Poslanci SPD, KSČM, ANO a ČSSD minulý týden protlačili sněmovnou ve třetím čtení novelu Zákona č.110/1997 o potravinách a tabákových výrobcích. Konkrétně jde o stanovení minimálních procentních kvót pro prodej potravin vyrobených z českých surovin. Tedy skutečných českých potravin a nikoliv dovezených a přebalených pro tuzemský prodej. Zde najdete návrh novely, pozměňovací návrhy a další zajímavé podrobnosti: https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=502

Stručně řečeno – od příštího roku ve větších supermarketech 55 procent potravin z Česka

Chtělo by se říci: Konečně také něco rozumného v tom COVID blázinci. Zatímco ve statistikách vývoje COVIDu patříme ke světové špičce, jak nás opakovaně masmédia informují (je mi jasné, že lžou) v potravinové soběstačnosti (při srovnání s dobou před r.1989) jsme si velmi pohoršili .To je prostě realita. Psal jsem o tom v předchozích třech článcích věnovaných právě české potravinové soběstačnosti. https://kob-forum.eu/analyza/potravinova-sobestacnost-podminka-suverenity-1/

Zdaleka ne jediná oblast naší dříve suverénní politiky, v níž jsme předali dobrovolně opratě řízení do rukou zahraničního šafáře. Vypadá to, jako bychom ztratili zdravý úsudek. Ale nebojte se, neztratili. Jenom jsme byli dlouho poslušní studenti západní „demokracie“ a dvojích standardů. Přijali jsme dobrovolně po vstupu do EÚ všechny atributy kolonie podřízené metropoli Bruselu. Hlavně naši zákonodárci byli dlouho pokorní a ctili předepsaný postoj v předklonu před pánem. Jenže teď v tom nastávajícím chaosu vnějšího řízení někteří využili příležitost a udělali první krůček v obhajobě našich vlastních národních zájmů.

Bravo, evidentně dobrá trefa! Poslušná korporátní koloniální masmédia ihned zakejhala. Dotáhnou to poslanci SPD, KSČM, ANO a ČSSD do konce? Nepovolí? Dobrý test před letošními volbami, koho volit, koho ne. Jak kdo hlasoval při jednání o novele? ODS, KDU-ČSL, TOP09, Piráti, Stan byli proti v jednom šiku! Proti potravinové soběstačnosti, proti suverenitě našeho státu, SPOLU proti našim lidem.

Německo nás označilo za nebezpečný zdroj COVIDu a „preventivně“ zavírá dveře přes zpřísněné podmínky vstupu. A považte, dokonce se vyjádřili i velvyslanci sedmi okolních zemí! Kdy se to naposledy stalo? A už nám vyhrožují EU gumovými pravidly, platnými jen když se to hodí a jen pro někoho. České zákazníky straší růstem cen potravin. Tím, který se mimochodem sami již delší dobu snaží akcelerovat prostřednictvím zahraničních obchodních řetězců ovládajících náš trh. Proč? Potravinová politika je účinný nástroj vnějšího řízení jakéhokoliv státu, tedy i našeho protektorátu. Vnější řízení pracuje ve „vznešeném zájmu“ omezení konzumního způsobu života = co v korporátu v potu tváře vyděláš, to ti bude stačit jen na to, aby ses najedl a vyspal. A hajdy znovu do roboty, a tak pořád dokola. Vlhký sen globální elity o člověku služebném, bez práv a bez nároků. Zároveň využívá příležitost a obviňuje z nečestné ochranářské politiky české patrioty. Opak je pravdou, zloděj zase křičí: Chyťte zloděje.

Podívejte se na video Ivana Davida. Je důležité toto video šířit. https://m.facebook.com/466459903794526/videos/1045206835977183/?__so__=watchlist&__rv__=video_home_www_playlist_video_list 

Přichází se zajímavými příklady opatření na podporu domácí potravinářské produkce, které jsou již v jiných státech EU aplikovány. Například maximální obchodní přirážka k ceně distribuovaných potravin v řetězcích (Francie – max. 25%). Dovedete si představit ten křik, kdybychom to realizovali my? To bude hned platit poučka : Co je dovoleno pánu, není povoleno kmánu.

Ke třem základním směrům suverenizace české potravinové politiky (stejné dotace, podmínky výkupu i omezení obchodní přirážky) z návrhů Ivana Davida (SPD) si dovolím přidat ještě jeden směr. Podpořit malé (lokální) a střední potravináře (těch už moc nezbylo), kteří jsou ještě v národních rukou. Nevlastníme již bohužel řadu velkých klíčových potravinářských firem. Mnoho z nich již bylo prodáno do zahraničních rukou. Tak postupoval i Babišův Agrofert. Takže vnější řízení má nyní možnost vybrat si svou rentu (spíš výpalné) a regulovat ceny na trhu přes tyto vlastníky i po případném zavedení maximální obchodní marže pro zahraniční řetězce. Jak tedy realizovat žádoucí podporu? Najde se jistě řada cest. Například kvóty pro prodej lokálních produktů a to bez nároku řetězců požadovat na potravinářích a zemědělcích nesmyslné certifikace (GAP, BRC, IFS,…), které jsou jen finanční a byrokratickou koulí na noze těchto malých rozvíjejících se výrobců. Musí stačit kontrola pověřených státních orgánů (SZPI, SVS, ČOI – máme jich dost, řekl bych).

Má to i své benefity pro spotřebitele, kteří chtějí zdravé a plnohodnotné potraviny. Zde si neodpustím odbočku k tzv. bio potravinám. Opravdu jde o biopotraviny? Položil si někdo z vás někdy otázku, jak těžké je v dnešním přechemizovaném světě vyrobit ve velkém potravinu s nálepkou Bio bez chemických přípravků? Není to jen slepá ulička? Tato otázka je námětem na příští článek.

Ministerstvo zemědělství opakovaně deklaruje, že ČR patří ke státům s nejnižší spotřebou pesticidů a podprůměrnou spotřebou průmyslových hnojiv. Kvalitní domácí suroviny však příliš často končí v zahraničí a pro nás jsou určeny levné přebytky z intenzivního hospodaření starých unijních zemí. Domácí drobní lokální producenti a farmáři nabízí vysokou kvalitu ze rozumné ceny (v porovnání s nabídkou řetězců). Co jim chybí k růstu? Přístup do širší distribuce, ten jim blokují řetězce.

A co zemědělství – prvovýroba? Je nutné zaměřit se na zachování naší konkurenční výhody pro budoucnost. Co to je? Velká a efektivní hospodářství/farmy. Průměrná česká farma má 133 hektarů. Evropský průměr je 16 ha. Garantovaný minimální zisk pro prvovýrobu – zemědělce (10% nad náklady) uváděný Ivanem Davidem je jedna z možných cest. Jen pozor na restituce a tichou transformaci vlastnických vztahů v českém zemědělství. I zde je velká snaha oloupit nás o národní zdroj – zemědělskou půdu. Opravdu chceme naši půdu předat do cizích rukou? Už jsme část odevzdali církvím, výkup od drobných vlastníků, kteří chtěli prodat již v podstatě proběhl a nyní hrozí vynucené pokračování, které bude následovat po COVIDOVém zadlužení a zchudnutí obyvatelstva. Necháme se oloupit i podobnými drzouny jako jsou Lichtenštejnové? Pokud ano, bude to jen další ztráta naší suverenity a šance na obnovení potravinové soběstačnosti . A to jsou nedílné součásti naší národní budoucnosti a bezpečnosti.

Co se zrádci anebo aktivními hlupáky ve státní zprávě? Jako příklad jejich „řídící práce“ uvádím likvidaci našich chovů organizovanou rukama národního kontrolního a regulačního orgánu – SVS: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/na-decinsku-veterinari-usmrti-pres-40-000-nosnic-kvuli-salmonele/1971942  nebo https://www.svscr.cz/zdravi-zvirat/ptaci-chripka-influenza-drubeze/ptaci-chripka-v-cr/  Dalo by se pokračovat. Správné rozmístění škodné bylo odedávna důležitou řídící disciplínou vnějšího řízení. „Aktivní blbec je efektivnější než třídní nepřítel“ … říkávali naši předkové.

Dobrá zpráva je, že ledy už zapraskaly a jaro se blíží. Podpořme práci „ ledoborce“ Ivana Davida! Jak? Šiřte tyto informace, připravujete se na volby a nakupujte české potraviny. Nejlépe od lokálních producentů a lokálních národních prodejců.

Ať Vám chutnají naše domácí potraviny. I to patří k vlastenectví .

14 komentářů

  1. Za domácí potraviny budu rád a upřímně jsem na ně zvědavý….už delší dobu je nakupuji na scuk.cz, např. kg zelí kvašené 65,- nebo kg chleba za 66,- nebo slaninu kg za 205,- ,dále tam kupuji kefír,tvaroh,jogurt a jiné ozkoušené kvalitní výrobky,odbočím a přidám česká rajčata z Tesco označeny A-klasa s českou trikolórou s adresou farmy,která je vypěstovala..cena pohyblivá kg 110 – 75…chuť nijaká,žádná,takový výrobek podporovat koupí nebudu,jednou stačilo.
    Ještě se vrátím k českým farmářům ze stránky scuk.cz,napadlo mne ,že bych mohl ochutnat kvalitní ,játrovou paštiku,jal jsem se tedy vyhledávat mezi uvedenými paštikami za kg v cenovém rozsahu 420 – 380,- složení každé paštiky mne nepřesvědčilo ke koupi,několikrát jsem koupil játrové paštiky v Penny a Lidlu nenadchly ani neurazily ale měly na to právo v relaci cca kg za 100,.ká.
    Nakonec jsem zakoupil v Normě germánskou za 250g za 35,- a kupuji ji opětovně,lepší jsem pro mé chuťové buňky doposud nenašel.
    Chtěl jsem tímto poukázat jako důchodce chodící nakupovat,že ne vždy je to české ,domácí ,farmářské pro náročného zákazníka za kterého se pokládám to nejlepší a švejkovský šlendryán podporovat nehodlám.

  2. Ludvíku, všechny vlnobití začínaly vánkem . Já mám v úctě i ty malé tvůrce malých změn . Asi proto, že postupuji úplně stejně.

    1. Ano, přesně! Podstatné je konečně místo slov začít něco dělat a nečekat, že se všechno zlepší hned a samo.

    2. Je to začátek, nástřel, rámec . S něčím se musí příprava postcovidové resustitace české národní ekonomiky spustit.
      Nejsem ekonom leč předpokládám, že tento rámec bude postupně dostávat jasnější kontury obsahu.

  3. Jsem rozhodně pro zajištění větší potravinové soběstačnosti. Obávám se ale, že to takto jednoduché nebude. K růstu cen v souvislosti se zajištěním domácího zdroje potravin – v současných podmínkách – jistě dojde. Ono je to totiž komplexně provázané:

    * země (státy), kterým je umožněna určitá výroba, na ni dostávají dotace. Rajčata z Holandska, vepřové z Německa, brambory z Francie…. Tím pádem jsou schopni je prodávat levněji, za prakticky dumpingové ceny. I v současné době lze koupit brambory ze Slovenska nebo od nás, ale budou mnohdy dražší. Bylo by tedy naprosto nezbytné ošetřit tuto oblast, křivení cen dotační politikou.

    * vytváření množství různých méně či více nesmyslných vyhlášek schovávajících se za hygienická, “etická”, organizační a jiná pravidla, téměř vždy zahrnujících (nemalé) investice do provozů. Tímto způsobem je u nás likvidována obzvláště živočišná výroba.

    * přístup k úvěrům. Banky nejsou naše. Na veškeré úpravy provozů si musí zemědělci brát úvěr, banky poskytnou lepší podmínky zemědělci německému (…) než našemu.

    Pokud nebudou ošetřeny tyto 3 základní oblasti, nemá bohužel tento schválený zákon naději na úspěch. Výsledkem bude skutečný nedostatek potravin dle těchto kritérií (minim. 55% z domácí produkce) a vzestup jejich ceny. Nakonec na to sami čeští občané budou nadávat a budou chtít zrušení tohoto pravidla. Myslím si, že s touto myšlenkou byl ten zákon schválen, křik těch opozičních stran které byly proti jeho schválení je jen na oko – budování pozice, základu ke kterému se můžou vrátit a stavět na tom propagandu k dalším volbám (“to byli ti, kteří schválili tuto věc a takto vám, občanům, zhoršili podmínky. My jsme byli od začátku proti…”). Proto je potřeba pracovat na odjištění a zneškodnění těchto překážek na cestě k suverenitě. To je nejdůležitější.

    Prvním krokem by mělo být něco jiného. Striktní trvání na naprosto shodném složení potravin. Pokud potravina dostane nálepku nějakého názvu (příklad, “Coca-Cola”, musí mít v celé evropské unii naprosto stejné složení). Řeči, že si někteří spotřebitelé přejí něco jiného jsou nesmysly. Pokud má společnost Coca-Cola pocit, že by kvůli ceně neprodala své zboží, nic jí nebrání nabízet pod jiným názvem podobný produkt levněji. (Nemyslím si, že by při správném složení muselo dojít k nějakému významnějšímu zdražení produktů, jen by se možná o jednotky procent snížily marže a zisky. Při srovnání cen v Rakousku / Německu není rozdíl v ceně produktů s lepším složením významný – obvykle se vejde do 20%, i méně).

    Dalšími kroky by mělo být narovnání dotačního prostředí, podpora možností lokálního prodeje… nakonec by pak úřední stanovení nějakého limitu nemuselo být vůbec nutné. Protože bychom se tam dostali oklikou, ale důsledněji, trvaleji a méně ovlivnitelně.

    J

    1. Zajištění potravinové soběstačnosti, po které voláte, má bohužel s uvedeným zákonem málo společného. Potravinová soběstačnost státu a společnosti být založena na suverenitě státu, platnosti jeho ústavy a zákonů nad mezinárodními dohodami, funkčním řízeným hospodářstvím, pevné měně, podpoře venkova a zemědělského školství, vámi uvedených normách potravin, atd. atd.

      1. S tou potravinovou soběstačností možná i souvisí otázka proč naše pravidla hlavně určují německé potravinové řetězce. Samozřejmě se nabízí liberastní odpověď: “Vždyť by to Češi neuměli tak dobře”. Ale Německo je otrok jako my, možná lépe ýbrotrok. Mě by se třeba líbil státní řetězec s podporou (i dotační) tuzemských potravin. Když jsem před časem putoval po Rusku, tak všude aspoň byly prodejny s ruským názvem: Pjaťoročka, Magnit, Sěmja, atd.. Protože jsem tam nakupoval, tak jsem nabyl dojmu, že potraviny tam byly lepší než u nás.

      2. Bohužel, nejde jen o potravinové řetězce, ale o vše, co s potravinami a dalšími produkty a výrobky souvisí. Zemědělským a učňovským školstvím počínaje a jejich prodejem konče, přičemž mezi tím je činností bezpočet, neboť i zde platí, že vše souvisí se vším.

      3. Souhlasím, že problém je komplexní. Nicméně si dovoluji tvrdit, že zahraniční řetězce zde nejsou od toho, aby jenom naskladňovaly a vyskladňovaly zboží. Jsou určitým nástrojem řízení, který dosti zásadně ovlivňuje potravinovu politiku státu. Proto taky škodí.

    2. Ten Zákon je pochopitelně NABÍDKOU vůči domácím producentům, a jde o to,zda ji využijí.Trh má dvě strany- pokud tento návrat k potravinové soběstačnosti nepochopí postupně, ale souběžně, obě strany pultu, bude tento krok jen solitérem bez většího významu. Takže můžeme počítat s velmi cílenou dumpingovou dočasnou politikou . je to jednoduchá a poměrně účinná strategie zvrácení nežádoucího trendu. tedy,m.j.i připuštění konkurentů na trh.
      Pokud na tenhle vyzkoušený špek skočíme, jez zopakujeme vlastní hloupost, k jaké jsme se dostali i po r.89. Vše západní je chutnější . Já už se o stejná kamna rozhodně nebudu chtít popálit.A budu o tom přesvědčovat i jiné. Tolik i pro kolegu @xyht.

      1. Boletusi, souhlasím, bude to těžké. Před 89. jsme měli rozvinuté zemědělství se silnou zdrojovou základnou.

        Pokud náš stát nyní funguje v rámci daňové a dotační politiky EU, nemáme v současnoti velké finanční páky, jak být konkurenceschopní. Jen proto může např. Holandsko prodávat do ČR hnusná rajčata než např. Bulharsko.

        Jsem velmi zvědav, jak dopadne finanční srovnání stejných typů produkce ČR vs EU. I proto si myslím, že prvním krokem byl návrh pouze 55 % jako testovací balonek.

        Ale každopádně je to krok správným směrem, který vyvolá spoustu otázek u spotřebitelů z pohledu srovnání cen… 🙂

    3. “K růstu cen v souvislosti se zajištěním domácího zdroje potravin – v současných podmínkách – jistě dojde”
      Obávám se, že k růstu cen dojde i bez kvót až přejdeme od COVIDu k řešení ekonomických následků. České potraviny potom naopak budeme nutně potřebovat k udržení cen na uzdě a přežití, takže ta podpora malých českých firem se nám vrátí touto cestou.
      Jinak souhlasím, že úkolů k řešení je tam více, ale zatím je ve zmiňovaných oblastech většinou nemáme ve svých rukou.

  4. Citlivé téma, kde může každý z nás prokázat , zda má rád svoji domovinu a rád pomůže jiným pracovitým spoluobčanům . A nemusí ani nosit čepici anebo tričko s trikolorou.

    1. Mám pocit, že bez podstatných změn v našem státě a společnosti, bude přijetí dotyčného zákona jen oním “pověstným plácnutím do vody”.
      K tomu zřejmě bude u nás ještě hodně dlouhá a trnitá cesta…

Comments are closed.