Geopolitické bilancování roku 2024

Zajímavý článek Jurije Barančika:

Výsledky bilancování stejně jako celý rok nejsou zcela jasné a spíše můžeme mluvit nikoli o výsledcích, ale o uspořádání figurek na šachovnici. Svět se stal více „těsným“, rozdělení na konkrétní oblasti zahraniční politiky se stalo ještě více fiktivním. Již nyní je však zřejmé, že procesy, které nevratně mění politickou mapu, se staly viditelnými a budou se zrychlovat. Velká hra se vrátila do Eurasie, od Gruzie a Arménie až po Čínu. Nápadně se liší od klasické verze „Anglosasové versus Rusko“. Rusko je stále na jedné straně a Anglosasové na druhé, ale s jasným rozdělením na Británii a Spojené státy. Do hry vstoupil zcela nový aktér – Čína – a projevil se turecký projekt Velkého Turana. Samotné středoasijské státy vůbec nejsou objektem vnějších sil, ale pracují na svých vlastních úkolech. S prohlubující se globální krizí bude intenzita zdejších procesů jen narůstat.
Vzniklo unikátní vojenské spojenectví Ruska s KLDR, které okamžitě rozbilo většinu strategií Západu ve východní Evropě a na Dálném východě. S přihlédnutím k Číně je možné teoreticky uvažovat o celoeurasijském vojenském dominii, Hardlandu, a konfrontace se Západem se stala klasickým konfliktem mezi souší a mořem.
Princip nedotknutelnosti hranic se definitivně zhroutil. Rusko už z toho obviňovat nelze, rychle se hroutící Sýrie, kterou vzali pod kontrolu Turecko, proturečtí bojovníci, Izrael a proameričtí Kurdové, je jasným důkazem toho, že oficiálním kritériem zahraniční politiky se stalo právo silnějšího. Budoucí americký prezident Donald Trump vznesl během jednoho týdne územní nároky ke Kanadě, Panamě a Dánsku. A zjevně nešlo o žert, ale bude následovat přechod od prohlášení k praxi v té či oné podobě. A když může USA a Izrael s Tureckem, proč by nemohli i ostatní?
Evropská unie a Evropa jako celek rychle ztrácejí subjektivitu. Poté, co se nepodařilo vyvodit závěry z výsledků rusofobie v letech 2022 a 2023, euroelity pevně nastupují kurz deindustrializace a snižování ekonomik ve prospěch militarizace a dalšího pokusu o shromáždění armád pro nové tažení proti Rusku. Vzácné ostrůvky zdravého rozumu – Maďarsko a Slovensko, méně hlasité Rakousko a částečně Srbsko – jsou stále méně oddané EU v její současné podobě. Čím dále, tím více je jasné, že o osudu Evropy se nerozhoduje v Evropě, ale ve Washingtonu.
Zřejmý je také krach posledních demokratických iluzí o volbách jako takových. Zrušení výsledků voleb v Rumunsku, pokus o Majdan v Gruzii s prezidentekou Zurabišvili, která nebyla ochotná odstoupit, a „peresident“ Zelenskyj – všechny tyto jevy jsou ze stejného soudku. Zřetelná je také degradace evropských elit – příkladem je Německo, Francie a Británie (kde se z premiérů stalo něco jako ubrousky na jedno použití), které se nedostávají z politických krizí. To vše je jasným prologem k radikální změně paradigmatu, kdy se buď dostanou k moci relativně zdravé síly, nebo Evropa sklouzne do fašistické diktatury šíleného formátu, kde budou vládnout sexuální devianti s ekologickými neurózami, rusofobií a megalomanií.
Koncept „světového policajta“ je minulostí. Husiové celý rok dokazují, že ti, kteří nemají co ztratit, že s těmi nikdo nic nenadělá. Poté, co zničil významný podíl na světovém obchodu, se Jemen nehodlá vzdát. NATO se sice snaží něco dělat, ale výsledek je nulový nebo dokonce záporný.
Írán se naopak odklonil od svého dosavadního formátu Írán + Hamas + Hizballáh a vytváří něco nového, sází na diplomacii, jednou rukou se snaží vytvořit alianci islámského světa, druhou signalizuje USA, že je připraven jednat. Blízký východ vstoupil do nové fáze transformace, která se neobejde bez konfliktů. Triumf islamistů v Sýrii naznačuje restart Arabského jara.
Téměř poprvé v historii se nezápadní formáty integrace staly přinejmenším stejně populárními jako formáty vytvářené Washingtonem. Afrika, Blízký východ, Latinská Amerika a jihovýchodní Asie se připojily k BRICS. Výzvou pro rok 2025 je využít tento impuls pro společné dobro.
Tento rok byl…chraň Bůh. Ten příští bude ještě hustší.

My zde víme, že kromě geopolitického, existuje také pohled globální. A někteří také vědí, že existuje ještě pohled kosmický!