Konference se konala v Moskvě od 29. září do 2. října.
Vážené dámy a pánové, přátelé!
Rád bych upřímně přivítal všechny účastníky mezinárodní parlamentní konference „Rusko-Latinská Amerika“.
Z iniciativy vedení ruské Státní dumy se do Moskvy sjeli zástupci zákonodárných orgánů a představitelé různých politických stran, vedoucí představitelé společenských organizací, odborníci a diplomaté z většiny latinskoamerických států.
Příjezd reprezentativní skupiny zákonodárců z Latinské Ameriky, kteří vyjadřují vůli svých voličů a jsou vyzýváni k práci v jejich zájmu, je dalším důkazem přání národů našich zemí rozvíjet všestranné a vzájemně výhodné partnerství s Ruskem. Jsme přesvědčeni, že zintenzivnění přímého dialogu prostřednictvím parlamentů otevírá velmi dobré možnosti pro prohloubení naší spolupráce a její rozšíření o nové oblasti společné činnosti.
Vím, že vaše konference má velmi bohatý, rozsáhlý program, včera mi o něm řekl předseda Státní dumy Ruska. Během tematických zasedání a kulatých stolů budete diskutovat o úloze parlamentní diplomacie při posilování spolupráce mezi Ruskem a zeměmi Latinské Ameriky v různých oblastech: v politice a bezpečnosti, sociálně-ekonomické a humanitární oblasti.
Podotýkám, že Rusko a latinskoamerické státy mají tradičně mnoho společného v názorech na mezinárodní otázky. Latinskoameričané vždy usilovali o samostatnost a nezávislost a dějiny vašeho kontinentu jsou plny těch nejzářivějších příkladů.
Bylo tomu tak v době boje proti kolonialismu v době slavného Simona Bolívara, který se stal symbolem svobody nejen pro Latinskou Ameriku, ale možná pro celý svět, pro celé lidstvo. Bylo tomu tak i v druhé polovině minulého století, kdy tento kontinent dal světu takové nezištné bojovníky za spravedlnost a sociální rovnost, jako byli Salvador Allende, Ernesto Che Guevara a Fidel Castro.
Potlesk
Musím říci, potlesk je na místě, je to potlesk, který hovoří o roli lidí, které jsem právě jmenoval. Vzpomínám si na svá setkání s Fidelem Castrem, bylo jich několik. On byl глыба ( člověk, který vyniká svými schopnostmi, silnými stránkami a ctnostmi ), víte? Byl to člověk, který každou vteřinu myslel na lidi, a nejen na Kubánce – myslel na celou Latinskou Ameriku, myslel na všechny lidi na planetě, na Zemi. A skutečně, celé jeho vědomí bylo prodchnuto starostí o dosažení obecného blaha a spravedlnosti. Byla to jedinečná osobnost. Právě takové lidi rodí Latinská Amerika.
Nebylo by přehnané říci, že i v současnosti latinskoamerické země ukazují zákonitosti úspěchu v postupném [procesu] vytváření multipolárního systému mezinárodních vztahů založeném na rovnosti, spravedlnosti, respektování mezinárodního práva a vzájemných oprávněných zájmů.
V této nové polycentrické architektuře budou latinskoamerické státy se svým obrovským hospodářským potenciálem a lidskými zdroji a se svou touhou po suverénní a nezávislé zahraniční politice hrát ve světě jednu z vedoucích rolí. O tom není pochyb.
Také Rusko si upřímně přeje, aby se země latinskoamerického regionu postupně a dynamicky rozvíjely a posilovaly své pozice ve světové ekonomice a politice. Vystupovali jsme a vystupujeme za to, aby Latinská Amerika byla silná, nezávislá a úspěšná ve své jednotě a rozmanitosti.
Za tímto účelem jsme připraveni budovat spolupráci jak na bilaterální bázi, tak úzce spolupracovat s integračními sdruženími latinskoamerického regionu: Společenstvím latinskoamerických a karibských států, Bolívarovskou aliancí pro národy Ameriky a Jihoamerickým společným trhem. Zejména budeme těmto strukturám pomáhat navazovat praktické vazby s Euroasijskou hospodářskou unií a slaďovat přístupy k aktuálním otázkám obchodní politiky, celní regulace, podpory investic a transferu technologií.
A Rusko samozřejmě vítá záměr řady latinskoamerických zemí připojit se k činnosti BRICS jako plnoprávných členů a partnerů.
——
Víte, odchyluji se od textu [projevu] a mohu říci toto. Máme různé informace, různě chápeme, co se děje v různých latinskoamerických zemích, a různé politické síly mají různé postoje ke sdružením, která jsem zmínil, včetně procesu vstupu do BRICS. To vše víme, známe různé trendy v různých politických sférách, zejména v období před různými politickými událostmi v těchto zemích. Ale co BRICS za organizaci? Není to nějaká vojenská aliance, je to jen platforma pro koordinaci postojů a vypracování přijatelných, vzájemně akceptovatelných řešení založených na suverenitě, nezávislosti a vzájemném respektu.
A já jsem si prostě jistý, že jakékoli politické strany v těch zemích, které se připojují, připojily, chtějí připojit, spolupracovat s těmito organizacemi, včetně BRICS – ať už by se tam v politické sféře a v politických stranách stalo cokoli, všechny se budou muset řídit náladami lidí. A nálada voličů v širokém slova smyslu ve všech latinskoamerických zemích je taková, že usilují o svobodu a nezávislost. A všechny země a politické strany v latinskoamerickém regionu to budou muset brát v úvahu. A to znamená, že v podstatě strategicky budeme určitě spolupracovat, a to i v otázkách, které jsou pro agendu BRICS klíčové.
Proč o tom mluvím? Protože Rusko přebírá předsednictví BRICS a jsem si jist, že uděláme vše pro to, aby takzvaná světová většina pocítila, že není jen většinou z hlediska počtu obyvatel našich zemí, ale že je většinou s ohledem na perspektivy vlastního rozvoje.
Pokud jde přímo o naše vztahy se zeměmi Latinské Ameriky, zdůraznil bych několik věcí, které považuji za prioritní. Tyto vztahy jsou především přátelské, konstruktivní a vzájemně výhodné. Rozvíjejí se na základě rovnosti a vzájemného zohledňování zájmů.
Obchodní obrat mezi Ruskem a Latinskou Amerikou se za posledních pět let zvýšil o 25 procent. Ruský vývoz vzrostl 2,3krát, a to u zboží, které latinskoamerické země potřebují: pšenice, hnojiva, ropné produkty a mnoho dalšího životně důležitého zboží. Jedná se o naše tradiční trhy. Není pochyb o tom, že k dalšímu rozvoji vzájemné obchodní výměny přispěje razantnější přechod na národní měny ve finančním vypořádání, budování kanálů pro úvěrovou a bankovní spolupráci a vytváření nových dopravních a logistických řetězců.
Ve vztahu k finanční sféře jsme nedávno měli v Petrohradě summit Rusko-Afrika. A afričtí představitelé jakoby mimochodem řekli, že celková dluhová zátěž Afriky je více než bilion dolarů. To je vzhledem k úrovni hospodářského rozvoje těchto zemí prostě nemožné zaplatit.
Proč to říkám? Říkám to kvůli tomu, že současné finanční a úvěrové vztahy ve světě jsou uspořádány tak, že slouží výhradně zájmům takzvané zlaté miliardy. Oni, tato „zlatá miliarda“, přesněji řečeno vůdci těchto zemí „zlaté miliardy“, vykořisťují prakticky všechny ostatní země světa. Zneužívají svého postavení jak technologického, tak informačního a finančního. Vybudovali mezinárodní finanční instituce takovým způsobem a zavádějí taková pravidla do sféry finančních a ekonomických aktivit, že jsou prakticky výhodná, chtěl bych zdůraznit, že vše vypadá docela dobře, ale nakonec všechna tato pravidla a instituce slouží zájmům této „zlaté miliardy“. A nad tím je určitě třeba se zamyslet. Zamýšlíme se nad tím, a to i v rámci organizace BRICS, o které jsem se již zmínil.
Jsem si jist, vím to, že latinskoamerické integrační asociace o tom také přemýšlejí a diskutují o těchto otázkách. Tyto úvěrové závazky, které byly formulovány pro mnoho rozvíjejících se trhů, už ani nemají podobu nějakých úvěrových závazků – jsou to jakési daně, desátky. Víte, je to jakási kontribuce. Nemělo by tomu tak být. Proto musíme všichni společně spojením svých sil změnit pravidla i v této mezinárodní sféře.
Naší společnou devizou je celá řada významných vzájemně výhodných investičních a vysoko-technologických projektů. Dovolte mi například připomenout – je to jen pár příkladů – že v Bolívii se za ruské účasti buduje Centrum pro jaderný výzkum a technologie, že v Nikaragui a Venezuele rozšiřují svou činnost společné biofarmaceutické podniky a že na Kubě se modernizuje hutní závod. To jsou jen některé příklady.
Náš přátelský vztah k zemím regionu se projevuje i v tom, že jsme vždy připraveni pomoci Latinské Americe a vždy podáváme pomocnou ruku a podporu při překonávání ničivých následků přírodních katastrof a v boji proti terorismu, extremismu, organizovanému zločinu a obchodu s drogami.
Vysoká úroveň spolupráce se státy Latinské Ameriky je udržována také v humanitární oblasti. Počet zemí, s nimiž jsme zavedli bezvízový styk, se neustále zvyšuje – v současné době zahrnuje 27 latinskoamerických zemí. To otevírá nové možnosti pro obchodní, vědecké a kulturní výměny a také pro zvýšení vzájemných turistických toků.
V současné době u nás studuje téměř pět tisíc latinskoamerických studentů a roční kvóta pro jejich přijetí na rozpočtová místa na ruských vysokých školách se zvyšuje i v tomto akademickém roce. Vzděláváme také odborné kádry pro národní orgány činné v trestním řízení latinskoamerických zemí.
S dobrými výsledky se realizují rusko-latinskoamerické projekty v oblasti medicíny a veřejného zdraví, zabezpečení biologické a epidemiologické bezpečnosti. Během pandemie koronaviru naše země jako jedna z prvních dodala do Latinské Ameriky velké dávky vakcín, testovacích systémů, sanitárních a hygienických výrobků a dalšího zdravotnického a humanitárního nákladu.
——-
A samozřejmě, milí přátelé, nemohu nezmínit, že, jak víme, v Latinské Americe žije asi 300 000 rodáků z Ruska a SSSR. Mnozí z nich se plně začlenili do života svých nových zemí a někteří z nich nadále žijí ve svých ruských komunitách a zachovávají si svou národní duchovní kulturu, jazyk a identitu. A my jsme vděčni – chci to zdůraznit a říci to vám, členům parlamentu, protože zastupujete zájmy svých voličů, a prosím vás, abyste tato slova vděčnosti předali lidem, s nimiž pracujete na území svých zemí – jsme vděčni latinskoamerickým partnerům, občanům vašich zemí za jejich pozornost k potřebám a zájmům našich ruských krajanů, za vzpomínku na roli, kterou ruský lid sehrál při formování některých státních institucí zemí kontinentu, rozvoji jejich ekonomiky, kultury a umění.
Na závěr svého vystoupení bych rád zdůraznil, že považuji za velmi správné a aktuální zintenzivnit meziparlamentní formát vztahů Ruska se zeměmi Latinské Ameriky. Podpora zákonodárců je skutečně potřebná v mnoha otázkách týkajících se dalšího rozšiřování mnohostranných rusko-latinskoamerických vztahů. Právě k tomu směřuje současná mezinárodní parlamentní konference „Rusko-Latinská Amerika“.
Dovolte mi, abych vám, účastníkům těchto akcí, organizátorům těchto akcí, upřímně popřál úspěšnou práci a vše dobré. A samozřejmě bych chtěl popřát i vám jako poslancům úspěšnou práci ve vaší ušlechtilé činnosti ve vašich zemích.
Děkuji vám mnohokrát.
Vítejte v Rusku!
Všechno nejlepší!