Tento článek byl původně zveřejněn na webu Ostrov Janiky a nyní na OutsiderMediea. Jedná se o Retro, tj. starý článek z roku 2014, přesto je velmi, velmi poučný a stojí za to si ho přečíst CELÝ! Vtipně v kostce shrnuje problémy dnešní doby. Zde pouze jeden z jeho nosných úryvků, proto využijte odkaz na konci a přečtěte si jej celý, stojí to za to: 

Pokusím se rozžvýkat klasikovu myšlenku podrobněji. Jak známo, kapitalismus je možný jen při prohlubování dělby práce – Adam Smith to velmi srozumitelně dokázal. A nyní si představme velmi primitivní, naprosto uzavřený systém s maximálně možným prohloubením dělby práce v konkrétním vymyšleném státě. V tomto systému existují kapitalista, dělník a stát, reprezentovaný úředníkem. Ten systém můžeme samozřejmě učinit složitějším dodáním dalších prvků, ale pro čistotu myšlenkového experimentu tři prvky zcela postačí. Hlavní podmínky jsou: další prohlubování dělby práce není možné, systém je uzavřený, tj. nic do něj nevstupuje zvenčí a nic nevychází ven.

Na první pohled je vše v pořádku, solidní a ušlechtilé: kapitalista investuje kapitál do výrobního procesu, kupuje haly, stroje, suroviny, platí dělníkovi výplatu, státu odevzdává daně, ze kterých se platí plat úředníka, který kryje kapitalistu a drží dělníka na krátké oprati. Zatím se zdá být vše v pořádku – všichni pracují. Výsledkem společné činnosti prvků systému je zboží. VÝROBNÍ CENA (výrobní náklady) tohoto zboží je minimálně tvořena mzdou dělníka a mzdou úředníka (náklady na suroviny, stroje a procenta z úvěru pro zjednodušení nezapočítáváme, bereme je jakoby zadara – řekněme jako z privatizace).

Jenomže dál začíná mystika, protože zboží je třeba prodat se ZISKEM – v tom je konec konců veškerý smysl kapitalistova snažení. Komu ale může prodat své zboží? Pouze tomu, kdo má peníze a potřebu toho zboží. A v našem zjednodušeném systému má reálné peníze pouze dělník a úředník, přičemž jich mají pouze tolik, kolik jim JIŽ kapitalista vyplatil – v procesu výroby zboží. A ANI O CHLUP VÍCE. A vtip spočívá v tom, že v tomto systému není místa pro zisk – spotřebitelům stačí peníze jen na to, aby si koupili ZBOŽÍ za součet disponibilních příjmů, t.j. maximálně – za VÝROBNÍ CENU. Na zisk pro kapitalistu v daném systému prostě nejsou peníze, ani v případě, když do ceny započítá trojnásobnou marži a spotřebitelé jeho zboží „no prostě moc potřebují“!!! A dokonce i když kapitalista sníží plat dělníkovi a vyhne se placení části daně, spotřebitelům (dělníkovi a úředníkovi) peníze na koupi zboží nepřibudou, není čím uspokojit hamižnost kapitalisty – TY PENÍZE SE PROSTĚ V PŘÍRODĚ NEVYSKYTUJÍ. Jestliže doplníme tento zjednodušený systém dalšími prvky: dalšími kapitalisty a dělníky, penzisty, pojišťovnami, burzami, hedge fondy, a vším možným – SPOTŘEBITELŮM SE PŘÍJMY NA TO, ABY KAPITALISTA MOHL DOSAHOVAT ZISKU, NEZVÝŠÍ. Takže se nabízí závěr: V SYSTÉMU S KONEČNÝM UZAVŘENÝM TRHEM NENÍ KAPITALISMUS MOŽNÝ! Z definice: nefunguje – a tečka. Situace podobná starému vousatému vtipu:

„Kohne, kde berete peníze? – V nočním stolku. – A kdo je dává do nočního stolku? – Žena. – A kde je bere žena? – Já jí je dávám. – A odkud je berete vy? – Soudruhu vyšetřovateli, copak jste tupec? Vždyť jsem to už říkal – z nočního stolku“.

29 komentářů

  1. Problém spočívá v tom, že planeta Země ještě ZATÍM není 100% uzavřený systém. Nicméně vývoj směřuje k naznačenému – dobře to vyjádřil jiný vtip: na hromadě peněz sedí boháč a dole pokřikuje hladový dav…

    1. Author

      Problém je v tom, že planeta už je uzavřený systém a ty cestičky, jak to různě obejít, už nejsou funkční. A proto z této koncepce cesta ven nevede, ať už se kdo chce, snaží jak chce, přijímat jakákoliv opatření, která nemohou být jiná než kosmetická. Tj. tento systém začíná být ve stávající koncepci nefunkční, ale jiné se brání zuby nehty… Kam to celé směřuje? K vyústění, kterým může být jen konec civilizace nebo změna koncepce… A čím víc lidí si to uvědomí, tím pravděpodbněji budeme směřovat k té změně koncepce, protože umírat se nechce nikomu. Možná existuje ještě třetí cesta a tou je celoplanetární Třetí říše říznutá Orwellem, ale to je podle mne opět jen dočasné oddálení nevyhnutelného rozcestí, viz první dvě cesty.

    2. Author

      Víte, jaký obraz mi vytanul v mysli, v souvislosti s vaším komentářem? Titanik. Sedíte si v restauraci, je vám dobře, kapela stále vyhrává, na stole máte chutnou večeři, kterou si s gustem vychutnáváte, okolo pobíhají nějací lidé a vykřikují, že loď se potápí, ale vás to netrápí. Vždyť vám je teď dobře a na rozdíl od těch hlupáků jste si vše nastudoval a dobře víte, že tato loď je díky své konstrukci nepotopitelná…

      1. Tlačíte mě do sporu, který neexistuje. Možná jste přehlédla slůvko ZATÍM, protože článek vyznívá, jakoby měl konec současného systému fungování světa nastat příští týden. Ale tak tomu není – než se multi systém prosadí, bude to trvat ještě nejméně 30 – 50 let… a běhen té doby budou bohatí dále bohatnout, chudí dále chudnout. Ještě není konec epochy imperialismu, tak jak jej definoval Lenin. Ta epocha naopak teprve po pádu SSSR začala.

        1. Author

          Nu, já s tím ZATÍM nesouhlasím a myslím, že jakákoliv bagatelizace nahrává těm horším variantám 🙂 Co se týče článku, tak je napsaný skvěle. Je to opravdu kvintesence, navíc velmi zábavně podaná.

          1. Já nebagatelizuji. Jsem jen (po řadě životních zkušeností) opatrný realista. Navíc s vědomím, že ani já (jednotlivec), ani naši politici a elity (vedení státu) a ani český národ (lid) v tomto procesu nehrajeme žádnou roli, která by ty, kdo svět řídí a kdo jim v tom brání, zajímala.
            K rychlým změnám (jako např. po skončení 2SV nebo na přelomu 80. a 90. let) nejsou vytvořeny podmínky – ani objektivní (světové) ani subjektivní (v jednotlivých státech a regionech, i když v některých se hranice výbuchu blíží dost rychle) a navíc není v zájmu nikoho, kdo se na řízení světa podílí, aby k nějakým překotným nebo revolučním změnám došlo. Rizika jsou příliš velká.
            Nám nezbývá než se trpělivě připravovat a hlavně včas pochopit, kdy, kde a s kým se láme chleba. Mnichov a Listopad nám budiž mementem.
            30 posledních let silně poznamenalo schopnost Čechů chápat realitu a oslabilo jejich smysl pro poctivost, spravedlnost, pracovitost i morálku a charakter jako takové. Účast a výsledky voleb hovoří jasně.

          2. Author

            Vlasta: No já se na rozdíl od vás domnívám, že ty podmínky pro rychlé změny vytvořeny jsou tou rychle se rozrůstající krizí, kterou se v posledních letech ze všech sil snaží zažehnat, jenže jak jsem uváděla výše, a jak na to poukazuje i ten odkazovaný text, není to už dále možné. Jinými slovy, nejsou tu žádné slabé články, na úkor kterých by se ještě dalo přiživit a to znamená, že se jednotliví hráči pustí do sebe. Jenže je tu také ta věc, že celá ta jejich koncepce stojí na lži, kterou se jim doposud dařilo před lidmi více méně skrývat, nebo převádět jejich pozornost jinam, své zločiny bagatelizovat…. Jenže s tím je konec, je na ně příliš vidět. Teď je na lidech, aby se rozhodli, jestli se hodlají podílet svými silami a životy na boji jednotlivých páníčků o to, kdo z nich tu bude šéfovat, nebo konečně začnou myslet hlavou a půjdou cestou bolševiků, kteří jim ukázali směr i způsob, jakým se z toho dá dostat a tím nemyslím revoluci, protože oni následky revoluce fakticky napravovali. Proto je také v Rusku snaha jít evoluční cestou, ne tou revoluční. Uvidíme, jestli se zadaří. A jinak si myslím, že každý člověk v tom hraje svou roli, to je zase o té sociální statistice…

          3. Myslím, paní Ireno, že si stále úplně nerozumíme, i když názorový průsečík je na dohled. Souhlsím s Vámi, že revoluce není na pořadu dne, ale nelze vyloučit, že souběhem událostí nebo rozhodnutím jednotlivce či skupiny k ní může dojít, přestože si ji nikdo nepřeje (z důvodu výše uvedeného).
            Samozřejmě každý z nás – mravenečků – kteří odvádíme svou každodenní práci (pro obživu i pro informovanost společnosti) máme svůj maličký vliv na dění kolem nás. Je to jako proud v řece – skládá se z tisíců malých pramínků, které onen proud tvoří. Ale pokud nejsem (jako stát či národ) tím hlavním proudem (v politice na pozici velmoci), můj vliv je malý. Takže učit se, učit se, učit se, pracovat, pracovat, pracovat a informovat, informovat a informovat… Stručně: (k budování a obraně vlasti) BÝT PŘIPRAVEN!

  2. Kdyby Lenin tušil…. jeho teze o imperializmu jsou v souladu s ortodoxním marxizmem a ten je do 21.století netransplatovatelný. Minimálně vynechal několik variant post-kapitalizmu : korporátní kapitalizmus,Inkluzivní kapitalizmus atd.
    Marxizmus je revoluční 3.priorita a my procházíme evoluční variantou . Revoluci nikdo nechce. Změnu ano.

    1. Myslím, že bychom se dostali do diskuze, kterou neváhám označit jako akademickou, možná lépe jako teoretizování. Ani Lenin si asi nedokázal úplně představit, kam až vývoj kapitalismu v poslední fázi zajde – mám na mysli obří nadnárodní korporace typu Google, Microsoft, Amazon, atd. a zejména jejich provázanost s médii, politiky a tajnými službami. Nicméně – jak trefně poznamenal NIK – svět není homogenní a chapadla Tebou vyjmenovaných kapitalismů zdaleka nedosahují všude a neomezeně. Proto říkám, že jsme kousek za začátkem, rozpory se budou ještě prohlubovat a současně bude sílit odpor proti trendu. (Pěkně je to vidět na výstavbě NS II se všemi peripetiemi.)
      Bude to mít svůj vývoj a jaký bude konec toho vývoje si (zatím) netroufnu přepovědět. Ale za těmi pár desítkami let dalšího pokračování současného systému si stojím, i když připouším, že v průběhu času někomu můžou “rupnout nervy” a potom adieu, civilzace.
      P.S O revoluci se nikde nezmiňuji.

  3. Iba keď vynecháme prostredníka, ktorý poskytuje peniaze, len vtedy platí “A v našem zjednodušeném systému má reálné peníze pouze dělník a úředník, přičemž jich mají pouze tolik, kolik jim JIŽ kapitalista vyplatil – v procesu výroby zboží. A ANI O CHLUP VÍCE.”

    Ibaže prostredník tu je, bol tu aj pred Adamom Smithom a má záujem tu ostať, či už sa volá FED, alebo GP, alebo inak. Prostredník sa hrá s mystikou nekonečných zdrojov pre seba a vždy o niečo menších zdrojov pre zvyšok sveta ako je nevyhnutné pre život, aby bol monopolným poskytovateľom (úverov, atď. …). Ten smeruje k tretej ceste, celoplanetárnej Tretej ríši. Avšak kvalita a dosah jeho riadenia je už v permanentnej kolízii s rýchlosťou sociálnych procesov. Zem však aj napriek ukončenej globalizácii nie je homogénna, čo znamená, že niektoré civilizačné skupiny budú mať prechodne šancu k vnútornému preformátovaniu, iné k vnútornému kolapsu, ďalšie k Tretej ríši.

    1. Author

      To je sice pravda, ale pokud jde o hlavní tendence zosobňované velmocemi, tak tam už ty rozdíly nejsou tak markantní. Takže jak se něco změní, bude se to šířit plošně a konkrétně náš životní prostor Česko-Slovensko to vzhledem k naší podřízenosti zasáhne zcela určitě. A pokud se na to podíváme z hlediska globalizace, tak je to jako voda v jednotlivých skleničkách, nebo voda v globalizovaném džbánu. Do jedné skleničky se dá nalít barva, aby zabarvila vodu v ní do modra, do druhé dočervena a tak dále, když se však ty barvy nalejou do globalizovaného džbánu, tak se celkem rychle zabarví voda do jednotného odstínu. Když k tomu připočítáte dnešní rychlost výměny informací, tak ty změny určitě nebudou probíhat v řádu staletí, ale spíš desetiletí, nebo dokonce roků…

      1. souhlasím… myslím, že svět se bude ubírat čínskou cestou…. je již ověřená a funguje po všech stránkách

        1. Author

          Já bych si Čínu neidealizovala, ale také ji nezatracuji. Myslím, že i tam se vede vnitřní boj stejně jako ostatně v Rusku. Držím jim palce, aby ho vyhráli LIDÉ.

  4. To je naprosto správně popsáno, ale pouze čistě teoreticky.
    Pokud se zamyslíme nad tím, kde se tedy bere zisk pro podnikatele, ať už je jím v reálu kdokoliv, musíme se obrátit nejen do historie, ale můžeme to vidět i v současnosti a dokonce i u nás.
    Jak se kapitalistická monarchie Anglie stala velikou mocností, která ovládala mnohem více obyvatel, než byl počet jejích vlastních právoplatných obyvatel? A území, které bylo mnohonásobně větší než bylo a je její “vlastní”? Jednoduše. Aby vytvářela pro sebe obrovský zisk, vysávala svoje kolonie, zpočátku u sebe v “sousedství” – Irsko (první novodobí otroci byli přece Irové!!), Skotsko, Wales. Také se úspěšně věnovala pirátství pod “královskou” vlajkou – stačí uvést ctihodného sira Drakea. Sir Francis Drake ,asi 1540, Tavistock – 28. ledna 1596, Portobelo, byl anglický korzár (čti státní pirát), mořeplavec, viceadmirál, politik, obchodník s otroky a spolubudovatel alžbětinského věku. Proslavil se svými útoky na španělské lodě a přístavy. Největším vojenským úspěchem bylo odražení útoku španělské flotily roku 1588. Svými odvážnými činy se stal pro Angličany legendárním hrdinou a pro Španěly nenáviděným „El Draque“. To jsou údaje z Wikipedie, kromě poznámky v závorce. No prostě, typický anglický gentleman.
    Pak šla Anglie dále do světa a ničila jednu zemi (čti kolonii), a i kontinenty, za druhou. Nejvíce si to odskákaly Indie, Čína. Nejenže tam Anglie likvidovala tamější průmysl (např. v Indii nikdo neměl zájem o anglické “slavné” látky, protože indické byly mnohem lepší kvality, takže zničila Anglie záměrně nejen tamější výrobu látek, ale navíc donutila nakupovat Indy svoje zboží). Zajděte i jen třeba on-line do britských muzeí a můžete poznat, odkud od všude se bralo a bere bohatství Anglie.
    Ostatně podobně to přece bylo i v epoše feudalismu, kdy se války vedly především pro získávání dalších zdrojů, území, bohatství. A i tady by se při troše snahy našla podobná “rovnováha”. Realita však byla, a v kapitalismu je, že někdo získal větší zdroje proto své bohatství výboji a kořistnictvím, vysáváním druhých. Vzpomeňte si, jak získávalo bohatství třeba království Španělské, či “republika” Říma.
    Dnes se změnila forma, ale ne výsledek. A i když třeba od nás do Anglie nejde většina našich financí, které jsou odčerpávány mimo naše území, aniž by tu byly zdaněny a přinesly nám jakýkoliv užitek, takže hlavním “výhercem” je nejspíše Německo (ale kam mohou jít tyto finance dále, je otázka), je to však stejný postup, protože základem bylo zničení co největšího rozsahu naší výroby a nutnost nákupu zboží odjinud. Jako poslední lze doložit nehoráznou kampaň “českých obchodních komor” proti zákonu o kvótě na české potraviny. Nebo postup z dřívější doby Siemensu ohledně závodu na výrobu tramvají, přemístěného krátce předtím do nových prostor v Praze na Zličín.
    Takže Anglie tak získala kapitál, který se výhradně soustřeďoval do relativně úzkého kruhu osob. Podobně získaly kapitál ve své době Francie, Belgie, Holandsko, Španělsko, Portugalsko atd. Druhou otázkou je, jak si jej udržely nebo jak o značnou jeho část přišly. “Paradoxně” na tom měla dříve nejvíce “viny” sama Anglie, která tak omezovala svoje konkurenty a v současné době to nejvíce přešlo na USA.
    Proto také v současnosti kapitalismus (neoliberalismus je jeho odnoží) prožívá velkou krizi. Protože země, které bylo možno pokořit a stály za to, jsou víceméně pokořeny a velké státy jako Čína a Rusko jsou zase v současnosti příliš velké a silné. Navíc přece Čínu v zájmu svého zisku zase nastartoval kapitalismus sám, předáváním výroby tam. Jakmile však Čína ztratí světové trhy, jde rovněž do velké krize. Proto je tam státní kapitalismus, protože to není systém vytvořený na uspokojování vnitřních potřeb, které uspokojuje právě ze zisku především “z Venku”.
    Není odkud brát další “nečekané” bohatství a zisky, takže se víceméně přerozděluje tak či onak to, co je, ale nemůže to v žádném případě zajistit žádný další růst zisků. Posledním dosavadním zásadním úspěchem bylo téměř poražené Rusko a rozkrádané za pomoci části jeho “elity”. To prodloužilo “život” kapitalismu nejméně o dvacet let. Ba ani tak docela ne malá země jako Ukrajina, nepřinesla do světa kapitalismu nějaké velké zásadní potřebné zisky, hlavně proto, že je využívána, a zpětně refinancována, jako prostředek nátlaku proti Rusku. Barevné revoluce v Africe nepřinesly také požadovaný zisk, jen politické výhody a držení statusu quo.

    Kapitalismus nemůže být, jak je pak správně uvedeno v článku, uzavřeným “ideálním” systémem, fungujícím na v článku uvedeném principu, protože to je systém, který má za účel, za podmínek jeho historického vzniku a vývoje, obohatit jen někoho a zdaleka ne všechny. A rozhodně ne poskytovat nějakou “poctivou platbu” za úděl v procesu výroby zboží a tvorby hodnot a prodeje či nákupu zboží. Z toho jednoduše vyplývá, že pak se v žádném případě nebude a nemůže jednat o kapitalismus se všemi jeho psanými i nepsanými pravidly.

    1. Author

      Asi vám dost dobře nerozumím. Ve svém textu jste popsal vývoj globalizace na principu kapitalismu. Expanze na nové trhy, získávání nových zdrojů a vyřešení další nové krize díky expanzi. Teď je ten problém, že už není kam expandovat. Nastává nutnost přerozdělovat zdroje, a protože kapitalismus zná jen přerozdělování směrem nahoru, čímž vyčerpá fakticky půdu, ze které sám žije, nutně musí zajít na úbytě. V článku nebyl popsán ideální systém, jen byl zjednodušeně popsán obecný princip, na kterém je kapitalismus založen. Takže vaše závěry v posledním odstavci mne dost matou…

      1. Jen jsem se snažil více poukázat na to, že nelze, vzhledem k podstatě kapitalismu, o něm mluvit a uvažovat bez ohledu na všechny okolnosti, které vedly k jeho vzniku, jako o systému pro uzavřenou společnost – jinými slovy “ideální teoretický” případ, kdy všichni se podílí “správně” na podílech zisku a kdy pak nastane teoreticky případ z úvahy. Takže jsem se jen snažil vyjádřit svůj názor na TUTO podmínku.
        Nepopisoval jsem globalizaci, jen “přenos” zdrojů odjinud do jednoho centra. Ta globalizace má – podle mne – poněkud trošku jiný průběh (i časový) a kořeny, i když se s tím částečně kryje.
        Jinak je to to, co jste napsala i vy.

        1. Author

          Ten článek uvažuje kapitalismus jako uzavřený systém až v rámci globalizace, kdy už není kam expandovat, a to je fakt. Ten zjednodušený příklad funkčnosti “ekonomiky” v kapitalismu je fakticky univerzální popis, přestože, jak v samotném článku i poukazují, je to potom, cituji: ” Jestliže doplníme tento zjednodušený systém dalšími prvky: dalšími kapitalisty a dělníky, penzisty, pojišťovnami, burzami, hedge fondy, a vším možným – SPOTŘEBITELŮM SE PŘÍJMY NA TO, ABY KAPITALISTA MOHL DOSAHOVAT ZISKU, NEZVÝŠÍ. ” Tj. je to velice názorně a velice srozumitelně podaný systém kapitalismu bez všech těch rádoby ekonomických kliček, co lidi jen matou. A vysvětluje, proč systém kolabuje, když narazil na hranice své možné expanze… V této fázi se totiž právě nacházíme.

  5. Souhlasím, pane Šímo. Porážka Španělů v r. 1588 fakticky znamenala konec španělského impéria, výsledek 2SV znamenal konec britského impéria a vzestup Číny za posledních 20 let značí konec USB impéria. Ty konce bývají různé, ale nevyhnutelné. Pokud Čína získá příliš velkou moc, dojdou jí nakonec zdroje a dopadne stejně. Je to “jen” otázka času a schopnosti lidí pochopit zákonitosti přírodního a společenského vývoje…
    Více zde:
    http://www.rukojmi.cz/clanky/4048-konec-dalsiho-imperia-se-blizi-cast-druha

  6. Kapitalismus je závod, ve kterém je vždy o několik židlí méně nežli je hráčů. Závodí se do té chvíle nežli zbyde několik nejsilnějších a pak nastane veliké finále. Po něm se závod opakuje v jiném obsazení až do dalšího finále. A pořád dokola, dokud zbývají nějací hráči. Tím finále je VÁLKA.
    V současnosti zjevně stojíme před tou poslední válkou a zbývá jen nepatrná naděje, že lidé včas pochopí, že smyslem života není kapitalismus, ale život v míru.

    1. Souhlasím s prvním odstavcem, ale s druhým ne.
      V současném světě a v současné době si většina velkých a velká část menších hráčů přeje mír a válce ze všech sil brání. Zbývá pouze to poslední a nejtěžší – aby tu skupinu proti válce podpořil i zbytek světa a ti váleční štváči konečně pochopili, že válka zničí jako první právě je.

      1. Já myslím, že váleční štváči i jejich přisluhovači končí. Informační pole se otáčí správným směrem, otáčí pomalu, ale otáčí. Páníček za oceánem oslabuje a s ním i jeho obslužný materiál.
        Níže dva články, které ne zcela souvisí, ale jsou důkazem toho, že válečnická bažina končí a její slouhové jsou na odpisovém seznamu sepsaném jejich vlastními prostředky :
        Konec poskoků v Čechách :https://cz.sputniknews.com/20210525/feri-po-kauze-se-sexualnim-nasilim-rezignuje-na-mandat-poslance-nezucastni-se-ani-podzimnich-voleb-14619284.html
        Evropa válku nechce, sankce, které k ní měly dopomoci jsou k ničemu
        https://cz.sputniknews.com/20210525/macron-prohlasil-ze-sankce-proti-rusku-jiz-nejsou-ucinne-merkelova-vyzyva-k-dialogu-s-ruskem-14618617.html
        Válka, která probíhá je vedena “jinými” (biologickými) prostředky. Dočasně, lidé se probouzejí. Ta vysněná velká, demokraticky “vítězná” nebude

  7. Taky jsem optimista. Velká (atomová) válka je velkým rizikem i pro ty, kteří války dříve organizovali a řídili. Putin to opakovaně zdůrazňuje, že útok bude veden současně proti rukám i proti mozku. Prostředky na to má. Proto ta informační protiruská hysterie a křeč, jenže to nepomáhá, jen to odhaluje organizátory. Budou muset přistoupit na jednání, ve svém vlastním zájmu, jinak nedopadnou dobře.
    Alternativa ke kapitalismu existuje (Stalinův model to dokázal), i když se ho snaží propagandou očernit jak se dá. Je to bolševizmus – orientace na rozvoj celé společnosti v zájmu lidí na celé planetě.
    COVID byl nastartován s cílem zablokovat další rozvoj, zavést fašistickou diktaturu. Až to praskne, bude následovat obnova jako po 2ww. Takže na rozdíl od Vlasty si myslím, že na změny nebudeme čekat další desítky let. Plody dozrávají v horkém planetárním skleníku velmi rychle a ty napadené fašistickým červem shnijí a odpadnou dřív než dozrají.

  8. Dějiny nám neustále dokazují, že ta uvědomělá část lidstva, která válku nechce a je přesvědčena, že k válce nemůže dojít,
    se vždy mýlila. Nastudujte si to. Před 1. světovou válkou byli lidé v Evropě naprosto přesvědčeni, že k žádné válce nemůže dojít, protože mezinárodní socialistické hnutí bylo v Evropě
    tak silné, že válku nepřipustí. Než si uvědomili, že mír za ně nikdo neobhájí, byl svět ve válce. Novinkou bylo, že šlo o válku úmyslně vedenou také proti civilnímu obyvatelstvu.

    1. Jaký má smysl šířit tady negativní vize SIARe? Cui bono?

      1. Cui bono?
        Chci-li žít v míru, musím se postavit za to, čeho se kapitalismus nejvíce bojí. Nevadí-li mi válka, protože je dnes civilizace natolik vyspělá, že k ní nemůže dojít, můžu se radovat z kapitalismu. Zvláště když ve sdělovacích prostředcích říkali, že nás NATO ochrání, ne?

      2. Nemám rád negativní zprávy ani vize, ale když se mlčí, je to lepší?
        Ne.
        Pokud jsme připraveni, dá se občas i něco udělat. Lžeme-li si do kapsy, jak je všechno dobré, nebo že se nic neděje, pak dopadneme nevyhnutelně jako ve dvacátém století za dvoudílné světové války, kdy zahynulo cca celkem 70 miliónů lidí, nebo jako za středověkých válek na území Evropy včetně té třicetileté. Nemluvě o “jen” hospodářských krizích.

    2. Dějiny jsou zde proto, abychom se z nich poučili.
      Snad jsme poučitelní.
      Přesvědčení se zakládá na poznaném.
      A informace lidí, množství informací, přístup k nim, ať již uvědomělých, či neuvědomělých tenkrát (před 1. válkou) a dnes nelze dost dobře srovnávat. Pravda, i tak je dnes stále ještě víc než dost neuvědomělých. Ale před informacemi ani oni neutečou. Jde o to, v čí prospěch pracuje čas.
      Organizátoři válek, jež se považují za majitele našich osudů si uvědomují, že před opravdu velkou válkou se nikam do bezpečí neschovají, tak jako dříve.
      Poznali, že mohou být smeteni z povrchu zemského, i kdyby zalezli do sebelepšího krytu.
      Navíc jejich skutečné neomezené možnosti řídit vše za všech okolností dle svých potřeb, pomalu, zlehka mizí.
      Myslím, že buďto zaváhali, usnuli na vavřínech, nebo se přepočítali. Koneckonců, nic netrvá věčně.
      A jsou lidé, kteří tuto situaci dokáží rozpoznat, analyzovat a vyvodit důsledky. A nenechávají si to pro sebe.
      Infopole se neustále vyvíjí a jak roste, přibývá těch, kteří kladou odpor snahám začít velkou horkou válku, která by byla asi tou poslední.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *