Hrozby současnému režimu se nám povážlivě množí. Jsou všude kam se prezident a vláda podívá. Ze vzdálené Moskvy je ohrožuje Putin, z bližší Budapešti Orbán a z ještě bližší Bratislavy Robert Fico.
To ale zdaleka není vše, hrozbou se postupně stali prakticky všichni současní opoziční politici od komunistů k Okamurově SPD, až po neparlamentní PRO Jindřicha Rajchla. Hrozbou jsou i bývalí prezidenti na penzi Miloš Zeman a Václav Klaus. Svého času je ohrožoval svými názory Karel Gott, potom Jaromír Jágr, dnes zase režisér Strach… Začíná to být dost dlouhý a prestižní seznam, co říkáte? Seznam hrozeb začíná být delší než soupis podporovatelů. Abych nezapomněl, hrozbou jsou samozřejmě i rozličná občanská sdružení a spolky jako Národní domobrana, zemědělci a jejich profesní organizace, odboráři, jakákoliv organizovaná a stávkující skupina lidí. Hrozbou je každý dezolát či chcimír, proruský trol = občan s jiným názorem než má naše „libodémo“ koalice a jimi obsazený hrad a Strakovka.
Kromě toho tu máme samozřejmě i mnoho dalších nepersonifikovaných hrozeb. Hrozbou je celkem nenápadný a rostlinami velmi oblíbený CO2, hrozbou je přelidnění planety, hrozbou je moderní zemědělství, hrozbou jsou stáda skotu, hrozbou jsou spalovací motory, hrozbou jsou normální vztahy mezi mužem a ženou atd., atd. Se všemi těmito hrozbami srdnatě bojují a vážně to chtějí všechno omezit či zcela zakázat.
No a před pár dny došlo konečně i na Babiše: Český ministr zahraničních věcí Lipavský řekl, že bývalý premiér Andrej Babiš začíná představovat hrozbu pro bezpečnost ČR kvůli svým pacifistickým vyhlášením o válce na Ukrajině.
Nato se přidal Fiala: „Vytrvalá snaha o ohrožování bezpečnosti a západního ukotvení České republiky, metody připomínající minulý režim a zatahování dětí politických soupeřů do veřejného prostoru, se nemohou stát normou. Proto svoláváme mimořádnou schůzi Sněmovny“.
Vzápětí prorežimní média rozjela další kampaň anti_Babiš. Hrabe se totiž v Lipavského osobních rodinných záležitostech, což je v případě Babiše opovrženíhodné. Mají krátkou a navíc selektivní paměť? Nebo si opravdu myslí, že pro ně platí jiná pravidla než pro Babiše a zbytek národa? Když se hrabali pětikoaliční masmediální slouhové v Babišově rodině, tak to bylo košer?
Kdo neustále omílá naše západní ukotvení na věčné časy a nikdy jinak? Váleční štváči 5-ti demoliční koalice slouží svým anglosaským pánům věrně a oddaně. Naposledy to teatrálně demonstrovali během okázalé oslavy 25. výročí vstupu ČR do NATO spojeného s návštěvou a vyznamenáváním Clintona v Praze. Vzpomínalo se na zlaté časy humanitárního bombardéra a jeho věrné kamarádky, bělehradské řeznice. Jó, to byly zlaté časy pro tyto staré odcházející atlantické struktury a jejich východoevropské slouhy. Všichni jim tenkrát naslouchali a vše šlo jako po másle. A dnes? Svět se změnil. Všude samá hrozba!
Vzpomeňte si, kde všude NATO za těch uplynulých 25 let vyvolalo války a zabíjení obyčejných lidí, aby se majitelé zbrojařských korporací napakovali a Amerika šířila dál své „demokratické hodnoty“ na úkor bídy a utrpení jiných. Chci věřit, že Ukrajina bude jejich poslední obětní beránek, ale je jasné, že samo se to neudělá. A když se jim to kdokoliv snaží překazit, je označen za hrozbu. Hrozbu pro koho?
Pro koho je Babišův „pacifismus“ hrozbou? Pro tloustnoucí peněženky zbrojařů a válečných štváčů? Pro politickou kariéru Pavla, Fialy a celé polistopadové havlistické garnitury? Pro jejich plány na rozšíření války z Ukrajiny hlouběji do Evropy? Pro jejich plán ožebračení Čechů a jejich mobilizace do války s Ruskem?
A naopak, pro koho jsou hrozbou tito váleční štváči? Pro životy obyčejných lidí, kteří se vždy stanou potravou války!
Vše se stává očividné. Větší hrozbu než pokračování 5-ti demoliční vlády pro ČR nevidím!
P.S.
Je to začátek předvolební kampaně. Mají oprávněný strach, že je Babiš a další „hrozby“ převálcují ve volbách, které se blíží, a ani korespondenční podvody jim nepomůžou.
V předstihu přikládám svůj návod/kritéria výběru pro příští volby:
1. Chci mír. Budu volit propagátory míru.
2. Chci zachování platnosti Benešových dekretů. Budu volit obránce BD, odpůrce
šlechty, Sudeťáků, odpůrce fašistů a nacistů.
3. Nejsem rusofob. Budu volit ty, kdo podporují mírovou a vzájemně
výhodnou spolupráci mezi národy celého světa, včetně Rusů.
4. Nejsem elitář. Budu volit ty, kteří uznávají právo národa na
sebeurčení, respektují právo druhých na vlastní názor, respektují přání většiny.
5. Chci spojovat lidi. Budu volit ty, kteří sjednocují většinu našeho
národa a národy celého světa.
Děkuji za článek.
Z určité úrovně řízení můžeme vidět pětišmejda a šmejda Babiše , jako dva neslučitelné projekty . Z pohledu procesu , který je tomuto nadřazen , vidíme to , že obě skupiny mají několik majitelů , kteří je používají jako nástroje dvou lží , jakoby protikladů : oheň a voda , kov a dřevo , světlo a tma .
Když se zastavíme , u toho jim nadřazeného pohledu řízení , tak se zde dá bez obtíží vysledovat jejich systematické odepisování . A tím odepisování celého systému . Pokud tomu nevěříte , tak se podívejte , v jaké pozici se skupina pětišmejdů nachází .
To tlakování emocí se neděje samo , je to součástí likvidace stávajícího systému .
Tím chci říci , že ta hra na volby , což je systém pro dva , kde jeden vytvoří hru a její pravidla a ten druhý je bezmyšlenkovitě přijme , žádné řešení nepřinese . Pouze se tak posunuje řízení procesu likvidace současného systému do bodu , kdy bude systém likvidován Globálně .
Pád socialistického bloku , respektive pochopení jeho scénáře i toho , jakým způsobem byl proveden , Nám umožňuje v menším měřítku vidět to , co proběhne tentokrát , v mnohem větším měřítku .
Takže volby , to je v současnosti postupný proces před velkým startovním výstřelem .
Nečekejte , že se u voleb něco změní . Pouze bude nástroj A , vystřídán nástrojem B .
Volby jsou důležitou zpětnou vazbou probíhajícího řízení. Pokud budeme tiše pokyvovat fašistům a říkat si, že nic nezměníme a nemá cenu chodit k volbám dopadneme jako Ukrajina.
Babiš není svatoušek, ale je to rozhodně lepší volba než 5K z mnoha důvodů, které byly na KSB fórech mnohokrát prodiskutovány.
Volby , jsou nástrojem k řízení supersystému .
A zde je důležité , podívat se na jejich účinnost prospěšnosti pro daný supersystém – obyvatele daného supersystému souhrnně , z pozice vnitřní politiky , vnější politiky , globální politiky .
My si zde můžeme hrát v pozici vnitřní politiky , s vědomím toho , že procesy řízení z pozice vnější a globální politiky , toho hraní usměrní , do svých projektů .
Dokud nebude plně připraven proces ke spuštění přeformátování současné Evropy , tak všechny volební hrátky , budou jen hrátky .
A jakmile začne proces přeformátování probíhat a podotýkám , že v celé Evropě , tak vnitřní politika bude plně direktivně podřízena globální politice .
A vzhledem tomu , jak proces tohoto řízení probíhá , tak ten potenciál ČeskoSlovenska , který nikam nezmizel , plně převezme Bratislava .
ČR zde nebude hrát ani čtvrté housle . Pouze bude tvořit územní přívažek .
Sa zachránite – prijateľná cena.
Slovensko má v osobě Fica státníka = velkou příležitost chopit se řízení nadcházejících změn. S tím souhlasím. Nesouhlasím s pasivním odevzdaným přístupem u nás: Ono se to vyřeší „samo“ za nás, až se velcí kluci dohodnou. Být na straně gaunera (zla), který celou dobu terorizuje okolí, znamená dostat po likvidaci jeho gangu zasloužený výprask. Přitom stále věřím, že vůle být na straně zla je vynucená vůlí dosazených „elit“, nikoliv vůlí národa a je možné to takto prezentovat právě jen při pasivitě většinového národa. Slováci ukázali, že se tomu lze vzepřít. My také musíme dávat najevo, co si přejeme, a ne mlčením, pasivitou a čekáním na zázrak legitimizovat fašisty ve vedení ČR. Jinak se nám může stát, že budeme všichni spolu s elitami strčeni do jednoho pytle. A opozice současnému režimu tu je, ne že není. Jen se sjednotit a pozvednout ducha odporu. Kdo to dokáže, bude legitimním nástupcem řízení státu v nových časech.
Autore – malá . spíš „kosmetická“ oprava:
„… před pár dny došlo konečně i na Babiše“:
Konečně tedy rozhodně ne.
Babiš je a zůstane „trvalkou“ na naší politické scéně. Můžeme jen děkovat náhodě za nezpochybnitelnou existenci Čapího hnízda. Kde a jak jinak bychom mohli vidět na vlastní oči jím nevratně poškozený celý stát?
A nikoho nenapadne srovnávat jeho 50mil. dotaci s mnohamiliardovým dluhem našich vlád, rostoucí „fialovým tempem“ už k jeho téměř nesplatitelné výši.
Přitom nikde ani jediné Čapí hnízdo‘