Trpasličí pseudostát Litva, který se drží při životě díky veřejně propagované podpoře EU ve formě dotací a veřejně nepropagované, méně známé podpoře Ruské federace ve formě dodávek plynu, ropy a elektrické energie, učinil v listopadu zajímavý sebevražedný krok: 18. listopadu 2021 otevřel ve Vilniusu reprezentační kancelář Tchaj-vanu. Tuto kancelář zřídilo tchajvanské ministerstvo zahraničí a vzhledem k úrovni styků s litevským ministerstvem zahraničí a šíři působnosti je de facto velvyslanectvím.

Tím Litva provokativně porušila zásadu jedné Číny, která je zakotvena v bilaterálních vztazích ČLR s jakoukoliv zemí, s níž ČLR udržuje diplomatické styky.

Zásada nebo politika „jedné Číny“ v praxi znamená uznat, že vláda ČLR je jediným suverénním představitelem celé Číny, tedy včetně bývalých kolonií Hong Kong a Macao a vzbouřeneckého Tchaj-vanu. Tato zásada je prvním a základním předpokladem diplomatických styků s Čínou a také je součástí jakékoliv mezinárodní dohody na jakékoliv úrovni, kterou uzavírá čínská vláda nebo čínské státní subjekty.

Zajímavý litevský experiment byl komentován v médiích hned 18.11. (například Deutsche Welle) jako „podpora svobodné a demokratické země, která je trnem v oku čínskému komunistickému státu“ (dokonce ani Deutsche Welle si ve vztahu k ČLR nedovolila obvyklé pejorativní slovo „režim“).

Reakce ČLR na sebe nenechala dlouho čekat: Čína odvolala svého velvyslance z Vilniusu a snížila úroveň diplomatických styků s Litvou. Zároveň vypoklonkovala litevského velvyslance z Pekingu.

Dalším krokem byl zákaz dovozu litevského zboží do Číny a vývoz čínského zboží do Litvy. Litevská vláda to tehdy blahosklonně komentovala tak, že litevský vývoz do Číny představuje něco kolem 1% HDP, což se dá přežít. Zároveň ale začala Litva žadonit, aby jí Evropská Unie ze šlamastyky pomohla. Dětinská provokace, za kterou Litva dostala pořádnou facku, načež reaguje ve stylu „počkej, já na tebe zavolám staršího bráchu“!

Otázka je, nakolik je možné se spoléhat na podporu EU, když po necelém měsíci od začátku diplomatické roztržky Čína začala tlačit na velké evropské dodavatele (nejznámější, ale nikoliv jediný, je německý Continental), aby ukončily spolupráci s litevskými dodavateli. Litevský průmysl je totiž, stejně jako český, postaven jako zdroj subdodávek pro německé koncerny. Pokud by Čína v tomto úsilí byla úspěšná, znamenalo by to pro Litvu v podstatě konec průmyslové výroby, protože jiné odběratele bude hledat těžko. A i kdyby je našla, Čína si vzhledem ke své hospodářské síle (země vytvářející převážnou část globální poptávky po nejrůznějších surovinách a polotovarech) dokáže došlápnout na kohokoliv.

Poslední aktualita (17.12.2021): Litva bez předchozího ohlášení stahuje z Pekingu veškerý diplomatický personál. Nezbývá než si položit otázku: až nakonec dojde k integraci Tchaj-vanu s ČLR, s kým se bude muset integrovat Litva?

5 komentářů

  1. Praxe ukáže. Ústup Zemana může znamenat lecos. Bylo by fajn, kdyby se na konce ukázalo, že otěže nové vlády už převzali do svých rukou euroasijci, to by byla lepší varianta. Uvidíme. Každopádně Lipovský vyrazil na jednání V4, výstupy napoví víc.

    1. Ano můžeme. Nicméně. Tuším včerejší spotová cena zemního plynu byla okolo 2000USD na objemovou jednotku. Koukám na venkovní teploměr, a vidím -8. A to ještě nezačal dlouhodobě konat generál Frost. Tipuji, že když v panelácích bude dlouhodobě 15 stupňů, tak mnozí „vyvolení“ – nyní pevní ve víře – začnou přehodnocovat. Jak se to říká:“ Vox populi vox Dei“?

Napsat komentář