Obchod s plynem jako dílčí kamínek globálního řízení

Zde je článek v ruském jazyce, kde jsou přehledně popsány dějiny prodeje plynu z Ruska tranzitem přes Ukrajinu.

https://expert.ru/2022/09/30/gazoviy-gambit/

Povšimněte si prosím jak nelogicky, z hlediska všemocné RUKY TRHU, probíhaly. Fakticky se jednalo o nepokryté vydírání ze strany Ukrajiny, kupodivu kryté Evropou jako odběratelem, který by měl mít naopak zájem zmáčknout Ukrajinu a neumožnit jí vydírání, protože se přece jednalo o surovinu pro Evropu strategicky důležitou a z Ruska za nejnižší odběrové ceny. Opak je pravdou viz text článku, ten přehled je opravdu vypovídající.

Myslím, že už dnes si ani v České republice nikdo nedělá iluzi, že například elektrická energie, kterou si jako republika vyrábíme v dostatečném množství, je našim občanům prodávána za „tržní“ ceny, tedy respektive ano, je prodávána za umělým způsobem navýšené tržní ceny! Naše vláda s tím očividně nemůže nic udělat, přestože pokud vím stále v ČEZu vlastníme jako stát většinu! Nemá politickou motivaci? Tisíce občanů v ulicích jí zřejmě nejsou! Tak čím se vlastně naše vláda řídí? Zájmy občanů této republiky to nebudou. Bohužel to takto vypadá se všemi vládami. Lidi zamyslete se konečně nad tím, jak vypadá řízení a kdo vás vlastně a s jakým cílem řídí. Váš blahobyt to očividně není. V roce 1989 vás přesvědčili, že kapitalistická ruka trhu funguje v samoorganizaci společnosti lépe. Nyní se jasně ukazuje, že se nikdy o žádnou ruku trhu nejednalo, že jsou to jen různé mechanismy nastavené tak, aby vám vybíraly kapsy a prostředky směřovaly k udržení moci vrcholu davo-„elitářské“ pyramidy.

Zde v tomto článku to máte jako na dlani na příkladu obchodování s plynem.

Cituji z článku: „Znovu připomínáme, že k explozi došlo bezprostředně po katastrofálně neúspěšné cestě německého kancléře Olafa Scholzeho na Blízký východ při hledání volných objemů plynu a ropy. Cesta ukázala, že k ruskému plynu a ropě neexistuje žádná alternativa. Nejenže nejsou volné kapacity, ale ty nově budované jsou již dopředu nasmlouvány. Německu tedy nezbývalo než spustit Severní proud (první i druhý), přičemž na jejich plnou kapacitu. (…)

Odstřelení věží Světového obchodního centra posunulo otázku existence současného modelu světového trhu z ekonomické roviny do protiteroristické. Odstřelení podmořských linek plynovodu Severní proud ji přesunula do oblasti globální bezpečnosti. Znovu se již tuto otázku odsouvat stranou nepodaří.

Opakuji, že takovou úroveň sabotáže nelze přičítat „zločinci z Tora Bora“. Nejedná se o akt agrese vůči konkrétnímu státu (Rusko nebo Německo). Jedná se o vyhlášení nároku na postavení globálního vojensko-politického regulátora, který by v žádném případě neměl být uspokojen. (…)

Společný finanční model světa, založený na amerických institucích, vyžaduje společný systém rozhodování, společný trh pro správu aktiv (nejen bankovních transakcí a účtů). Na základě vzájemné důvěry se Spojeným státům takový trh vytvořit nepodařilo, a proto musí vytvořit situaci společného ohrožení.

Co je to spotová cenotvorba v celém jejím rozsahu, včetně fondového trhu? Jedná se o mechanismus interpretace přítomnosti na základě představ o budoucnosti, kde hlavním orientačním bodem je minulost. Jde o boj konjunkturních možností se strategickými výhledy. Cpaní si kapes na základě očekávání, fakticky jde o simultánní hru Ostapa Bendera na 160 hracích deskách v klubu Kartonážníků.

Spot přetahuje peníze z dlouhodobých investic do okamžitých (tady a teď) spekulativních transakcí. Jeho konstrukce byla vytvořena a funguje od roku 1986 v ropném sektoru. Regulovat/řídit tuto konstrukci je dnes schopen jediný stát – Spojené státy americké.“

To tvrzení „nejedná se o akt agrese vůči konkrétnímu státu (Rusko nebo Německo)“ je pravdivé v té míře, že se nejedná o geopolitiku, ale globální politiku. A v tomto ohledu je Rusko i Německo prošpikované globalisty a jejich nástroji (včetně těch bezstrukturních), kteří je jako státy zneužívají pro dosahování svých cílů. Rusko již v menší míře, Německo, co se týče mocenských „elit“ zatím plně. Je tedy nutné si uvědomit, že se nikdy nejedná čistě o boj geopolitický, neboť jednotlivé státy jsou jen využívány jako nástroje. USA byly dlouhou dobu nástrojem pro udržení globální nadvlády, nyní se toto centrum řízení, které se již plně zdiskreditovalo, má přesunout do Číny, a místní „elita“, takzvaná „státní elita USA“, se tomu brání zuby nehty, neboť je zvyklá na své snadné nadnárodní parazitování a vrátit se do rámce svého státu bez boje nehodlá. Můžeme o tom polemizovat, zda to tak je či není, ale cílem tohoto článku je především to, aby si lidé uvědomili, že tu existují nadnárodní nástroje, které je udržují v postavení otroků. A ty nástroje někdo musí řídit!

Dále cituji: „Jedná se o vyhlášení nároku na postavení globálního vojensko-politického regulátora, který by v žádném případě neměl být uspokojen.“ V současném stavu si ten nárok činí USA, respektive jejich „státní elity“. Rusko je jediný velký hráč, který jim přitom stojí v cestě. Z hlediska přesunu centra řízení do Číny mu globální řízení pomůže v tom rámci, v jakém mu Rusko fakticky svou obranou pomůže odstavit již nepotřebný nástroj. Já se jen ptám a přejeme si, aby se moc, jakou mají nyní v rukou USA dostala do rukou Číny? Nebo třeba i Ruska, pokud nezmění své „kapitalistické“ zřízení? Nebude to z bláta do louže? Myslím, že jediné Rusko má díky existenci SSSR šanci zvrátit tuto situaci a stát se globálním hráčem na jiných základech, než jsou ty davo-„elitářské“. Jak moc jsme mu v tom jako republika nápomocni? Na to si raději odpovězte sami, nerada bych sklouzla do vulgarismů. Je to tedy tak, že Rusko bojuje jak uvnitř sebe, tak i navenek. Pokud uvnitř něj zvítězí podpindosníci (přisluhovači USA), Rusko padne a skončí to nejspíš jadernou válkou. Pokud vyhraje Rusko a davo-„elitáři“ uvnitř něj zachovají jeho stávající zřízení, zlepší se situace jen dočasně, neboť Rusko postupně sklouzne do současné role USA. Nesmíme tedy zůstávat na půl cestě!   

Cituji: „Co je to spotová cenotvorba v celém jejím rozsahu, včetně fondového trhu? Jedná se o mechanismus interpretace přítomnosti na základě představ o budoucnosti, kde hlavním orientačním bodem je minulost. Jde o boj konjunkturních možností se strategickými výhledy. Cpaní si kapes na základě očekávání, fakticky jde o simultánní hru Ostapa Bendera na 160 hracích deskách v klubu Kartonážníků.“ To je pohled ekonoma, který není schopen se na to podívat z roviny řízení. A ta vypadá tak, že se jedná o mechanismus nadnárodního řízení, kterým jsou přesměrovávány zdroje od národních států do společné nadnárodní kapsy a přerozdělovány zpět podle řídících úkolů nadnárodního řízení. Tj. oslabování silných a posilování slabších při naplňování strategie Rozděl a panuj. Jak dlouho se necháme takto vodit za nos? Kdy konečně přestanou ekonomové stát s otevřenou hubou, když na ně někdo vytáhne tak nádherně znějící „odbornou hantýrku“? Spotový trh, fondový trh, akcie, konkurence, zisk a podobné žvásty, o které jde z nadnárodního hlediska vždy až v poslední řadě! A ano, to řízení je prováděno přesně tímto způsobem: interpretací přítomnosti na základě představ o budoucnosti, kde hlavním orientačním bodem je minulost. Jenže ve vztahu ke všem prioritám zobecněných prostředků řízení a na základě příslušné koncepce! V tomto řízení je trh s ropou a plynem jen dílčím kamínkem, který je ovšem možné si promítnout i na řízení celkové. Jako když se z fraktálu vzdálíte od jednoho motivu a zjistíte, že je vlastně součástí většího motivu, ve stejném tvaru, se stejnými barvami… Vždy je nutné nastrčit mezi dodavatele a odběratele nějaký neprůhledný mechanismus, který bude umožňovat manipulaci nejen s cenami, ale zároveň ovlivňovat toky skutečných zdrojů, ne těch tištěných, papírových! Ať už jde o ropu, plyn, vodu, potraviny, oblečení či nějakou výrobu. Jedno se odvíjí od druhého. Vypadá to složitě a přitom ten vzorec je stále stejný, jednoduchý, jen se na něj umět podívat z určitého úhlu v určitém nasvícení…

Obrázek fraktálu jsem dala do čela článku, ale pro lepší představu doporučuji pustit si například tato videa: