Na úvod zopakuji některé teze z předchozího dílu https://kob-forum.eu/2021/10/28/principy-lidovlady/, který byl reakcí na aktuální povolební situaci, a tyto teze budu dále rozvíjet.

Pro označování vlády lidu se dnes vžilo řecké označení demokracie. Tento pojem je dnes vyprázdněn, což vystihuje stále aktuální Stalinův citát: „Vždycky jsem si myslel, že demokracie je vláda lidu, ale právě soudruh Roosevelt mi jasně vysvětlil, že demokracie je vláda amerického lidu.“

Zatím jsem nenalezl vhodnou alternativu slovu demokracie. Přidávají se různé přívlastky, např. přímá demokracie (tento termín ale zprivatizovali zastánci referend – jejich pojetí však neodpovídá principu zapojení všeho lidu do tvorby zákonů, ale jen do procesu schvalování navrženého). Pro odlišení dočasně používám slovo lidovláda. Setkal jsem se s obdobnými pojmy: tvořivá demokracie, občinné samořízení, … otázku, jaké pojmenování jevu se ujme jako definitivní tak nechávám otevřenou.

Dlouhodobě přemýšlím, za jakých podmínek je možná lidovláda. Na tomto místě je potřeba si připomenout, že jedním z alternativních vyjádření definující civilizace lidskosti je: „Odstranění vykořisťování člověka člověkem“.  Čeho se tedy chceme vyvarovat – jaké jsou podmínky toho, že dochází k vykořisťování člověka člověkem?

Našel jsem tyto (zveřejněno bez ambice úplnosti seznamu)

  • Rozdílná úroveň vědomí (pastevec snadno zotročí ovečku, nebo elitář hloupého člověka, protože nad nimi má intelektuální převahu … dle analýz VP SSSR se ta převaha v myšlení týká hlavně struktury typu psychiky).

Citace z tlustých knih VP SSSR: „Východiskem z pasti nekompetentnosti představitelů falešné demokracie s přechodem k reálné lidovládě je, že se politicky aktivní část obyvatelstva dostane na takovou úroveň chápání světa, která jí umožní uplatňovat žrečskou – konceptuální moc. Pouze v této variantě je společnost schopná podřídit si státnost a nestat se rukojmím a nevolníkem korporace, která si uzurpovala nebo podřídila státní moc. A to jsou úkoly instituce rodiny a instituce vzdělávacího systému.

Zde leží i jeden ze zdrojů rozdílnosti biblické koncepce (udržet běžný dav na nižším stupni, abychom my-tj.GP měli náskok v myšlení využitelný ke svým cílům) a koncepcí lidskosti (pomoci zbytku s povyskočením výš, aby každý jeden i celé lidstvo poskočilo výše při plnění svého Předurčení).

Řešením KSB je ona známá věta V.V. Pjakina, že cílem prolidských koncepcí je dosažení lidského typu psychiky u mládeže před dosažením pohlavní zralosti, se statistikou blížící se 100 %.

  • Lež/manipulace
    Z hlediska KSB je pojem spojení slova (levá mozková hemisféra) s konkrétním obrazem (pravá mozková hemisféra). Ten, kdo mluví si představí obraz a kóduje ho do slov. Ten, kdo poslouchá, přijímá slova a transformuje je do obrazů. Problém nastává (= zde je příležitost k manipulaci), když lidé mají pod stejnými slovy různé představy (Příkladem je obětní beránek v křesťanské tradici – někdo na sebe dobrovolně vezme vinu ostatních a židovské tradici – kde to může být i někdo na koho se vina hodí. Na tomto je založený i černý humor: Raněný žádá pomoc. Druhý mu odpovídá: „Ano, pomůžu ti“ … nevysloveno zůstane „… do hrobu“).

Anebo když vyjádření nejsou dostatečně jednoznačná (např. dané slovo má 3 významy, posluchač si vybere tu variantu, která je mu blízká z hlediska jeho mravnosti – „křivák vidí všechno křivé“, „rovný vidí ve všem rovnost“, zasvěcený má dopředu informace, jak to správně chápat).

V politice nebo jiné veřejné činnosti se pro záměrné použití tohoto jevu ujalo přísloví: „Káže vodu, pije víno.“

Zde řešení není doposud jednoznačně popsáno.

V USA se pokusili vyvinout přístroj, který by dokázal odlišit pravdu od lži – detektor lži. Funguje na principu měření proudů. Pokud se zeptáte na nějakou událost, která se stala, dotyčný si ji představí a řekne odpověď podle prožitku. Pokud se odpověď shoduje s prožitkem, budou naměřeny určité proudy (slovo odpovídá obrazu). Pokud se odpověď neshoduje s prožitkem, budou naměřeny jiné proudy (dotazovaný si vyvolá obraz, následně v něm proběhne rozhodovací proces ohledně nevhodnosti pro sebe odpovědi – slovo odpovídá obrazu, následně musí vymýšlet odpověď, která nesouhlasí s obrazem a tuto odpověď poté vysloví, aniž by to slovo mělo svůj obraz v psychice).

Dnes se však již tento přístroj používá okrajově, protože se našla jeho nedokonalost. Patologičtí lháři a cvičené osoby dokáží měření tohoto přístroje oblbnout tak, aby jejich jiný průběh tvoření odpovědi nepoznal.

V KSB je přítomna teze, že pokud existuje nějaká technologie, tak v drtivé většině má svůj předobraz v (mnohem dokonalejší) biologické dovednosti. Mnohé zvířecí druhy např. dokáží předpovědět (vycítit) mnohé přírodní katastrofy. Neexistuje žádný důvod, proč by tuto schopnost neměl ovládat i druh homo sapiens, který nadále je součástí živočišné říše. Tuto schopnost dnes člověku nahrazují různé přístroje měřící různorodé frekvence – jsou známy lidé, kteří např. dokáží „slyšet“ rozhlasové vysílání bez rozhlasového přijímače, tj. není důvod, proč by obdobné frekvence, které jsou schopné zachytit přístroje, nemohl vyhodnocovat svým podvědomým cítěním člověk.  Technologie zastavuje rozvoj schopností člověka v dané oblasti (Mám potvrzeno z mnoha zdrojů, že od doby existence GPS lokace v navigacích se ztrácí schopnost orientace v prostoru bez použití této GPS lokace).

Jestliže tedy existuje přístroj – detektor pravdy, tak musí existovat v přírodě jeho dokonalejší biologický předobraz – vyhodnocování pravdy pomocí

Člověk rozumný od počátku své existence žil nejprve v lovecko-sběratelských tlupách o max velikosti 20-30 osob (které vznikají a zanikají s daným úkolem) a scházel se v tzv. zimním tábořišti o velikosti 150-300 osob. S přechodem ke stálému pastevectví a zemědělství se situace nezměnila. Max velikost jedné pracovní skupiny zůstala 20-30 osob a stálé osady zůstaly o velikosti 150-300 osob.

V takto velkých skupinách je možné dostatečně poznat každého dalšího člena skupiny ve smyslu společných prožitků a pocitů (pravá mozková hemisféra – ve které není možné lhát).

Tato druhová objektivní náležitost (tj. život v komunitě, nikoli však komuně) vedla prehistorické lidstvo k vytvoření systému lidovlády (občinného samořízení, tvořivé demokracie, …), které fungovalo po mnoho tisíc let na takové úrovni, že byly úspěšně odráženy útoky Biblické koncepce.

Technokratická civilizace (která k nám pronikla po pádu védské civilizace s Biblity) způsobila, že dnešní města nejsou komunitou – lidé se dostatečně neznají a dnešní vesnice je rozbitá komunita – lidé odjíždějí za prací, studiem a zábavou mimo komunitu, takže se nemají možnost dostatečně poznat mezi sebou při těchto činnostech.  Biblisté také úspěšně v minulosti i dnes likvidovali každého, kdo jen náznakem pracoval s pravou mozkovou hemisférou – dříve čarodějnické procesy, dnes dehonestace přírodního léčitelství a léčitelů (dnes nesmíte říct, že nějaká bylinka léči nějaký neduh … léčit mohou jen chemické přípravky) apod.

K odstranění lži/manipulace z rozhodování potřebujeme obnovit komunitu jakožto druhovou objektivní náležitost, které jsou podřízeny životy lidí. Poslední takový fungující ne davo-„elitářský“ vzor jsou občiny védské/prehistorické Rusi.

Je však třeba vyřešit výzvu doby, kterou tehdejší civilizace úspěšně vyřešit nedokázala. Jedná se o přechod k městům a lidovládou na větším území, než je cca dnešní okres/kraj. Vzhledem ke složitosti dnešní doby jsou města i státní útvary nutné. Civilizace bez měst a státních útvarů prohraje s technicky vyspělejším soupeřem – konkrétními státními útvary v područí GP.

2 komentáře

  1. doplňuji seznam podmínek pro možnost vykořisťování člověka člověkem, … , státu státem, … :
    (s použitím 6 priorit řízení)
    6. priorita:
    Nenecháš se vykořisťovat / okrádat / ovládat … tak tě zbiju / zraním/ zabiji
    Další obecné priority si asi zdejší čtenáři umí domyslet sami do tématu „vykořisťování člověka člověkem“.

Napsat komentář