Jak zajistit sledování státotvorné politiky v ČR (2)

Myslel jsem, že to napíšu jako komentář, ale zřejmě to bude delší.

Shodneme se tedy, že první 2 varianty jsou nevhodné ze zjevných příčin. Skutečně nejlepším způsobem bude práce v informačním poli. Něco ve smyslu – být všude a nikde. Řekl bych, že informační práce by měla být zaměřena dvěma směry – vzdělávacím a analytickým. Dále je potřeba vzít v úvahu, koho je potřeba oslovit – maximální objem lidí.

Analytická činnost – zaměřená na analýzu aktuální situace v ČR formou rozboru kroků a vektoru cílů (i dlouhodobého) jednotlivých parlamentních stran a srovnáváním jejich směřování s národními cíli, jichž by mělo být dosahováno. Národní cíle musí být národní – to znamená, že musí být přirozeně společné pro všechny bez ohledu na politický názor, či to, zda je mi více sympatický západ nebo východ.

Příklad – je jedno (z dlouhodobého hlediska ne, ale akutně ano), že kolega z práce nemůže východ vystát a je schopný tvrdit, že Německo a Rusko mají stejný podíl na na 2. světové, když oba máme děti a shodneme se, že ani jeden nemá zájem dceři nasadit burku a koukat se, jak se ve škole učí o islámu, nebo to, že jsou od narození bílí čímž se automaticky dopustili urážky ostatních ras, či to, že místo základních fyzikálních principů a učení se používat mozek, mají v občanské nauce přednášky o genderové rovnosti. 

Analytika by měla být jasná, faktologická a přístupná pro čitatele ve smyslu terminologie – 98% těch, jež je potřeba oslovit se nikdy nezabývali koncepcí či DVTŘ. Obzvlášť významná je analytika před volbami – jako třeba teď, kdy volba z afektu – kdokoliv jiný než aktuální vláda, může způsobit zásadní škody.

Vzdělávací činnost – Klasická osvěta KOB a DVTŘ jako nástroje, pomocí něhož je možné vyznat se v globálním řídícím procesu+ praktická aplikace na dosažení národních cílů pomocí těchto nástrojů (což se snadněji napíše než provede). Bohužel mnohým stačí vědět pouze Jak, ale už je nezajímá Proč. Proto by možná nebylo špatné popsat jaké kroky je potřeba provést, pro dosažení národních cílů (tedy udat potřebný vektor cílů pro analytiku – tzn. Jak), ale oddělit Proč zrovna tyto kroky (DVTŘ / KOB). Nejde o to KOB a DVTŘ zamlčet či skrýt, jde o to udělat to co nejpřístupnější.

Nástřel: V praxi by to mohlo znamenat například internetové stránky s názvem ,,Národ Sobě“, kde byly definovány národní cíle, kroky k jejich dosažení a s nimi konfrontována analýza aktuálního kurzu ČR pod vedením daných politických stran. Ti zvídavější by se mohli přes odkaz dopátrat i Proč (KSB / DVTŘ) zrovna tyhle kroky a na jakém základě byla analytika vypracována.

V ideálním případě by existující politické strany buď přizpůsobily nabídku poptávce (ty které jsou jen ovlivněny nadnárodním řízením) a nebo prostě zanikly (ty, které jsou projektem nadnárodního řízení a ty které by nezměnily kurz, neb by jejich existence neměla smysl). Možná netřeba zaujmout většinu lidí, ale je potřeba jen vytvořit nezanedbatelné množství. A možná by stačilo jen zveřejnit pravidelnou týdenní svodku událostí a její analýzu. Internetová stránka s výše zmíněným obsahem v plném rozsahu se dá taky pojmout jako práce na plný úvazek. Často ale není ani čas na krátkou analýzu…práce, děcka..

Přiznám se, trochu mě k napsání tohoto motivovaly nadcházející volby a úvahy kam s hlasem (když vynechám nevolitelný demoblok, piráty a podobné). Přemýšlel jsem, že by nebyla špatná přímá demokracie jako forma parlamentní eutanázie pro případ, že by někoho napadlo odvolat třeba Benešovy dekrety, či se stát něčí součástí, nebo výhradně korespondenční hlasování lebo covid atp. Nicméně nejsem si jistý, zda by to nebyl dvousečný nástroj a jak přesně by fungoval. Zajímavý byl návrh švýcarské ,,polopřímé demokracie“, jen třeba zjistit jak funguje.

Jak víme z historie – řízení Ruska bylo vždy převzato v momentě, kdy už o jeho řízení nikdo zájem neměl, kdy už bylo těžko říct, jestli ještě nějaká státnost existuje, nebo ne. Co z toho plyne pro nás?

Nevím, jestli u nás může vzniknout takové okno, neboť začlenit  či rozdělit na části Rusko, je trochu jiný úkol, než totéž provést s ČR. Myslím si ale, že by v tomto hodně pomohlo obrození národní hrdosti. Čech není untermensch, neschopný být zodpovědný za svůj život a nepotřebuje domovníka, který se za něj bude o jeho dům starat a hospodařit v něm.