Nedávno jsem slyšel tezi: „… aby mohlo být řízení úspěšné, je třeba ho vést procesem s nízkou frekvencí (tj. co nejdelší periodou) …“. V případě konfliktu dvou řízení prakticky vždy vyhrává řízení opřené o proces s delší periodou. Dokáže totiž procesy s kratší periodou začlenit pod vliv procesu s delší periodou. Přitom platí, že procesy s nejdelší prioritou prakticky vždy dokáže řídit jen Bůh (resp. zde je přesnější použít opis HNR – Hierarchicky nejvyšší řízení). V případě stejné délky periody procesů, o které se opírá řízení, rozhoduje kvalita řízení.
Tuto tezi je třeba ozřejmit.[1] Představte si břehy řeky. Ať voda proudí a kypí jakkoliv, vždy zůstává v březích té řeky. Někdy je povodeň může i přelít, ale v konečném důsledku se opět vrátí do těchto břehů. Lze to brát tak, že nadřazený nízkofrekvenční proces nebyl dobře řízen, nebo přizpůsobil koryto, aby udržel vysokofrekvenční procesy ve svých březích, a tudíž je v konečném důsledku dál vede ve vytyčeném směru. Takže když nastavíme nízkofrekvenční proces, v konečném důsledku se mu ty vysokofrekvenční přizpůsobí, aniž by to někdy vůbec postřehly.
GP má spoustu funkčních nástrojů, které může použít bez toho, že by si toho lidé všimli. Například nikoho nenapadne, že akademie věd jsou vlastně řízeny. Ano, mohou tam být vědci s vlastním názorem, kteří chtějí bádat v zakázaných oblastech, ale rychle jsou eliminováni, pokud se tam vůbec již předem nastavenými síty dostanou. Jsou jim odebrány prostředky (granty), vyšší akademické šarže je znectí a „vědecky znemožní“ a postupně vyštípou, je jim znemožněna publikace v zavedených „vědeckých“ časopisech a tak dále a tak podobně. Tím je vysokofrekvenční proces (v podobě činnosti jednotlivého vědce) přizpůsoben tomu dlouhodobě nastavenému a jeho funkčním nástrojům, které nemusí být vůbec na první pohled viditelné.
O tom, že nízkofrekvenční procesy jsou z hlediska řízení nadřazené těm vysokofrekvenčním, svědčí i náš polistopadový vývoj, resp. degradace.
Z hlediska davu, který sleduje horizont ± 14 dní, je nadřízeným déletrvajícím procesem 4leté volební období. Nejednou se stalo, že politici úspěšnou volební kampaní dali zapomenout davu na své předchozí prohřešky a dav je opětovně zvolil.
Z hlediska nadnárodního řízení jsou naši politici davem. Naše politiky myslící v 4letém volebním horizontu (a firemní šéfy myslící v horizontu rozpočtu firmy na 1 rok) si nadnárodní řízení snadno namaže na chleba, protože ono přemýšlí v horizontu delším, než je 25 let – což je horizont navázaný na nízkofrekvenční proces výměny generací. Co udělalo nadnárodní řízení s naší školou po listopadu 1989 si uvědomujeme, až když tato polistopadová generace přišla do produktivního věku.
Až sem to většina z těch, kteří dokáží myslet dlouhodobě, chápe. Ta nedávno uslyšená teze (viz 1. odstavec) mě však přivedla k úvahám, jaký proces s nejdelší periodou ovlivnitelný člověkem jsem schopen identifikovat?
Většinu lidí asi napadne proces výměny generací (perioda 25 let).
Použití nejdelší periody vyhodnocovaného procesu v dnešní společnosti jsem zaznamenal v názvu časopisu 7 Generace vydávaného Hnutím DUHA. Název byl odvozen z principu používaného indiánskou radou starších, kde se rozhodnutí přijímalo až po promyšlení důsledků jdoucích až do 7 generace potomků. To, že se tímto doporučením v názvu vlastního časopisu sama zelená hnutí neřídí, je již jinou otázkou. (výhled na 7×25=175 let).
Procesem s úplně nejdelší periodou, který jsem dokázal identifikovat, je proces domestikace. Minimální počet generací (zvířat nebo rostlin), který se uvádí v příslušné literatuře je 30, ale spíše více. Skrytější na procesu domestikace je, že domestikací zvířat se mění i člověk – např. díky soužití s paseným dobytkem vznikla a geneticky se rozšířila v populaci pastevců tolerance na mléko. Významně se změnila také kultura člověka (přechod od způsobu života jako lovci a sběrači směrem k pastevcům a zemědělcům – tomuto procesu se někdy říká sebedomestikace člověka).
Z vyjádření Pjakina a dalších představitelů VP SSSR víme, že GP se snaží vyšlechtit variantu (nový druh/podruh=plemeno) člověka s pracovním názvem člověk poslušný.
GP byl v tomto značně úspěšný, člověk poslušný západního typu bere za vlastní pokyny předané mu v médiích, zejména televizi. Jeden z kolegů má pro něj termín homo televizorus. Problémem tohoto podtypu je individuální nenažranost, která při pokračování nadvlády tohoto podtypu/plemene hrozí civilizačním kolapsem z důvodů přicházející globální ekologické, ekonomické a vojensko-politické katastrofy.
Člověk poslušný východního typu (JV Asie – Čína, Korea) v tomto dosahuje pro GP lepších parametrů, protože je naučený podřizovat se, poslouchat a nemá takové spotřebitelské nároky.
V podstatě jediným problémem GP tak je, že centrum koncentrace jím řízeného celého světa se nachází právě na Západě. GP tedy musí provést manévr přenosu centra koncentrace řízení ze Západu do JV Asie… což je příležitost pro nás převzít řízení.
Připomenu tezi v prvním odstavci, že při konfliktu řízení dvou koncepcí zpravidla vyhrává ta, jejíž řízení je opřené o proces s delší periodou. V případě stejně dlouhého procesu vyhrává kvalitnější řízení.
Protože GP používá domestikaci člověka (perioda délky cca 40 x 25 = 1000 let), musíme své řízení také my opřít o proces domestikace, a zároveň ve svém řízení musíme být efektivnější.
Přesně o tomto bylo Ježíšem hlásané Království Boží na Zemi (prostřednictvím pravdověrných skutků lidí). To mělo podle některých informací trvat 1000 let. Některé výklady hovoří o tom, že tím 1000letým (40 generací) životem v Království Božím by byla dovršena změna každého člověka v Božího zástupce zde na Zemi, čímž by došlo k vytvoření nové kvality – zušlechtěného[2] člověka.
Vznik nových druhů – proces řízený pouze Bohem
- Homo habilis (člověk zručný)
- Homo erectus (člověk vzpřímený)
- Homo sapiens (člověk moudrý) před 200 tis lety
Vznik nových variant/plemen druhu – proces s periodou min. 40 generací = 1000 let = proces řízený Bohem, ale už i samotných lidí. Adaptaci na změny prostředí v této fázi rozvoje řídí spíše kulturní vývoj než genetické změny.Schopnost vytvořit kulturu je dána geneticky v menší míře již u homo erectus a v plné míře u homo sapiens.
- Homo sapiens sapiens (člověk moudrý vyspělý = člověk dnešního typu) před 10-40 tisíci lety. Jeho vytvořením byla završena jedna etapa rozvoje dle Božího Záměru. V následné etapě však lidstvo zatím zklamává Boží touhu.
- Homo sapiens sapiens – poslušný západního typu (domestikant vytvořený GP na Západě – dnes již můžeme říci, že jde o slepou vývojovou větev).
- Homo sapiens sapiens – poslušný východního typu (domestikant vytvořený GP v JV Asii).
- Homo sapiens sapiens – v Božím království na Zemi (náš cíl řízení procesu zušlechťování).
- Kvality tohoto nového podruhu člověka jsou doposud nejlépe popsány ve sci-fi knize Hodina Býka.
Na místě je nejspíš otázka do pléna, zda si někdo nechce splnit „literárního bobříka“ a tohoto nového Člověka popsat v básni nebo próze?[3] Krásná literatura má větší a dlouhodobější dosah než článek.
[1] Pokud naleznete lepší příměr, napište ho do komentářů
[2] Domestikace nese spíše negativní význam – degenerace určitých vlastností, aby domestikant byl (v případě naší domestikace prováděné GP) lépe ovladatelný. Zušlechtěný člověk naopak naplňuje/rozvíjí svůj genetický potenciál. Zvolil jsem proto jiný termín, i když principiálně jde o stejnou činnost.
[3] Klidně za měsíc, rok, 25let – to z hlediska délky procesu (1000 let), nehraje roli.
Osobně vidím největší problém řízení jakkoliv konkurujícímu GP v možnosti šíření informací ve smyslu: Máte kontakty, řídíte, nemáte kontakty, nic neřídíte.
GP denně svým řízení udržuje miliardy lidí napojené na jeho informace, neustále, a to včetně výchovy. Ze všech médií se na ně hrne specifický obsah a většinu dne v něm lidi stráví. A to je zajišťováno ohromným množstvím peněz, aby vědomí lidí byla permanentně udržována v tomto stavu.
Zatímco řízení s ambicemi konkurovat GP nemá ani vindru, sotva splaší finance na pár knížek a zmůže se na oslovení pár desítek tisíc lidí, možná stovek, dejme tomu. Ale to je v počtu lidí na planetě prakticky zanedbatelné množství. Ať je řízení jakkoliv kvalitní, není možné ho zavést, pokud není možné informace adekvátně a efektivně šířit tak, aby se dostaly k adekvátnímu množství lidí. A pokud se použije nějaká platforma GP k tomu vytvořená, konkurenční řízení bude od ní snadno kdykoliv odstřiženo, jestliže by na něco vliv mít mohlo. Plus současné zaváděné zákony zcela znemožní šíření informací, které budou prostě zakázány jako protistátní. A je to. Konkurenční řízení je fuč 🙂
Není nic silnějšího než myšlenka, jejíž čas nastal.
Odpověď bude v některém z dalších dílů.
A s tím člověkem poslušným, to je také pravda. Neboť z pohledu GP a jeho snahy udržet systém DE v chodu (v poslední době za každou cenu), je člověk, který bez skrupulí vstupuje i do procesů, jež ho mohou i zlikvidovat (např. corona), naprosto ideální komponentou systému. Zde se jedná o určité metaprogramování. Nejde totiž o to, dav v podobě atomizovaných individuí přesvědčit k určité konkrétní činnosti, nýbrž vypěstovat návyk snadno vstupovat do určitých činností. Jde o tzv. metaprogramování neboli programování na jisté vyšší úrovni abstrakce. K tomu GP používá především strach. Vyvolává v davu různými prostředky přítomnost neadekvátního (reálně nepodloženého) strachu (někdy i reálně podloženého např. vydírání použitím jaderných zbraní). Na základě takto aktivního strachu potom zavádí různé další programy. Jde tedy o systematickou činnost otevření rozhraní (interfejsu) pro instalaci škodlivých programů (virů) do ideálně podvědomí. K tomu docela dobře slouží onen předstupeň homo televizorus. Televizní médium se ukazuje býti ideálním prostředkem manipulace a zavádění virů do paměti diváka včetně i těch obsluhujících metamoduly.
Souhlas s tím, že majitelé a údržbáři davo-„elitarismu“ brilantně využívají výhody plynoucí z aplikace vysokofrekvenčních procesů především degradačně-parazitické povahy na dav. Tento dav se pak motá od jedné hrany periody toho či onoho vysokoobrátkového procesu k druhé jeho hraně a nezbývá mu čas na to, aby vnímal a chápal ty procesy, které jsou objemnější, jejichž perioda obnovy je delší. Otázka zní, jak do tohoto schématu zapadá Zákon času, který pojmenovává provázanost frekvencí sociálního a biologického času (ve zkratce perioda sociálního času se oproti biologickému zkracuje)? Také co se stane, až se frekvence sociálního času začne blížit nekonečnu resp. jeho perioda obnovy se bude blížit limitně k nule? Prizmatem Zákona času se fakt zkracování periody nutné pro obnovu znalostí jeví jako faktor, který tlačí na Pravdověrnost resp. bezvýhradné sledování linie Pravdy-Jistiny. Neboť pouze Životu adekvátní znalosti poskytují věrný a pravdivý obraz reality a přispívají tak k udržení systému v rovnovážném stavu především ohledem k Záměru. Naproti tomu lež se v systému, kde již působí nutnost držet se Pravdy, udržuje velmi těžko a výhradně stupňující se silou. Toho jsme nyní naživo svědky v podání médií a nejenom jich.
Nutno ovšem poznamenat, že ne všechny vysokoobrátkové procesu jsou nežádoucí. Jistě je třeba čas od času se najíst a napít. Také pravidelný a kvalitní spánek není k zahození. Naproti tomu od cigárka k cigárku nebo od pivka k pivku, to už je jiný příběh. Tedy i u vysokofrekvenčních procesů je třeba zohledňovat moment Dobra a Zla resp. zdali jsou tyto procesy v souladu s objemnějšími. Tady přichází na řadu téma Cílů. Cíl jako takový je důležitou podmínkou všech procesů. Neboť každý proces je svého druhu řízení a řídit není možné bez Cíle. Z toho pohledu má nepochybně význam dokázat vykouknout z +/- 14 dní paměti a sledovat, zda krátkodobá činnost není v konfliktu s Cíli dlouhodobých nízkofrekvenčních procesů, pochopitelně až po ten nejobjemnější. Za úvahu by stálo, rozvinout s ohledem na různorodé vysokofrekvenční procesy téma jednotlivých strojů psychiky, které si, jak se domnívám, dělá nárok na celkovost. Tzn. že jejich výčet na své dostatečně všeobecné úrovni pokrývá celek kompletně. Pokud se týká strojů psychiky, pak se domnívám, že není možné jednotlivé kategorie (zvíře, zombí-„biorobot“, démon, Člověk, zvrácenost tak či onak do nepřirozenosti) chápat zcela absolutně. Neboť i Člověk v sobě nezapře zvíře a své instinkty. Jen je potřeba, aby jejich působení bylo podřízeno Člověčí informačně-algoritmické dynamice. Jinak by se asi Člověk těžko rozmnožoval, kdyby v sobě kompletně popřel instinktivní složku. To podobné platí i pro zombí-„biorobota“. Ne všechny šablony pocházející z kultury je nutné odmítnout a zahodit. Mnohé takové šablony jsou v podstatě Dobré. A tak podobně s démonickým strojem psychiky. Na stůl se vkrádá téma Míry. To bude ten střed, zřejmě v podobě Rozlišení. Toto Rozlišení se vynořuje z živého dialogu každého jednoho s HNŘ prostřednictvím Svědomí. A diktát Svědomí se ukazuje jako nejvhodnější průvodce při orientaci v Životě.
Tedy první, co je potřeba udělat, se z odstupu podívat na různorodé procesy, jichž se účastníme formou konkrétních činností. A klást si otázky. V čí prospěch se ta která činnost/proces realizuje? Kdy jsme s tou činností začali? Za jakých podmínek? Jak často se danou činností zabýváme? Co z dané činnosti plyne pro naše okolí, pro nás samotné? Jak daný proces zapadá do Cílů dlouhodobějších procesů? Zda je s nimi v souladu, či konfliktu? A tak dále a tak podobně. … V duchu tvrzení, že správně položená otázka v podstatě obsahuje již půl odpovědi, pak hledat, zda není vhodné účast na některých činnostech přehodnotit.
Stejně jako Míra ve vysokofrekvenčních procesech je klíčová, tak také Míra v těch nízkofrekvenčních procesech je zásadní. Otázka zní, které ty procesy jsou podmínkou ostatních. Víme, že se GP dlouhodobě daří držet neprostou většinu lidstva (dav) skrze k tomu vypěstovanou „elitu“ na hraně Božího dopuštění. Jak toho dosahuje? Nutí všemi možnými prostředky ten dav do nízkofrekvenčních degradačních procesů. Programuje v lidech závislost na krátkodobých „potěšeních“ jak ohledem časovým (rychle pomine a je třeba ho často obnovovat), tak prostorovým (vázané na individuum/já tedy nemá skupinový přesah, nutí to potěšení zesilovat do mimoměrných poloh). Tímto GP drží dav v atomizované formě, kde je zajištěno, že nemohou vznikat efekty plynoucí ze Soubornosti (společná smysluplná Práce sjednocená v Cílech a dávající každému účastníkovi pocit Pravdověrné sounáležitosti s tím, že Radost z výsledků takto pojaté činnosti je nepopsatelně Krásná a v podstatě jde o nutný atribut Království Božího na Zemi). GP je ve své řídící činnosti (dlouhodobé udržení davo-„elitarismu“ v chodu) úspěšný právě proto, že mu dav tzv. skáče na špek. Proto cesta z toho ven vede jedině skrze nevšímání si toho špeku a aktivní vystupování a nepodporování špekovitých procesů.
To je skoro mnoho otázek najednou. Řekl bych, že se na tolik objektů nedokážu soustředit. U některých bych sám potřeboval poradit – resp. doufám, že ve výzkumu pokročí někdo jiný, některé by to chtělo řešit osobně – bylo by lepší si vzájemně upřesnit chápání pojmů …. pokusím se o odpověď, určitě není kompletní.
Za důležitou považuji tuto větu: „Adaptaci na změny prostředí v této fázi rozvoje řídí spíše kulturní vývoj než genetické změny.“ Určitě by stálo za to ji rozvést – asi v nějakém pokračování.
Základní proces, který se během domestikace/zušlechťování využívá je výměna pokolení. V našem pojetí zušlechťování to souvisí s mnohokrát vyhlášeným cílem koncepce: Dosažení typu psychiky Člověk u téměř 100% mládeže před dosažením jejich pohlavní zralosti.
Nepředpokládám, že by se tohoto cíle dosáhlo nevratně hned na první pokus (v 1. generaci). Ten proces prostě jen musíme začít plánovat a řídit (i za za současné situace, kdy moc drží v rukou oponent). Ale i v situaci, kdy moc již budou držet Lidé, nemusí být celých 100% nové generace s nevratně Lidským typem psychiky. Tato davo-„elitární“ civilizace vytvořila takové problémy v psychice mnoha jednotlivců, že jejich léčba nebude jednoduchá a přímočará (víc to nechci otvírat tady v komentářích).
Ono to souvisí s tou výše jmenovanou větou o kulturním vývoji (to rozeberu v nějakém pokračování). I nižší typy psychiky mohou v pro-lidské kultuře vychovat nové pokolení s Lidským typem psychiky. … se zlepšováním statistik rozložení typů psychiky by se měl rozvíjet i vyšší potenciál směřování k prolidské kultuře v celé společnosti a ne jen v okrajových částech (svět okolo v počátcích stále bude davo-„elitární“), jak tomu bude na počátku toho 1000letého procesů. Ta vylepšená kultura zase budu napomáhat ke zlepšení statistiky typů psychiky v další následné generaci.
… a asi opravdu to je na osobní setkání …
Že zde zveřejňované články mají vysokou úroveň, tak na to už jsem si zvykl.
Ale že může být i tato vysoká úroveň ještě dále zvýšena, tak s tím jsem nepočítal.
Děkuji za extrémně podnětný a přitom jedno-dechový článek.
Pokud bych mohl být opravdu rozežraný, poprosil bych o provedení úvodního obrázku v čarách více „tlustých“. Zpočátku jsem nechápal, proč tam jsou 3 popisky a jenom 2 vlnovky.
Pokud se týká příměru s řekou. Je dostatečný a článek v tomto směru vylepšovat netřeba, Příměr stojí za zapamatování a případné znovupoužití. Pro tento případ je možné příměr rozšířit o následující postřehy.
Lidé (nebo někdo) má občas tendenci měnit přirozené (boží) koryto řeky dle svých potřeb nebo na nich stavět přehrady. Z dlouhodobého hlediska má však řeka vždy tendenci vracet se do původního (přirozeného) koryta. Tato tendence se může projevovat tím, že po určité době se začnou v určitých místech opakovat povodně. A nebo taky tím, že umělé koryto vyžaduje pravidelnou údržbu, jinak se „kazí“ (podemílání apod.). Dokonce jsem někde zaznamenal, že když je postavena na řece přehrada, řeka si stále teče svým původním korytem (tj. spodní proudy přehrady jsou v místech původního koryta řeky).
Autorem příměru s řekou je Irena, která i redigovala formální stránku dokumentu … a možná proto je tak čitelný (já se vyjadřuji těžkopádněji).
GP (či jeho periferie) se pravděpodobně pokouší (pokoušel) ovládnout člověka na genetické úrovni, ale myslím že neúspěšně. Něco jako dokonalý poslušný otrok se jim nedaří. HRN vždy zařídí opičí pracku. Proto s nelibostí sleduji některé úvahy hodnotící / rozdělující rozvojový potenciál různých etnických skupin a ras (tím nemyslím autora článku, ale občas se to objevuje v různých diskusích KSB komunity). Je to jeden z hlavních pilířů strategie rozděl a panuj, na kterém GP staví svou davo-elitaristickou koncepci. Pokud akceptuji objektivní existenci globalizačního procesu (HRN pravidlo), vychází mi, že existující odlišnosti lidských ras a etnik je dána především historickou lokalizací a relativní uzavřeností (bez technických vymožeností je jen velmi omezená možnost komunikace a migrace) a přizpůsobení se lokálním podmínkám, tlaku prostředí. Z toho podle mého názoru vychází i současná podpora lokalizace, depopulace, deindustrializace, regrese vzdělání, atd. (zpětný chod – návrat do minulosti) ze strany GP. Uvědomil si, že završení globalizace znamená jeho konec – nástup éry spolupráce lidstva jako celku. Psychické odlišnosti mezi národy a rasami jsou dle mého názoru dány především kulturně a matričně-egregoriálně (vychází z minulosti, ze zkušenosti). Proto doplňuji (protože to v článku vysloveně není uvedeno), že jsem přesvědčen, že vývoje k člověku mentálně schopnému budovat boží království na zemi, jsou schopni na individuální úrovni jedinci ze všech etnik a ras. Záleží především na jejich individuální morálce a svědomí (spojení s bohem) a převažující kultuře a výchově. Ano, někde bude tento vývoj vzhledem k aktuální kultuře a mentalitě probíhat rychleji a snadněji, jinde déle, obtížně.
Dle oficiální historie (nemusí být pravdivá) existovalo řádově až 10 vývojových větví člověka, někdy byli na Zemi i 3 zároveň. Tj. možnost, že některá z vyhynulých variant (teoreticky i ta současná) je výsledkem nějakého genetického zásahu z jiné než Boží úrovně je možná … s nějakým menším procentem pravděpodobnosti. S touto variantou však v takovýchto krátkých článcích nepracuji – bylo by to nepřehledné.
Přečetl jsem jen cca 1/4 až 1/3 materiálů VP SSSR. Zpochybnění toho, že vývoje k člověku mentálně schopnému budovat boží království na zemi, jsou schopni na individuální úrovni jedinci ze všech etnik a ras jsem tam nikde nenašel. Nepovažoval jsem za nutné se k tomu vyjadřovat stylem: „Ostatně myslím, že Kartágo musí být zničeno“ (SAV jsou velmi nebezpečným extremistickým padělkem, všeho u čeho uvidíte otisk SAV, tak to je lež a toho se držte dál).
Informaci o tom, že jedinci některých etnik a ras nejsou schopni se stát Člověkem je šířena z prostředí Inglingické církve – jejíž ústředí je v Rusku zakázané. Zdojem této infomace je jejich svatá (padělaná) série knih Slovansko-Árijské védy.
Po zákazu ústředí pokračují jednotlivé dílčí pobočky v další činnosti, která se tak navzájem mezi pobočkami může lišit. V CZ/SK prostoru patří k nejaktivnějším komunita kolem tartaria.sk. Ta se vyznačuje např. tím, že mícha do inglingismu terminologii KSB, překrucuje ji a s touto překrouceninou vystupují na veřejnosti, jako že to je jediné pravé učení Slovanů. — ale děkuji za impulz (není jediný) budu se k tématu SAV muset vyjádřit.
Článek o SAV je určitě potřeba a pokud bude tak kvalitní jako tento, tak se těším už teď. A rád si počkám 🙂
Pokud se Slovanských véd týká, počítám s tím, že je nelze odbýt jednoduchou formulací „je to nebezpečný padělek a spadla klec“.
Rozlišuji 3 aspekty:
i. Slovanské védy
ii. jejich historicky zformovanou (a „někým“ formovanou) podobu (svaté knihy)
iii. védisté
Problémem nejsou védy, problémem jsou védisté. A jejich organizace.
Protože podle mých soukromých výpočtů, čelnými představiteli těchto organizací nejsou Slované, ale jewrejové. A navíc jsem vypozoroval, že to tito kovaní slované často berou do místa svého působení takzvaně „přes Aljašku“. Tedy přes „pobyt“ v USA.
Obojí se vztahuje určitě na Chiněviče, viz zde
https://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A5%D0%B8%D0%BD%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87,_%D0%90%D0%BB%D0%B5%D0%BA%D1%81%D0%B0%D0%BD%D0%B4%D1%80_%D0%AE%D1%80%D1%8C%D0%B5%D0%B2%D0%B8%D1%87
A počítám, že s velkou pravděpodobností to platí i pro „našeho“ hlavního védistu z tramtárie 🙂
V textech védistů jsou očividné tendence fašistické, rasistické, nadřazenecké a jiné varianty davo-elitarismu a metody „rozděl“ a panuj. Na to je potřeba dávat pozor, protože tyto myšlenky mohou být za určitých okolností velmi přitažlivé (i když zhoubné).
Nicméně k védickým knihám bych přistupoval podobně jako k bibli, tedy s vědomím nutnosti silného rozlišování. Určitě není možné, aby to byl totální blud od A do Z. Protože tomu by nikdo nevěřil. Takže je třeba rozlišovat: chybou je to nekriticky žrát, chybou je to automaticky zavrhovat.
Přijde mi příhodné zmínit tezi VVPj o škodlivosti zákazu jakéhokoliv zobrazování nacistické symboliky. A taky si vzpomínám, že něco podobného zmiňoval Zaznobin (pokusím se o parafrázi): A my jsme studovali (mimo jiné) fašismus a zformovali jsme KSB. Protože myšlenky fašismu lze trvale porazit ne pomocí 6. priority, ale pouze silnějšími myšlenkami.
Omlouvám se, nepočítal jsem s tím, že mi ten Chiněvič tak rozhodí formátování 🙂