Elitní obor – magie

Mozaika souvztažností – o její reálnosti.
Škodlivá či prospěšná?
Orientační nadhled pro úplné laiky.

Předznamenání:
článek zobrazuje mozaiku mých vědomostí tak, jak jsem se k nim za dlouhá léta kladení otázek a hledání odpovědí dostal. Není nutné s nimi souhlasit. V každém případě otevírám prostor pro mnoho dalších otázek, na které si svou odpověď již musí hledat a najít každý sám.
Nejsme ve vesmíru sami a není jen jediná rovina reálné existence. Vše se vzájemně ovlivňuje.

---

Nedávno se na telegramu rozproudila bouřlivá diskuse k tématu náboženství, k věrouce, k výcviku duchovních technik a potřebě jejich rozvoje i výuky, včetně otázek kol šamanismu a též o tom, zda jsou tyto „pavědy“ vůbec potřebné (z pohledu některých diskutujících), či zda vůbec existují i v jiné úrovni než v pouhé šalbě smyslů a opiu pro mysl. Nejvášnivější diskutéři argumentací a bezhlavým mícháním pojmů předvedli, že ve skutečnosti nevědí, o čem jádro diskuse bylo, neboť se dostali na tenký led „oficiální školní propagandou“ zkreslených představ. Napřed však doporučuji každému čtenáři si stáhnout a absolvovat krátký osobní powerpointový test (nepodvádět!, je to pro tebe) a hlavně poté nahlédnout a ujasnit si vztah mezi některými důležitými pojmy (opět stáhnout prezentaci).

Počátkem je nutno upřesnit smysl a význam elitních znalostí a dovedností.
Nemá to nic společného s GP a ani satanistickou bažinou. Elitní odborník obecně je takový specialista, který svými znalostmi a dovednostmi (i dalšími schopnostmi) vysoce převyšuje průměr kladený na daný obor. V podstatě profilový genius (vztaženo k oboru). Oproti kolegům stejného oboru se vyznačuje většinou perfektní a mnohem hlubší znalostí svého a hlavně i více dalších oborů. Tedy praktickou znalostí a schopností aplikace i potřebné modifikace, tedy znalostmi minimálně o dva stupně hlubšími, než se ve školství testuje při udělování titulů. Je to prostě člověk, který se prací a svými schopnostmi v daném oboru vypracoval na elitní (špičkovou) úroveň – i když jeho pracovní zařazení ve společnosti tomu nemusí vůbec odpovídat. Pokud však ano, společnost z něj může mít jen prospěch.
Je to prostě pouze o úrovni odborné způsobilosti dané osobnosti.
Nemá to tedy nic co dělat s rodinným původem ani příslušností k jakékoliv specificky „vybrané“ společnosti, ba ani s pozlátkem šmíry.
Douška:
dosti často tato výjimečnost dané osoby bývá zaplacena/vyrovnána jinými nedostatky, se kterými on sám zase potřebuje pomoc od jiných. Častým doprovodným efektem také bývá problém ve vyjadřování při odborné komunikaci, kdy takovému člověku nedochází, že ostatní diskutující mu nemusí plně rozumět a chápat to, o čem on hovoří, protože úroveň jejich znalostí na to prostě nestačí.[1]

Zcela jiná věc pak je samozvaná tzv. „elita“ světa, tedy černá šlechta a satanistická bažina a na ně navázané další tajné společnosti a jiné temné kruhy – jejich studium však není předmětem tohoto pojednání, i když se nám tu mohou okrajově míchat.

Zařazení předmětu

Pro svou stěžejní důležitost pro rozvoj lidského společenství se v dějinách velmi brzy vyprofilovaly jisté souhrny specializovaných znalostí. Mezi královny věd (indicky nazývaných véd) patřily vedle magie též i znalosti geometrie, astrologie a i jiných intuitivních (věšteckých) způsobů hledání odpovědí na zásadní otázky, dovednost léčitelství, matematika … a i znalosti organizační a i jiné. Vždy byly předmětem výuky a tréninku a především vyhledávání těch největších talentů a tvořily jednotný souhrn znalostí (i když se adept v něčem profiloval více než v jiných oborech). To, že později došlo k rozdělení tohoto kompletu na samostatné a zdánlivě nesouvisející oblasti a hlavně k utajení stěžejních oborů před lidmi – to je nyní již věc další (důsledek něčího cíleného záměru).
Jejich dobré zvládnutí v potřebné míře nikdy nebylo jednoduchou záležitostí, byl to vždy celoživotní úděl daného člověka. Protože to bylo pro život i rozvoj společnosti značně důležité, tito lidé bývali vždy také váženi a patřili k bohatství společenství. Stejně, jako když tvrdím, že největším bohatstvím každé firmy jsou její lidé s jejich znalostmi a dovednostmi a neschopných certifikovaných manažerů čekají před bránou celé zástupy.

Avšak tyto tajné vědy mají vždy ještě svou vlastní vnitřní hermetizaci, která chrání špičkové znalosti před jejich neoprávněným získáním a hlavně užitím (přesněji zneužitím) žáky dosud nevyspělými – právě pro jejich značnou všeobecnou nebezpečnost.[2] Proto každý takový adept na vědění vyšších úrovní byl vždy napřed dlouho zkoušen a prověřován,[3] než mu byly svěřeny záležitosti takového kalibru a dosahu. A ani učitelé v pozdějších dobách mladších je mnohdy neuměli použít – jim ta dovednost byla uzamčena (důvodem byla právě nevyspělost jejich osobnosti). Měli ty znalosti pouze hlídat, přenést a předat přes propast času tomu žákovi, který byl schopen je pochopit a aktivovat, pokud to bude pro společnost nutné. Teprve když adept dosáhl jistých úrovní a kvalit, teprve tehdy pochopil, co a jak přesně má být. Do té doby to bylo pouze prázdné tlachání. Takže tato vnitřní hermetizace oboru[4] byla pojistka „nebes“ i lidské společnosti a zajišťovala ochranu před zneužitím, ať úmyslným, či z neznalosti a nebo jen z lidské hlouposti.
Proto také pro užitečnost oněch znalostí býval u všech vládců značný zájem takového jedince si buď připoutat a zaměstnat ve svůj prospěch, anebo naopak jej pro jeho značnou nebezpečnost eliminovat (aby jej nezískal soupeř). Což nebývalo zas až tak jednoduché – mívali často zvláštní nezávislý společenský status a raději se také nenápadně skrývali.

Definice magie

Magie je jednorázový způsob práce s energií a informací s cílem vyvolat takové přenastavení rovnováhy v energeticko-informačním silovém poli planety,[5] které změní následující vývoj událostí na časové ose vývoje planety podle předem stanoveného záměru.

Je jedno, o co jde.
Např. léčitelství pomocí energie (např. přikládáním ruky), to je kategorie tzv. aplikované magie.[6] Nejsou to žádné varietní triky, nýbrž směs talentu a dlouhého tréninku a dřiny (práce) na svém vlastním rozvoji člověka. Výsledky jsou kontrolovatelné a prokazatelné, i když je možné úspěšnost léčby někým a něčím rušit a blokovat (často i úmyslně).

Je nutno rámcově rozlišit hlavní kategorie a to podle záměru (účelu) a podle užitých postupů (pozor též na porušení platných konů).

Záměr:	Užitý postup: „destrukční“ *) (většinou spojeno s krvavými oběťmi)	Užitý postup: „konstrukční“ (práce a „modlitby“), nesmí být nikde krev!
sobecký, úzce zaměřený, pro zábavu	magie ta nejčernější	černá magie
ve všeobecný prospěch	černá magie	bílá magie

Tak například i to pořekadlo jezuitů: „účel světí prostředky“, protože celý jejich řád byl založen s úkolem zajistit krvavé vítězství svých zájmů nad planetou a realizuje agendu Satana, proto patří do prvního řádku, do černé magie. Prostě špatný záměr nebo špatné prostředky – ve výsledku je to vždy špatné.
K černé magii patří též například nevyžádaná pomoc, byť idealisticky bychom řekli, že by měla patřit do bílé magie. To proto, že nerespektuje zájem a svobodnou vůli duše, pokud nebyl předem dán její požadavek o pomoc a svolení k užití takové pomoci. Proto tedy i nevyžádané léčení z „dobrého“ úmyslu patří rovněž mezi černou magii a vrátí se zpět ke svému původci (tento princip působení s nadsázkou vysvětluje aforismus: „každý dobrý skutek budiž po zásluze potrestán“). Neboť není povoleno měnit vůli někoho jiného.
Podobně tak i návody na milostná připoutání vyhlédnuté osoby, i ty patří do kategorie černé magie. A bylo by možné hledat a uvádět mnohé další příklady.

Z hlediska praktického provádění, např. dálkové léčení, anebo zabití na dálku, prakticky se jedná o tentýž postup, pouze do éteru vysílaný program je pokaždé jiný. V případě boje s agresorem, vedeného magickými prostředky, může být obránce nucen použít také některých černých technik (když lepší nezná), a přestože jeho záměr je čistý, tak za jejich použití také jednou těžce zaplatí. Použití černých technik se vždy trestá, někdy ihned, někdy v jiných zrozeních.

Techniky černé magie mají velkou razanci, a tím též i ničivost, rychle se prosadí. V delším časovém horizontu si však užité egregory od původce nakonec vždy vyberou svou „platbu i s úroky“. Zvláště pak obřady se smrtí a krví, které přivolávají démonické entity velké síly – ty avšak nakonec brzy zničí i toho, kdo je přivolal. Viz např. krvavý řád SS a spolky jim příbuzné stojící za akcemi Německa vedoucí přímo ke vzniku 2. světové války – jinak to s nimi ani nemohlo dopadnout.
Bývají užívány entitami milujícími moc, proto si toto tajemství chrání a provádí „za zavřenými dveřmi“. Dopad takových obřadů je nakonec vždy vidět, i když málo kdo ví o prvotní příčině daného dění.
O užití praktik pro zábavu a jak to pak dopadlo, to by mohla vyprávět Alžběta Nádašdyová (Báthoryová), nověji pak již brzy celá satanistická bažina (nyní v likvidaci).
Důležité varování:
Tato černá aktivita se vždy trvale otiskne do duše realizátora a bude ji velmi dlouho pronásledovat v mnoha dalších inkarnacích – není snadné se těchto zrcadlených „odměn“ zbavit – zvláště když si toho jedinec v  dalších životech vůbec není vědom.

Techniky bílé magie oproti tomu takovouto razanci nemívají, avšak vždy časem nenápadně rozleptají sílu černé magie. Jsou totiž v souladu s Božím řádem, jednotou a harmonií a tvůrcem vesmírů preferovány. A jsou celkem i nenápadné ve smyslu, že si jich člověk nebývá vždy plně vědom. Právě proto bývají všemi vládci zakazovány – neboť jsou pro ně a jejich pochybné zájmy velmi nebezpečné. Odtud tedy plyne i usilovná snaha církve o permanentní dozor nad duchovním životem farníků a také permanentní dehonestace všeho, co s tím i jen vzdáleně může souviset (udržují si svůj monopol). Právě proto toto nerozlišování a zmatení pojmů je tak hluboko zažrané v přeprogramovaném podvědomí lidí – byl to cílený úmysl.[7]

Význam magické práce

Pokud cokoliv zahajujeme a chceme, aby se to dařilo a zdařilo, musí to zahájit správný magický obřad (pokud lze, i ve správný okamžik – podle významu záměru). I když obřad sám může být velmi nenápadný. Záměr prostě musí být vesmíru sdělen, aby byl pro něj v silovém energeticko-informačním poli planety vytvořen potřebný prostor s dostatkem přidělené energie. Tím se celému budoucímu procesu na potřebnou dobu zajistí i potřebná počáteční ochrana a případná spolupráce vhodných egregorů (polí). To vše se tím nastaví, zajistí. Bez tohoto většinou vždy vše po velmi krátkém čase nakonec jde celé do kytek (zdárné finále se nedostaví).
A pokud se to bude dotýkat i zájmů jiných egregorů, tak kromě tohoto obřadu vzniku musí být záměr též zveřejněn, což nemusí být součástí oněch zahajovacích obřadů. To již souvisí s problematikou smluv.

Důležitá a nezastupitelná je vždy přítomnost zadavatele záměru při obřadu (je hlavní osobou procesu a nese zisky i následky). Celebrant obřadu je sice významný (má znalosti a trénované dovednosti k provedení), ale jinak je podružný. Je pouhým pomocníkem.

Pokud přijmeme tento pohled, tak sem spadají i mnohé běžné okamžiky života. Například svatba, vítání novorozence, rituály přechodu, ale třeba i zahájení stavby domu, zahájení významného obchodu či odjezd na dalekou cestu, převzetí koupeného bytu a hlavně zajištění spolupráce s jeho geniem loci, poděkování, očista a požehnání pokrmu před jídlem, zajištění ochran před spánkem a mnohé další. I správné poděkování a přijetí poděkování. Včetně pročištění jazyka (řeči). Je toho hodně, co jsme zapomněli společně s přetnutím kořenů svého rodu.

Pokud se pod tímto zorným úhlem podíváme na klauzuli uvedenou v záhlaví všech prací VP SSSR vydaných do roku 2018, je jasné, že někdo opravdu znalý těchto pravidel toto řádně zajistil a proto i varoval! Jinak by ta věta neměla účinnost a všechny ty rozsáhlé práce by již ani nikdo neznal. To bylo první podmínkou, a zároveň i nutnou pro následné zveřejnění těchto prací v Dumě. Přestože 5. kolona cítila, že je to zřejmě ohrožuje, ale nedokázali to smést z pořadu projednání a zamést pod koberec. I když zdánlivě se celá koncepce později ztratila v zapomnění – nebylo tomu tak. A síly, které si nyní chtějí přisvojit značku VP a s tím i autorská práva a případně na tom cokoliv měnit – opravdu ve své hlouposti netuší, s čím si zahrávají a jaký to pro ně může mít následný špatný dopad.
To, co nenápadně proběhlo někde ve skrytu na pozadí mělo i svůj vliv na pozdější změnu nastavení myšlení v Ruských národech a sjednocení lidí při hledání formátu jejich budoucího představitele – jenž se dostavil v postavě současného VVP. Dokázal podle této koncepce zvrátit chod dějů, aniž by o ní mluvil. Ale týká se to jen Ruska, ne nás. My svůj egregor neoživujeme, dílo správně neaktivujeme, pouze setrváváme v neustálých sporech o písmenka a duch a jeho síla, to nám zatím uniká (toto zákoníkům vytýkal již i Ježíš). Děje běží zatím opět bez nás a mimo nás. Jediní, kdo se ujali práce, jsou neoDruidové a neoSlované a ještě další aktivisté pracující na obnově a neutralizaci prastarých prokletí a rušení bloků uvalených na tento prostor a národy zde žijící, což ví opět jen hrstka zasvěcených. Zatím však není jasné, kdo z toho bude mít konečný prospěch. Existují totiž i cizí kruhy, které se o obsazení a ovládnutí tohoto důležitého srdce Evropy nenápadně a usilovně snaží.[8] Egregor VP KSB ČSR zatím pomoci nemůže, neboť až na volné studijní sdružení zájemců, ohromnou mravenčí práci překladatelů a diskusní kluby ještě ani řádně nevznikl a v prostoru planety Země aktivován dosud nebyl – zatím jej nevnímám (avšak „kvasit“ již počal).

Aby magická hůl měla svou schopnost, musí mít v pořádku aktivovány oba své konce. Ty musí vytvořit jednotný tandem.

Příklady využití i nerespektování varování

Na počátku nebylo nic. Zaznělo Slovo a to Slovo bylo u Boha.
Jednoduché a všem srozumitelné konstatování, že veškerý námi postižitelný svět včetně všech světů pro nás dosud nepostřehnutelných – vše vzniklo magickou operací Stvořitele. Musel zkoncentrovat energii a do energie vložit informaci (definoval počáteční cíle a programy dějů).
Kdo jsme my, že si troufáme tvrdit, že to není pravda?

Když se Němci blížili k Moskvě, ke Stalinovi se dostalo potřebné sdělení, a protože i on byl zasvěcen do tzv. tajných nauk, ihned nařídil provést. Přinesli tedy danou ikonu a s knězem potřebné úrovně, jenž celou dobu odříkával předepsané litanie, ji naložili do letadla, jež obletělo Moskvu po určené trase. Jen k tomuto perimetru se Němci dostali, a dál už ne.

Když byl konečně objeven hrob Timura, bylo na něm velmi závažné sdělení. Objevitelé si tehdy netroufli vejít a žádali moskevské úředníky o instrukce. Příkaz zněl otevřít (ne od Stalina, ten se o tomto dozvěděl až mnohem později). Učinili tak a druhý den začala Barbarosa. Když se to Stalin dozvěděl, co se tehdy stalo, nařídil ihned vše zastavit, opravit a rakev opět správně uložit. Následoval zlom války.

Když byl objeven hrob Tutanchamona, byl hlídán černou magií nejtěžších kalibrů. Každý zná ten nápis a zná osudy znesvětitelů. Jenže tím to neskončilo. A protože díky novinářům se tohoto aktu porušení hermetických uzávěrů tehdy zúčastnil prakticky celý svět – započalo odpočítávání vedoucí ke 2. světové válce.

Kdo někdy čelil černo-magickému útoku jakékoliv úrovně či síly, ten ví, o čem tady píši. Působí to (obrazně), jako když tě hodí do mixéru. Jen není jisté, zda bude dopřáno a kdy, vylézt z toho mixéru živý. Záleží to pouze na … nyní není potřebné rozvádět – to je na další tlustou knihu a dlouhé studium.
Kdo chce, může se zeptat Ariela Šarona. To, že to s ním tak dlouho trvalo, to bylo jen proto, že rabíni tehdy nedodrželi přesně předepsaný postup – to by to s ním bylo rychlejší.

Není cílem tohoto krátkého pojednání dělat encyklopedický souhrn všech důkazů – stačí změnit úhel pozorování dějin a začít si všímat širších a mnohdy neviděných souvislostí.
Nevěřte mi – ověřte si!
Pokud se chce někdo s tímto tématem seznámit hlouběji a porozumět principům, na kterých jsou tyto jevy založeny, najde seriál dlouhých článků Energie – základní zdroj všeho. Poslední kapitola dosud dopsána není a věřím, že jednou dokončena bude.

Vývoj poznávání paranormálních jevů u nás

Před 2. světovou válkou v našich končinách žila řada lidí věnujících se bádání v oblasti mezi nebem a Zemí a i dnes jejich jména s tím spojená lze nalézt. Byli podrobeni pronásledování – Němci moc dobře věděli (a speciální jednotky SS obzvlášť), jak by jim mohli být nebezpeční. Mimochodem tyto jednotky důkladně vymetli veškeré veřejné knihovny a rovněž soukromé archívy všude ve svém dosahu a všechny spisy si odvezli.
Na tyto naše výzkumníky později po válce navázalo mnoho dalších pokračovatelů (včetně léčitelů), přestože byli opět pronásledováni, tentokrát novým jiným režimem. Přesto následně vznikla řada odborných pracovišť, kde byl prováděn základní výzkum (ve všech příbuzných oblastech a na vědecké bázi). A to přesto, že se proti nim pravidelně prováděly „osvětové kampaně“ uvědomělých marxistických materialistů skálopevně věřících a přesvědčených o tom, že něco takového neexistuje (vždyť Marx ani Lenin o tom ve svých spisech přeci nepsali; a dogmatismus a aktivní trockismus vždy potřebuje vidět nějakého nepřítele). Nicméně či i právě proto, tato pracoviště velmi často musela dokazovat skutečnost, předkládat výsledky právě na nejvyšších místech a vždy z nich nakonec přišla i ochrana a rozkaz, dále pokračovat v práci.

Pod názvem psychotronika (základní kámen všeho totiž tvoří projev duše zvaný psychika a správné naladění mozku – prostě bez jeho správného zapnutí nic nefunguje) se tedy pracovalo na mnoha detašovaných pracovištích. Také se tehdy u nás pořádaly odborné konference s mezinárodní účastí (byť jen našeho ideologického tábora). Z těchto konferencí byly vydávány i sborníky referátů a byly přístupné v knihovnách. Před cca 40 lety jsem je čítal, zúčastnit se těchto konferencí bylo tehdy nad mé možnosti.
Co je důležité, obě hlavní centra bipolárního světa se těmto výzkumům také intenzivně věnovala a nejvíce na pracovištích podléhajících armádnímu velení (podobně jako i výzkumy typu UFO a mimozemských entit – ty jsou povětšinou utajeny dodnes). S pádem železné opony vládci pentagonu rozhodli, že na svém výzkumu ušetří a v podstatě jej zrušili. Vývoj v Rusku však pokračoval dále i v nejhorších letech devadesátek, i později. Když došlo i tam k rušení státní podpory, mnohá pracoviště se se svými výsledky uchytila v komerční sféře a měla i jiný další vliv. Kontakty přerušeny nebyly.
Po přelomu tisíciletí dokonce došlo k osobnímu setkání vedoucích těchto amerických i ruských výzkumů a předávání některých zkušeností. Celkově v tom Rusové byli mnohem dále. Z příspěvků těchto vedoucích vznikla kniha kolektivu autorů pod redakcí generálmajora Borise Ratnikova s názvem PSY-vojny (psychologické), kterou pro nás přeložil jardob. Knih a článků navazujících na tento prvotní historizující úvod do problematiky napsal Ratnikov více. Všem, kteří si myslí, že nemám pravdu, doporučuji si tu knihu přečíst. Je to opravdu jen lehký, základní úvod, ale stačí k revizi veškerého dosavadního nepoznání z těchto oborů.

Možnosti obrany, čištění a neutralizace

Tak jako v reálném boji na 6. prioritě musí být proti nepříteli nasazeny adekvátní prostředky a ne jít proti kulometům s luky a oštěpy a zemřít hrdinnou smrtí,[9] kterou vítěz stejně pošlape, tak i v této oblasti je nutné používat prostředků na téže hladině. A nepřítel je proti nám dosud používá – i když nedávno již došlo k blokaci užívání černé magie nad celou planetou. Avšak dokud nedojde ke zrušení/odemčení oněch prastarých magií proti nám lidstvu použitých, ta silová pole jsou zde stále přítomná a ovlivňují nás všechny, ať si to chceme přiznat či ne. Nevědět o nebezpečích s tím spojených a nerespektovat tuto součást reality znamená mnoho těžkostí při hledání cesty ven z bludného kruhu a opakování stále stejných omylů.

Neznám sice vše, ale vím, že existují mantry, které jsou schopné tvořit mír. Kdysi jedna zněla celým světem, zrovna když na červených tlačítcích byly připravené nedočkavé prsty. Náhle však došlo ke změně nálad v celém světě a další vývoj událostí se počal ubírat jiným směrem.
Existují také mantry na vyvolání válek. Existují též mantry na vyvolání konfliktu.
A nehodlám shánět důkazy a zveřejňovat podklady. Je to velmi nebezpečné.

Proti egregorům (silovým polím) nelze bojovat, vždy člověka semelou. Na hladině silových polí se egregor živí jak energií svých příznivců, tak i svých odpůrců. Je to marnost. Jediná rada – nebojovat s ním a postavit se neutrálně (nezúčastněně) mimo jeho hru a postavit proti němu jiný egregor. Problém převést na tzv. boj kyvadel (terminus). Podrobnosti k tomu zájemce najde v sérii knih Vadima Zelanda … Ovlivňování reality / Transurfing.

Co se týče základního arzenálu satanistické bažiny napojené na GP, tedy praktik černé magie, zde jejich schopnosti sice již slábnou (degradace kádrů a ztráta mnoha důležitých vědomostí), ale pokud se jí nepostavíme rovnocenným způsobem, bude boj stále ještě dlouhý. Použití stejných či obdobných prostředků nás semele, neboť jejich pán skrytý mimo náš prostor, mající moc nad starým odcházejícím GP si pouze na ruce vymění staré maňásky za nás. To vítězství pak by vlastně bylo jen na úrovni „palácového převratu“. Jediná možnost je, obrazně řečeno, postavit štíty z bílé magie a jít jinou, novou cestou.
A konečně se začít pořádně učit a pronikat i do tohoto vědění.

Nejlepší rady a základní způsoby ochrany jsou ukryty v denní „obřadní praxi“ všech náboženství (např. i známá dětská říkanka před spaním – „andělíčku můj strážníčku, ochraňuj mi mou dušičku“). Samozřejmě ji lze posílit dalšími vhodnými postupy založenými na meditačních technikách, což však značně přesahuje rámec tohoto informativního článku.

Existuje však ještě možnost, kterou znají nemnozí absolventi nejvyšších stupňů léčitelských technik, ve kterých se učí poznat vliv prastarých magií na duši a jejich dopad na zdraví a život konkrétní duše v jejím současném těle. Hlavně však, jakými postupy problém odhalit, stanovit kategorii a určit, kterým postupem jej správně řešit – a to i přes propast celých věků. A využívá se u toho právě vybudovaného kontaktu k prapůvodci všeho, jenž jediný má v celém kosmu ta nejvyšší práva a ze své vůle je schopen rozpustit vše, okamžitě odpustit i špatné karmy, zrušit i smlouvy nezrušitelné. Kdo k němu hledá cestu a touží se na ni vydat, pro něj skutečný „učitel Ježíš“ tu cestu již kdysi vysvětloval a nověji pak prošlápl Šrí Rámakršna Paramahansa.[10] Pro čistá srdce jsou dnes k disposici i rychlé výtahy. Avšak i cestu výtahem je nutno se učit – umění řídit nebeskou loď své duše vyžaduje také vynaložení svého vlastního úsilí.

Duchovní rozvoj člověka a výuka

Tato pro život nejdůležitější oblast přípravy a výchovy Člověka pak byla ze školství zcela vymetena, nověji po skončení bojů 2. světové války pod zástěrkou boje s náboženským tmářstvím (násilně nahrazováno ideologicky prosazovanou iluzí o naprosté zbytečnosti „náboženství“ a všeho, co s tím jakkoliv souvisí). K naší velké škodě. Bylo to velké vítězství ďábla nad lidmi, neboť naordinovaným přesvědčením, že „Bůh přeci neexistuje, neboť jej dosud nikdo neviděl“[11] se mu podařilo skrýt se za závojem neviditelnosti (když Bůh není, tak nemůže být ani Satan – to přeci dá rozum)!

A přitom se jedná o celé řady specifických nástrojů pro práci se svým vlastním podvědomím a po delší době praxe vždy odměněné rozšířením svého vědomí. Tedy spojením a lepší součinností obou mozkových hemisfér, podporou uvědomělé intuice a podobně. Tedy celkovým zvýšením mozkového potenciálu člověka spojeného se současným zvyšováním jeho mravnosti (vedlejší efekt této praxe je pro západní církve nežádoucí). Samozřejmě, všechny výcvikové techniky (školy) jsou svým názvoslovím poplatné svému zdroji, tedy kultuře, odkud vzešly. Pokud se podíváme na jejich podstatu, zjistíme, že všechny si jsou vlastně velice blízké, málem stejné (až na nepodstatné detaily). Jejich cíl a záměr jsou – čištění a rozvoj podvědomí člověka a rozvoj osobního směřování člověka k Bohu a hledání komunikace s ním (s HNR pro ty, kteří starý název neuznávají a musí mít za každou cenu moderní terminus).
Pokud se tedy někdo vydává na svou další cestu podle kterékoliv známé školy (anebo i sám hledá), jeho duše na svou cestu k Bohu již vyšla, pouze musí dávat dobrý pozor a nezabloudit. To je základní povinnost a neobstojí tvrzení – „dělal jsem, co mi řekli a slepě jsem jim věřil“ – to je totiž zásadní provinění. Kam duše dojde, záleží jen na ní a životním plánu samotné duše v jejím těle. A každou takovouto cestu je nutné respektovat, i když je třeba trochu jiná, než je zrovna cesta má, tvá, jejich.
Bát se, abych nezabloudil? Pak tedy nikdy nikam nedojdu.
Jen je nutné si být vědom, že některé systémy mohou vést do slepé uličky, což je právě osobní zkouškou, zda se tentokrát nenechám zmýlit a najdu konečně ty správné dveře a správného učitele. Pouhého učitele – ne vůdce stáda, který bude myslet za mě!
Očista církví musí vzejít vždy jen z vůle jejich lidí. Ustavený kněz je jen pouhý mentor, obřadník.

Jedná se tedy o požadavek celoživotní práce na svém osobním rozvoji (to je povinnost), tedy o stálé učení se, každodenní bilanci výsledků a všech zkušeností z uplynulého dne. Být si stále vědom, že nejsme tělo, nýbrž duše oblečená v aktuálním těle (bioskafandru), umístěná zde pro získání svých osobních unikátních zkušeností zároveň s „platbou“ … tj. úkolem spolupráce a pomoci v tomtéž údělu i ostatním duším (na vyžádání). A velmi důležitou součástí toho je každodenní udržování součinnosti vědomí s podvědomím (duchovní práce).

Problémem je, že zde nyní k tomu ve školství nemáme žádné potřebné učitele – byli za posledních 50 let zcela vyhubeni. Současná generace mladých pedagogů, to jsou pouzí mentoři (cvičení papoušci) bez jakýchkoliv základních znalostí a zkušeností. Jejich úkol (program do nich vložený) spočívá v pouhé přípravě nemyslících tvorů pro anglosaského dozorce nad lidmi (otroky). Jeden z cílů GP byl takto splněn.
Pokud se tedy máme posunout dále, potřebujeme skutečné klasické kantory. Tedy lidi morálně vyspělé a se skutečnými znalostmi a zkušenostmi právě v tom, co mají své žáky učit. Aby je vedli i k moudrosti a nalézání zkušeností předků a toto jim dokázali i vysvětlit. Tomu musí sami rozumět v úrovni vždy alespoň o stupeň vyšší, než vyučují.
Cesta k moudrosti vede přes umění komunikace se svým podvědomím.

---

Ve vesmíru nejsme sami, je potřebné se tedy začít chovat moudře.
Chceme-li být sami respektováni, je nutné respektovat rovněž všechny bytosti a jejich znalosti.

---

---

Poznámky pod čarou:

[1] V každé profesi vždy budou lidé velmi odborní, ale také mnoho takových, kteří o daných tématech nebudou mít žádné ponětí. I kdybychom měli dokonalé školství a ne to, které z něj vytvořilo ministerstvo školství za posledních 50 let (tehdy to nenápadně začínalo a za posledních 30 let to již je jen pouze totální degradace vzdělávání a výchovy), ne každý má potenciál to vše plně a dokonale zvládnout a všemu do hloubky rozumět. Nicméně je nutné, aby se každému dostalo jisté minimální pensum základních, alespoň encyklopedických znalostí ve všech oborech. Aby si mohl všímat a měl možnost vidět hlavní souvislosti dějů.
Mezi lidmi a jejich znalostmi budou vždy značné rozdíly.
Což souvisí i s nutností stručných studijních materiálů z jednotlivých oblastí koncepce.
Ne každý totiž má duchovní kapacitu na zvládnutí všech tlustých knih a často ani ne čas na jejich přečtení. Jedna věc je přečíst (a případně jen prázdně citovat) a druhá pak je celé problematice rozumět. Avšak na počátku musí vždy stát celkové stručné kompendium (rychlé uvedení do celého oboru, stručný přehled, kostra oboru, orientační mapa), aby se čtenář při studiu celku neztrácel a měl ponětí o důležitých souvztažnostech.

[2] Pro ilustraci uvádím situaci ze seriálu o čarodějnickém učni Harrym Hrnčíři, kdy se začínají učit zakázaná kouzla nejtěžší magie. Tam je to celé vedeno jako fantasie, pro znalé však celý seriál je rámcový informační průvodce oborem.
Ve skutečnosti však existuje okruh zvaný „zabíjecí magie“, do kterého spadají i jisté specifické mantry – samozřejmě utajené (právě proto, že jsou účinné a naprosto devastující). Nebo si snad někdo myslí, že by v rámci dehermetizace věd měly být takovéto věci vyučovány ve školách, aby se každý o jejich účinku mohl také sám přesvědčit a teprve na základě této praxe se mohl rozhodnout, zda tomu bude věřit či ne?
Bylo by to stejné, jako by každý směl nosit vlastní jaderný kufřík s červeným tlačítkem – dopad je stejný.

[3] Dnes moderní mluvou bychom řekli, že musel být dlouhodobě testován a neustále se podrobovat náročným psychotestům.

[4] Komplikovaným výkladem, zápisem vedeným tak, aby se to nedalo pochopit a aktivovat jen tak čtením a bez znalosti souvisejících klíčů, které často byly ukryty úplně jinde, v jiných oborech (předmětech) a pod.

[5] V této energeticko-informační polévce „plavou“ i egregory, i oni podléhají řízení prostřednictvím magie, nemají však svou vlastní svobodnou vůli. Na rozdíl od celků vyšších typů – autonomních subjektů (inteligentních polí), které mají v zájmu udržení rovnováhy celku také možnost zasahovat do dějů. V případě potřeby tyto entity lze také přivolat ku pomoci.

[6] Zde musím vzpomenout naši léčitelku blahé paměti, která byla tak silná, že po své smrti si na svůj pohřeb zajistila hned několik výjimek. Včetně hodinového přerušení deště a objevení se sluníčka. Své pacienty léčila ještě při pohřebním obřadu, což byla většina lidí v sále.

[7] A přitom, pokud analyzujeme římskokatolické mše podle jejich průvodních znaků, jedná se v principu o obřadnou černou magii, včetně napojení na falešného a uměle vytvořeného egregora. Muslimové správně tvrdí, že Ježíš Kristus není bůh, nýbrž že Ježíš byl prorok Boha. Neboť on pracoval pro Otce nebeského (terminus jím zavedený), tedy pro prapůvodce a stvořitele všech vesmírů a stojícího nade všemi bohy, tedy pro toho, kdo je nad bohy nejvýše postavený. A Bůh nejvyšší se arabsky řekne Alláh, proto podle nich je Ježíš Alláhův prorok.

[8] Příliš se jim nedaří, neboť jsou zde stále ještě přítomny prastaré slovanské egregory předků. Ty dosud do jisté míry stále ochraňují tento klíčový prostor. Pouze spí a čekají na zavolání.

[9] I když není to tak dávno, kdy takový boj v Jižní Americe proběhl. Indiáni se postavili na obranu svého pralesa proti snaze o vytlačení z jejich země (jednotky vybavené vrtulníky a kulomety). Byl to masakr, ale svou kůži nedali zadarmo – i agresor měl své neočekávané ztráty. A touhu jim to vrátit. Nicméně tato lokální válka tehdy byla zastavena magickým působením na jádro problému ukrytém v pozadí.

[10] Byl bráhman, obřadník a při své meditační praxi se dostal až na samotnou mez možností. Protože byl pochybovačný a chtěl mít jistotu v tom, kam se vlastně dostal, změnil víru. Odhrnul iluze, které mu sdělovali, co má věřit o Ježíšovi a soustředil se na kusé zmínky, co Ježíš říkal – šel tedy jeho cestou. Díky spojení s meditačními technikami brzy stanul u těchže nebeských bran. Aby si byl jistý tím, kam došel, ještě jednou změnil náboženskou věrouku a zkusil to praktikami podle islámské věrouky a do třetice se ocitl na tomtéž místě. Dále již nepochyboval a svou cestu, své vědění začal předávat žákům. Zůstal po něm tzv. „Rámakrišnův řád“ – praktická výcviková škola, která k výcviku přijímá žáky bez ohledu na jejich původní náboženské přesvědčení, s jedinou podmínkou. Musí pouze věřit, že v celém kosmu existuje Nejvyšší tvůrčí princip (bytost, na lidském pojmenování nezáleží, to je jen lidská komunikační iluze) a vědět, že se chtějí spojit právě jen s ní.

[11] A proroci byli prohlášeni za podivínské slabomyslné pomatence a jako takoví pro jistotu zavřeni do specializovaných psychiatrických ústavů. Viz třeba dobře sepsaný příběh Žítkovské bohyně.