Druhá část o sovětské ekonomice od Zachara Prilepina

https://vk.com/video351663392_456239482

S tematickým úryvkem z knihy Ford a Stalin, o tom, jak žít lidsky od vnitřního prediktoru SSSR:

Perspektivy bolševismu

Osudy většiny lidí, kteří litují krachu SSSR, je možné charakterizovat slovy Henryho Forda:

Vzdalo se daleko více lidí, než bylo poraženo. Ne proto, že by neměli dost vědomostí, peněz, chytrosti či jim chybělo přání vyhrát, jednoduše neměli dost rozumu a nebyli dost tvrdí. Obyčejná, hrubá a primitivní síla houževnatosti je nekorunovanou královnou světa vůle. Lidé se díky svému špatnému úsudku šeredně mýlí. Vidí úspěchy, kterých dosáhli jiní a myslí si pak, že jsou lehce dosažitelné. To je osudová chyba! Je to naopak, neúspěchy jsou velice časté a úspěchu se dosahuje velice nesnadno. Neúspěchy jsou důsledkem klidu a bezstarostnosti; za úspěch musíte zaplatit vším, co máte a vším, čím jste. (H. Ford – Můj život, mé úspěchy, 15. hlava, Nač být dobročinným?)

A Fordova slova, která jsou pokračováním tohoto textu, jsou určena „demokratizátorům“ a „novým ruským“ židům[1] všech národností a ras, kteří si myslí, že v Rusku zvítězili nad bolševismem, a že ho tím porazili i na celém světě:

To proto jsou úspěchy tak ubohé a opovrženíhodné, neshodují-li se s obecným prospěchem a pokrokem.

Na podzim roku 1991 se v Moskvě v Akademii práce a sociálních vztahů konalo sovětsko-americké sympozium, kterého se účastnili i Japonci. Japonský miliardář Hiroshi Teramachi tam v odpověď na neustálé vyzdvihování „japonského zázraku“ sovětskými ekonomy a sociology pronesl následující:

Vy nemluvíte o tom hlavním, o vaší vedoucí roli ve světě. V roce 1939 jste byli vy, Rusové, ti moudří a my, Japonci, ti hloupí. V roce 1949 jste ještě více zmoudřeli a my byli stále ti hloupí. V roce 1955 jsme my zmoudřeli a vy jste se proměnili v pětileté děti. Celý náš ekonomický systém jsme prakticky úplně okopírovali z toho vašeho <tj. ze systému stalinské epochy> pouze s tím rozdílem, že u nás máme kapitalismus, soukromé výrobce a více než 15% růstu jsme nikdy nedosahovali, kdežto vy jste – při společenském vlastnictví výrobních prostředků – dosahovali 30% růstu i více. Ve všech našich firmách visí vaše hesla ze stalinské epochy. (A. Šabalov – Jedenáct úderů soudruha Stalina, Rostov na Donu, 1995)

Jestliže japonský miliardář v podstatě vyčítá pomateným ruským sociologům a ekonomům – pseudovědeckým konzultantům vládnoucího režimu – odpadlictví od pokrokového stalinského dědictví, je to ukazatelem toho, že na základě principů bolševismu je možné do spolupráce na budování komunismu zaangažovat všechny myslící lidi ve všech státech světa, nezávisle na jejich třídní příslušnosti.

Jinak řečeno, globalizace na principech stalinského bolševismu již probíhá. A nyní, poté, kdy v Rusku bolševická veřejná iniciativa vypracovala sociologickou teorii a získala na jejím základě konceptuální moc, kterou zpřístupnila každému, kdo si ji přeje získat, je globalizace na principech davo-„elitářství“ odsouzena zajít na úbytě.

Naše věc je spravedlivá. Vítězství bude naše, neboť my jsme s Bohem!

[1] Těm, které zasvrběly ruce a zachtělo se jim jít napsat udání, aby nás „pohnali k odpovědnosti“ za „extrémismus“ apod., doporučujeme Slovník živého velkoruského jazyka od V. I. Daľa, aby se konečně dozvěděli, co slovo „ŽID“ vlastně znamená. Dá vám to, pravda, dost práce, abyste našli plné vydání tohoto slovníku, neboť problém je v tom, že z většiny reedic slovníku V. I. Daľa ŽIDÉ vládnoucí v SSSR a Rusku toto heslo odstranili, aby židé různého národnostního původu i všichni ostatní byli přesvědčeni o tom, že židé jsou všichni Židé/Hebrejci (příslušníci semitského národa) a jen oni, a že židé jiného etnického původu vůbec žádnými židy nejsou.

Jinak řečeno, ta skutečnost, že bylo z reedic Slovníku V. I. Daľa odstraněno heslo „ŽID“, je ve vztahu k Židům/Hebrejcům projevem protižidovského/hebrejského rasizmu; a ve vztahu k Rusům všech národností je to aktem internacistického extrémismu.

Část I. zde:

Každý v míře svého chápání pracuje pro sebe a v míře své nevědomosti na toho, kdo toho ví a chápe více – část I.


Post Views: 2 955

4 komentáře

  3. V tom výkladovom slovníku živého ruského jazyka z 1863 stojí: Žid, židovina – skúpy, ziskuchtivý skupáň.
    Výklad na ľudových prísloviach:
    Na každého dobrého mierneho po sedem židov.
    Žid krstený nie je priateľ zmierený.
    Rodom šľachtic ale skutkom židák.
    Chlapík sa robí ako baránok, ale mocný je ako židovina. Žid sa vyznal v súdnom zákone, preto vyzeral pre negramotný ľud mocný, v skutočnosti bol len menší chudák ako nevoľník a rovnako slúžil vypasenému panstvu.
    Vyprevádzala muža za stodolu: „no lúčim sa, židák“. Vidíme tu, že vôbec nejde o etnickú nenávisť k židom, ale o kritiku vlastnosti – skúposti, mamonu v sociálnom a medziľudskom vzťahu. Takú vlastnosť má napr. aj skúpy manžel, čo sa tiež odsudzuje podľa kresťanských desatoro.
    Nepriblížia sa čerti k šľachticom, ale židia k samaritánom. Toto je nejasné, ale existuje podobné – «Nemiešajú sa židia so samaritánmi, ale ľud so šľachtou.», takže to opisuje, že židia boli izolovaná komunita, ktorá sa nesobášila a nemiešala s dedinčanmi.
    Židomor – židovská duša, alebo koristný skupáň.
    Židovať – zarábať kopejku vymáhaním, exekúciou. Židovstvo – židovský zákon, obyčaj.
    Židovstvovať – byť toho zákona.
    Heréza židovstvujúcich alebo sobotistov (analógia šabes, podoba s adventisami siedmeho dňa, sekty arianizmu a podobné). Opisuje nesúlad iného náboženstva s kresťanstvom.
    Historický rámec: Príslovia opisujú jednak zákon, ktorý neumožňoval židom robiť remeslo, čím ich nútil na drobné úžerníctvo a zmenárnictvo. Prečo boli židia takto obmedzení a utláčaní mocou? Lebo si držali svoje a neprijímali štátne náboženstvo. Taký zákon ich ale automaticky dostával do konfliktu s chudobnou majoritou, lebo mohli požičiavať iba tej chudobe a zbierať po halieroch. Je to „Rozdeľ a panuj“ vo feudálnej praxi.
    Druhý rozmer toho konfliktu je čisto náboženský – slovanský pravoslávny kresťan neprijíma židovské sekty rovnako, ako protestantské a západné katolícke, ale drží si svoje pravoslávne kresťanstvo.
    Kritika žida vychádza zo sociálneho postavenia ruského nevoľníctva, ktorého primárnou príčinou nie je ten žid, ale feudálny systém organizácie spoločnosti a zdieranie chudoby šľachtou. Židov používal feudalizmus, aby z chudoby zobrali aj zvyšné drobné po tom, čo im statkár zobral cez nevoľnícku prácu hlavný výsledok ich práce. Prečo to feudálny režim robil? Aby znemožnil nevoľníkom vzburu, dostal Slovanov a Židov do nepriateľského vzťahu a zodrel cez ďalšie zdanenie žida možné maximum.
    Kto priniesol feudalizmus a nevoľníctvo do slovanských krajov? Západ. Nakoniec sa Rusi spod jarma západu dostali, ale zvyšok Slovanstva iba na krátkych 41 rokov socializmu a potom prišiel západný prevrat a dnes sú znova vykradnutí.
    Je potom úplne nelogické, keď západní gnostici, ktorí sú z pohľadu pravoslávneho kresťanstva ešte nebezpečnejšou sektou ako židia, idú zneužívať ruské príslovia, založené na kresťanských hodnotách, proti dnešným židom, pritom súčasne oni sami sú maximálne agresívni nepriatelia pravoslávneho kresťanstva – násobne horší ako židia. Teda tie príslovia na nich platia násobne viac ako na židov a práve gnostici sa chovajú presne tak sebecky, ako stredoveká šľachta, ktorá bola hybnou silou spoločenského systému a útlaku Slovanov aj Židov dohromady.
    Slovanstvo je hlboko previazané s kresťanstvom a každý, kto je proti nemu. Slovan má totálny konflikt so západom na 1., 2., 3., 4., 5. a 6. priorite, násobne horší ako so židom, s ktorým má iba konflikt na 4. priorite a v jednom hriechu na 1. priorite, pričom aj tie boli vyvolané západnými poriadkami a chybným zákonom. My ale budeme poslúchať gnostikov, ktorí majú so Slovanmi konflikt na horných 5 prioritách (okultizmus a drogy idú vždy spolu a gnostici výslovne používajú drogy na dosiahnutie svojho okultného vrcholu), ktorí nás štvú do nenávisti k Židom, ktorých existencia sa dá vyriešiť bez nenávisti správnym nastavením zákonov. Taký postup by bol hlúpy – gnostik je smrteľný nepriateľ a mamon žida iba mrzutosť a škaredosť, ktorá sa dá riešiť.
    Bohužiaľ podobne ako gnostici stoja objektívne protislovansky aj militantní ateisti – trockisti, ktorí dnes často vyznávajú technognosis, čiže sú to tiež gnostici, svojím sebectvom násobne horší, ako židia. Preto treba ten ateizmus praktizovať stalinsky – s láskou a pochopením, že pravoslávne kresťanstvo je slovanská kultúrna a svetonázorová sila, ktorá ho drží na správnej ceste v jeho poslaní na tomto svete a tým je aj ateista zainteresovaný, aby pravoslávne kresťanstvo udržalo taký stav spoločnosti.
    Ak o Rusku píše Kollár „přichyl k velikému tomu tam se dubisku“ a Štúr „ku komu sa má obrátiť národovec, ak nie k veľkému národu na východe, národu budúcnosti?“, tak pravoslávne kresťanstvo je hlavný stržeň a koreň uvedomelého Slovanstva – tak to chápal slovenský velikán Ľudovít Štúr a tak to máme chápať aj my, jeho nasledovníci.
    Kto ničí hlavný koreň, zabíja celý strom. Ten, kto zabíja strom, je skutočný nepriateľ, nie stará vŕba, ktorá rastie od nepamäti vedľa velikého dubiska, na ktorú ukazuje ten nepriateľ prstom, a za ktorú skrýva sekeru, ktorú mal v ruke, keď sa nikto nepozeral…

Napsat komentář

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.