu 2018 učinil Che Ťien-kchue následující prohlášení:
„Dvě krásná malá čínská děvčátka Lulu a Nana před pár týdny přišla na svět s pláčem, zdravá, jako ostatní děti.Těhotenství matky začalo pomocí běžné asistované reprodukce, jen s jediným rozdílem: bezprostředně poté, co byla její vajíčka oplodněna spermatem jejího manžela, jsme do buněk vpravili trochu proteinu a pokyny pro editaci genomu. Když byly Lulu a Nana pouze jedinou buňkou, tato operace odstranila portál, kterým HIV do buňky vstupuje a infikuje lidi. Chápu, že moje práce způsobí ostrou diskusi. Věřím však, že rodiny tuto technologii potřebují, a za ně jsem připraven být kritizován. “
Chápete, o co jde? Jde o to, aby byla provedena taková editace lidského genomu, pomocí které již člověk nemůže být nakažen AIDS. Prostě nemůže.
Je-li však možné provést takovou úpravu genomu, u které se člověk nemůže nakazit AIDS, tak proč nezkusit provést úpravu genomu, pomocí níž se člověk nemůže nakazit „hrozným covidem“? Proč nakonec nezměnit celé lidstvo na lidi, kteří nebudou moci díky úpravě genomu onemocnět tím, tím, tím a tím. A pak ještě tím. A pak … Co se při tom stane s člověkem – to je samostatná otázka. Hlavně, že neonemocní a neinfikuje ostatní.
Opět upozorňuji diváka na skutečnost, že když neokonzervativci hovoří o transformující nebo transformační události, mají na mysli katastrofu, která může upravit historický proces požadovaným směrem. Je možné dokonce říci – upravit historický, sociokulturní genom lidstva. Takovou událostí může být covid nebo něco jiného.
Ale když hovoří o boji se strašným neštěstím, které se objevilo bůhví odkud, ne na úrovni lidstva, ale na úrovni jednotlivého člověka, je zcela jasné, že dříve či později bude řečeno o nutnosti upravení každého jednotlivého genomu. A transformační událostí bude taková úprava. Pomocí čeho? Pomocí vhodných léků, které upraví genom, a proto budou mít název transformující nebo transformační. A jakkoli tvůrci těchto léků manévrují, když tvrdí, že pouze jsou průlomové, spásonosné, a jako transformační je označují jen tak, náhodou, podstata této „spásy“ se začíná stále více objevovat.
„Spasení“ každého jednotlivce, schopné utkat z takových jednotlivých mikrospasení spásu celého lidstva, se může uskutečnit pomocí transformace – nikoli lidstva, ale nejprve člověka, a poté i lidstva. Mluvíme o transformaci biologické podstaty člověka, tj. genomu. A provedeno to má být pomocí transformujících nebo transformačních léků, bez kterých to bude jako bez vody.
A co vy chcete? Onemocnět? Zemřít? Infikovat ostatní? Ne, spása byla nalezena! Transformujeme vás, váš genom. A co dělat (řeknou), pokud jediný způsob, jak vás zachránit před strašnými chorobami, které se objevily bůhví odkud, je upravit váš genom? Pak nemůžete onemocnět. Možná nebudete moci ještě něco, ale to je soukromá věc. Hlavně, že nebudete moci onemocnět a budete spaseni. To znamená, že budete transformováni prostřednictvím transformačních léků a transformační medicíny, která se vkrade do genomu.
Po tak zásadně důležité odbočce bych chtěl dokončit příběh Che Ťien-kchueja a jeho záchranných transformací těch doslova geneticky modifikovaných dvojčat, která se měla stát imunní vůči AIDS.
Tato geneticky modifikovaná dvojčata se narodila a dostala jména Lulu a Nana. Říká se jim – upravená dvojčata.
9. ledna 2019, více jak měsíc poté, co Ťien-kchuej oznámil své experimenty, televize Zvezda uvedla, že by za tyto experimenty mohl dostat přísný trest: „V Číně může být podána smrtelná injekce osobě, jejíž zločiny ani nebyly vidět. Mluvíme o vědci, kterému se podařilo dosáhnout narození prvních geneticky modifikovaných dětí na světě. “ Создателю ГМО-детей грозит смертная казнь – ТРК Звезда Новости, 09.01.2019 (tvzvezda.ru)
Předtím, 27. listopadu 2018, vysílal První program reportáž o Che Ťien-kchuejovi a jeho experimentech. V reportáží bylo řečeno:
„Poporvé se narodily geneticky modifikované děti. Nikde na světě nejsou takové experimenty s lidmi povoleny, ale všichni chápou, že věda by dříve nebo později tuto hranici překročila.“
Che Ťien-kchuej: „Svět dospěl do fáze genetické modifikace embryí. Pokud se tím nebudu zabývat já, někdo další bude pokračovat ve výzkumu.“
Moderátorka: „Doktor Che držel výzkum v tajnosti před vědeckou komunitou. Cheova univerzita si pospíšila, aby se ho zřekla: říkají, my jsme nic nevěděli. A orgány ČLR reagovaly takto.
Oficiální prohlášení Státního výboru Čínské lidové republiky pro zdravotní péči a plánovaný porod: „Média informovala o narození geneticky modifikovaných dětí s imunitou proti HIV. Výbor tuto skutečnost pečlivě sleduje. Výbor pro otázky zdraví provincie Kuang-tung již byl pověřen důkladným vyšetřením tohoto experimentu.
Samotná technologie úpravy genomu není, jemně řečeno, nová. Již dlouhou dobu se používá při selekci zemědělských plodin a v Číně se pomocí této technologie mění DNA zvířat. “
30. prosince 2019 shrnuje pořad Vesti: „Nakonec nikdo neví, k jakým dalším mutacím může změna nebo odstranění jediného genu vést.“
https://www.youtube.com/watch?v=bYGYEWFV2dY
Pro modifikaci genů použil Che Ťien-kchuej takový nástroj editace lidského genomu jako je systém CRISPR-Cas9, což je druh molekulárních nůžek, pomocí kterých můžete stříhat DNA.
Vidíte, jak je to jednoduché. Stříhal. Odstranil zbytečné. Něco přidal. Bác – jste spaseni … Před kým – před sebou? A jste spaseni?
28. listopadu 2018 si na summitu genetiků v Hongkongu Che Ťien-kchuej stěžoval na komplikace, které mohou nastat při takové úpravě genomu. Údajně chtěl znovu vytvořit takovou mutaci v jednom z genů, která by chránila před HIV. Ukázalo se však, že tato mutace může vést ke změnám v jiných genech, kde mutace nebyla zamýšlena. Na snímku konkrétně demonstroval, že v buňkách odebraných u jedné z dívek – Lulu – ve fázi, kdy to bylo ještě embryo, došlo k takové další nezamýšlené „necílové“ mutaci.
Che uvedl: „K této chybě došlo v intergenické oblasti. I když nemůžeme potvrdit, zda to bylo zděděno nebo to přišlo v důsledku úprav. Ti, kteří souhlasili s procedurou, byli informováni o riziku potenciální chyby. A rozhodli se pro provedení implantace. “
https://www.youtube.com/watch?v=pcGALqX_YD8
No, víte … Ale AIDS nedostanou.
Mnoho představitelů vědecké komunity Che Ťien-kchueje ostře kritizovalo. Vědci poznamenávají, že když se člověk podívá na údaje poskytnuté Cheem, může vidět, že nevytvořil mutaci genu CCR5 přesně kopírující přirozenou mutaci, která se vyskytuje v severní Evropě. Vytvořil jakousi analogii. Nikdo neví, k jakým důsledkům povede tento „podobný“ gen. Che netestoval ani Lulu, ani Nanu, ani další takto upravená embrya na odolnost vůči AIDS. Není tedy známo, zda existuje tato odolnost vůči AIDS. Ale editace genomu již existuje.
Na hongkongském summitu Che oznámil, že právě zaslal článek popisující jeho práci do vědeckého časopisu. Tento článek však zůstal nepublikovaný. Část vědecké komunity přesto měla možnost se s ním seznámit.
3. prosince 2019 zveřejnil časopis MIT Technology Review článek Antonia Regalada, který je v tomto časopise hlavním redaktorem biomedicíny. Regaladův článek poskytuje analýzu a kritiku Cheova nepublikovaného článku, který Regalado četl, a také jsou zde uvedeny citace z tohoto článku. Kritický článek konkrétně uvádí, že ačkoli členové Cheova týmu očekávali, že (citují) „tyto úpravy způsobí rezistenci na HIV deaktivováním genu, nemohou to s jistotou vědět, protože úpravy jsou „podobné“, ale ne identické deltě 32 CCR5, mutaci, ke které dochází v přírodě. Kromě toho pouze jedno z embryí mělo úpravy obou kopií genu CCR5 (po jedné od každého rodiče). V případě druhého embrya „byl upraven pouze jeden [což znamená gen jednoho z rodičů], což přinejlepším poskytovalo částečnou rezistenci vůči HIV.“
Článek uvádí názor výzkumného pracovníka Hanka Greeleyho, který uvádí o experimentu prováděném Cheem: „Úspěšnost“ je zde sporná. Žádné z embryí nemělo deleci všech 32 párů bází v CCR5, což je mutace známá u milionů lidí. Místo toho embrya/případné děti dostaly nové variace, jejichž důsledky nejsou jasné. Kromě toho, co znamená „částečná rezistence“ na HIV? Jak částečná? A stačilo to k ospravedlnění přenosu embrya s genem CCR5, který u lidí nikdy předtím nebyl vidět, do dělohy pro případné narození? “
Data připojená k Cheovu nepublikovanému článku obsahují tabulky, které předtím předvedl na konferenci. Jak uvádí MIT Technology Review, tyto tabulky ukazují chromatogramy nebo čtení sekvencí DNA nalezených v embryích a tkáních dvojčat (pupeční šňůra a placenta), když se tato skupina pokoušela zjistit, k jakým změnám ve skutečnosti došlo v genu CCR5.
Někteří vědci, jako Kiran Musunuru, docent kardiovaskulární medicíny a genetiky na Pensylvánské univerzitě, autor doprovodného článku v MIT Technology Review, jsou přesvědčeni, že Cheova data jasně ukazují, že embrya jsou „mozaiková“, tedy že různé buňky embrya byly upraveny různě.
Regalado píše: „Z údajů vyplývá, že těla dvojčat mohou být složena z buněk, které byly upraveny různě nebo nebyly upraveny vůbec. To podle Musunura znamená, že pouze některé z buněk mohou mít gen pro rezistenci na HIV; také to znamená, že některé mohou mít neprojevené „necílené“ změny, které by mohly potenciálně způsobit další zdravotní problémy. Problém mozaiky byl Cheovi dobře znám z jeho experimentů na zvířecích embryích. Jednou ze záhad výzkumného projektu je důvod, proč se Che rozhodl pokračovat v práci s embryi, pokud byly takto poškozeny. “
Co se nyní děje s dvojčaty Lulu a Nanou, není známo, čínské úřady to skrývají.
Američtí genetici upravili systém CRISPR-Cas9 a naučili ho efektivněji upravovat genom.
Ve zkratce mluvíme o tom, že nůžkami pro upravovanou DNA je protein Cas9, ke kterému je přidána krátká RNA-naváděcí molekula, jejímž úkolem je právě toto cílení. To znamená nasměrování nůžek do místa genomu, kde by měly provést řez.
Poté, co molekula najde požadované místo, rozřízne Cas9 oba řetězce DNA, poté se provede požadovaná změna v genomu, poté dojde ke spojení řetězců DNA, což umožní obnovení integrity molekuly DNA. V některých případech způsob opravy dvouvláknových zlomů způsobí výskyt mutací: inzerce (vložení dalších bází) nebo delece (s odstraněním několika bází).
Dávno před jakýmkoli CRISPR-Cas a jiným zacílováním byl objeven fenomén zvaný apoptóza, tj. buněčná sebevražda.
Stručně řečeno, bylo zjištěno, že buňka považuje dvouřetězcové zlomy, které tito chytráci dělají, za velmi nebezpečnou událost. A v reakci na ni spouští tuto apoptózu. Koneckonců, dvouvláknové zlomy mohou nastat nejen kvůli cílení genomu všemi těmi CRISPR-Cas. Mohou vzniknout například v důsledku záření.
Buňka může provést apoptózu. Nebo může začít zběsile slepovat roztrhané konce DNA dohromady. A lepit velmi rychle a náhodně. Potom v místě zlomu dojde k mutaci ve formě mezery, která se nazývá delece nebo ve formě přebytku, který se nazývá inzerce.
To vše společně může vést k úplnému poškození genomu.
Che Ťien-kchuej věřil, že v lidských buňkách dojde k tomu, k čemu dochází například v buňkách kvasinek. To znamená, že po řezu a změně bude zahájena přesná oprava na základě existujícího vzorku DNA.
Ale v lidských buňkách neprobíhá tato oprava vůbec tak bezchybně jako v kvasinkových buňkách. Místo ní dojde často k urgentní nouzové opravě, která je velmi nepřesná. Právě proto nedokázal Che Ťien-kchuej upravit genom dvojčat tak, jak bylo naplánováno.
To ale nezastavilo následovníky Che Ťien-kchueje. Skupina vědců z Harvardu pod vedením Davida Liua navrhla nový způsob úpravy genomu. Říká se mu prime editace.
Vědcům se podařilo dosáhnout požadované mutace prvku Cas9. Po této mutaci mohou nůžky Cas9 rozřezat pouze jedno vlákno DNA.
Harvardští vědci prodloužili vodicí molekulu. A přidali k ní sekvenci, která vyvolá algoritmus opravy zlomu.
Současně byl k proteinu Cas9 připojen primer. Odtud pochází termín „prime editace genomu“.
A i když to všechno stále zůstává docela nebezpečné kvůli nemožnosti přesného párování RNA s genetickou bankou umístěnou v DNA, vědci trvají na tom, že nebezpečí je nyní menší a že riziko nežádoucích mutací je sníženo. Na experimentální úrovni se vědci již dokázali vypořádat s řadou nemocí na úrovni úpravy genomu … Počkejte na léky a operace.
Na konci roku 2019 se John Cohen, americký korespondent časopisu Science, chtěl setkat v Moskvě s mužem, který se označuje jako stoupenec Che Ťien-kchueje. Jde o Denise Rebrikova. Je vedoucím laboratoře pro genomové úpravy Vědeckého centra pro porodnictví, gynekologii a perinatologii V.I. Kulakova.
Rebrikov oznámil, že chce upravit genom, aby napravil dědičnou hluchotu. A že se rozhodl dohodnout na experimentu na Ministerstvu zdravotnictví.
30. prosince 2019 Rebrikov v pořadu Vesti uvedl: „Existují páry, které již trpí onemocněním, například hluchotou nebo zakrslostí, u nichž budou mít všechny děti stejnou nemoc. A potom jediný způsob, aby se dítě narodilo normální, je napravit mutaci, opravit ji.“
Už probíhají klinické pokusy upravených krevních kmenových buněk. Pokusy probíhají kvůli tomu, aby se udělal rychlý posun v léčbě rakoviny a AIDS.
Americká společnost Netflix vydala čtyřdílný dokument „Nepřirozený výběr“ (parodie na darwinovský „přirozený výběr“). Film hodnotí vše, co souvisí s úpravou lidského genomu. V traileru k filmu se říká: „Kolik injekcí jste si dal sám? Nyní my sami kontrolujeme své vlastní osudy. Pokud opravdu hraješ dále, pak tě nezajímá, co si myslí ostatní. “
Pokud jde o úpravy rostlinného nebo zvířecího genomu, tak zde se vše rozvíjí naplno. A šampiónem v této oblasti, na které je založen celý průmysl GMO (GMO je geneticky modifikovaný – nebo upravený – organismus), je stejná společnost Monsanto, o které jsme hovořili v souvislosti s panem Gatesem.
Ale tento pán, kterého mocné síly stanovily průkopníkem v extrémně velké hře, jak stále opakuji, získává řadu nástrojů. Jedním z nich je Monsanto, druhým je Moderna, která by neměla být zaměňována s Monsantem a kterou si podrobně popíšeme o něco později. A existují také ty nástroje, které jsou spojeny s CRISPR-Cas9. O tom všem budeme muset diskutovat, abychom pochopili hlavní strategické pozadí covidového eposu.
- Pokračování bude následovat
@JANA.S Děkuji moc,výborně vysvětlení od Kurgiňana,a děkuji za práci s překladem!