Rozsah reakcí mě docela potěšil. Děkuji 🙂
O J. V. Stalinovi se říká, že ovládal a provozoval 6 profesí, nejvíce proslul jako personalista. Naopak zřejmě nejméně znám je jako šaman a to je veliká škoda. Šaman Stalin rouboval šamanistické znalosti do politické výchovy vojáků i pracovníků týlu. Na obě tyto skupiny obyvatelstva působila propaganda v podobě vyprávění o hrdinech (Kosmoděmjanská, Matrosov, Ševcova a dlouhá řada dalších), která buď autentická byla, nebo taky ne, ale svůj účel rozhodně splnila. Vyprávění byla posílena válečnými písněmi, které prakticky všechny kultivují vztah muže a ženy v zájmu šťastného přežití války oběma. Najděte si texty Čekej na mne, Loučení slovjanky, Smugljanka, Temná noc, případně další a sledujte to programování partnerského vztahu. Z Čekej na mne mám husí kůži, kdykoliv to slyším (asi už po sté).
Muž logik (opak emotivce, podpantofláka), si vybírá ženu právě jako partnera pro společný záměr. Emotivec častěji marní život dobýváním, dokazováním vlastní hodnoty a uspokojováním vrtochů.
Evolučním stupněm pro muže logika je účast na kolektivním rozumu. Tomu mohou dát vzniknout 5 a více mužů spolupracujích na dosažení (měřitelného) cíle (- někdy bychom se měli pověnovat slovu soudruh). Dobře to věděl Foglar, proto Rychlých šípů bylo 5, zatímco Bratrstvo kočičí pracky čítalo jen 3 členy. Rychlé šípy byli rozhodně správní kluci, ale Mladá garda šamana Stalina byla prakticky bojovým oddílem (zúčastněná dívka se v akci chovala jako chlapec). Kolektiv vedený kolektivním rozumem je neporazitelný. Až do okamžiku, kdy se některý jeho člen nechá svést na emotivní notu.
Stalinův šamanismus můžeme bez nadsázky označit za tajnou zbraň Rudé armády. Osvědčila se. Vysoká mravnost naprosté většiny sovětských lidí byla tím, co je po desetiletém dohánění stoletého zaostávání dovedlo do Berlína. Evropané se do války vydali z hampejzů, od kankánů a od absintu a svými děvčaty doma si tak jistí jako sověti být nemohli. A to se odráží na celkové štěstěně. (A to je také odpověď debílkům na údajné masivní znásilňování Rudoarmějci u nás nebo v Německu.)
V jedné scénce z filmu o legendárním veliteli Čapájevovi (1934), zmiňovaném v Křivých zrcadlech 2, je kraťonký rozhovor Čapájeva s jeho zástupcem:
Č: Ty jsi ranněn?
Z: Přesně tak, Vasiliji Ivanoviči, raněn…
Č: Tak to jsi pěknej blbec…
Prostě štěstěna muže je produktem jeho osobní disciplinovanosti, logičnosti a(+) harmoničnosti jeho vztahu.
Fotka Powersovy manželky na přístrojové desce mě okamžitě vyrušila. Na co jí tam Powers měl? Aby na ní civěl při startu, v akci, při přistání? A co by na ní jako viděl?! (Filmový) Powers si fotku ženy vystavil proto, že na ní byl závislý. Byl tedy emotivec (magnet na neštěstí), nebyl logik. Spilberg roztáhl rozklepanou a rozmazanou fotku přes celou obrazovku v okamžik sestřelení, aby jasně sdělil, že pilot podporu své ženy neměl! Kdyby ji měl, tak by ho prostě netrefili. Ale běžná divačka je spokojená: „Koukej táto, měl ji tak rád, že si ji vystavil. To je krásné! Máš ty vůbec mou fotku?…“ Skutečný Powers tu fotku tam mít nemusel. Fotka ve filmu byla proto, abychom pochopili, jaký Power byl a proč šel dolů. (Podle některých pramenů jej sejmul ruský kamikadze.)
Takže na závěr se bude hodit citace z refrénu ústřední písně sovětského filmu Nebeský louda: „Na prvním místě máme letadla. A děvčata? Děvčata, ty potom.“ Tu si Powers tutově nenotoval! 🙂
Tak ono té mravnosti po těch hrůzách na frontě a tisícikilometrovém postupu přes mrtvoly už moc nezbylo. To bylo nad lidské síly. Ale i tak měli mnohem víc mravnosti než protivník, to je fakt.
Co mi připadá opravdu zajímavé, je ta posttraumatická reakce evropských národů po 1.světové, popisovaná v mnoha literárních dílech (Remarque). Jejímž důsledkem bylo rozšíření tuberkulózy (psychosomatika?)
A pak i to, že tato reakce se nekonala v Rusku po 2.světové. Nebo na ni prostě „nebyl čas“ protože začala studená válka, kromé stále zuřící vnitrostátní války mezi bolševiky a trockisty.
Nicméně „šaman Stalin“ to je zatracené zajímavé téma. Nebo že by se naučil nějaké fígle od jezuitů? Ti taky znali spoustu zajímavých triků.
Stalin se hlavně dostal do prostředí starověrců.
Tajemství a legendy o Stalinově prvním exilu
„Tento příběh začal v Irkutské oblasti, kam byl v roce 1903 mladý Džugašvili poslán do exilu, kde se pohroužil do prostředí Starověrců, kteří jen oficiálně představovali polovinu populace. Ve skutečnosti byl jejich počet mnohem vyšší.“
https://seva-riga.livejournal.com/924337.html
O roli starověrců mluvil také historik Pyžikov, jehož slova shrnul Hox:
„Ruští lidé, stoupenci původního křesťanství, kteří se po rozkolu a občanské válce 17. století uchýlili do ilegality a začalo se jim říkat starověrci, aktivně podporovali příchod revoluce a po revoluci podpořili Stalina (tzv. stalinská garda = z velké většiny lidé původem z prostředí starověrců), čímž mu pomohli odstranit trockisty a internacisty od moci a nastoupit cestu vlastní konceptuální moci, realizované pod rouškou marxismu.
Pro masy ruských starověrců, kteří po určitém váhání po roce 1925 podpořili Stalina a masově vstoupili do strany (tzv. leninský nábor, několik set tisíc lidí), byla otázka budování lepší budoucnosti a spravedlivé společnosti otázkou více religiozní než materiální, otázkou realizace jejich ideálů, které se zformovaly během tří století represí ze strany státu, na principech občiny a kolektivizmu.
Vidíme tedy proces, kdy původní křesťanství, které po nástupu okupačního režimu ze strany Západu v osobě Romanovců v druhé polovině 17. století odešlo do ilegality, dalo impuls vzniku silnému občinnému principu v prostředí starověrců během let útlaku, a tento princip se přelil do realizace svých ideálů během epochy stalinského bolševismu, tento princip byl ruským bolševismem – hájením zájmů většiny proti parazitující menšině.“
Hox dodává: „A epocha stalinského bolševismu položila základy současné trajektorii Ruska a vlastnímu projektu globalizace, a i když polsko-ukrajinské antiruské centrum opět získalo po vraždě Stalina navrch, tento základ položený v epoše Stalina dal vzniknout Koncepci společné bezpečnosti (KOB) během rozpadu SSSR a vstupuje nyní na novou etapu historického rozvoje opět v nové podobě, v nové kvalitě.“
http://leva-net.webnode.cz/products/duchovni-koreny-stalinske-epochy/
Já myslím, že Stalin byl živým dějinným důkazem obou krajních variant :
1) člověk tvoří dějiny ( ne HIS-torii!!)
2) dějiny si vybírají člověka
myslím, že potvrzuje zásahy HNŘ ( a nikoliv operativní, ale strategické a dokonce silně nízkofrekvenční). Doba nazrála a FIGURA dozrála a přišla. A pomohu jí přes Zákon Času. Ten je absolutně objektivní a nejde ho zpochybnit ani zadupat do nebytí.
Souhlasím.
Jen jaksi u nás v ČR ta figura ne a ne přijít. Vlastně mám dojem že u nás něco takového z principu není možné a je to specifikem Ruska.
Pokud se u nás nějaká figura objevila, tak většinou pocházela od Globalistů, ale natolik si tohle území a národ oblíbila, že kromě GP pracovala i pro naši zemi. Karlem IV. počínaje, Milošem Zemanem (byť s výhradami) konče.
Pokud se nepletu takni samotný „kupec Sámo“ byl na naše území poslaný franckými globalisty jako agent co to tu má rozvrátit a umožnit dobytí našeho území.
Ale holt usoudil že je lepší být velkou rybou v malém rybníce, než sluhou a poskokem franckých globalčiků (byť dobře placeným). A tak to nakonec dopadlo jak to dopadlo – v náš prospěch.
Utrpěl jsem zranění, to znamená, že jsem docela dost velkej kretén. Zkusím to nějak vyléčit.:)