Ministerstvo obrany Ruské federace zveřejnilo video ze zkušebních střeleb nové rakety dlouhého doletu typu vzduch-vzduch R-37M vypouštěné ze stíhačky Su-35S. Do této chvíle se mělo za to, že Rusko nedokáže brzy obnovit výrobu raket tohoto typu, neboť část jejich elektroniky se dříve vyráběla na Ukrajině. Ale nejenže jejich výroba byla obnovena, Rusko navíc značně zdokonalilo charakteristiky proslulé R-37.

Takže byla zveřejněna zkouška nové rakety R-37M, která se v porovnání se svou rusko-ukrajinskou předchůdkyní stala ještě nebezpečnější a zlejší. Teď zajišťuje jistý zásah všech typů cílů, včetně těžkých útočných dronů ve výškovém rozmezí od 15 metrů do 25 km a vzdálenosti 200 km (pozn. překl. podle videa 300 km, z nějakého důvodu všechna média tento údaj o 100 km snížila). Zatímco dřívější R-37, neboli Strela v klasifikaci NATO, byla dlouhá více než čtyři metry a vážila více než 600 kg, takže ji bylo možné používat jen z jednoho typu stíhačky – MiG-31BM, její modernizovaná verze je o 100 kg lehčí, menší v průměru a podstatně kratší, což umožňuje její vypuštění prakticky odkudkoliv, nejen ze specializovaných stíhaček protiletecké obrany, ale i z Su-30, Su-35 a Su-57.

Dnes ve světě existují pouze dva konkurenti, kteří jsou teoreticky schopní soutěžit s R-37M: americké AIM-120 AMRAAM a AIM-54 Phoenix, přičemž ta poslední byla od roku 1973 považována za hlavní dalekonosné eso amerického letectva. Než v roce 1990 zastavili její výrobu, stihli jich „nacvakat“ více než pět tisíc. Na polygonech vykazovala AIM-54 40% úspěšnost při zasažení cílů v maximální vzdálenosti 150 km, ale z téměř 400 bojových startů byly úspěšné jen tři! Poté Phoenix z výzbroje vyřadili.

Nahradily ho výkonnější AIM-120 AMRAAM slibující 98% pravděpodobnost zásahu cíle do vzdálenosti 120 km. Ovšem pravdou zůstává, že se jim na této maximální vzdálenosti zatím nepodařilo trefit reálný cíl, a to ani zastaralého pokolení. Všechny známé případy proběhly do vzdálenosti 50 km s mocnou elektronickou podporou z letadla-nosiče a za úplné absence elektronické obrany.

Považovat je tedy za důstojného konkurenta R-37M dost dobře není možné.

Není před ní úniku

Ostatně přednosti R-37M nespočívají jen v její manévrovatelnosti a kompaktnosti. Nemluvě o tom, že i ten její akční dosah není až tak jednoznačný. Zástupci vývojáře velmi často zmiňují hranici jejího akčního dosahu vyhýbavě „do 400 km“ za jakéhokoliv počasí.

Ale ani to není to nejdůležitější. V průběhu letu k cíli modernizovaná Strela letí v pasivním režimu a zůstává tak neviditelnou pro většinu sledovacích detekčních prostředků, zatímco sama může přijímat korekční údaje svého kurzu z pozemních nebo lodních hladinových řídicích středisek, a také z letadel typu A-50U, přestože se obejde i bez nich. Když dorazí do cílové oblasti, aktivuje R-37M vlastní samonaváděcí hlavici, zrychlí do hypersonické rychlosti šesti machů a… cíl nemá žádnou šanci uniknout, a to ani v případě použití výkonných prostředků radioelektronické obrany.

Jak už zmínila odborná západní vojenská vydání, tato informace o zkouškách R-37M se stala příčinou starostí vojenských leteckých sil NATO. Rusko nejenže předvedlo novou raketu dlouhého doletu se skvělými (překl. a já dodávám pro ně nedostižnými) charakteristikami, ale také prodemonstrovalo svou schopnost nahradit důležitou produkci a součástky, o jejichž výrobu přišlo na Ukrajině.

Evgenij Super

http://voicesevas.ru/news/55052-oboshlis-bez-ukrainy.html

Video:

4 komentáře

  1. Author

    I přes tyto vnější viditelné úspěchy v Rusku neustále probíhá vnitřní boj o suverenitu, jen dnes (20.10.2020) se objevily dvě zprávy:

    Ministerstvo financí navrhlo propustit každého desátého vojáka

    Takříkajíc optimalizovat náklady!

    https://lenta.ru/news/2020/10/20/socr/

    A ještě dnes následovala odpověď:

    https://tass.ru/armiya-i-opk/9764881?utm_source=yxnews&utm_medium=desktop

    Ministerstvo obrany nepodpořilo návrh Ministerstva financí na snížení počtu vojáků Ruské federace o 10%

    V motivované odpovědi zaslané Radě bezpečnosti mimo jiné stojí:

    V současné době počet a struktura ozbrojených sil ustanovené vrchním velitelem odpovídají „celému komplexu úkolů v oblasti efektivního zajištění bezpečnosti státu“.

    Je tam také zdůrazněno, že převádění některých pozic vojenského personálu do civilní služby, jež bylo (předpokládám opět z důvodů optimalizace nákladů, to je ten slavný outsourcing!) prováděno v letech 2007 – 2012 neprokázalo svou efektivitu. Navíc to vyvolalo početné problémy ovlivňující bojeschopnost ozbrojených sil RF!

    Navíc civilové neskládají přísahu, že?
    Podle mne by měli zhodnotit, zda některé takové návrhy úředníků z ministerstva financí nespadají pod vlastizradu!!!

    1. No, co taky čekat od ministerstva financí, kde stále sedí ministr Siluanov 🙂 ale divím se mu, že si tohle ještě lajsne. Damoklův meč nad ním visí už dávno…

  2. Rusko nadále uzavírá stále těsněji 6.prioritu zevšeobecněných prostředků řízení . Jedinou neznámou /pro mně/ je , zda je to konsensus na vyšší globální úrovni anebo prostě doběh o něco dřív než ostatní. Globalisté samozřejmě nehrají už delší dobu na 6. prioritě z důvodu rozumu a pokud se i konkurent Rusko ukáže jako užitečný partner v konkrétním vektoru řízení / vyřazení silového řešení uze hry/, pak proč ne ? Ale, jako optimista, si klidně kladu pořadí v této mé poslední větě naopak . Tedy – přátelství už neurčují globalisté, ale Rusko.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *