Důvěra, jak rychle ji lze ztratit. Bude možné ji ještě někdy získat?

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová pro deník Die Zeit v podstatě prohlásila, že Západ Ruskou federaci opět podvedl, když řekla, že Minské dohody měly jediný cíl: vyhrát Ukrajině drahocenný čas, aby se mohla připravit na válku proti Rusku. Po slibech o nerozšiřování NATO na východ v 90. letech, je to tedy další rána v již tak napjaté atmosféře mezi Západem a Východem, a nejenom. Srbský prezident Alexander Vučič k vyjádření Merkelové řekl následující: „Prohlášení bývalé německé kancléřky Angely Merkelové a bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, že se Kyjev ani Západ nechystaly plnit Minské dohody, dramaticky mění obraz událostí a vyvolává otázku důvěry. Toto prohlášení Merkelové zásadně mění situaci, ve všech smyslech, především v politickém, a pro mě je to jasný signál, komu nelze věřit. Zde vyvstává otázka, kolik toho my, tací malý, můžeme vydržet, pokud se oni odvážili hrát si s někým takovým, kdo je mnohem silnější než my, a podváděli a lhali Ruské federaci, aby využili čas k vyzbrojení se a přípravě velké porážky Ruska.“ Ještě ten samý den se začala zhoršovat situace na severu Kosova, zvýšilo se napětí příjezdem kosovského specnazu na území obývané Srby a zabráním vodní přehrady, která toto území zásobuje pitnou vodou.

Pojďme se společně podívat na slova jednoho z nejvlivnějších evropských politiků 21. století o Minských dohodách:

5. března 2015: „Pokud budou Minské dohody vážně porušeny, jsou evropští vůdci a Evropská komise připraveni vypracovat a uvalit nové sankce (proti RF).“

20. října 2016: „Diskutovali jsme o pracovním postupu, který je mnohostranný a který je třeba brát v úvahu při práci na tématech, jako je bezpečnost a politický proces. To by mělo pokračovat v rámci cestovní mapy pro různé kroky souboru opatření k provádění Minských dohod. A to je pokrok.“

18. února 2017: „Minsk (Minské dohody) je vše, co máme. Bohužel nemohu říci, že všechny body Minských dohod byly splněny. Je nutné zavést dlouhodobý režim příměří. Můj názor je, že bychom neměli vyhazovat to jediné, co máme.“

17. března 2017: „Velmi mě potěšilo, že americká administrativa a prezident osobně jsou oddáni Minskému procesu. Musíme najít řešení tohoto problému. Musíme najít bezpečné řešení pro Ukrajinu, a po vyjasnění současné situace by se měly zlepšit i vztahy s Ruskem. Minské dohody jsou dobrým základem, ale bohužel jsme zatím nedosáhli procesu, který jsme očekávali. V nadcházejících měsících však budeme na této problematice společně s našimi odborníky dále pracovat.“

20. května 2017: „Otázka bezpečnosti, jak ji prezentují Minské dohody, je předpokladem dalšího pokroku v politickém procesu.“

2. září 2017: „V oblasti bezpečnostní politiky v Evropě musíme udělat vše pro to, abychom naše kontakty opět zlepšili. To zahrnuje i provádění Minských dohod. Pokud se to podaří, získáme výchozí bod pro ještě intenzivnější dialog.“

10. dubna 2018: „Diskutovali jsme o situaci, která vzniká v souvislosti s plněním Minských dohod. Navzdory složitosti situace nesmíme polevit v úsilí, protože tu mluvíme především o lidech. Německo a Francie budou i nadále spolupracovat s Ukrajinou a Ruskem na nalezení východiska z této situace.“

18. srpna 2018: „Musíme se snažit najít řešení. To se týká především otázky Ukrajiny. Pracujeme na tom už poměrně dlouho. Základem jsou a zůstávají Minské dohody. I když je třeba konstatovat, že zatím nemáme stabilní příměří.“

1. listopadu 2018: „Pokud dojde k pokroku, můžeme tyto sankce zmírnit. Bohužel situace je nyní taková, že Minské dohody nejsou dodržovány. Pokud se něco udělá, je to jen o milimetr dopředu a hned zase zpátky. Německo bude prosazovat pokračování těchto sankcí (proti RF).“

10. prosince 2019: „Je zde otázka, zda je tento dokument zkamenělý, nebo jej lze měnit. Koneckonců existují určité návrhy prezidenta Zelenského na jeho změnu…. Doufáme, že tento dokument bude opět flexibilní a bude znovu oživen.“

A přišel 7. prosinec 2022 a VŠE JE JINAK!

Podle mínění Merkelové, pokud by nebyly uzavřeny Minské dohody, Rusko by mohlo obsadit ukrajinské území a NATO tehdy nemělo tolik příležitostí, jak tomu zabránit. Směšně tedy vypadá výrok genseka NATO Stoltenberga, pronesený o dva dny později: „Tato válka se může stát rozsáhlou, z níž vznikne obrovský konflikt mezi NATO a Ruskem… Pracujeme každý den na tom, abychom se tomu vyhnuli.“ Pouze další lež. NATO už tedy podle slov Merkelové s Ruskem bojuje. Zatím pouze „rukama ukrajinců“.

Samozřejmě se k výroku Merkelové vyjádřili i ruští představitelé. Prezident Vladimír Putin uvedl: „Abych byl upřímný, bylo to pro mě naprosto nečekané. Je to zklamání. … To, co nyní zaznělo, vypovídá o tom, že jsme s ohledem na zahájení speciální vojenské operace postupovali správně. Proč? Protože, jak se ukazuje, nikdo nehodlal všechny tyto Minské dohody plnit. …. Smyslem bylo pouze napumpovat Ukrajinu zbraněmi a připravit ji na bojové akce. … Zjevně jsme se zorientovali příliš pozdě, abych byl upřímný. Možná jsme s tím vším měli začít dříve. Prostě jsme počítali s tím, že se v rámci těchto mírových Minských dohod dokážeme přece jen dohodnout. Co na to říci? To nyní samozřejmě vyvolává otázku důvěry. Ta důvěra už je i tak samozřejmě téměř na nule, ale po prohlášeních tohoto druhu samozřejmě vyvstává otázka důvěry. Jak se teď můžeme na něčem dohodnout a s kým je vůbec možné se dohodnout, kde vzít záruky? Ale stejně v konečném důsledku budeme muset jednat. Mnohokrát jsem řekl, že jsme k jednání připraveni, jsme jim otevřeni. Ale nutí nás to samozřejmě přemýšlet o tom, s kým máme co do činění.“

Předseda státní Dumy Vjačeslav Volodin prohlásil: „Po přiznání Merkelové nesou Německo a Francie (jako západní garanti Minských dohod) morální a materiální odpovědnost za dění na Ukrajině. Budou muset zaplatit obyvatelům Donbasu odškodné za osm let trvající genocidu a škody. Obyvatelé Evropy musí vědět, komu vděčí za své problémy: nedostatek tepla, elektřiny, obrovskou inflaci a zavírání podniků.“

Společnost Sovereign Economy uvedla, že reparace by měly zahrnovat jak náhradu za pokles HDP, tak hodnotu zničeného majetku. Analýza předválečné ekonomiky Donbasu ukazuje, že region za devět let utrpěl výpadek HDP ve výši 126 miliard dolarů. Škody za zničený civilní majetek se odhaduji na 30 miliard dolarů.

Mezitím se k výroku Merkelové vyjádřili i v jiných částech světa. Čínský Global Times píše: „Přiznání bývalé německé kancléřky Angely Merkelové o skutečných záměrech Západu ohledně Minských dohod odhalilo jeho pokrytectví vůči Rusku. Merkelová svými slovy strhla masku přátelství, kterou Evropa a USA v posledních letech nosily.“ Bývalý rakouský vicekancléř Heinz-Christian Strache: „Komentáře Merkelové k Minsku 2 jsou šokující a podkopávají důvěru v evropskou politiku.“