3a KURGIŇAN: KORONAVIRUS – JEHO CÍLE, AUTOŘI A VLÁDCI – ČÁST III

Rok 2015. Ne 2019, ani 2018, ani 2017, ani 2016 – ale 2015! To, co teď přečtu, bylo publikováno před více než čtyřmi lety – dlouho předtím, než začal epos o koronaviru.

Takže rok 2015, 9. listopadu. V tento den vychází článek v Nature Medicine, velmi známém a respektovaném lékařském časopise. V budoucnu – za pár let – bude tento článek znehodnocen i dementován. Ale jak se v takových případech říká, to, co je napsáno perem, to ani sekerou nevytneš. Opakuji, bylo to napsáno dlouho předtím, než začal celý tento epos o koronaviru, a to je hlavní věc. Článek je velmi důležitý, hodnověrný a seriózní. Pojďme ho tedy posoudit, ne podle principu „na čí mlýn je to voda“ (tím spíš, že byl napsán v roce 2015 – na obzoru není ani mráček toho, co se později stane „covidovou“ hysterií). Pojďme posoudit tento článek přímo podle obsahu. https://www.nature.com/articles/nm.3985

Co je tam konkrétně napsáno. Článek se nazývá: „Shluk cirkulujících netopýřích koronavirů podobný SARS vykazuje potenciál pro vznik u lidí.“

Článek byl napsán týmem vědců. Hlavní práce probíhala na Universitě Severní Karoliny v Chapel Hill. Je to velmi důležité místo s vazbami na Pentagon a jiné tajné služby spojené s biologickými zbraněmi, takže je na tom znak kvality.

Kromě pracovníků této významné univerzity a jejích speciálních laboratoří byli v týmu autorů zástupci:

– Národní centrum pro toxikologický výzkum (National Center for Toxicology Research of the United States Food and Drug Administration)

– Wuchanský virologický institut

– Institut pro výzkum biomedicíny v Curychu

– Lékařská fakulta Harvardská univerzity

Všechno nese značku kvality.

Autoři článku uvádí, že výskyt koronaviru způsobujícího SARS-CoV (syndrom akutní respirační poruchy) a MERS-CoV (respirační syndrom na Středním východě) svědčí o tom, že existuje riziko mezidruhových přenosů infekce – takové infekce, která vede k propuknutí nemoci mezi lidmi.

Formuje se do jiných druhů a pak přeskakuje na lidi.

Dále se uvádí, že předmětem výzkumu, jehož výsledky jsou popsány v tomto článku, je patogenní potenciál viru podobný viru, který způsobuje SARS. Podobný, ale jiný. Autoři poukazují na to, že tento virus podobný SARS, SHC014-CoV, cirkuluje v současné době v populacích čínských netopýrů.

Tento článek je v zásadě o sérii experimentů.

Prvním experimentem je vytvoření chimérického viru s hrotovým (spike) proteinem z viru netopýra SHC014 a s dalšími vlastnostmi viru SARS-CoV. Zdůrazňuji slovo „chimérický“, protože dnes je příliš mnoho lidí, kteří jsou ochotni mluvit o tom, že se tím vůbec nezabývali, a proto o umělém původu viru nemůže být ani řeč.

To znamená, že k viru SARS, který již ukázal, jak je škodlivý pro člověka, je přidán nový hrotový protein z viru netopýra. A dostáváme chimérický virus. Chiméra neznamená, že se všechno „dělá“  nanovo. Ale to, že se bere nový hrotový protein a ostatní vlastnosti zůstávají stejné jako u SARS-CoV. Je možné vytvořit takový chimérický virus nebo ne? Autoři článku říkají, že to je nejen možné, ale že ho již vytvořili. Tak tady je.

Toto je první experiment.

Druhým experimentem je nákaza lidských epiteliálních buněk tímto chimérickým virem. A pak – srovnání titru viru (tj. koncentrace virových částic) v buňkách infikovaných chimérickým virem a titru viru v buňkách infikovaných „divokým“ kmenem SARS-CoV. Ukázalo se, že chimérický virus je schopen infikovat a množit se v lidských buňkách dýchacích cest stejně úspěšně jako divoký virus.

Třetím experimentem popsaným v článku je infikování laboratorních myší chimérickým virem. Další skupina myší byla infikována virem SARS-CoV-MA15, variantou divokého viru přizpůsobeného specificky pro myši. Chimérický virus byl pro myši méně smrtelný než SARS-CoV-MA15. Zároveň staré myši infikované chimérickým virem (ve věku 12 měsíců) trpěly mnohem závažněji než mladé (ve věku 10 týdnů).

Zajímavý prolog roku 2015 k tomu, co se odehraje za pět let, že?

Dalším – čtvrtým – experimentem byl pokus chránit myši před infekcí chimérického viru pomocí stávající inaktivované vakcíny proti SARS-CoV. Pokus byl neúspěšný. Změnili hrotový protein – a vakcína, která funguje na SARS, přestala fungovat. A ubohé myši již nelze zachránit.

V pátém experimentu se pokusili ochránit myši před infekcí monoklonálními protilátkami proti SARS-CoV. Výsledek byl částečně úspěšný.

To, co zde uvádím, není konspirační teorie. K tomu, co je řečeno v tomto článku, nepřidávám vůbec nic. Vědci provádějí experimenty s cílem vytvořit nový virus a popisují tyto experimenty, protože chtějí pochopit, jak se to všechno děje, je-li možné použít stávající vakcíny nebo je nelze použít. Vědci mají své vlastní vědecké programy, během nichž vytvářejí nové smrtící možnosti viru. Možná vědci vytvářejí tyto smrtící možnosti pro bohulibé účely. Jakmile je však vytvoří, každý, kdo se zabývá biologickými zbraněmi, okamžitě říká: „Hm, hm, zajímavé, zajímavé … Je ničivá síla vyšší? Řekněte víc! “

Závěr výzkumného týmu je následující: „Hodnocení dostupných imunoterapeutických a profylaktických metod na základě viru SARS-CoV ukázalo nízkou účinnost (ve vztahu k novému viru). Ani použití monoklonálních protilátek, ani použití vakcín nemohlo neutralizovat a chránit před infekcí koronaviru, kde je uplatněný nový hrotový ( spike ) protein.“

Jak mají na takové informace reagovat odborníci zabývající se vytvořením biologických zbraní? Nějak podobně: „Ach! Žádné známé prostředky nepomáhají? Smrtící síla je tedy vyšší! To je skvělé! Výborně! „

„Na základě těchto zjištění ,“ píší autoři článku, „jsme synteticky re-derivovali infekční rekombinantní virus SHC014 v plné délce a prokázali spolehlivou virovou replikaci jak in vitro (tj. ve zkumavce, mimo živý organismus ), tak in vivo (tj. během experimentu na živém organismu). Naše práce ukazuje na potenciální riziko nových ohnisek SARS-CoV z virů, které aktuálně cirkulují v populacích netopýrů. “

Nic nezresluji. Jen ozvučuji, co říká článek. Toto je moje základní metoda výzkumu týkajícího se covidu-19.

9. listopadu 2015 tedy Nature Medicine publikuje článek, který jsme právě rozebrali.

A 12. listopadu 2015 Nature publikoval článek Declana Butlera s názvem „Chimérický netopýří virus rozvířil obavy z výzkumu“. Podtitul: Laboratorně vyrobený koronavirus spojený s těžkým akutním respiračním syndromem může infikovat lidské buňky. https://www.nature.com/news/engineered-bat-virus-stirs-debate-over-risky-research-1.18787

Tento článek nás také zajímá. Uvedu ho s malým zkrácením.

„Experiment, během něhož byla vytvořena hybridní verze koronaviru netopýra spojená s virem, který způsobuje závažný akutní respirační syndrom (SARS), přivedl k obnovení diskuse o tom, zda stojí za to riskovat a vyvíjet laboratorní varianty virů s možným pandemickým potenciálem,“ říká Declan Butler.

Dále uvádí, že v článku publikovaném v Nature Medicine 9. listopadu 2015 je popsán výzkum viru SHC014, který byl nalezen u netopýrů v Číně. Vědci vytvořili chimérický virus. Tento chimérický virus byl schopen infikovat buňky dýchacích cest člověka.

Ačkoli téměř všechny koronaviry izolované z netopýrů nejsou schopny se vázat na klíčový lidský receptor, SHC014 není první, který to dokázal (tj. vázat se na klíčový lidský receptor), píše Butler. Podle jeho slov ohlásili vědci poprvé tuto schopnost u jiného koronaviru izolovaného ze stejné populace netopýrů již v roce 2013.

Cituji dále z Butlerova článku: „Získané údaje posilují podezření, že netopýří koronaviry schopné přímo infikovat člověka (namísto toho, aby se nejprve musely vyvinout v přechodném zvířecím hostiteli ), mohou být častější, než se dříve myslelo.

Jiní virologové se ale zajímají, zda informace získané z experimentu ospravedlňují potenciální riziko. I když je obtížné určit míru jakéhokoli rizika, Simon Wayne-Hobson, virolog z Pasteurova institutu v Paříži, poznamenává, že vědci vytvořili nový virus, který „pozoruhodně dobře roste“ v lidských buňkách. „Pokud virus propukne, nikdo nemůže předvídat, jak se bude vyvíjet,“ říká.

Tento argument je v podstatě opakováním debaty o tom, zda by měly být povoleny laboratorní výzkumy, které zvyšují virulenci, lehkost šíření nebo diverzitu hostitelů nebezpečných patogenních mikroorganismů – to, co je známé jako výzkum „vylepšování funkcí“ … “ I po tomhle řeknete, že neexistují žádné chiméry a nikdo se tím nezabývá? Jak se tím mohou nezabývat? Debaty se vedou pouze o tom, zda by to mělo být povoleno.

„V říjnu 2014 vláda USA uvalila moratorium na federální financování takového výzkumu virů, které způsobují SARS, chřipku a MERS,“ pokračuje Butler. Poslední výzkum byl zahájen před zavedením moratoria v USA a americký Národní institut zdraví (NIH) umožnil v něm pokračovat, říká Ralph Baric, výzkumník infekčních chorob na univerzitě v Severní Karolině v Chapel Hill, jeden z autorů výzkumu (toho, který jsem popsal na začátku). NIH nakonec dospěl k závěru, že práce nebyla až tak riskantní, aby spadala pod moratorium, říká.

A tak, nehledě na to, že v roce 2014 začali „uvažovat“, zda-li by neměli brzdit, tento výzkum v Severní Karolíně pokračoval i v roce 2015.

„Wain-Hobson však s tímto výzkumem nesouhlasí, protože tvrdí, že má jen malý přínos a málo říká o nebezpečích divokého viru SHC014 u netopýrů pro člověka,“ zdůrazňuje autor článku.

„Další experimenty ve výzkumu ukazují, že virus u divokých netopýrů by se musel vyvinout, aby představoval jakoukoli hrozbu pro člověka – změnu, která se nikdy nemusí stát, i když ji nelze vyloučit. Baric a jeho tým rekonstruovali divoký virus z jeho genomové sekvence a zjistili, že špatně roste v lidských buněčných kulturách a nezpůsobuje významné onemocnění u myší.“

Špatně roste, ale to, co je popsáno v Nature Medicine 9. listopadu 2015, roste skvěle! Ale zpět k článku.

„Jediným dopadem této práce je vytvoření nového nepřirozeného rizika v laboratoři,“ souhlasí Richard Ebright, expert na molekulární biologii a biologickou obranu na Rutgersově universitě v Piscataway v New Jersey. Ebright i Wain-Hobson jsou dlouholetými kritiky výzkumu vylepšování funkcí. “

To znamená, že všechno, co je popsáno v článcích, které jsem četl, se nazývá „vylepšování funkce“. Které? Patogenní funkce viru! „

Autoři studie ve svém článku také připouštějí, že si sponzoři mohou rozmyslet, zda v budoucnu takové experimenty povolí. „Vědecké kontrolní komise mohou považovat takový výzkum za účelem vytvoření chimérických virů založených na cirkulujících kmenech za příliš riskantní na provedení,“ píšou a dodávají, že je třeba diskutovat o tom, zda „je nutný další výzkum těchto typů chimérických virů v porovnání se souvisejícími riziky “.

Baric a další však tvrdí, že studie měla své výhody. Výsledky výzkumu „posouvají tento virus z potenciálního patogenu na jasné a současné nebezpečí,“ říká Peter Daszak, spoluautor článku z roku 2013. Daszak je prezidentem EcoHealth Alliance, mezinárodní sítě vědců se sídlem v New Yorku, která odebírá viry ze zvířat a lidí v ohniscích nových nemocí po celém světě.

Daszak souhlasí s tím, že studie testující hybridní viry v lidské buněčné kultuře a zvířecích modelech má jen málo co říci o hrozbě, kterou představuje divoký virus. Tvrdí však, že mohou pomoci určit, které patogeny by měly mít prioritu pro další výzkum.

Bez experimentování, říká Baric, by virus SHC014 stále nebyl považován za hrozbu. Vědci dříve na základě molekulárního modelování a dalších studií předpokládali, že by neměl být schopen infikovat lidské buňky. Nejnovější práce ukazují, že virus již překonal kritické bariéry, takové jako schopnost zachytávat se za lidské receptory a účinně infikovat buňky dýchacích cest člověka, říká. „Nemyslím, že je to možné ignorovat.“

To je článek Declana Butlera, napsaný v listopadu 2015.

Není to tak dávno, co se v elektronické verzi Nature přímo před tímto článkem objevila poznámka redaktora. Objevila se ne v roce 2015, ne v roce 2016 nebo 2017, ale v březnu 2020, na vrcholu paniky koronaviru. https://www.nature.com/articles/nm.3985

Tato poznámka zní takto:

„Víme, že tento článek je používán jako základ pro neověřené teorie o vytvoření nového koronaviru, který způsobuje covid-19. Neexistují žádné důkazy o tom, že je to pravda; vědci považují zvíře za nejpravděpodobnější zdroj koronaviru.“

Posuďte sami, co je víc: článek nebo taková poznámka, zjevně diktovaná nějakou cenzurou, která vyžaduje, aby nikdo nediskutoval o umělém původu koronaviru? A co je to za cenzuru? Provádí se nejen zde, v Rusku. Její centrum není v Rusku. A jak toto centrum přenáší svou vůli do Ruska? – To je otázka.

Nechci navádět na svoji myšlenku. Mnoho lidí má pochybnosti o umělé povaze koronaviru. A tyto pochybnosti vznikají ne proto, že někdo bouchá pěstí a říká „nesmíte!“, ale je to faktor. A ne proto, že jsou lidé zangažovaní, ale to je také faktor. Existují však i další faktory. A abych zachoval objektivitu, musím je také popsat.

Mezi těmi, kteří pochybují o umělé povaze koronaviru, je například vědecký institut Scrippse (Scripps Research Institute). Jedná se o největší soukromé centrum v USA zabývající se výzkumem, který nás zajímá. Co tvrdí odborníci Scripps Institute? Tvrdí, že koronavirus je příliš složitý a, jestli chcete, příliš dokonalý na to, aby mohl být vytvořen při současné úrovni rozvoje vědy a techniky.

Nemám možnost zacházet do podrobností. Chci jen upozornit na skutečnost, že otázka umělého nebo přirozeného původu covidu-19 je extrémně kontroverzní. A srovnávat postavení zcela profesionálních zastánců umělého původu koronaviru s postavením některých obhájců perpetuum mobile je naprosto bezúčelné. A jak v budoucnu začnou jeden po druhém mluvit o umělém původu?

V listopadu 2015 tedy Nature Medicine nejprve publikoval článek popisující experimenty k vytvoření chimérického viru a poté se v Nature objevila reakce Declana Butlera na tento článek.

Nyní se podíváme na článek, který vyšel v The New York Times 5. srpna 2019, tedy téměř o čtyři roky později.

Článek má název: „Kvůli bezpečnostním problémům zastavila vojenská laboratoř výzkum smrtících mikrobů.“ Podtitulek článku: „Problémy s likvidací nebezpečných materiálů vedly vládu k pozastavení výzkumu v předním vojenském středisku pro biologickou ochranu.“

Vnímáte, co se zase děje? Článek byl publikován 5. srpna 2019. Možná, že někdo už má představu, že se někde rýsuje mráček budoucího covidu-19. Zatím ale není žádný důvod spojovat událost popsanou v tomto článku s tím, co je popsáno ve dvou článcích z r. 2015, které jsme v rozebírali.

Co je napsáno v článku publikovaném 5. srpna 2019:

„Bezpečnostní problémy v prominentní vojenské biolaboratoři vedly vládu k zastavení výzkumu spojeného s nebezpečnými mikroby, jako je virus Ebola.“

„Výzkum je v současné době pozastaven,“ uvádí se v prohlášení vydaném Lékařským výzkumným ústavem infenkčních chorob armády USA ve Fort Detrick v Marylandu. Tisková tajemnice Caree Vander Lindenová uvedla, že odstávka bude trvat několik měsíců. V prohlášení se uvádí, že Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) minulý měsíc rozhodlo vydat příkaz k zastavení výzkumu ve Fort Detrick, protože institut neměl „nezbytné systémy k dekontaminaci odpadních vod“ z laboratoří s nejvyšší úrovní biologické ochrany “.

CDC je organizace vedená Robertem Redfieldem, který byl součástí týmů Red Dawn a který je nyní klíčovou postavou celého tohoto příběhu covidu-19. Podíváme se na něj ještě podrobněji.

Podle slov paní Vander Lindenové neexistovala žádná hrozba pro veřejné zdraví, žádná újma pracovníkům ani žádný únik nebezpečných látek mimo laboratoř,“ uvádí The New York Times.

Bylo – nebylo … A opět, když tady někdo říká všechno přímo? Zastavili práci v jednom z nejvýznamnějších center, který se zabývá přesně tím, o čem diskutujeme. Podle deníku je institut, jehož práce byla pozastavena, „ centrem biologické ochrany, studuje mikroby a toxiny, které mohou být použity k ohrožení vojenské nebo veřejné péče o zdraví, a také zkoumá ohniska nemocí“.

A také přirozeně, pokud tohle všechno zkoumá, dodávám já sám, ​​nemůže nezkoumat ani cizí ani svoje vlastní útoky. Posílením patogenních funkcí.

Cituji dále: „Institut provádí za úplatu výzkum pro státní instituce, univerzity a farmaceutické společnosti. Pracuje v něm kolem 900 lidí. Podle paní Vander Lindenové se přerušení práce dotýká významné části výzkumu prováděného v institutu. Pozastaven byl výzkum určitých toxinů i mikrobů označovaných jako vysoce nebezpečné patogeny, které podle vlády „mohou potenciálně představovat vážnou hrozbu pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin – nebo živočišných či rostlinných produktů“. Celkově existuje 67 zvláště nebezpečných patogenů a toxinů – například organismy, které způsobují nemoci jako je ebola, neštovice, antrax a mor. “ Tento seznam také obsahuje jed ricin.

„Teoreticky mohou teroristé použít vysoce nebezpečné patogeny jako zbraně, takže vláda požaduje, aby jakákoliv organizace, která s těmito nebezpečnými patogeny pracuje, podstoupila speciální prověrku, registrovala se, dodržovala postupy z hlediska biologické ochrany a zajištění bezpečnosti a také prováděla inspekce v rámci programu CDC a ministerstva zemědělství USA. Stav v r. 2017 byl takový, že se do programu zaregistrovalo 263 laboratoří – vládních, univerzitních, komerčních nebo soukromých.

Institut Fort Detrick se účastnil programu práce s vysoce nebezpečnými patogeny do doby, kdy byla pozastavena jeho registrace, poté, co mu CDC nařídilo pozastavit výzkum.“

New York Times dále poukazuje na to, že informace o pozastavení činnosti institutu byla poprvé sdělena 2. srpna 2019 v místních novinách The Frederick News Post. https://www.fredericknewspost.com/news/health/fort-detrick-lab-shut-down-after-failed-safety-inspection-all-research-halted-indefinitely/article_767f3459-59c2-510f-9067-bb215db4396d.html

Podle paní Vander Lindenové, píše The New York Times, nastaly problémy již v květnu 2018, kdy bylo parní sterilizační zařízení, které institut používal mnoho let k čištění odpadních vod ze svých laboratoří, zatopeno a zničeno v důsledku hurikánu. Tyto škody pozastavily výzkum na několik měsíců, dokud ústav nevyvinul nový chemický dekontaminační systém.

„Nový systém vyžadoval změny určitých postupů v laboratořích. Při inspekci v červnu 2019 CDC zjistil ( tuto strukturu vždy zmiňuji a poté ji podrobněji proberu ), že nové postupy nebyly vždy dodržovány. Inspektoři také zjistili mechanické problémy s chemickým dekontaminačním systémem a také úniky, uvedla paní Vander Lindenová, ačkoli dodala, že úniky byly v laboratoři, nikoli v okolí.

Kombinace těchto okolností vedla ke vzniku příkazu k pozastavení práce institutu a ke ztrátě registrace, uvedla.

Doktor Richard Ebright, molekulární biolog a specialista na biologické zbraně na Rutgersově universitě, uvedl v e-mailu, že problémy s novým postupem dekontaminace na bázi chemikálií v institutu ve Fort Detrick mohou znamenat, že se institut bude muset vrátit k systému založenému na zahřívání“. Ale vybudování nového zařízení na sterilizaci párou může podle Ebrighta být velmi časově i finančně náročné.

„Vander Lindenová poznamenává, že ačkoli byly mnohé projekty pozastaveny, vědci a další spolupracovníci pokračují v práci, ale ne s obzvláště nebezpečnými patogeny. Řekla, že mnozí se obávají, že nebudou schopni dodržet termíny, které jim byly dány na realizaci jejich projektů.“

Článek říká, že k takovým chybám došlo již dříve i v jiných státních laboratořích, včetně CDC (tedy přímo u Redfielda) a Národního institutu zdraví. Kdo o tom píše? The New York Times!

Článek uvádí, že už dříve – v roce 2009 – byl výzkum v ústavu ve Fort Detrick pozastaven, protože zde byly uchovávány patogeny, které nebyly vedeny v jeho databázi. The New York Times rovněž poukazuje na to, že v tomto vojenském institutu ve Fort Detricku pracoval mikrobiolog Bruce Ivins, hlavní podezřelý z posílání dopisů obsahujících spory antraxu.

U tohoto článek končí. A dál k tomu poskytnu naše informace. Dopisy se sporami antraxu byly zaslány americkým médiím a dvěma demokratickým senátorům 18. září 2001, týden po teroristickém útoku z 11. září 2001. Následkem toho bylo nakaženo 22 lidí, 5 z nich zemřelo. Doktor Ivins zemřel v roce 2008. Předpokládá se, že to byla sebevražda. Byl nalezen v bezvědomí ve svém domě 27. července 2008. 29. července Ivins zemřel, aniž by nabyl vědomí. Nebylo provedeno žádné podrobné lékařské vyšetřování, které by jasně určilo příčinu Ivinsovy smrti. Nebyla provedena ani pitva.

Co to je za minimalismus v takovém případě? Nezdá se Vám to divné?

31. srpna 2019 vyšel v The New York Times článek s následujícím nadpisem: „Tajemná vejpingová nemoc, která se stává epidemií.“ Podtitul: Vlna těžkých plicních onemocnění zmátla lékaře a odborníky v oblasti veřejného zdraví. Autory článku byli Sheila Kaplan a Matt Richtel.

Článek je dlouhý a dotýká se mnoha témat. Hodně ho zkrátím a uvedu jen to, co je pro nás významné. To znamená téma „covidu“ nebo „okolo covidu“.

Článek vypráví o tom, že se na pohotovosti na Long Islandu objevil 18letý chlapec, který se dusil, zvracel a točila se mu hlava. Když se ho doktor zeptal, jestli je vapér, řekl že ne. Starší bratr pacienta, policista, však prohledal pokoj mladého muže a našel lahvičky s marihuanou na vapování.

Dále se píše: „Nevím, kde to koupil.“ On neví,“ řekla doktorka Melodi Pirzada, hlavní dětská pneumoložka z Winthrop Hospital newyorské univerzity v Mineole v státu New York, která léčila mladého muže. „Naštěstí přežil.“

Doktorka Pirzada je jednou z mnoha lékařů po celé zemi, kteří toto léto léčí pacienty – v současné době jich je více než 215 – se záhadnými a život ohrožujícími nemocemi spojenými s vapováním. Tyto nemoci se „stávají epidemií,“ řekla. Tady ale něco není v pořádku.

Pacienti, kteří jsou většinou zdraví, ve věku kolem 20 let, se dostavují s těžkou dušností, často po několika dnech utrpení se zvracením, zimnicí a únavou. Někteří skončili na několik týdnů na jednotce intenzivní péče nebo na ventilátoru. Tím se myslí umělá ventilace plic.

„Při snímkování plic vypadá nemoc zpočátku jako těžká virová nebo bakteriální pneumonie, ale testy infekci neukazují. Provedli jsme všechny tyto testy a hledali bakterie, viry a dostali jsme negativní výsledky, uvedla doktorka Dixie Harrisová, plicní specialistka na intenzivní péči v Salt Lake City.“

Jak se píše v novinách, 6. srpna 2019 pracovala doktorka Harrisová v nemocnici v Salt Lake City, když byla povolána na jednotku intenzivní péče na konzultaci k pacientovi s těžkým plicním onemocněním. Tento pacient byl asi 20 let starý a kouřil elektronické cigarety, včetně těch s tetrahydrokanabinolem.

Harrisová se pak obrátila na dvě desítky nemocnic v celém státě, aby získala informace o pacientech, u kterých se objevily závažné plicní problémy nebo byli na jednotce intenzivní péče.

„Viděla jsem druhý případ,“ řekla. „Pomyslela jsem si: Počkej, to je divné, dvě nemocnice, dva mladíci, téměř identické příběhy.“

Následujícího rána Harrisová zatelefonovala doktorovi Josephu Minerovi, hlavnímu hygienikovi ministerstva zdravotnictví ve státě Utah, jehož hlavním městem je Salt Lake City. Miner jí řekl, že se pokusí přijít na to, o co jde.

V následujících týdnech narazila doktorka Harrisová na další dva takové případy a také prošetřovala devět chorobopisů pacientů přijatých do nemocnic. Podle Harrisové prvních 10 případů pocházelo z osmi různých nemocnic; celkem hlásil stát Utah 21 případů.

Doktorka Harrisová poukázala na to, že čtyři pacienti, které přímo léčila, „neustále kouřili elektronické cigarety s nikotinem, téměř nepřetržitě. Možná došlo k určitému zrychlujícímu účinku díky oleji THC, vyvolávajícímu zápal plic. “ Tito pacienti řekli doktorce Harrisové, že směsi dostávali od přátel ze států, kde je marihuana legální, z Kalifornie a Colorada.

„Podle lékařů někteří pacienti trpí dalším onemocněním známým jako lipoidní pneumonie. Když se olej dostává do plic, plíce se k němu chovají jako k cizorodému předmětu a vyvolávají imunitní reakci vedoucí k zánětu a hromadění tekutin, což může způsobit lipoidní pneumonii, “ pokračuje The New York Times.

Ale o tom se mluví právě u covidu-19 – o zesílené imunitní reakci. Co ji způsobuje, je samostatná otázka. Pokračuji v citaci z článku:

„Doktorka Nora D. Volkowa, ředitelka Národního ústavu pro zneužívání drog, který je součástí Národního zdravotního ústavu, uvedla, že byla překvapena závažností plicních onemocnění, které se objevily letos v létě (je myšleno léto 2019).

Teenager z Long Islandu, který byl na ventilátoru (na umělé plicní ventilaci), měl dlouhou cestu k uzdravení a lékaři stále neurčili příčinu jeho onemocnění.“

Nic to nepřipomíná? Rok 2019 …

The New York Times cituje otce tohoto teenagera: „Byli jsme bezmocní. Nevěděli jsme, co dělat. Lékaři nevěděli, co dělat. “

Další nedávný případ, píší noviny, se týká 31letého obyvatele Queensu jménem Kevin Corrales. Na konci července seděl Corrales na zadním sedadle automobilu směřujícího na pláž Long Island, když se najednou začal dusit. „Bylo to hrozné,“ řekl. „Opravdu jsem se dusil. Musel jsem být rychle převezen do nemocnice. Ale oni si mysleli, že přeháním. “

Toto je tedy srpen 2019, ten měsíc, na který se Číňané ptají Američanů: a nakonec nebudete došetřovat všechny tyto potíže? Nějak je jich už příliš!

• Pokračování bude následovat