Jsou chyby a „chyby“…

Reakce/úvaha na vzorovou diskuzi (v obměnách se vyskytující i jinde), zde konkrétně z ksbforum.eu

https://ksbforum.eu/index.php?u=/topic/1813/krajiny-eú-súhlasili-aby-sa-žlté-múčne-červy-považovali-za-potraviny

Atevi: Členské štáty Európskej únie v utorok schválili návrh Európskej komisie, ktorý umožňuje použitie žltých múčnych červov ako bezpečného druhu novej potraviny. Nová potravina môže používať v podobe celých kusov sušeného hmyzu ako občerstvenie alebo ako prísada do mnohých potravinárskych výrobkov, napríklad prášok do bielkovinových výrobkov, sušienok alebo cestovín.

https://www.hlavnespravy.sk/krajiny-eu-suhlasili-aby-sa-zlte-mucne-cervy-povazovali-za-potraviny/2525754

JankaS: Mne to príde smiešne práve kvoli tomu, prečo ludia šli štrngat v 89. Mysleli si, ze sa budú mať lepšie, lepšie bývanie, stravovanie, žiadne rady na tovar, auta…..a dostali menšie byty za 30. ročne hypotéky, stravovanie – červy, auta budu za chvíľu zakázané 🙂

Karlos: Víš, tento problém je na ohromnou diskusi. Napíši jen okrajově svoji zkušenost. V roce 1979 jsem začal pracovat v NSR v Mnichově přes PZO ROVES. Vozila do zahraničí číšníky, kuchaře a jiný hotelový personál. To bylo Německo snů i těmi brutálními kapitalisty. Plat 1480 DM + 1% z obratu provozovny. Začínal jsem na 1500 a končil na 4500. Kázeň vojenská, ale za peníze, ne jako u nás nosit si vodku do práce a pak ji prodávat s přirážkou a riskovat § 132 (rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví). Jenže to bylo jiné Německo, než je dnes.
V podstatě jediný problém vidím v tom, že socík zakazoval lidem, jet si to vyzkoušet. Protože, kdyby měli možnost si to vyzkoušet, něco by se tam přiučili a za rok, dva by se vrátili domů a všechno by bylo ok. Žádný klíče by necinkaly, nikdo nic. Prostě platí to, že chceš něco, co nemáš, protože to neznáš a chceš to zkusit a protože to není dovoleno nebo je to přímo zakázáno. Proč se posílal hloupý Honza do světa na učenou?
Dneska pozoruji zde na Kypru, zajímavou věc. Mimo oligarchů jako Oleg Děripaska a jiní, jsou zde obyčejní Rusové na práci (ber to jako na zkušenou. Mohou vycestovat a mohou se vrátit. Holčiny co dělají v Biblio Globus na jednu nebo i dvě sezony se sice koukají vdát, ale když se to nepovede, tak to není problém, přivezou si domu peníze a jsou v pohodě a třeba za pár let zase přijedou.
A já si myslím, že o tom to celé je. Možná je můj pohled pokřivený, protože jsem za svůj život vystřídal mnoho zemí, kde jsem žil a pracoval, ale ze všech těchto zemí vysílali lidi do zahraničí. A vysílají dodnes. Aby se okoukali a otloukli a byli doma něco platný. To byla chyba socíku, jinak nám v podstatě nic nechybělo a možná jsme se měli (ne všichni) lépe než se máme dnes.
On totiž i ten životní standart, který žijeme, je ve své podstatě relativní. Bylo něco jiného mít v roce 1974 poslední model Mercedesa a je to jiné dneska ve 2021, kdy ho třeba tady má každý druhý (80% jich je ale na úvěr). Prostě čas mnoho faktorů změnil. Jo a většina lidí má daleko větší nároky než jsme měli my před 50ti lety.

Od Karlose bych při jeho zkušenostech čekala jiný rozhled, nebo ho schválně nemá? Tak si to shrňme. Odjakživa lidi řídily elity, které aby si udržely postavení, musely nějakým způsobem ten zbytek dokázat obalamutit, protože silou udržet většinu je sice po určitou dobu možné, ale nežádoucí. Otrok, který ví, že je otrok, má totiž snahu se z otroctví vymanit. A proto je lepší, aby o tom, že je otrok nevěděl, nebo si alespoň myslel, že je otrok vyšší kategorie a měl by co ztratit, kdyby stávající řád narušil. Jedním z nástrojů, jak přeskupit toky zdrojů a zamíchat „obslužnou elitou“, která začala mít příliš vysoké nároky, byly vždy státní převraty, občanské války, revoluce… Samozřejmě vždy vyvolávané pod jinými záminkami, než byly jejich skutečné cíle. Stejné to bylo v Rusku v roce 1917, kde proběhla Únorová revoluce, která měla vést k rozkladu Ruska, jeho rozpadu a založení malých státečků, které je snazší řídit, protože jsou slabé a občas jim stačí hodit kostičku, aby se o ni servaly – Rozděl a panuj. A vše se přímo skvěle dařilo do doby, než to vzali do rukou bolševici. Ti najednou začali ty deklarované cíle skutečně naplňovat, strhli svým příkladem další lidi a tak vznikl SSSR, z naší nedávné historie první stát, kde skutečně fungovaly sociální výtahy a lidé se začali organizovat tak, aby to přinášelo výhodu většině. Jaké to mělo výsledky, je zcela bezprecedentní a nepopiratelné. Ze zaostalého státu vybudovali velmoc, přestože jim globální elita házela klacky pod nohy, jak jen mohla. Díky tomu, jaký dávali příklad svým sociálním státem, nakonec globální elitě, když jí nevyšla válka na šesté prioritě (která však SSSR neskutečným způsobem oslabila, nejen díky zničení celé průmyslově rozvinuté části Ruska, ale především ztrátou cenné kádrové základny), musela shromáždit zdroje z celého světa pod jednotným řízením v podobě USA a dokonce dotovat celou západní Evropu, aby vytvořila zdání blahobytu a lepšího řízení, tj. zdánlivě lepší společenské organizace. Ponechme stranou, že to vše byla Potěmkinova vesnice, protože vysávali zdroje z celého světa a vedli dál své dobyvačné války, což nebylo pro nikoho tajemstvím, tedy ani pro Karlose. Stačí zmínit třeba jenom Vietnam, kde se USA dopouštěly zvěrstev porovnatelných s nacisty. Problém však je, že obyčejní lidé nemají představu, jak moc dobře jsou ty elity nahoře organizované a tak situaci podcenili, mysleli, že když vyhráli Velkou vlasteneckou válku, tak už vše půjde dál dobře. Jenže globální elita nešla proti Rusku jen zvnějšku, ale i zevnitř. Ta slavná pátá kolona. Bylo nutné lidi přesvědčit, že způsob jejich společenské organizace je špatný, že jinde je lépe. A tady se už dostáváme konkrétně k tomu Karlosovu příspěvku. Například ty hranice jsme neuzavřeli my, tj. socialistický tábor, byla to aktivita ze Západu, která po Stalinově smrti začala být pěkně polehoučku, aby to nevyvolalo zbytečný rozruch, podporována pátou elitářskou kolonou u nás a prohlubována ad absurdum (například zbytečně přísnými hranicemi mezi státy socialistického tábora). Takže ty chyby socíku nebyly žádné chyby, šlo buď o skutečnou obranu před útoky ze Západu, nebo o cílený záměr páté kolony, která často svá absurdní nařízení těmi „útoky“ ze Západu jen ospravedlňovala. Fakticky šlo o vzájemné nahrávky. Kdybychom u nás neměli svou pátou kolonu, kdybychom byli s ohledem na řízení vzdělanější a dokázali číst nejen mezi řádky v tom „zatraceném propagandistickém socíkovském tisku“, ale také mezi řádky řídicích opatření, nedokázali by nás takto vodit za nos. Pokud situaci hodnotíme ze špatného hlediska, nemůžeme se s ní správně vyrovnat a svých skutečných chyb se do budoucna vyvarovat.

A životní standard není relativní, jak píše Karlos. Tady se zase míchají hrušky s jablky. Něco jiného je totiž technický pokrok a něco jiného ten společenský. Nemůžete technický pokrok připisovat společenskému pokroku. Technický pokrok nestojí na místě, zatímco se společnost z hlediska společenského pokroku nepohnula dopředu ani o píď, stagnuje, nebo dokonce spíše upadá. To je také velice důležitý faktor, který je velmi často uváděn ke zmatení lidí. Cožpak za socialismu by ten technický pokrok zůstal stát na místě, nebo co?

Navíc za socialismu byl ten technický pokrok sabotován a dušen. Dnes vidíme, jak moc je to jednoduché na příkladu toho, jak jsou potlačovány jedny vědecké názory na úkor těch druhých s ohledem na koronavirus. A to máme fakticky možnost volně si předávat informace. Přesto je velice těžké tu informační blokádu prorazit. A co teprve v době, kdy neexistovaly mobily a internet? A všemocná akademická obec určovala, co je pokrok a co ne? Z hlediska řízení může mít jedno řídicí rozhodnutí – jako v SSSR nevyvíjet vlastní počítačové procesory – dalekosáhlé důsledky, přestože je možné ho v dané chvíli velice dobře obhájit ekonomicky – „zbytečnými náklady“, jak jinak, na něco, co už přece je vyvinuto a dá se „koupit“?!

Také umělý deficit byl za socialismu vytvářen čistě pomocí řízení pod záminkou různých „objektivních příčin“. Známe to: „To jsou ty složité dodavatelsko-odběratelské vztahy…“ Pokud je stát řízen centrálně, tak se takové dodavatelsko-odběratelské vztahy daly vyřešit raz dva. Jakmile mám něčeho nedostatek, tak zřídím příslušnou výrobu, ne? A když to nejde, tak to znamená, že tomu někdo záměrně brání. To je to, co si lidé MĚLI UVĚDOMIT!