Stanislava Kučerová

Současné restituční spory mají svou historii. Neměli bychom na ni zapomínat.

Pan Posselt se nedávno podílel na oslavách pana Hanse-Adama Lichtensteina, který by podle něj měl obdržet i nějakou evropskou cenu, třeba cenu Karla IV. Zmínil se i o tom, jak významná je historie Lichtensteinského rodu ve střední Evropě (včetně českých zemí). Lituji, že to hodnocení pan Posselt nekonkretizoval, nepřiblížil. Učiníme to za něj.

Historicky nejvýznamnější představitel rodu, rakouský šlechtic Karel Lichtenstein, vstoupil do našich dějin po nešťastné bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620). Po nezdařeném boji českých stavů proti bezohlednému útlaku ze strany habsburského panovníka, císaře Ferdinanda II., byl pověřen násilnou správou šlechtického majetku v Čechách. Stal se císařským místodržitelem a vůdcem násilné rekatolizace v české zemi. Na Moravě získal tuto funkci od vítězného panovníka kardinál František Dietrichstein.

Vítězný Ferdinand II. se rebelům a celému českému království za povstání krutě pomstil. A oba správcové jako představitelé vítězné moci mu v tom vydatně pomáhali. Slavnostně a bezohledně se zúčastnili nelidsky kruté popravy vůdců povstání na Staroměstském náměstí nešťastného dne 21. června 1921.

Byla to tragédie národa. Oni však byli nejvýš spokojeni. Získali příležitost neobyčejně se obohatit. Z pověření panovníka organizovali loupežné konfiskace majetku domácí protestantské šlechty. Zabavená panství si sami ponechávali nebo jimi obdarovávali hejna cizinců a válečných dobrodruhů. Rozsah konfiskací byl nevídaný. Dvě třetiny domácí půdy padly do cizích rukou. Sám Lichtenstein získal mnohé statky, např. Lednice a Valtice na jižní Moravě, Krnovsko a Opavsko na severu. Rozsah takto získaných panství na našem území byl mnohonásobně větší než vlastní území jeho rodného Lichtensteinska s hlavním městem Vaduzem na pravém břehu Rýna.

Náboženská svoboda byla zrušena, kdo nepřestoupil na katolickou víru, musel odejít ze země. Vypovězeni byli nekatoličtí kněží, učitelé, vzdělaná vrstva národa. Odejít musel i Jan Amos Komenský. Úředním jazykem se stala němčina. Dalimilova kronika byla veřejně katem spálena. Nastal konec samostatnosti české a na dlouho, až do slavného obrození, i konec národa českého.

Před druhou světovou válkou patřil Lichtensteinský rod k antičeskoslovenské německé menšině, která přispěla ke zničení demokratické republiky. Po válce a vítězství nad fašismem r. 1945 byla Lichtensteinská panství podle Postupimských a Pařížských dohod zestátněna. Dnes by je chtěli příslušníci rodu zase restituovat. Pan Posselt by měl ve svých projevech lépe znát historii. A restituční spory by měly dát vítězství spravedlnosti a lidskosti. Nikoli bezohlednému nepřátelskému uchvatitelství.

9 komentářů

  1. Author

    V článku je jedna zásadní nepřesnost. Autorka porovnává rozlohu lichtenštejnských držav v Rakousku s „jeho rodným Lichtenštejnskem“. To je naprosto zásadní omyl. Karel z Lichtenštejna měl původně v úmyslu vytvořit svůj soukromý, nezávislý stát právě z území získaných na jižní Moravě, s Lednicí jako „hlavním městem“, reprezentativním sídlem. Teprve když jeho ambice narazila na zásadní odpor panovníka, potom (mnohem později) Lichtenštejnové zakoupili Schellenberg (1699) a Vaduz (1712), kde bylo později zřízeno říšské knížectví „Lichtenštejnsko“ (teprve 1719!). Ambiciózní kníže se místo příjemné, rovinaté země kolem Valtic a Lednice musel spokojit s mnohem menším, úzkým pásem země skřípnuté mezi pravým břehem Rýna a prudce stoupajícími svahy rakouských Alp. „Rodnou zemí“ Karla z Liechtensteinu byl tehdy hrad Liechtenstein v Dolním Rakousku.

  2. Author

    Mimochodem, dalším takovým „významným rodem“, který byl po celou svou historii výrazně protičeský a neštítil se jakékoliv zrady či podlosti, jsou Schwarzenberkové. Svědčí o tom nejen poněkud zastřená (skutečná) historie pracovního tábora v Letech, kam kníže Karel Schwarzenberk nechal navelet na práci v lese Židy z blízkého okolí. Proto se později, začátkem 21. století, jeho adoptivní syn spojený s TOP09 chlubil, že na jejich panství byli „Židé vítáni“ – nebyla to ovšem „záchrana pronásledovaných“, nýbrž dočasné angažmá před odjezdem do koncentráku. Také doporučuji seznámit se s činností knížete Schwarzenberga v Napoleonově neúspěšném tažení do Ruska 1812 a následně téhož Schwarzenberga v tažení rusko-prusko-rakouských spojeneckých sil proti Napoleonovi 1813 a například v bitvách u Drážďan, u Chlumce a u Lipska. Samořejmě nelze přejít ani schwarzenberské angažmá v revolučních událostech kolem roku 1848. Pak pochopíte výjimečné „morální kvality“ tohoto „významného rodu“.

      1. Author

        Pokusím se dohledat zdroj. Původně tam byli umístěni Židé. Buď byl knížepán nespokojený s jejich pracovním výkonem, nebo ho k tomu vedly jiné důvody, v každém případě Židy odvezli a umístili tam Cikány. Umím si představit, že byli fyzicky zdatnější, uměli s koňmi, a tak se asi více hodili na práci v lese než advokáti, lékaři nebo obchodníci.
        Původní dokumenty z archivu v Českých Budějovicích se záhadně ztratily v Kanceláři prezidenta republiky (hádejte, kdo byl kancléřem…) a existují pouze faksimile v knize nějakého amerického historika.
        Pokud byste se v tom dneska rýpal, budou vám všichni tvrdit, že žádné takové dokumenty nikdy neexistovaly 🙂

        1. Po vzniku tábora v roce 1940 tam bylo nejdříve umístěno 200 dělníků ze Slovenska, následovalo 640 českých starších vězňů, poté Židé (muži a chlapci) deportovaní z celého píseckého okresu a teprve po jejich transportu do Terezína tam bylo přivezeno v roce 1942 cca 2000 Cikánů, mnohdy celé rodiny…
          Zdroj: kniha Bouře amerického autora Paula Polanského

          1. Přátelé, děkuji za upřesnění. Informace je potřeba neustále dolaďovat.

  3. Hrad Liechtenstein v Dolním Rakousku Liechtensteini opustili již kolem roku 1300. Karel I. z Liechtensteina se narodil 30. července 1569, pravděpodobně ve Valticích.
    Větu v článku “Rozsah takto získaných panství na našem území byl mnohonásobně větší než vlastní území jeho rodného Lichtensteinska s hlavním městem Vaduzem na pravém břehu Rýna.” je třeba, dle mne, chápat v nadneseném slova smyslu a určitou nepřesnost v ní obsaženou pominout…

  4. Téma Lichtenštejnů je pořád aktuální. Tak sem s dovolením vložím své poznámky k této věci z “VodyKSB”:

    – Poprava českých pánů po Bílé hoře byla hodně silným úderem pro český egregor.
    – Vzpamatováváme se z toho do současnosti.
    – Lichtenštejnové přijali protestanství před Bílou horou. Nikdy za to nebyli pronásledováni – naopak po roce 1621 zázračně zbohatli.
    – Vrchní sudí pobělohorského tribunálu byl Karel z Lichtenštejnů. To on dával příkazy katům ohledně způsobu provedení poprav.
    – Lichtenštejnové byli vykonavateli, s požehnáním Habsburků.
    – Tyto snahy Lichtenštejnů jsou viditelné od vzniku samostatného Československa v roce 1918.
    – Československo nejspíš není právním nástupcem RU-monarchie, navíc vydalo zákon č. 61/1918, který ruší „šlechtictví, řády a tituly“.
    – Možná bychom po Lichtenštejnech požadovat majetky, které nabyli po Bílé hoře, a tím se stali bohatým šlechtickým rodem.
    – Jinak s extradičním působením lichtenštejnského práva na majetky R-U monarchii nesouhlasil ani císař. Tuším, že udělal jednu výjimku platnou pro konkrétního lichtenštejnského knížete. Nikoliv však pro celý lichtenštejnský knížecí rod univerzálně.

  5. Lichtenstejnove usiluji o vraceni majetku na Morave a v Cechach. Jsou to ohromna uzemi, i zamky a hrady, jestlize uspeji se zalobou. Ztratu majetku podle Benesovych dekretu zpusobil jeden z jejich rodu, ktery po konci valky podepsal, ze se hlasi k nemecke narodnosti. Ostatni clenove rodu aby se vyhnuli tomuto vyjadreni odjeli do Vidne. Mam to ze zdroje ve Valticich.
    Lichtenstejnove nespolupracovali s nacisty.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *