Autor: Rostislav Čuba
Z pocitu a myšlenek, z té ranní vznešené atmosféry spočívající v „božské sféře zvuků“ či „toho ranního momentu, jsem dospěl k názoru, že napíšu svoji verzi podmínek, jen pro zajímavost:
***
Zemědělské memorandum podmínek
Preambule
Toto memorandum shrnuje klíčové požadavky zemědělského sektoru v České republice. Cílem memoranda je zajistit dlouhodobou prosperitu a konkurenceschopnost zemědělství a zároveň chránit zájmy spotřebitelů.
Podmínky:
1. Zastavení snižování emisí dusíku a daňového zatížení za údajnou produkci CO2:
Vláda se zaváže, že nebude prosazovat politiku snižování emisí dusíku, a to včetně zavádění poplatků za CO2, bez ohledu na jejich pojmenování (daně, emisní povolenky atd.). Cílem by mělo být zastavit masivní úbytek hospodářských zvířat a zabránit zániku farem a zemědělských podniků. Zároveň nebudou uplatňovány žádné restrikce v podobě nařízení, která jsou součástí protokolu Green Deal, a to s ohledem na splnění požadavků samotného Green Dealu na udržitelné zemědělství.
2. Zavedení opatření na ochranu vnitřního trhu České republiky:
Vláda se zaváže k zavedení opatření, která povedou k zvýšení úrovně soběstačnosti a bezpečnosti vnitřního trhu České republiky v oblasti potravin. Cílem je zajistit, aby všichni lidé měli vždy fyzický a ekonomický přístup k bezpečným a výživným potravinám v množství dostatečném k uspokojení potřeb pro jejich aktivní a zdravý život. Vláda bude aktivně prosazovat politiku, která povede k dosažení tohoto cíle.
3. Cenotvorba zemědělských produktů a regulace maloobchodních marží:
Vláda se zaváže k zavedení regulace maloobchodních marží u zemědělských produktů. Cílem je zajistit spravedlivou cenu pro zemědělce i spotřebitele.
Jedním z možných nástrojů je využití zákona o cenách č. 526/1990 Sb. a jeho doplnění o maximální marže maloobchodního prodeje. Inspirací může být francouzský model, kde je maximální marže pro maloobchodní prodej potravin stanovena na 10 %.
4. Zavedení vývozní licence pro elektrickou energii:
Vláda se zaváže zavést vývozní licence pro elektrickou energii. Tímto krokem bude následovat příklad Spojených států, které regulují svůj vnitřní trh s plynem obdobným způsobem. Malý převis nabídky bude tlačit ceny dolů a nízké ceny energií jsou klíčové pro prosperitu hospodářského a zemědělského sektoru.
5. Zjednodušení administrativy:
Česká republika podala žádost o přistoupení k Evropské unii 23. ledna 1996 v Římě. Smlouva o přistoupení byla schválena v roce 2003 a členy EU jsme od 1. května 2004. Od té doby se v EU mnohé změnilo, jak dokládají protesty napříč celou unií.
Vláda České republiky se zaváže, že vyzve k otevření revize podmínek a veškerých podpor v rámci EU, které pobírá zemědělství, potravinářská výroba a životní prostředí, a to na principu rovnosti.
Staré podmínky jsou překonané a neúčinné, proto je důležité je revidovat, narovnat, zjednodušit a přizpůsobit nové době. Takový postup je legitimní.
6. Lepší přístup k půdě:
Pouze zemědělec zná svou půdu nejlépe, a proto by měl mít hlavní slovo při rozhodování o tom, zda ji uvede do klidu, či nikoli. Vláda se zaváže zpracovat zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, jehož cílem bude navrátit půdě status národního bohatství.
Závěr:
Věříme, že toto memorandum podmínek představuje konstruktivní a realistický základ pro spolupráci mezi vládou a zemědělským sektorem. Implementace těchto bodů povede k prosperujícímu a konkurenceschopnému zemědělství, které bude zajišťovat dostupnost kvalitních a cenově dostupných potravin pro všechny občany České republiky.
V případě, že vláda České republiky nedokáže zaručit splnění výše uvedených podmínek, bude požadována její demise.
***
Odůvodnění:
Bod 1 memoranda:
Samotné odmítnutí Green Dealu zemědělcům jejich problémy nevyřeší, jelikož ty pramení zpravidla i z jiných oblastí než z protokolu samotného. Navíc Green Deal byl ratifikován parlamenty a pro Českou republiku je právně závazný. Jeho vypovězení by musely schválit obě komory parlamentu a podložit ho argumentačně podloženými důkazy, že oteplování se nezakládá na pravdě. Takové důkazy existují, nikdo je ovšem nezpracoval do uznatelné podoby, která by mohla být použita například u našeho nebo mezinárodního soudu. Rozsudek by pak teprve mohl být použit k revizi celého Green Dealu. Podle mého nelze Green Deal odmítnout pouhým heslem, ale vyžaduje promyšlené a strategické jednání.
Bez takového postupu by se Česká republika ráno ocitla bez finančních prostředků z EU. To zahrnuje jak dotace, tak i přístup k financování deficitního rozpočtu. Důsledky by byly dalekosáhlé: státní zaměstnanci by nedostali výplaty a s tím by se propadl i jejich zájem o nákup českých výrobků
Zemědělství by zažilo pád, ze kterého by se roky nedostalo.
Samotný Green Deal ovšem obsahuje ustanovení o podpoře udržitelného zemědělství. Tato formulace nám dává oporu pro argumentaci a prosazování podpory pro české zemědělství způsobem, který nebude ohrožovat udržitelnost zemědělských podniků a farem v České republice.
Z tohoto důvodu vláda nebude vymáhat a provádět politiku snižování emisí dusíku včetně poplatku za CO2. Cílem tohoto kroku je ochrana před masivním úbytkem hospodářských zvířat a zánikem farem a zemědělských podniků.
Hlavním opodstatněním je, že by došlo k narušení stavu, kdy by všichni lidé mohli ztratit fyzický a ekonomický přístup k bezpečným a výživným potravinám v množství dostatečném k uspokojení potřeb pro jejich aktivní a zdravý život.
Bod 2 memoranda:
Ve Francii slíbil Macron protestujícím zemědělcům, že změní zákon o potravinové bezpečnosti tak, aby lépe chránil francouzské zemědělce před konkurencí ze zahraničí.
Tímto krokem de facto ustupuje od společného zemědělského trhu.
Česká republika by na takový stav měla adekvátně reagovat.
Bod 2 memoranda nemá nic společného s Green Dealem.
Například zaplavení českých trhů zemědělskými produkty z Ukrajiny, nebo produkty ze západní Evropy, které budou silně dotovány a zároveň chráněny pravidly omezujícími přístup českých produktů na jejich trh, ohrozí konkurenceschopnost českých zemědělců.
Čeští zemědělci by se měli s předstihem připravit na tuto situaci a vyvíjet tlak na ochranu našeho trhu. V tomto kontextu je téma soběstačnosti důležitější než kdy dříve.
Bod 3 memoranda
Tento bod se zabývá zneužíváním cenotvorby ze strany zahraničních řetězců na českém trhu. Cíl zůstává stejný: zajistit, aby všichni lidé měli vždy fyzický a ekonomický přístup k bezpečným a výživným potravinám v množství dostatečném k uspokojení potřeb pro jejich aktivní a zdravý život. Vláda musí aktivně prosazovat politiku, která povede k dosažení tohoto cíle.
Přístup občanů ke zdravým a výživným potravinám se pozitivně odrazí na zdravotním stavu populace a povede k úsporám ve zdravotnictví.
Je nutné zdůraznit, že formulace „zajistit, aby všichni lidé měli vždy fyzický a ekonomický přístup k bezpečným a výživným potravinám v množství dostatečném k uspokojení potřeb pro jejich aktivní a zdravý život“ se nachází v preambuli Úmluvy OSN o právu na potraviny. Česká republika tuto úmluvu ratifikovala v roce 2008 a i nadále je pro ni závazná.
Green Deal není mezinárodní smlouva, ale politická strategie Evropské komise. Proto není právně závazná pro členské státy EU, samy státy se zavázaly k jeho dosažení. Naproti tomu Úmluva OSN o právu na potraviny je mezinárodní smlouva, která je právně závazná pro státy, které ji ratifikovaly (včetně České republiky). Má tudíž vyšší prioritu a vláda České republiky by na tento detail měla být upozorněna a vyzvána k dodržování této úmluvy.
Bod 4 memoranda:
Energie je klíčová pro prosperitu a udržení cen na přijatelné úrovni. Bez vyřešení této problematiky budou potraviny cenově neregulovatelné.
Jak dosáhnout dostupné energie?
Česká republika je soběstačná ve výrobě elektřiny. Současně probíhá výstavba přenosových soustav, které umožní přenos velkého množství energie mimo ČR. Vláda musí chránit vnitřní trh.
Jedním z nástrojů je zavedení vývozních licencí na elektřinu.
To zajistí, že na našem trhu zůstane potřebné množství energie. Obchodování na burze pak může probíhat bez omezení.
Již drobný přebytek na trhu bude tlačit cenu elektrické energie dolů.
Argument pro zavedení 10% marže by mohl motivovat elektrárny k maximalizaci nákladů. Nákup dražších surovin by jim umožnil dosahovat maximální možné marže v rámci 10% limitu.
Vyrobená elektřina by pak byla prodána zahraničnímu subjektu. Vzhledem k absenci 10% limitu v zahraničí by byl český obchodník motivován k jejímu nákupu za vyšší ceny. K této ceně by si pak český obchodník připočetl 10% marži, což by vzhledem k výši výchozí hodnotě vedlo k vyššímu zisku. Celková situace by tak zůstala beze změny.
V rámci trhu EU je obecně nemožné zavádět cla na vývoz zboží a služeb, včetně elektřiny. Toto pravidlo je zakotveno v základních principech fungování jednotného trhu, které zakazují protekcionismus a preferují volný pohyb zboží.
Nicméně, existují výjimky z tohoto pravidla, které umožňují členským státům EU zavádět dočasná ochranná opatření v případě závažných narušení trhu. Jednou z možností je zavedení exportních licencí na elektřinu.
Exportní licence nejsou clem, ale spíše administrativním nástrojem, který umožňuje členskému státu kontrolovat vývoz daného zboží. V praxi to znamená, že vývozce elektřiny musí před vývozem z daného státu získat licenci od úřadů.
V obecné rovině zde je třeba důkladně prostudovat všechny mechanismy a vybrat ten nejúčinnější který povede k ochraně trhu a zavedení licenci na vývoz.
Francie v reakci na energetickou krizi v roce 2022 zavedla ochranná opatření na svém trhu s elektřinou. Jejich cílem bylo ochránit domácí spotřebitele a zajistit dostatek energie pro vlastní potřebu země. Vývoz elektřiny byl proto omezen pouze na množství, které překračovalo aktuální poptávku na francouzském trhu.
Energetická krize bohužel stále trvá a Evropská unie nabízí řadu mechanismů, které Česká republika může využít k řešení této situace.
V memorandu není zmínka o plynu, níže jen zamyšlení:
Vláda by měla při schvalování 50miliardové podpory Ukrajině klást podmínku, že se Ukrajina nejprve zaváže k zajištění tranzitu plynu v požadovaném objemu přes své území. Teprve na základě závazného dokumentu s touto podmínkou by Česká republika souhlasila s uvolněním finančních prostředků. V případě narušení infrastruktury by byla finanční pomoc pozastavena.
Bod 5 memoranda:
Česká republika podala žádost o přistoupení k Evropské unii 23. ledna 1996 v Římě. Smlouva o přistoupení byla schválena v roce 2003 a členy EU jsme od 1. května 2004. Od té doby se v EU mnohé změnilo, jak dokládají protesty napříč celou unií.
Vláda České republiky by proto měla být vyzvána k otevření revize podmínek a veškerých podpor v rámci EU, které pobírá zemědělství, potravinářská výroba a životní prostředí, a to na principu ROVNOSTI.
Staré podmínky jsou překonané a neúčinné, proto je důležité je revidovat, narovnat, zjednodušit a přizpůsobit nové době. Takový postup je legitimní.
Bod 6 memoranda: Vztah k půdě
Memorandum by nemělo opomenout vztah k půdě a zdůraznit požadavek, aby se půda stala národním bohatstvím. Půda je základem zemědělské činnosti, a proto tento bod nelze opomenout.
Na závěr bych rád konstatoval, že toto memorandum slouží jako tematické vysvětlení podmínek pro širší publikum. Následně by dle mého názoru měly být jednotlivé body zpracovány samostatně formou protokolu. Každý protokol by pak měl být samostatně předložen vládě České republiky.
***