(z cyklu Slovníček pojmů)
Můžeme projet Evropu křížem krážem, z Helsinek do Lisabonu, a patrně všude najdeme mudrlanty, kteří slyšeli o Potěmkinových vesnicích. O papundeklových kulisách, kterými se prohnaný šlechtic Potěmkin snažil oslnit podle všeho totálně naivní nánu, ruskou carevnu Kateřinu II. „Jojo, to znám,“ pronese místní mudrlant, „něco takového je možné opravdu jen v tom Rusku. Ti se z toho nevylížou nikdy!“
Tento univerzální názor na Potěmkinovy vesnice vypovídá především o nás, o Evropanech samotných, a nikoliv o situaci v Rusku před 250 lety. Abychom si to uvědomili, neobejdeme se, opět, bez nějakých základních vědomostí. Pro jejich načerpání alespoň v populární formě nabízím uživatelům ruštiny hezky zpracovaný encyklopedický seriál Romanovovi a pro ostatní tu mám výtah z něj věnovaný Kateřině II. a knížeti Potěmkinovi.
https://www.youtube.com/watch?v=OkMy0f4SSGw&t=1531s
Němka Kateřina II. byla do Ruska provdána ve svých 15 letech. Po 10 letech neúspěšného manželství využila služeb šlechticů bratrů Orlovových, provedla převrat, nešťastného cara se zbavila (ve finále i fyzicky) a ujala se vlády. Evropané o Kateřině zpravidla vědí, že vystřídala dlouhý zástup ctitelů. Poněkud méně už se ví, že se jednalo o panovnici mimořádně produktivní, vzdělanou a disciplinovanou. V Rusku zavedla osvícený absolutismus – svobodu slova, rovnost všech před zákonem, právní stát, presumpci neviny, zákaz trestu smrti (mluvíme o období kolem r. 1762) a m.j. provedla také první masivní očkování národa.
Kníže Potěmkin byl jejím milencem a neoficiálním manželem. Jen po kratší dobu, než odtáhl dobýt od Turků rozsáhlá území dnešního jižního Ruska a Ukrajiny známá také jako Novorusko a Krym k tomu. Za 4 roky od dobytí dokázal Potěmkin na nová území přilákat 400 000 osadníků. Založil města Jekatěrinoslav, Nikolajev, Mariupol, Cherson a Svestopol. Položil základy Ruské černomořské flotily. Poté pro Kateřinu uspořádal velkolepou inspekční cestu na nová území. Svým rozsahem se jednalo o nevídaný projekt.
Výpravy se účastnilo 3000 osob. Karavana se skládala ze 14 kočárů a 164 saní, z toho 40 náhradních. Carevna cestovala v obrovských saních zvláštní konstrukce, do nichž se vešly pracovna, obývací místnost pro 8 osob, hrací stůl a knihovna. Sáně byly taženy 40 oři. Výprava trvala půl roku, během nichž urazila 6034 kilometrů. Přepřahalo se 375 krát, tamtéž byly doplňovány zásoby: 6 krav a jehňat, 30 slepic a hus, 500 vajec, 82 kg mouky cukru a másla, 6 kýt, 8 kilo kávy, soudek sleďů, 50 citrónů, po 3 vědrech bílého a červeného vína. Ve 35 městech na carevnu čekaly oslavy s bály, představeními a světelným show. Byla jí představena inscenace Poltavské bitvy s nasazením 50 000 osob. Takovou informaci Evropan neunese. Ale opak… ten ano!
Prakticky pokaždé, když slyším našince neobratně šermovat souslovím Potěmkinovy vesnice, svírá se mi zoufalstvím hrdlo a kladu si otázku: Jak je to jen možné? Bylo těch několik desítek let života, které nám byly každému na této planetě vyměřeny, určeno k tomu, abychom se vzdělávali a postupně, krůček za krůčkem nabývali zkušenosti a moudrost, s jejichž pomocí bychom už samostatně dokázali rozeznat věrohodné informace od nebetyčných bludů? Anebo je veškerý ten čas určen jen pro naše ohlupování, v jehož důsledku slupneme každou hovadinu, která by nám ještě v předškolním věku vrtala hlavou jako úloha, který si říká o své vyřešení. Jako bych znovu a opět slyšel Valirije Viktoroviče, jak se rozčiluje: „… это’ж каким надо быть дебилом!“ (co to jen musí být za debila!), který skočí na takovou blbost a ještě spěchá podělit o ní se sousedem, načež se pak oba radují z toho, jak si souzní.
Prakticky nejproduktivnější ruská panovnice všech dob (včetně carů, pochopitelně) a jeden z nejvýkonnějších šlechticů ruských dějin. A vidíte… civilizovaní Evropané jsou schopni uvěřit, že on jí stavěl kulisy a ona mu to sežrala! Takto zabedněným lidem lze rozdat volební právo bez sebemenších obav! Naloží s ním stejně předvídatelně, jako s popisovanou informací.
Nehovoříme v soudobém žargonu o VIRTUÁLNÍ realitě ?
I za Velké vlastenecké se používalo „maketové“ balamutění wehrmachtu (atrapy tanků apod.) .
Tak “někdo” tady odvede kus kvalitní (nechci psát “poctivé” 🙂 práce v informačním poli, vytvoří virální mýtus (kolikátý asi v historii) a někdo jiný se po cca 234 letech diví, že to funguje.
Pokud se mne týká, jako dítě jsem si myslel, že Potěmkin byl nějaký lokální šlechtic, který vlastnil 1 vesnici a tu vyšperkoval, aby vypadala dobře, když Ruská carevna (nevěděl jsem, že byla německá) měla vesnicí projíždět v jednom kočáře, v rámci své náhodné výletní cesty.
Postupem času jsem si všiml toho množného čísla ve rčení “Potěmkinovy vesnice” a začalo to na mne působit jako určitý druh válečné lsti a projev určitého talentu vojáka Potěmkina. Potěmkina jsem bral jako vynálezce nebo “nejslavnějšího” novodobého uživatele toho druhu informační zbraně či “technologie” (řečeno dnešním pojmoslovím). Rozhodně jsem ho nebral jako podvodníka, když po něm Rusové pojmenovali křižník.
Další fáze chápání nastala dnes, kdy jsem si na to téma přečetl na wikipedii zde
https://cs.wikipedia.org/wiki/Potěmkinova_vesnice
Z toho mám 2 závěry:
i. samotná wikipedie – na rozdíl od běžného ústního podání – připouští, že část carevně prezentovaných infrastruktur a movitostí byla reálných (“Na každém místě, kde měla carevna nocovat, byl postaven skvělý palác, vyspraveny cesty, opravovány fasády atd.”) a pouze část měla být realizovaná Potěmkinovou “technologií” (“Avšak finanční prostředky impéria byly limitované…”)
ii. z popisu, co všechno, v jakém rozsahu a s jakými nároky na koordinaci by musel Potěmkin a jeho tým zařídit plyne, že by se jednalo o tak náročný logistický problém, že by se mu spíše vyplatilo udělat vše rovnou reálné; neboli falšovaní v takovém objemu by musel být velkolepý megaprojekt, pokud by to neměla být fraška a pokud by iluzi neměla prohlédnout nejen carevna, ale i její početný zahraniční doprovod (“…současně se mělo rakouskému císaři a početnému doprovodu cizích diplomatů z nejrůznějších zemí ukázat bohatství a moc Ruska…”)
Za zajímavý článek dík.
Je důležité tyto věci uvádět na pravou míru. V případě tolik používaných „potěmkinových vesnic“ ve smyslu podvodu, povrchního pozlátka, se jedná o jedno z dalších rusofobních klišé. Nad jeho smyslem se nikdo nezamýšlí nebo lži, které reprezentuje, bere jako fakt.
Jeho používání na lexikální úrovni působí opovržlivost vůči ruskému světu.
Rusofobní elita „civilizované“ Evropy, která si nevidí ani na špičku nosu ho s radostí zavedla. Je to jen jeden z mnoha malých podrazů, které musíme napravovat a vykořeňovat. Za článek děkuji, přináší důležitou osvětu.
Britský vědec Simon Sebag-Montefiore ve své základní knize o Potemkinovi [1] cituje účastníka cesty, markýze de Ligne, podrobně zkoumající kořeny vzniku legendy o „potemkinských vesnicích“:
“ Slyšeli jsme nejzábavnější příběhy o tom, jak na naší trase stály lepenkové vesnice […], že byly kresleny lodě a zbraně a kavalérie byla bez koní … Dokonce i mnoho Rusů, kteří nám, účastníkům výletu, záviděli opakuje, že jsme byli podvedeni “
a shrnuje:
„Možná Potemkin lze nazvat otcem moderních politických přehlídek – ale ne plochým podvodníkem.“
Francouzský vyslanec, hrabě Segur, po návštěvě Sevastopolu napsal: „Zdá se nepochopitelné, jak se Potemkinovi, který se za pouhých dva roky dokázal dostat do této nově dobyté země vzdálené osm set mil od hlavního města, toho tolik dosáhnout: vybudovat město, vybudovat flotilu, postavit pevnost a shromáždit tolik lidí. Byl to skutečný zázrak aktivního úsilí. “
Možná ten terminus-technicus „potěmkinovy vesnice“ vznikl z „lehké ruky“ Britů, aby snadněji naklonili Osmanské impérium k válce proti Rusku. Faktem je, že Turkové první uvěřili tomu nesmyslu o slabosti Ruska a v roce 1787 mu vyhlásili válku. V důsledku této války Turecko navždy ztratilo Krym, Tamaň a řadu černomořských měst.
Četl jsem, že autorem legendy o Potěmkinových vesnicích byl nějaký podtajemník německého velvyslance. Když Kateřina II získala Krym tak uspořádala exkurzi pro diplomatický sbor. Na pana tajemníka nezbylo místo ve výpravě a tak pomstil rozšiřováním toho svého výmyslu.
Áno GP to rád takto vysvetľuje veci ktoré sa mu nehodí do krámu.
Prv vydá pomluvu a potom to vysvetlí ďalšou pomluvou o nejakom zhrzenom jednotlivcovy ktorý roznáša tú prvú pomluvu.
Tak funguje bez štruktúrne riadenie. A súhlasím s Taurusom. Tieto drby mali viac účelov. Bezprostredný účel bola vojna Turecka voči Rasii.