Za účasti desítek lidí proběhla v Praze na Novotného lávce 28. června česká premiéra srbského filmu Uran 238 – můj příběh. Srbský autor a právník Serdjan Aleksič, který se osobně zúčastnil a pobesedoval s diváky, v něm vypráví o tragédii, která postihla jeho rodinu i jeho zemi. Po bombardování území Jugoslávie municí s ochuzeným uranem v devadesátých letech aliancí NATO umřely stovky a onemocněly tisíce lidí.
Akci zaštítil a osobně uvedl emeritní senátor Jaroslav Doubrava, který povyprávěl o té těžké době, protože sám tenkrát byl v Bělehradě a jako jeden z mnoha lidských štítů zabránil bombardování jednoho z mostů hlavního města Srbska. Jako spoluorganizátor vystoupila předsedkyně spolku Slovanské Srbsko Olga Milunovič, která v krátké prezentaci uvedla mnoho zajímavých, ale bohužel smutných údajů a statistik. Další hosté, kteří se zúčastnili besedy s českými diváky, byli Nebojša Kuzmanovič, ředitel Archívu Vojvodiny, a Boško Vasilevič, ředitel jedné ze sekcí sportovního klubu Červená hvězda.
V diskuzi vystoupila předsedkyně strany Alternativa pro Slovensko a bývalá místopředsedkyně slovenského parlamentu RNDr. Anna Belousovová, která souhlasila s tím, že se jednalo a jedná o genocidu slovanského srbského národa a že je důležité tyto události mladým lidem připomínat. PhDr. Josef Skala nabídl pomoc při vydání knihy Serdjana Aleksiče v češtině.
Maminka Serdjana Aleksiče umřela v 65 letech na rakovinu, ačkoli dříve nebyla nikdy nemocná, a pro něj to byl impuls začít se této problematice věnovat profesionálně. Nyní zastupuje tisíce srbských civilistů a vojáků proti NATO. Komunikuje s italským kolegou Andelem Tartaljou, který podobné spory, zastupujíce italské vojáky mírové mise KFOR, dovedl do úspěšného konce. Statistické údaje úmrtnosti a onemocněním rakovinou nejen ve státech bývalé Jugoslávie, ale i třeba v Řecku, jsou šokující. Částice ochuzeného uranu se větrem rozšířily stovky kilometrů daleko. Šíří se nejenom vzduchem, ale i vodou a dostávají se tak do potravinového řetězce. Je velice podivné, že se v 21. století, i přes zákaz OSN, používá tento druh munice. Munice, která rozsévá smrt nejenom v přítomnosti, ale míří i do daleké budoucnosti, vždyť poločas rozpadu tohoto uranu je 4,5 mld let! Což není problém v řádu generací, ale v řádu civilizací. Může být člověk takto hloupý? Kdo takto ničí naše životní prostředí? Kdo páchá takováto zvěrstva naší planetě Zemi?
Film je možné shlédnout zde: