Podívejte se na přiložené video před a po přečtení tohoto článku, pokud zaregistrujete změnu ve vnímání, splnil článek své zadání.

Okna Overtona je název techniky ovlivňování mysli společnosti, je rozdělena do 6 fází, oken. Základním principem této techniky je oklamat. Nejde avšak o jednoduchý klam, ale o detailně propracovanou technologii pro zavedení něčeho, na co se zdá nemožné si zvyknout. A s nástupem nových technologií v oblasti komunikace, se objevují stále sofistikovanější způsoby, které mají nedozírný dopad na vnímání mas. Příklady důsledků této techniky můžeme pozorovat v každodenním životě.

V dnešním světě se technologie vyvíjejí stále rychleji, a tím se zvyšuje rytmus života. V tomto ohledu se člověk stává tvárnější k přijetí informací, které jsou mu poskytovány. Chceme být informováni o všech událostech, ale tok informací, který neustále vnímáme, je obrovský a prostě „není čas“ jednotlivé informace analyzovat.

Technologie okna Overtona byla pojmenována po americkém vědci a psychologovi Josephu Overtonovi, který po studiu techniky ovlivňování lidské mysli napsal v 90. letech vědeckou práci na toto téma. Ve skutečnosti pouze převyprávěl metodu, která vznikla před mnoha staletími a funguje efektivně dodnes. Overton studoval metodiku odlidštění člověka a vyložil, jak krok za krokem změnit lidské vnímání něčeho zcela nepřijatelného, nechutného a ostudného za normální, společensky přijatelné a dokonce i prestižní. A také jak reagovat na lidi, kteří se nepoddávají obecnému ovlivňování a jak je dokonce použít jako nástroj pro realizaci koncipované strategie.

Když se blíže podíváme na základní princip této teorie hromadného vymývání mozků, pochopíme, že smyslem je, pohyb mezi okny, a to jak vzestupně, tak ale i naopak, a to podle zamýšleného záměru. Je to způsob, jak člověka přesvědčit, že dělá své „promyšlené“ rozhodnutí.

To znamená, že primárním úkolem těch, kteří používají tuto technologii je postupné ničení lidských morálních principů. A nejpodstatnější je, že většina lidí si ani nedokáže představit, že jsou manipulováni. Upřímně věří, že se sami rozhodnou a že činí vědomé rozhodnutí.

Metoda je tedy rozdělena na 6 etap, které lze přirovnat k prodejnímu marketingu:

1. Nemyslitelné

Zpočátku myšlenka, že člověk může oficiálně zabít své (ne)narozené, nezdravé dítě, nechat homosexuály adoptovat dítě, vlastně i jenom tolerovat promenády homosexuálů a dalších álů, sníst hamburgera(doplň si libovolné nezdravé jídlo) anebo souseda, vypadá strašlivě. Dokonce i mluvit na tato témata je považováno za nepřijatelné. Nikdo však nezakazuje provádět vědecký výzkum těchto otázek. Vědci v zásadě mohou řešit jakýkoli „problém“. Tyto „vědecké“ informace samozřejmě „uniknou“ na veřejnost, i když třeba v negativním smyslu. Poté stačí podpořit, udržovat a rozvíjet vzniklý „problém“ a společnost se přizpůsobuje. V důsledku toho začne aktivní společenská diskuse na tato témata. V této fázi je myšlenka stále nepředstavitelná, ale již jsme se posunuli Overtonovým oknem dále, to znamená, že už došlo k přehodnocení postoje: to, co bylo dříve nemyslitelné, se stalo „pouze“ radikální.

2. Radikální

Tabu na diskusi o těchto otázkách již bylo odstraněno, ale myšlenka na vraždu dítěte, karbanátek ze souseda je stále nepřijatelná. Kromě pravidelných vědeckých konferencí se tato témata stále častěji začínají míhat v televizi a na internetu. Současně s akademickou diskusí, se objevují spolky radikálních příznivců usmrcení nevyléčitelných dětí a pojídání sousedů. Tyto malé komunity jsou aktivní většinou na internetu. Také si těchto problémů začínají všímat ve všech médiích. Tato přechodná fáze je nejdůležitější. Nyní místo pojmu zabíjení nemocných, trpících dětí, se vymyslí zjemňující termín dětská eutanazie, místo pojídání souseda se objeví sousedburger. Význam je stejný, ale ucho to tak nebolí. Tok informací se začíná zvyšovat. Vnímání lidí se stává stále otevřenějším, okno přechází z fáze radikální na přijatelné.

3. Přijatelné

Témata jsou dlouhodobě na výsluní a pravidelně o nich probíhají diskuse. Lidé si už dokázali zvyknout a husí kůže už při diskusi o dětské eutanazii a sousedoburgerech nenaskakuje. Přibývá reportáží a zpráv o těchto „problémech“. Vědecké články doplňují umělecké knihy. Každý, kdo stále myslí racionálně a není ochoten se smířit s tím, co se děje, je označen za krátkozrakého nevzdělance, jeskynního neandrtálce a tak podobně. Postupně se okno z fáze přijatelné přesune do fáze rozumné.

4. Rozumné

Tato fáze změní lidský postoj k samotné informaci. Pokud nepřesytíte lidský mozek informacemi, ale budete je podávat správně opracované a v nikterak velkém množství, aniž byste se soustředili na důležité detaily, bude účinek v podstatě okamžitý. Běží různé televizní pořady, kde se diskutují tato témata. Rozhovory se vedou s rodiči, kteří dali své neúplné děti do zvláštních dětských zařízení nebo dokonce s rodiči, kteří zabili své děti a byli za to potrestáni. Pokud nejsou reálné příklady, tak se najímají herci. Pamatujete film Mlčení jehňátek? Společnost na to reaguje jako na podivínskou podívanou, nicméně postoj se již nezvratně změnil na neutrální.

5. Běžné, neutrální

Nyní je kromě podvědomí dospělých zapojeno také dětské vnímání této problematiky. Overtonova teorie se blíží k dokončení svého úkolu. Nejsou předkládány žádné další otázky týkající se vědeckého zdůvodňování problému. Politici, zpěváci a další mediální osobnosti aktivně deklarují svou lhostejnost k daným otázkám.

6. Norma

Závěrečnou fází je výčet zákonů, které stanoví, že od této chvíle má každý rodič nebo každé nemocné dítě, které dosáhne určitého věku, právo rozhodovat o eutanazii, o svém pohlaví, o svém sousedovi. A každý, kdo bude proti, je zařazen mezi ty, kteří zasahují do práva volby a svobody projevu. Stále čeká v českém parlamentu tzv. Istanbulská úmluva, kdo z vás ji četl? Jsou vytvořeny masové organizace. Problém je plně přenesen do světových médií a vstupuje do politického života. Samozřejmě, že na to všechno jsou přiděleny veřejné peníze, a to jak pro rozpočtové státní organizace, tak pro soukromé neziskové organizace, jako nenávratné dotace.

Připomenu, že tato metoda funguje i obráceně, kdy se tradiční, společensky přínosné chování mění na nezajímavé, nudné anebo dokonce nepřijatelné pro mladou generaci.

A jak čelit tomuto vymývání?

Plout proti proudu. Začněme u sebe. V zásadě toto chování funguje téměř v každé situaci. Naším každodenním problémem je, že čekáme na zachránce, že všechno půjde samo, že se věci zlepší samy od sebe. Že nám bude na talíři naservírován dobrý život. Bohužel, tak tomu ale není. Nejdůležitější je pochopit samotný problém a poté mu přizpůsobit své chování. Takže když čelíme masovému odlidšťování, nejprve se ptejme na otázky:

Kdo může mít takovýto zájem, za jakým účelem se toto děje?

Jak kvalitní a vypovídající jsou informace o konkrétním problému ve veřejných sdělovacích prostředcích?

Co bude následovat, jestli tyto informace budu považovat za věrohodné?

Přinesou tyto změny pozitivní důsledky pro společnost?

Jsou tyto myšlenky v rozporu s mým přesvědčením a střízlivým úsudkem obecně?

Po analýze výše uvedených otázek jsme schopni určit, zda je skutečně nutné věřit v to, o čem se nás snaží přesvědčit. Kromě toho je nutné naučit se filtrovat informace, které obdržíme. To znamená zkontrolovat spolehlivost přijatých informací pomocí důvěryhodných zdrojů. Nejdůležitější je neposlouchat dav, i když se může jednat o nám blízké lidi. Nepřesvědčuji, abychom věřili, že se nás snaží oklamat. Jen je tu možnost, že už podlehli masovému nátlaku, manipulaci, když také slyšeli a uvěřili v nepřesná data v médiích anebo od známých.        

Udělejme si z toho pravidlo, že pokud se setkáme s něčím neprobádaným, vždy se ptejme sami sebe, pokud uvěřím, nesejdu z cesty, kterou jsem si naplánoval. Některé informace musí být zcela odstraněny z hlavy! Protože veškeré informace, které absorbujeme do sebe, formují naše vědomí a tím priority a cíle. Mnohem obtížnější je uvést v omyl Člověka, který je přesvědčen o svých názorech na život, rozumí a ví, co chce.

Tak do jaké fáze patří toto video?

Do diskuze můžete přidávat další konkrétní příklady této manipulace.

3 komentáře

  1. Viděl bych to na fázi 5 – neutralita, o nic nejde, můžete se připojit ( a něco získat) nebo taky ne, máte svobodu. Imigrant má 3 VŠ tituly a prostě tady bude. Tečka. Realita imigrantů zcela zmizela, problém zploštěl a byl vypreparován do tržní podoby, stravitelné pro dav. Nadsázka? Jen zdánlivě. Každá absorbovaná informace formuje naše vědomí. Zdá se být zákonité, že toto si plně uvědomuje jen menšina lidí, která věnuje hlavnímu proudu jen studijní pozornost. Proto to tak dělají. Včera jsem viděl zprávy a cítím obrovskou propast mezi jejich realitou a tou svojí. Je to na každém z nás, pomocnou ruku najdeš na konci své paže.

Napsat komentář