Tehdy totiž podle císařského patentu, zákona č. 250/1852 ř.z., nebylo možné bez svolení majitele lesa sbírat klestí, houby, lesní byliny a plodiny (borůvky, jahody), bylo to považováno za lesní pych:
V § 60, se stanovilo, že má být za pych čili za škodu lesní pokládáno a trestáno, když by někdo sbíral klesť a dříví suché čili souše. Podle § 61 kdoby, nemaje k tomu práva neb dovolení, nebo na odpor výmínkám ustanoveným, sbíral klesť nebo dříví suché, může donucen býti, aby dříví již nasbírané na místě zanechal; nástroje pak i nářadí ruční, ježto bez dovolení vzal s sebou, propadnou k fondu pro chudé toho místa, v jehož okresu se činu trestného byl dopustil. Staloli by se to opět, má býti potrestán vězením jednoho až i tří dnův.
Tuto situaci zažila i moje babička, která s rodiči a sourozenci žila na venkově ve velmi skromných podmínkách, dá se říci, že rodina byla chudá a nezbylo jí než „sloužit sedlákovi“. Sbírat klestí a borůvky v blízkém lese jí dovoleno nebylo.
Zmíněný císařský patent byl se svými dodatky a doplňky platný až do vydání nového lesního zákona č. 166/1960 Sb., který sbírání klestí, lesních bylin a plodů umožnil (v době 1.republiky se podle tehdejší judikatury rozlišovalo, za jakým účelem došlo např. k odcizení dřeva a klestí, zohledňovala se také roční doba, ve které k činu došlo. „Důležitým dělítkem jest tu cena odcizených věcí a otázka, zda se odcizení stalo z úmyslu ziskuchtivosti či spíše jen z nerozvážnosti.“)
Nyní přišlo Ministerstvo zemědělství s návrhem novely lesního zákona č. 289/1995 Sb., podle kterého klestí (větve o průměru do sedmi centimetrů ) si už v lese nebudeme smět vzít, pokud nám to nedovolí vlastník pozemku. Sbírání lesních plodin novela (zatím) neřeší, ale víte, jak je to s tou salámovou metodou…
Tvůrci novely zákona se ve svém zdůvodnění odvolávají na jakože „bohulibé úmysly“- na ekologii, na „zachování dostatku biomasy“.
„Význam klestí pro biologickou hodnotu lesa a také pro živiny a zachování dostatku biomasy je naprosto výjimečný. A především v rekreačních oblastech často docházelo k tomu, že lidé vysbírali téměř veškeré klestí z lesa. Těmto případům chceme nově předejít,“ vysvětlil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Za mých studentských let jsem se účastnila brigády v lese, kde jsme sázeli jehličnany, ale předtím jsme kontrolovaně pod dohledem lesních pracovníků pálili klestí po poražených stromech. Hromady klestí se považovaly za zdroj množení škůdců.
Hromady klestí byly také považovány za živnou půdu pro vznik obrovských neuhasitelných lesních požárů. A to zcela odůvodněně. Ve zprávě o požáru v Českém Švýcarsku v r. 2022 pod názvem „Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko?“ se píše:
„… V živých lesích se proto požár typicky koncentroval na báze odumřelých smrkových stromů, následně na živé borovice a nejméně často na listnáče. Přes holiny se oheň rovněž velmi ochotně šířil, pařezy stromů a klest zde fungovaly jako centra hoření propojované požárem organických půdních horizontů, travinné vegetace a místy též nárostů dřevin. Skrze kořeny dřevin se oheň šířil marginálně….“
Spojené státy jsou zemí, kde každoročně bojují s velkými lesními požáry. Vědci spolu s profesionálními hasiči se nyní po různých vyzkoušených metodách, jak zabránit lesním požárům, vrací k metodě domorodých obyvatel – ke kontrolovanému vypalování lesa, kdy masa hořícího klestí ještě nepřesáhla kritické množství schopné zapálit zdravý, zelený lesní porost.
Řízené vypalování zbavuje les odumřelého listí, větví a dalších odpadů a pomáhá tak předcházet ničivým požárům. Může také omezit populace nechtěného hmyzu. Oheň působí omlazujícím způsobem a vrací do půdy živiny v popelu vegetace, která by se jinak rozkládala roky. A po požáru může dodatečné sluneční světlo a volný prostor v lese pomoci mladým stromkům a dalším rostlinám začít růst.
Tento americký dokument o tom vypráví. A ještě poznámka: při spalování biomasy (dřeva, klestí) dochází k neutrální bilanci CO2, neboť jeho uvolněné množství do ovzduší odpovídá množství, které rostlina do svého kmene, větví i kořenů za život navázala.
Zdůvodnění novely zákona, které nám předkládá Ministerstvo zemědělství, se v této souvislosti jeví jako jdoucí proti zdravé logice.
Dnes, když jdete do lesa (když zrovna nezjistíte, že váš oblíbený les je vykácen ), je tam v mnoha případech velký nepořádek, takový, že přes klestí a popadané větve nemůžete často ani projít. Dokonce tam vidíte i neodklizené kulatiny, které by se mohly využít. To má být ta „potřebná“ biomasa, o které mluví Ministerstvo zemědělství?
Nemohla by tato „biomasa“ posloužit lidem na vesnicích k přitápění v domech vzhledem k vysokým cenám energií? Však také stále víc a víc lidí se v současné době vrací k topení dřevem a klestím. Navíc sbíráním klestí lidé pomáhají k předcházení vzniku lesních požárů. To je dost významný faktor a argument, proč neomezovat lidem sběr klestí.
—–
Kromě novely lesního zákona přišlo Ministerstvo zemědělství i s novelou zákona 449/2001 Sb., o myslivosti, která chce posílit pravomoci vlastníků a dává jim právo rozhodovat o zákazu vstupu do obor. Zákon vychází vstříc majitelům, kteří si oplotí svůj kus lesa pod záminkou oborního mysliveckého hospodaření, ale ve skutečnosti i proto, aby tam nepustili veřejnost, houbaře, turisty, prostě nikoho.
Podle právní analýzy, kterou si nechala vypracovat organizace Českého svazu ochránců přírody, nová podoba zákona omezí ústavní právo na svobodu pohybu. Tu lze přitom podle Listiny základních práv a svobod omezit jen tehdy, jestliže je to nevyhnutelné pro ochranu práv a svobod druhých. Navržená úprava však zavádí výrazné omezení svobody pohybu veřejnosti na území obor. Což znamená i omezení práva na volný průchod krajinou podle zákona o ochraně přírody a krajiny a práva na obecné užívání lesa podle lesního zákona, ačkoli to není nevyhnutelné.
Žijeme holt ve společnosti, kdy jsou práva jednotlivců, hlavně těch zámožnějších, kteří pomocí různých lobistů a různých sdružení a spolků vytvářejí tlak na politiky, upřednostňována před právy většiny lidí.
Budeme mlčky přihlížet všem navrhovaným změnám, která omezují naše práva a dříve získané vymoženosti nebo se budeme za svá práva brát?
Poznámka: V navrhované novele lesního zákona se nahrazuje slovo národní bohatství za přírodní bohatství:
„Účelem tohoto zákona je stanovit předpoklady pro zachování lesa, péči o les a obnovu lesa jako národního přírodního bohatství,…“
Les už nebude národním bohatstvím, tedy bohatstvím národa. Je to příprava na to, že v budoucnu nebude národu do lesa vůbec umožněn přístup?
Bez konce jsou lesy markýze Gera.
Otcové když v jeho robili dolech,
smí si vzít sirotek do klínu drva,
co pravíš, Maryčko Magdonova?
Maryčko, mrzne a není co jísti…
Na horách, na horách plno je dřeva…
Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat,
má mlčet, Maryčko Magdonova?
Otázky: Je skrytým záměrem odlesňování? Destabilizace místního klimatu? Ve velkém měřítku i ovlivnění klimatu větších oblastí (sucha, horko…). Má to zároveň potvrzovat falešnou teorii o CO2, který způsobuje oteplování? Bez CO2 nebude ani dostatečná zemědělská produkce. Povede to k nedostatku kvalitních potravin? Může to být jeden z faktorů válek a depopulace?
CO2 se nedá dlouhodobě snížit . V oceánech je uložena většina co2 a jakmile dojde k výkyvu množství tohoto plynu , tak si příroda přirozenou cestou tento deficit vyrovná . Což se stalo během covid teroru , kdy Čína prudce omezila průmysl .
Co činí , je součástí válečného balíčku , zasahujícího do všech šesti priorit řízení , který má parazitům umožnit další parazitování .
Spíše bych se zaměřil na skutečnost , že při změnách počasí , ke které skutečně dochází , nastává jedna z několika podob dob ledových .
A když se podíváte na snahu zeleného koncentráku tak zjistíte , že bere lidem všechny možnosti , jak přežít citelné ochlazení . Nemluvě o tom , že jsou záměrně zbytečně spalovány prostředky , které je možné s předstihem využít , na případné snížení krizové situace .
Takže Ten , kdo tyto ideologie řídí , má informace o tom , jak „přirozenou“ cestou snížit skokově počet obyvatel planety Země .