Roman Bondarenko patrně běloruským studentem Šmídem?

Je velice smutné, když v politickém boji na ulici umírají lidé. Ve většině případů mladí lidé. Při okupaci Československa Německem v roce 1939 zahynuli Sedláček a Opletal. Nacisté využili vzniklou situaci a uzavřeli 17. listopadu české vysoké školy a popravili dalších 9 mladých lidí bez jakéhokoliv dokazování a soudu.

V roce 1989 při sametové revoluci naštěstí nikdo nezahynul, ale vypuštěná falešná zpráva o smrti studenta Šmída jistě přivedla do ulic i ty, kteří by jinak zůstali doma. Následné vyjasnění a zjištění účasti tajné služby STB na této události vyvolává zcela pravděpodobnou domněnku, že podobných akcí se účastní tajné služby různých států. Zde můžeme STB udělit malé plus, protože při akci nikdo nezemřel a název sametová byl zvolen oprávněně.

Bohužel takové štěstí jako Šmíd (ve skutečnosti důstojník STB Ludvík Zifčák) neměli třeba na Slovensku Kuciak a jeho snoubenka a nyní Bondarenko v Bělorusku.

Slovo patrně v názvu článku je zvoleno zcela záměrně. Ve všech zprávách, které jsem v českých médiích o této události četl, se vyskytuje právě toto slovo. A tak se dozvídáme z ČT, že „tisíce Bělorusů se v Minsku zúčastnily pohřbu aktivisty Ramana Bandarenka, jenž zemřel minulý týden poté, co ho brutálně zbili maskovaní muži, podle opozice patrně členové bezpečnostních složek.“ V lidovkách píší: „Podle nezávislého serveru tut.by i některých opozičních představitelů byli maskovaní muži, kteří Bandarenka zbili, patrně spolupracovníci Lukašenkova režimu. A tak dokola. ČT k tomu dodává: „ V reakci na jeho úmrtí vyšly podle agentury AFP do ulic tisíce lidí.“

A tak stejně jako seriálový inspektor Colombo se můžeme ptát: Cui bono?