Základní principy uspořádání světa (2). Biologická potravní pyramida vs. symbióza a synergie

Biologická potravní pyramida

Sociální struktura uspořádání davo-elitární společnosti do značné míry kopíruje biologický model vztahu vrcholového predátora k populaci své kořisti (biologickou potravní pyramidu).

Zdroj: http://enviregion.pf.ujep.cz/inter_uc/2st/main.php?kap=a10p&iddata=010

GP využívá tento princip při řízení sociálního super-systému. K udržování davo-elitarismu a zachování si informačního náskoku (dominantního řídícího postavení) mu stačí řídit stupeň rozkladu mravnosti společnosti. Společnost s pokleslou úrovní morálky na minimum automaticky degraduje k základnímu biologickému (zvířecímu) modelu fungování biosféry planety Země, kterého je člověk nedílnou součástí.

Samotné přírodní zákony (pravidla daná HRN) jsou mantinely vymezující podmínky fyzické existence. Na rozdíl od okolní přírody, ve které se divoce/přirozeně žijící flóra a fauna řídí neměnnými přírodními pravidly, člověku byla dána svobodná vůle, tvořivá mysl, svědomí a intuice (schopnost řídit SSS ve spojení s bohem). V pyramidálním davo-elitárním uspořádání společnosti však řídící/rozhodovací úlohu na úkor většiny přebírá (s jejím tichým souhlasem) nepočetný vrcholek globální mafie (GP). Lidská svobodná vůle, tvořivá mysl, svědomí a spojení s bohem jsou záměrně potlačovány.

Jinak řečeno, pokud se řízení plnohodnotným člověkem (zástupcem boha na zemi) hroutí (ztrácí spojení s bohem a místo toho je ovlivňován našeptávači), společnost a její kultura degraduje, sociální super-systém samovolně sklouzává k biologickému konkurenčnímu modelu predace a parazitizmu.

Jak se osvobodit?

Vymanit se predačně/parazitickému principu lze, dokazují to i praktické zkušenosti. Společenský řád/koncepce, která pozvedala lidi k lidství, už byla odzkoušena a prokázala svoji životaschopnost. Opět se vymanit davo-elitární pyramidě a posunout se na vyšší úroveň organizace společnosti dokáže člověk za pomocí své svobodná vůle, tvořivosti, svědomí, intuice a při podpoře HNR. Podmínkou je nastolení lidského řádu = povznesení kultury a morálky, kdy se člověk ujme řízení svého života, společnosti a okolního prostředí.

Pokud se vrátím k mému předchozímu článku (Dualismus vs MIM): Člověku je dána schopnost měnit vnější podmínky a okolnosti a tím způsobovat posun oscilace na novou vyšší úroveň do kladných hodnot. Optimální míra (rovnovážný bod) se tak posouvá na člověku příznivější hladinu (zajištuje si tak lepší podmínky = pokrok). To lze vidět například na stalinské epoše SSSR: Velký pokrok v poznání (přírodních zákonů, ve vědě) + zavedení pokrokového lidského řádu/koncepce (umožňující přístup ke vzdělání a uplatnění se na základě schopností všem bez rozdílu) + usilovná práce = to vše vedlo k výraznému zlepšení životních podmínek obyvatelstva (nejen v SSSR).

Proč se tedy socialismus rozpadl? Bolševická etapa budování socialismu morálku davu zvyšovala, ale také kladla na lidi větší nároky, což samo o sobě mnohým tlačilo na psychiku (bylo to nepohodlné). Nutnost trvale pracovat na svém vlastním rozvoji a nemožnost předání vydobytého postavení v rodové linii začala překážet části nově vzniklé obslužné řídící elity (trockistická/parazitická část státního aparátu a strany). To je vedlo ke zradě (= pouhé imitaci práce na budování socialismu, ve skutečnosti ho záměrně bourali), k touze stát se na trvalo součástí „západních dědičných elit“. Prosazování egocentrických zájmů na úkor kolektivních zájmů celku, s cílem žít v luxusu a bez námahy. Cesta do pekla je vydlážděná a rovná. Morálka řídících elit neodpovídala požadavkům koncepce. Dav (většina) se nechal oklamat a bez znalostí, jak se řídí SSS, nebyl schopen zabránit jeho kolapsu – ujmout se sám řízení ve svém zájmu.

Existuje i jiný biologický model soužití použitelný pro vybudování spravedlivějších sociálních vztahů ve společnosti?

Symbióza

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Symbi%C3%B3za

„Symbióza nebo také symbiotická interakce či asociace je v biosféře Země častá a existují odůvodněné předpoklady, že právě díky nim se na naší planetě vyvinul život do té podoby, jak jej známe dnes. Příkladem je samotná eukaryotní buňka, která dle endosymbiotické teorie vznikla právě symbiózou nejméně dvou odlišných prokaryotních buněk.“

Poznámka: Doplňuji, že za symbiózu považuji výhradně kladné vztahy – tedy mutualismus (+/+) případně tzv. komensalismus (+/0 – typ interakce mezi dvěma organismy, kdy jeden má ze vztahu prospěch, zatímco druhý není ovlivněn). Pitvám to kvůli tomu, že někteří biologové za „druh symbiózy“ považují i parazitizmus (+/-) – což je způsob soužití dvou organismů, z nichž jeden organismus označovaný jako parazit nebo cizopasník využívá druhý organismus (hostitele). 

Synergie

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Synergie

„Synergie (z řec. syn-ergazomai, spolu-pracovat) znamená spolupráci, společné působení. Označuje situace, kdy výsledný účinek současně působících složek je větší než souhrn účinků jednotlivých složek. Někdy se symbolicky vyjadřuje jako 1 + 1 > 2.“

Symbióza a synergie = strategie vzájemné podpory a růstu

Nekončící harmonický růst/rozvoj v rovnováze mezi hmotnou a duchovní složkou dobře vyjadřuje fraktál. Fraktály jsou všude kolem nás. Můžete si jich všimnout v šiškách, květech, mracích, horách, řekách, cévním systému atd. Ne nadarmo se popisují jako božská geometrie přírody (opak k ostrým hranám pyramidy).

Jaké jsou výhody této životní strategie, je myslím zjevné. V případě její aplikace do sociálních vztahů lidské civilizace, pokud navíc přidáme využití schopnosti přemýšlet a nalézat kreativní řešení = zásadně se zvyšuje stabilita a výtěžnost (únosnost) prostředí (sociálního super-systému i celého ekosystému planety). Možnosti rychlého rozvoje a dalšího zvyšování únosnosti prostředí jsou téměř neohraničené. Nemluvě o tom, že s pokrokem např. v mírovém využití jaderné energie, rozvojem kosmonautiky atd. se nám otevírá přístup k novým (prakticky neohraničeným) zdrojům a možnostem růstu.

Souhrnně

Parazitizmus + predace = strategie konkurence a přežívání na nejnižší biologické úrovni. Rozpad kultury, nízká (nelidská) úroveň morálky. Dualismus bez aplikace míry. Extrémní in_divi_dualismus = rozděl a panuj. Potlačování reálného poznání, metodologie a celostního chápání = kaleidoskop. Práce prakticky výhradně pro sebe.

Symbioza + synergie = růstová s rozvojová strategie, posouvající sociální super-systém na vyšší úroveň. Spolu_práce = usměrnění egocentrizmu = dosažení vyššího stupně morálky (kultury). Aplikace svědomí a intuice = boží míry. Kolektivismus = synergie. Rozvoj vědy, kde kritériem pravdy je praxe (přírodní zákony). Práce pro celek.

Závěr

Další principy, které všichni známe, ale málo kdo si je spojuje s řízením společnosti.

Davo-elitární koncepce je řízením v rukách lidských démonů, z toho důvodu není při řízení schopná uplatnit/transformovat božskou vševesmírnou míru. Tam kde chybí míra, tam dochází k opakovanému selhávání řízení. Z toho důvodu davo-elitární koncepci doprovází oscilace (cyklické střídání roztažené v čase) mezi jejím řízením na principu biologického potravního modelu vzájemné konkurence, predace a parazitismu a nejnižší možnou formou humanoidy komplexně neřízeného přežívání na biologické úrovni (po opakujících se katastrofách), kdy nastolovaní nové rovnováhy (maximální únosná velikost populace) zajišťují existující přírodní zákony a případně výsledná zbytková znalostní/technologická úroveň přeživší populace.

Současná davo-elitární společnost završila globalizaci (extenzivní růst/vývoj) pod dominantní nadvládou biblické koncepce řízení, která vládne pomocí dvou protikladných ideologií: Křesťanské novozákonní ideologie falešně imitující dobro určené pro spodní patra pyramidy (producenti) v opozici k židovské starozákonní predačně parazitické ideologii pro vrcholek pyramidy (konzumenti/predátoři). I když jejím cílem nebylo dosažení stabilně spravedlivé a rozvíjející se společnosti, pro základnu pyramidy se vytvářela pouze iluzi tohoto cíle, jedná se o koncepci řízení, která zajišťovala, přestože byl tento proces úmyslně co nejvíce zpomalován, vyšší stupeň organizace společnosti a tím i vyšší rozvoj člověka než v případě plné vlády přírodních zákonů. Postupně tak docházelo ke zrychlování poznávání/ovládání přírodních zákonů a aplikaci nových znalostí do života společnosti a tím i k umožnění růstu planetární populace se zvyšující se úrovní dostupných zdrojů (základních životních potřeb). Nastavování nové úrovně rovnováhy, tzn. posunutí únosné populační míry na vyšší úroveň, naopak dále stimulovalo další rozvoj společnosti atd…

Nyní, kdy již v dalším rozvoji/růstu (o který se pokouší každá civilizace, jde o další základní princip životního cyklu) na principu extenzivního rozšiřování území nelze pokračovat, je nutné přejít od prostého zvětšování území (extenzivní rozvoj) k zvyšování účinnosti (intenzifikaci jeho využití). Jen tak lze zajistit další pokrok, růst a rozvoj. K tomu je třeba uplatnit principy symbiózy a synergie, kdy 1+1 > 2.

Budoucnost patří člověku, který pochopí a přejme celostní univerzální model MIM (hledání optimální míry), konkurenci a parazitismus nahradí symbiózou a synergií, který si zvolil cestu vlastního rozvoje (práce na sobě a okolním světě), cestu být užitečný pro celek.