Napsal jej moudrý člověk a protože moudrých slov od moudrých lidí je potřeba stále víc, otiskujeme jej i na kob-fóru. Odkaz na autora a jeho originál (Jarní příběh) uvádíme v závěru.
Jarní příběh
Stařenka seděla na lavičce v opuštěném parku. Oslovil ji mladý policista: „Dobrý den paní, tady nesmíte být, je karanténa!“
Stará paní se tiše nadechla, ale nepohnula se.
„Budu vám muset vystavit pokutu,“ řekl policista striktně. „Copak jste neslyšela o vládních nařízeních?“
„Tak mi ji klidně vystavte,“ řekla stará paní klidně. „Je to Vaše práce“ a usmála se.
Teď se nadechl policajt: „Vraťte se prosím domů, vždyť víte, že jste v rizikové skupině. Teď už je zákaz vycházení. Nechci vám vystavit pokutu, zřejmě máte malý důchod…“
Stařenka se na něj pozorně zadívala a trochu přemýšlela a pak otevřela svou malou kabelku. Bylo tam plno ústřižků od vystavených pokut.
„Ty jo, kolik jich máte?…“ podivil se policista… „Tak to nechápu…“
„Čemu nerozumíte, mladý muži? Vy máte karanténu a já jaro. Tohle je možná poslední jaro mého života, víte je mi už pár let. Nebojím se smrti, ale bojím se, aby mi toto krásné, zpívající, rozkvetlé jaro nebylo nikým ukradeno. Proč bych žila mezi čtyřmi stěny, mluvila s milovanými lidmi přes obrazovku počítače, nebo sledovala nekonečné televizní seriály a poslouchala znepokojivé zprávy? A ty vaše pokuty mě opravdu nevyděsí. Pokud epidemii přežiji, vše zaplatím, ať se stát poměje, třeba politici za ty peníze konečně udělají něco dobrého pro lidi, ale nebudu se bát, to mě fakt nedonutíte.“
„Chápu Vás paní,“ odvětit policista, „opravdu Vám rozumím, vy už jste stará, ale zamyslete se, jakým příkladem jdete těm ostatním?“
Stará paní se rozesmála.
„Jakým příkladem? Každý má svůj vlastní dialog se smrtí. Mluvím s ní již od druhé světové války. Byla jsem zdravotní sestrou. Víte, vždycky pláču při oslavách konce 2. světové války. Tolik lidí tehdy těsně před koncem na poslední chvíli padlo, bylo umučeno, nebo popraveno a nedožili se takovéhoto krásného jara, bylo jim osudem ukradeno.“ Policista se snažil představit, kolik lidí to tehdy bylo – asi hodně.
Tiše vypsal pokutu a podal ji staré paní.
Vzala si lístek a bez pohledu si ho schovala do kabelky.
„Krásné jaro, paní!“ prohodil a pokračoval v cestě.
„A pro Vás taky mladíku, užijte si jaro“, řekla stařenka, zamyslela se a otočila svou vrásčitou tvář směrem k dubnovému slunci. Doma otevřela kabelku a vypadla na ni dnešní účtenka. Místo částky k zaplacení tam byl usmívající se smajlík, který jako kdyby nakreslil nedávný školák. „Co to jen mají ti mladí za zvyk, na všechno kreslit ty stupidní obličeje?“ Vyndavala jednu účtenku za druhou a na každé z nich byl namísto částky k zaplacení buď emoji nebo rukou připsáno přání pevného zdraví …
Dovětek za Vodárnu:
Včera jsme si (asi jen někteří) připomněli začátek nejhorší etapy Světové války 20.století – Operaci Barbarossa a útok nacistického Německa s dalšími spojeneckými armádami na Sovětský svaz. Historie nezná horší případ ničivého válečného projevu nelidskosti. V posledních 18 měsících zažívá Lidstvo po 80 letech podobnou zrůdnou reprízu stvořenou podobnými zrůdnými aktéry a s podobně zrůdnými cíli.
Bez střelby a výbuchů, ale s podobně se šklebící fašistickou maskou režiséra.
Tahle krátká povídka ukazuje to podstatné. Nejúčinnější zbraní proti jakémukoliv pokusu o zotročení je udržet si svou vnitřní osobní svobodu.
Není nikde žádný důkaz kdo koho nakazil. Byla to souhra okolností ale na nákup, na procházce, a kdekoliv jinde mohla být přítomná jiná osoba. A ženy i bez covidu potratily od jakživa. Není žádný důkaz a ani ten, že očkování je dobré a pomáhá.
@6P – o tom, co patří nebo nepatří na KOB fórum nerozhoduje názor jednoho či dvou komentujících. Naštěstí je mezi aktivními tvůrci fóra dostatek přemýšlivých lidí různého věku anikdo z nich nepotřebuje cenzora, který ho usměrňuje v příspěvcích . Odezva v komentářích-to je kritérium smyslu zveřejnění. Mimochodem, článek je převzatý a má dole odkaz na autora . Pozoruhodná je otázka (není jasné, na koho položená) , zda povídka má či nemá něco společného s KSB. Svědčí o Tvém chápání smyslu a využití Koncepce v osobním životě. Originálně ho potvrzuješ následným „literárním rozborem“ kombinovaným s výkladem, co je a co není důležité pro to či ono. Jak vidíš, tak Tvůj komentář tu bez problémů visí a o tom, zda má jakoukoliv souvislost s Koncepcí – ať si každý udělá obrázek.
Za sebe : připomínáš mi politruky marxizmu, kteří svým koniášským vtloukáním „principů socializmu“ tento úspěšně a dlouhodobě diskreditovali.
Zdenku, snažíte se zde hrát na city, což není dobré..
Jistě chápete, že zákony jsou bud PRO lidi a lidé je rádi dodržují (tedy zase většina, nikdy všichni nebudou se vším spokojeni) a že jsou zákony PROTI lidem (které nechce většina a vyhovují jen menšině – příklady si dosaďte sám..).
A pokud je tedy zákon PROTI lidem, co se dá dělat – někteří souhlasí dobrovolně a s radostí, jiní rezignují a podřídí se, což je špatné.. A někteří proti nim bojují – bud tichým odporem (švejkování) nebo otevřeným partyzánským bojem, ve kterém se, bohužel, i umírá.. Ale člověk umírá svobodný a s pocitem, že jeho oběť za něco stála, že pomohla dobré věci.
Takže zvažte sám, do které skupiny patříte a nesnažte se ostatním radit, jak se mají chovat.
Článek hraje na city a snaží se zavádět. Co to má společného s KOB, co to dělá tady?!
Stařenka = dožila se požehnaného věku = zajímal-li jí bližní = musela běhen svého života vnímat skrytou fašizaci společnosti, která se může stávat stále otevřenější. Vždyť sama vzpomínala své životní zkušenosti! Nemohla být tedy postupem biorobota překvapená = věděla, do čeho jde. Sama sklízela plody své životní ne/činnosti.
Vysvětlení, že stařence jde možná o poslední jaro je přece vedlejší. Co kdyby bylo to vládní nařízení podložené? Budeme se všichni vymlouvat, že nám jde možná o poslední jaro, když máme platit daně? O vysvětlení nesmyslnosti vládního nařízení ale není v článku ani zmínka.
Biorobot náhodou stařence položil výbornou otázku: „.. jakým příkladem jde těm ostatním?“. Stařenka na ní odpověděla naprosto zavádějícím odkazem na druhou světovou válku. Jeden si tedy projde II. světovou a už nic nemusí?!
Jinými slovy, čtenáři podlehli jednoduchému útoku na jejich podvědomé stádové pudy. Staré samice mají ve stádu přednost, kdyby se ve článku psalo o mladém klukovi, neměl by článek takový dopad. Vlastně, mladý kluk byl ten policista, už tím byl jeho názor v očích zdejšího stáda zneuctěn.
Stařenka myslela jenom na své jaro, kdyby myslela i na jaro ostatních, snažila by se biorobotovi vysvětlit, proč je mimo. Na rovinu a bez oklik. Nikoliv utvrdit ho v mýlce, že činnost, kterou vykonává, se dá nazvat práce. Stařenka se zřejmě řídila heslem: „Po mě potopa!“
Dovětek za vodárnu tomu nasazuje korunu, kdy to vypadá, jako by operace Barbarossa spadla z čistého nebe a nepředcházely jí desítky let postupného vývoje a mlčenlivé nevšímavosti těch, co „najednou“ spadli na stranu poškozených.
Nejúčinnější zbraní proti zotročení je udržet si dostatečnou míru znalostí o řešené problematice. A tím si udržet celou svobodu, a ne jenom tu vnitřní. Jako by nás článek
opět postrkoval do mlčenlivé a skrytého „odporu“ a tím neřešení podstaty našich potíží.
Jak říkám, bulvární beletrie sem nepatří.
Ten @Zdeněk prostě předvedl typickou operaci po změně nejen vyznění poselství článku, ale i diskuse. Využívá čistě emoce.
Ostatně na adrese:https://aftershock.news/?q=node/989356
se shodou okolností objevil dnes článek, který v podstatě odpovídá „nové taktice“ trollů, která se do určité míry podobá tomuto postupu, jiná variace. I když podobné jednání samozřejmě jede delší dobu. Jen se zveličuje rozsah po „vybraných“ diskusních fórech nejen zdaleka u nás.
Jednoznačně diverze. Jestli placená, nebo „jen“ z „víry, to je jiná záležitost …
Ale jak je vidět, celkem se mu to podařilo …
První část příběhu je taky postavená na emocích. A označování lidí s jinými názory resp ukázáním jiného úhlu pohledu slovem troll, je ukázka neschopnosti dialogu.
@Zdeněk: Pôvodný príbeh vychádzal z prísne racionálneho jadra (slnko – zdroj zdravia, rúška – absolútne deravé pre patogény veľkosti vírusu, C19 – úmyselne nadsadzovaná smrteľnosť a počet obetí) a preto bola PRAVDIVÁ. Starenka vďaka životnému rozhľadu i intuícii ich správne vyhodnotila a správala sa úplne ROZUMNE.
Váš prilepenec k príbehu už vychádza z roztrubovaných bludov, ktoré ľahnú popolom už len pri priblížení sa k vedeckým kritériám overovania. Preto je absolútne LŽIVÝ. Tu nejde o našu neschopnosť dialógu ale o Vašu čistú manipuláciu.
na adresu @Zdeňka : Kdes objevil v osamělé stařence v parku roznašeče kovidu ? Tos tu hlavní postavu mohl klidně ze svého „příběhu“ vypustit a rovnou přejít k závěru o sobectví (KOHO ?), ohleduplnosti (KOHO ke KOMU?) , soudnost (V ČEM ?) a rozumu ( KOHO?) . Snad příště…
marná snaha Boletusi, jeho víra mu nedovolí přemýšlet jinak, znám podobné. Otázka spíš je, proč má potřebu zde svoji víru prezentovat.
Ten příběh má pokračování.
Tři dny po tomto setkání, začala stařenka pociťovat obtíže s dýcháním, zvýšila se jí teplota a ruce a nohy zeslábly, sotva jimi vládla. Další den se už nemohla ani pohybovat po bytě. Přivolala si sanitku. Rychlý AG test na covid a sanitka jí už odvážela v sluncem zalitém dnu na jednotku intenzivní péče v místní nemocnici.
Stařenka byla smířená s tím, že to může být její konec a těšila se alespoň z paprsků sluníčka za oknem. Mrzelo jí, že nevidí tváře a postavy sester, které o ní pečovali, neboť k ní přistupovali v jakýchsi skafandrech.
Poněkud jí rozhodil dotaz lékaře, s kým měla v poslední době osobní kontakt. Vzpomněla si na mladou sousedku, která jí občas pomáhala s těžšími nákupy, stařenka s ní ráda prohodila pár slov a těšila se miminko, které sousedka čekala. „Že bych se nakazila od ní?“, pomyslela si stařenka. Nicméně lékaři jméno řekla.
Dva dny na to, se dozvěděla, že její sousedka leží na sousedním pokoji ve stejně těžkém stavu jako je sama, ale protože se u ní Covid projevil později než u stařenky, že zřejmě sousedku nakazila ona.
Stařenka přežila. Po týdnu problémy ustoupily a ona mohla odejít domů. Asi za další týden potkala u domu svou mladou sousedku. Těhotenské bříško nikde. „Tak jste se vyzdravila?“, zeptala se stařenka sousedky. Ta se jen smutně podívala a se slzami v očích řekla „Já bohužel ano, ale zátěží zkoušený organismus to nevydržel a já potratila“. A tiše odešla.
A pro stařenku najednou to jaro zešedlo. Možná prožije i další jara. Ale vždy se svědomím, že zapříčinila svým přístupem k ochraně druhých smrt nového človíčka. A způsobila celoživotní trauma ženě, která se těšila na nejdůležitější roli ženy v životě – na roli matky.
Všem popíračům možných dopadů covidu přeji hlavně nesobecký pohled, ohleduplnost a dávku potřebné soudnosti a rozumu.
@Zdeněk – jen krátce . Ten původní příběh nemá žádné pokračování a už vůbec ne Tvoje. To,cos napsal, je Tvůj příběh. Tak ho nepodsouvej původnímu autorovi. Ten, na rozdíl od tebe, chápe a má míru.
@Zdeněk
I kdyby to bylo skutečné pokračování, tak nějak se v něm zapomenulo na onoho příslušníka, který se stařenkou mluvil před třemi dny a pak i ty další před ním …. a pak také na to, že kdo co od koho skutečně chytnul je pouhá doměnka těch „lékařů“.
A domněnky, to je pouze spekulace, zcela stejná, jako u aktuálně propíraného případu ze seniordomu, kde neočkavaná údajně (podle domněnek) nakazila očkované.
To „pokračovanie“ je presne v duchu aktuálne veľmi obľúbenej a rozšírenej manipulácie, ktorej cieľ je nahovoriť ľuďom, že sú zodpovední za životy iných. Každý je zodpovedný za svoj život.
Všem, co níže uplatnili negativní hodnocení možného pokračování, chci jen říct:
Pravda nikdy není černobílá. A pokud člověk posuzuje jakoukoliv situaci jen jedním (svým) pohledem, si ani nepřipustí, že může být pěkně bezohledný vůči druhým, pokud jej začne prosazovat.
Nerespektování zákonů či vládních nařízehní je dnes módou. Ať je to aktivismus squaterů nerespektujících soukromý majetek, aťŤje to prosazování práv LGBT na osvojování dětí (bez ohledu, na to co si dítě přeje), ať je to aktivismus ortodoxních věřících popírat právo žen rozhodnout o přerušení těhotenství, ať to jsou trendy popírání historie (obrazoborectví soch bílých osobností), ať je to nátlak na tolerování porušování zákonů nepřizpůsobivými etniky, akceptace existence NO-Go zón s trpěním stavu, že tam zákony neplatí….
Jedno hnuti nerespektuje jeden zákon, jiné hnutí jiný zákon a globálně vzato by se tzv. Západní svět neměl řídit žádnými zákony, aby někoho náhodou neomezovaly.
Tento stav skončí zavedením diktatury. Jinak to skončit nemůže. I odpírači opatření proti covid k tomu napomohou. Zkuste, lidé, přemýšlet
Jenomže my v té diktatuře dávno žijeme. Jen je šikovně maskována (tou maskou jsou formální prvky parlamentní demokracie), ale maska se postupně odkrývá. Jde o to, čí diktatura to je. V rozdělené společnosti, a dnešní společnost je rozdělena více než kdy jindy, není objektivně možné, aby diktatura nebyla. Jde o to, zda je to diktatura menšiny proti většině nebo naopak. Já jako bolševik jsem pro tu druhou variantu, diktaturu většiny proti menšině. Ta většina ovšem musí být objektivně definována.
K tomu dodržování pravidel: Jistě že pravidel je třeba, jinak by nastala anarchie po přechodnou dobu, z které by vykrystalizovala nová soustava pravidel.
Lidé obvykle pravidla dodržují buď z obav z represe nebo z důvodu, že jsou si vědomi jejich prospěšného účelu, ke kterému byla stanovena. Zmiňuje-li se však prospěšnost, je třeba si položit otázku: Pro koho? Pro úzkou skupinu elit nebo pro celek (většinu)?
Nedodržování pravidel nemusí být jen znakem sobectví, může být také odrazem nedůvěry k elitám (čím dál více spíše k jelitům), které ta pravidla tvoří. A proč by měli lidé těm elitám důvěřovat, když to jsou v podstatě loutky ovládané nepřítelem?
Já většinu pravidel dodržuji, ale mám stanovenu červenou čáru, za kterou za žádnou cenu nepůjdu.
Zdeněk, no ano přemýšlet, aby člověk oddělil hrušky od jablek, které jste tam namíchal. Asi jste si nevšimnul, že agendu LGBT vnucuje lidem právě především stát, tolerování porušování zákona určitými etniky, je také práce státu, no-go zóny by také bez jejich akceptace státem vzniknout nemohly, neboť jen stát má monopol na represe… Takže si položte otázku, kdo vlastně ten stát řídí, ti zvolení „představitelé lidu“ to asi nebudou. Jedná se o globální agendu uplatňovanou napříč státy, stejně jako je to s koronavirem. A lidé si musí uvědomit, že to tak je, aby se tomu začali bránit. Musí si přestat říkat, že to „takto přece funguje všude“. Na tom totiž bylo postavené řízení davu, než jim do toho hodil vidle Lenin se Stalinem a ukázali, že to jde jinak. A je to přesně jak píše Boleslav, pravidla jsou potřebná, ale taková, která prospěch přinesou většině. To je podle mne základ, od kterého se vše odvíjí. Přestat být přesvědčen, že když já osobně se vyšvihnu nad „průměr“ jsem hrdina a úspěšný člověk. Zase jsme u té alegorie s otroky. Když já jsem otrok v domě, jsem úspěšný a udělal jsem „kariéru“, protože nedřu na poli nebo v dolech. Ale co si tak představit, že se spravedlivě rozdělí práce i zdroje? Potom by se měl objektivně lépe i ten otrok v domě. Kdy už to těm lidem konečně dojde… Stále se mluví o tom, že zdrojů je málo. Já si nemyslím, že jich je tak málo. Při dnešních technologiích a možnostech, kdyby se společnost začala organizovat způsobem, když něco vyrobím, musí to vydržet funkční co nejdéle a ne se polámat po záruce, abych mohl prodat další šunt, tak by bylo dost zdrojů, méně práce a tak dále. Jenže to je přesně to, co nám umožnit nechtějí. Takto stát organizoval Stalin a bolševici, to proto jim nemůžou přijít na jméno. Snažili se účelně vše organizovat tak, aby to přineslo prospěch všem a byli v tom zatraceně úspěšní, takže to jde. Všechno jde, když se chce. Cílem elit je dosáhnout toho, aby se nám, většině, nechtělo…
Snáď sa aj vyznávači kovidu zamyslíte nad tým, kde sme sa vďaka (aj) vám dostali. Že mnohí lekári už ordinujú cez telefón, na tú strašnú chorobu pacienta nepotrebujú ani len vidieť, nieto aby ho vyšetrili a ich niekedy jediná „odborná“ pomoc je „zostaňte 14 dní v izolácii.“ Žiadne lieky (hoci sú a účinné), nejaké vyšetrenie urobia (napr. obyčajný fonendoskop, či sú pľúca v poriadku, prehmatanie, kontrola hrdla, nehovoriac o rtg) až keď je už zle. Kde sme vďaka vám pokročili v diskriminácii a segregácii zdravých ľudí, ktorí nemajú žiadne príznaky ochorenia. Pred dvoma rokmi by ma doktor bez príznakov ochorenia označil za simulanta a fluktuanta v práci, dnes som nebezpečný pre spoločnosť. Už nikomu nevadia roznášači žltačky, či dokonca AIDSu. Ale tí nevadili ani pred tým, práve naopak. Oni boli hrdinovia, ku ktorým mali zdraví ľudia pristupovať s úctou a robiť všetko preto, aby boli normálne začlenení medzi zdravých ľudí. Viď film Philadelphia. Podotýkam, že nikto nikdy netestoval žiadnymi testami na HIV najviac „zraniteľné“ skupiny (homosexuálov a osoby žijúce promiskuitným spôsobom života), čiže chorých jedincov sa podarilo odhaliť, až keď vírus naplno prepukol a bolo neskoro na liečbu. Dovtedy mohli pokojne chodiť (a stále môžu) medzi zdravou populáciou a beztrestne šíriť infekciu. A za 30 rokov nikto nemal potrebu vyvinúť vakcínu proti vírusu HIV.
Zamyslite sa nad tým, kam nás môžte ešte len doviesť vaším prístupom, ak sa ešte pritvrdia nezmyselné opatrenia na základe delty, gamy…na Slovensku pred nedávnom platilo, že kto bol v práci medzi 21:00 – 1:00 test potreboval, ale mimo týchto hodín sa nevyžadoval. A našli sa iniciatívni kreténi, ktorí to na nočnej smene vyžadovali. Ranná a poobedná test nepotrebovala, nočná hej. Vlastne aj poobedná, lebo mala smolu, že končila o 22:00. Test mohol byť 14 dní starý, čo na tom, že každý test platí len v okamihu zistenia výsledku a o pár hodín už je jeho výpovedná hodnota 0, tým pádom na dve veci.
Teraz zas platí, že v reštauračnom vagóne, po prekročení hranice okresu, kde je „vyšší stupeň nebezpečenstva“, tak sa jedlo nepodáva. Môže sa opäť podávať po prekročení hranice okresu s nižším stupňom nebezpečenstva… to je fakt ochrana pred závažným vírusom.
No a samozrejme už sa tlačí pojmom „povinné očkovanie.“ Podotýkam, že všetky tie tzv. vakcíny sú experimentálne, schválené podmienečne a v štádiach klinických testov, ktoré skončia v 2022, 2023.
Ešte dodatok. Snáď sa zamyslíte aj nad tým, koľko ľudí zomiera na dôsledky požívania alkoholu, fajčenia, drog. Kuknite si štatistiku na worldometer, koľko ľudí zomrelo na tieto plne legálne a propagované jedy od začiatku roka a porovnajte to s úmrtiami na kovid. Tie úmrtia na kovid treba brať s rezervou, lebo ako sa vyjadril váš minister zdravotníctva, čísla úmrtí sú nadsadené, lebo ak vás, napríklad, zabije auto pri dopravnej nehode a máte kovid, tak ste zomrel na kovid, nie v dôsledku nehody. Ale tak sa robia štatistiky po celom svete.
Potom sa zamyslite, prečo sa alkohol, cigarety, drogy podporujú a prečo sa s kovidom bojuje do poslednej štipky slobody.
Úplne na záver ešte iné čísla. Ako poskočili zisky Pfizeru.
https://www.patria.cz/zpravodajstvi/4666260/akcie-pfizeru-nabizeji-lakave-nizkou-valuaci-rika-k-firemnim-vysledkum-jan-hladky.html
Snáď chápete, ako funguje finančný trh, kam zamieria ceny Pfizeru po lepších výsledkoch ako očakávania a kto všetko kupuje ich akcie (penzijné fondy, poisťovne, správcovské spoločnosti), aby zhodnotili peniaze klientov.
To je příšerná manipulace. Přesně tímto stylem systém ovládá ovečky.
Krasne i kdyz smutne, nas svet NAS??? Ziji v Canade a nektere indianske reservace do dnes nemaji vodu a to nemluvim o pitne vode. Jak nesmyslne jsou pokuty jak divny je svet kde pravdu nikdo neumi najit Kdo nauci deti vnimat krasu vychodu a zapadu slunce, kdo jim da cas to videt???
Aby sme nezabudli…
https://www.youtube.com/watch?v=WY0ESehzCBo
Velice krásné a poučné. Sdílím a přeji si, aby v každém, kdo si příběh přečte, zůstal nesmazatelný otisk. Ale také p o c h o p e n í .
Bez utrpení není vývoje … myslím tím ten vnitřní vývoj každého z nás, kterým si může/musí každý individuálně projít.
Ta paní si jím prošla minimálně v podobě toho válečného „pekla“ a (minimálně) to jí umožnilo se na věci začít dívat z nadhledu. Je smířená se smrtí a jistě i spoustou jiných věcí, protože ten nepromrhala potenciál tohot svého životní prožitku. Využila ho (možná nevědomě, možná vědomě) ke svému vnitřnímu rozvoji.
Proto, se také dožívá tolika let a proto také dokáže působit na druhé tak, že dělají věci, které by je jinak ani nenapadlo udělat.Verba docent, exampla trahunt. (Slova učí, příklady táhnou)
Moje/naše generace takové „všeobecné velké okamžiky utrpení“ umožňující všeobecný vnitřní vývoj již asi nezažila/nezažívá (zatím). Přesto každý z nás zažívá každý den ty svoje malé/drobné/velké, ale vždy spíše individuální/osobní, okamžiky utrpení … a je na každém z nás, zda je využije ke svému vnitřnímu vývoji a nebo tyto okažiky promrhá/zracionalizuje bez hlubšího zamyšlení … a bude nucen je zažít znovu někdy jindy, protože Život je skvělý učitel …. takže: žák nechopil, nevadí, příště …., ale učitel Život není hloupý, takže příště toho utrpení trochu přidá (protože při poslední dávce to žák nepochopil) a proto, kdo dlouhodobě nechápe/nepochopí, tak holt má pak toho utrpení poněkud více a pravděpodobně umírá/umře dříve, protože to prostě již fyzicky/psychicky nevydrží.
Ale svobodnou volbu řešit/neřešit svoje každodenní drobná utrpení má každý z nás …. a je to jen a jen na každém z nás jak tyto příležitosti (ne)využije.
Takže zamysleme se na svými běžnými „starostmi“ a snažme se pochopit, proč se nám v tom našem životě dějí a co nám jejich prostřednictvím se vlastně snaží Život/Vesmír/Bůh/atd. říci … ale nemusíte to dělat, pan učitel Život má času dost a též i dostatečné možnosti na to, aby nám to při aktuálním nepochopení zase o kousek (to utrpení) navýšil.
A kdo pochopí a začne si své „bolístky“ řešit = zbavovat se zbytečných strachů a hloupých přesvědčení, tak ten pak začne též i zjišťovat, že Země je (v podstatě vždy a za všech okolností) krásné místo na život.
Děkuji za dovětek, který dal příběhu ještě větší sílu. Osobně bych tam ještě přidala, že k udržení si vnitřní osobní svobody je důležité zbavit se strachu.