15. březen 1939 – den, na který nesmíme zapomenout

Když 15. března 1939 v šest hodin ráno překročilo 350 000 vojáků Třetí říše hranice Československa, sněžilo. Operaci s krycím názvem „Březnový vítr“ nebo také „Unternehmen Südost“ velel generál Walter von Brauchitsch. Německo se zmocnilo zbytků Československa a učinilo z něj svůj protektorát.

Dvě hodiny po překročení hranic, které se tehdy nacházely již v oblasti Mělníka, vstoupil wehrmacht do Prahy. Spolu s armádou dorazilo i gestapo a SS. Po sedmé hodině večer vjel do obsazeného Pražského hradu sám Adolf Hitler. O den později vydal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava.

Den předtím, 14. března 1939, odsouhlasil Slovenský sněm vznik samostatného Slovenského štátu.

—

Nacistická genocida je většinou chápána jako genocida židů. Méně se v této souvislosti mluví o genocidě československých občanů obecně.

Krátce po okupaci a vytvoření Protektorátu B u. M. byly aktivizovány všechny projekty na přípravu ”konečného řešení české otázky ” (Endlösung der tschechischen Frage), který korespondoval s celkovým plánem na likvidaci a vysídlení Slovanů, s plánem Generalplan Ost.

Generalplan Ost – Wikipedie (wikipedia.org)

Konečné řešení české otázky byl plán nacistického Německa na úplnou germanizaci českého území, a to především vysídlením českého obyvatelstva na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Na tomto plánu se ale začalo pracovat mnohem dříve, záhy po 1.sv.válce.

Konečné řešení české otázky – Multimediaexpo.cz

První návrhy a požadavek na nutné vysídlení Čechů ze středoevropského prostoru přednesl v r. 1919 Rudolf Lodgmann von Auen. Od té doby se „plány“ v Německu zdokonalovaly a již v roce 1932 dal Hitler ve svém projevu v Mnichově zřetelně najevo, jaké má s námi úmysly:

„… Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně. Přidělíme jim rezervace s novými federativními státy. Češi musí opustit střední Evropu. Dokud tady budou, budou tvořit husitskobolševický agitační blok.“

7. října 1939 vydal Adolf Hitler výnos, podle kterého měl Heinrich Himmler „vytvářet nové německé osídlovací oblasti pomoci přesídlování, zejména usazováním říšských Němců a občanů německé národnosti. V prosinci 1939 byly zpracovány první návrhy na německou kolonizaci v Čechách a na Moravě, přičemž docházelo k jejich postupnému zpřesňování.

Na tyto plány navazoval další, který vznikl v létě 1940 ve štábu vůdce K. Henleina. Podle něj měla být rozbita územní jednota protektorátu a jeho jednotlivé části měly být začleněny do sousedících německých žup. Základní program germanizace českých zemí představovalo memorandum K. H. Franka z 28. srpna 1940 schválené Himmlerem a Heydrichem. Frank v něm zdůrazňoval: „Cílem říšské politiky v Čechách a na Moravě musí být úplná germanizace prostoru a lidí.“

Dne 2. října 1941 po nástupu do funkce říšského protektora přednesl Reinhard Heydrich v Černínském paláci projev, ve kterém mimo jiné potvrdil již dříve plánované zásady germanizačního prostoru a tyto teze:

– Český prostor musí být jednou definitivně osídlen Němci.

– Bude proveden soupis Čechů v rasově národnostním smyslu

– Češi „dobré rasy a dobře smýšlející“ budou poněmčeni

– Češi „špatné rasy a špatně smýšlející“ budou vyhoštěni na východ (za Ural, na Sibiř)

– „Dobře smýšlející lidé špatné rasy“ se nasadí na práci v Říši a nebudou moci mít děti

– „Špatně smýšlející lidé dobré rasy,“ jakožto pro Němce nejnebezpečnější třída – budoucí vůdcovská vrstva – měla být v německém prostředí poněmčena. Pokud by to nešlo, měla být vyvražděna, protože byly obavy, že na východě vytvoří nebezpečnou vedoucí vrstvu.

Jak hovořili Hitler a Heydrich o budoucím osudu Čechů | 1. 2. 2010 | Richard Seemann | Britské listy (blisty.cz)

Na práci do Říše bylo podle některých údajů posláno 640 000 mladých mužů a žen. 365 000 občanů Československa se stalo obětí nacistické genocidy. Nebýt Rudé armády a Sovětského Svazu, tak by se plán „konečného řešení“ realizoval úplně. Na našem území položilo svůj život 140 000 rudoarmějců.