10b KURGIŇAN: KORONAVIRUS – JEHO CÍLE, AUTOŘI A VLÁDCI – ČÁST X – pokračování

Mimochodem, existují základy pro tvrzení, že trockismus touží po tom nejkrutějším řádu, ve vztahu k němuž je stalinismus verzí „světla“? Ano, existují takové základy.

V roce 1920 Trockij ve svém článku „Odbory a militarizace práce“ trval na tom, že zachování svobody pohybu pracovníků a dalších svobod – volba místa výkonu práce atd. – je neslučitelné s počáteční fází komunistická výstavby.

Proč tedy zachovávat svobodu pohybu nevědomých mas v karanténních podmínkách?

Proč neorganizovat speciální izolační zóny pro pacienty s covidem, aby neinfikovali ostatní a přinášeli výhody, například makali v pracovních armádách? Koneckonců, ve starověku byli malomocní odděleni a umisťováni do údolí smrti. Proč nevyužít tuto zkušenost, když v srdci žije první láska – trockistická?

Čtvrtým principem, který podle Francise Fukuyamy převzali neokonzervativci z jejich trockistické minulosti, je nepřípustnost jakékoli smluvní či jiné rovnosti mezi mesiášskou supervelmocí a ostatními zeměmi ve všech záležitostech budování jejich vztahů. Ať poražený pláče. Rusové prohráli studenou válku – ať pláčou, ať se plazí po břiše v bahně před vítězem. Nelze s nimi o ničem jednat.

Opět nevyjadřuji svůj názor, ale názor Františka Fukuyamy. To znamená, i názor těch, kdo sankcionují Fukuyamův popis  určitých rysů vedoucí části americké politické třídy.

Tak to všechno popisuje Fukuyama.

A co tvrdí dnešní neokonzervativci o americkém právu na ovládnutí světa? Fukuyama se od neokonzervativců vzdálil. Možná je pomlouvá?

Podívejme se, co tvrdí William Kristol, syn Irvinga Kristola a následník tohoto nepopiratelného guru neokonzervatismu. William Kristol, který trvá na nutnosti použít americkou moc k rozdrcení nedemokratických režimů, uvádí příklady Filipín, Indonésie, Chile, Nikaraguy, Paraguaye, Tchaj-wanu, Jižní Koreje, aby doložil účinnost násilných akcí v Iráku. 

Aniž by se u toho zastavil, hovoří o potřebě boje s komunistickou oligarchií v Číně, protože se ukázal být úspěšný boj proti mnohem silnější sovětské nomenklatuře. Naordinuješ sovětskou přestavbu Číně! Chápete, že pokud je trockismus zachován v srdci a pokud stalinistický SSSR není komunismus, pak ani dnešní čínský komunismus není komunismem. A lze ho označit jako větší překážku na cestě k socialismu než americký kapitalismus.

William Kristol dále říká, že americká mise v Bagdádu teprve začíná, ale ve skutečnosti je znamením začátku nové historické éry ( to není trockismus? ), která se vyznačuje potřebou absolutního vítězství USA v 21.století, absolutní hegemonií USA v 21. století.

Mimochodem, jsou to všechno postavy, která se zdají být daleko od covidového tématu, o kterém chceme diskutovat. Ale Donald Rumsfeld, který je blízko k tomuto tématu a k němuž nyní přejdu, tvrdil jako ministr obrany, že Washington odmítne uznat islámský režim v Iráku, i kdyby to bylo přání většiny Iráčanů. .. Odmítneme to uznat! Proč? Protože jsme mesiášská velmoc. Zaměřujeme se na ideologii, ideologický boj. U nás je na prvním místě ideologie. A toto mesiášství rozséváme všude. https://elpais.com/diario/2003/04/22/internacional/1050962408_850215.html

Francis Fukuyama, který trpí kvůli neokonzervativnímu vítězství v americké politice, říká, že tento triumf vedl ke strašlivému nadsazení síly, především vojenské, jako prostředku k dosažení cílů amerického národa.

Fukuyama ironicky píše: „Pokud ze všech nástrojů máš pouze kladivo, pak všechny problémy vypadají jako hřebíky.“

Ale to píše Fukuyama! To píše jeho rukou společenská vrstva. Samozřejmě druhá její část. Která hovoří o neokonzervatismu: strašně vzrostl, vytěsnil nás, bože! ..

Podle Fukuyamy zajímá neokonzervativce budoucnost lidstva. Toto a jen toto. A vůbec ne nějaké blaho amerického lidu.

Proto je Trump jako konzervativec ( to už říkám já, ne Fukuyama ), který stojí na pozici „především dobra amerického lidu“, nepřítelem.

Co s tím má společného americký lid? Misi!

Základní myšlenkou neokonzervativců je absolutní dominance Spojených států ve světě. Mimochodem, já nejsem vůbec proti misím. Jen velmi dobře chápu, o jakou misi se v tomto případě jedná. Touto misí je odlidštění.

Co přesně proto způsobí americká nadvláda ve světě a zejména v Americe, není pro ty, kteří upřednostňují samotnou myšlenku nadvlády, důležité. Nadvláda je sama o sobě cenná. A co je to? Je to vůle k moci. Je to přesně kvintesence nietzscheismu a určitá modifikace nacismu. Navíc pro všechny tyto síly platí, že čím krutější formy přijímá nadvláda, tím lépe. A tím více se samotná nadvláda stává obsahem, a ne to, kvůli čemu se uskutečňuje.

Morální aspekty v tomto případě nemají žádný význam. A pokud ano, pak se nabízejí velmi pochmurné analogie. Ne nadarmo syn Irvinga  Kristola William trvá na tom: „Problém světa není v tom, že by USA a neokonzervativci pokračovali v rozpoutávání válek, aby zabránili despotům. Problém je v tom, že pokud už vedeme takové války, pak je to příliš málo … “

Tady on muví o „despotech“. A Rumsfeld nemluví o despotech, on říká: i když za islámským režimem v Iráku bude většina, budeme zabíjet stejným způsobem jako v případě despoty.

Je ale dnes vliv neokonzervativců v Americe tak velký? Koneckonců, moc se zatím zdá být v rukou pana Trumpa, který není neokonzervativcem. Se všemi výhradami on patří spíše k paleokonzervativcům. Trumpovy postoje k mnoha otázkám jsou diametrálně odlišné od postojů neokonů. Trumpova moc, přesněji řečeno jeho prezidentství, však vůbec nenahrazuje nutnost opírat se alespoň o všechny senátory a kongresmany bez výjimky, kteří patří do jeho rodné Republikánské strany. Trump nemá svoji vítěznou stranu. A v této republikánské straně, o kterou se musí opírat – o celou, protože demokraté jsou proti němu – je spousta neokonů.

Toto říkají o jejich vlivu na současnou Ameriku nejvíce uznávaná západní média.

The New York Times v komentáři k Trumpovu souhlasu se zabitím íránského generála Qasema Suleimaniho napsal: „Trump zdůraznil jedné osobě, která s ním minulý týden mluvila po telefonu,  že je nucen zaujmout k Íránu tvrdší postoj pod tlakem některých republikánských senátorů, jejichž podporu potřebuje více než kdykoli předtím v boji proti impeachmentu “.

Týká se to neokonzervativců. Trump říká do telefonu ( nevěřím, že The New York Times lže. Ne, mají své zdroje ): „Jsou republikáni, kteří mi říkají: buď zabiješ Suleimaniho, nebo my budeme hlasovat ve věci impeachmentu proti tobě. Alespoň v senátu to projde a bude to pro tebe špatné. Dělej, rychle zabij Suleimaniho. A  co se tobě líbí nebo nelíbí, není pro nás důležité.“

Toto k tomu píše neméně uznávané americké vydání The Wall Street Journal: „Trump po útoku řekl svým spolupracovníkům, že v případě generála Suleimaniho byl na něj vyvíjen tlak republikánských senátorů, které považuje za důležité příznivce slyšení ve věci impeachmentu v senátu … “ https://www.wsj.com/articles/trumps-new-national-security-team-made-fast-work-of-iran-strike-11578619195

A toto k tomu říká italský uznávaný deník Il Giornale: „Generál Qasem Suleimani nepředstavoval bezprostřední ohrožení USA, ale byl zabit, protože neokonzervativní republikáni, kteří mají v senátu velký vliv, přinutili prezidenta jednat, když ho vydírali impeachmentem. “

Soleimani: ucciso per i ricatti dei neocon a Trump

Suleimani byl zabit 3. ledna 2020.

A 5. února 2020 se konalo hlasování v senátu o zneužití moci americkým prezidentem. Trump vyhrál v senátu 52 ku 48. Pět hlasů chybělo, aby prohrál. A to jen proto, že dal neokonům život generála Qasema Suleimaniho.

To nemluvíme o nějaké éře Bushe nebo Reagana. Ne, mluvíme o dnešku. A o covidu.

Hegemonie je krédem neokonzervativního hnutí. Jeho vůdci, o nichž jsme již hovořili, Irving Kristol a jeho nejbližší spolupracovník Norman Podhoretz, již v polovině 20. století trvali na tom, že Spojené státy musí ve světě uplatňovat globální humánní nadvládu kvůli absolutní převaze jejich kulturních a sociálních politických hodnot. A že se tato hegemonie musí opírat o nekonečné posilování americké vojenské převahy a přímou americkou vojenskou intervenci.

Vidíte, jak je to důležité: hodnoty absolutně převyšují všechno ostatní ( proč převyšují, v čích očích – nezáleží na tom, jak to změřit, převyšují ). Máte vojenskou moc? Máte. Posilujeme. Co děláme dál? Vnucujeme hodnoty, protože jsou lepší. Jaké jsou to hodnoty? Sociální a politické hodnoty – demokracie? Demokracie není třeba. A jaká je to hodnota?

Směr, který se nyní nazývá neokonzervativní, získal v 70. letech ( ne ve 30. letech, ne ve 40. letech, ale v 70. letech. V 30. a 40. letech se rodil ) určité pozice nejprve v Demokratické straně USA. Bylo to spojeno se skutečností, že většina demokratů nepodporovala válku ve Vietnamu a ta část, která podporovala tuto válku, byla schopna se oddělit a zformovat se v podobě nějaké, zpočátku ne příliš respektované složky v Demokratické straně.

Kvůli této otázce bylo možné se zakuklit. A kdo se zakuklil? Jako by to byli ti, kteří byli na pseudo-levé frontě, tito trockisté a další. Prokleli Sovětský svaz a všechno ostatní. Vietnam je spojen se SSSR. Demokratická strana říká: „Ach, není nutná žádná vietnamská válka.“ A neokonzervativci jim odpovídají: „Jak to, že není nutná?!“ Buch! – a zakuklují se v Demokratické straně.

Komu by prospěla přítomnost takové složky? Nejvíc „jestřábím“ republikánským sílám. Kdo jsou oni? Jaké je jejich spojení se Světovou protikomunistickou ligou, která je stoprocentně neonacistická? A jak se vzájemně prolínají trockismus a fašismus, neo-trockismus a neofašismus při zrodu právě tohoto neokonzervatismu?

V 90. letech vedlo toto propletení  k tomu, že neokonzervativci, kteří přešli z Demokratické strany, kde zanechali své „záložky“, se stali nejdůležitější frakcí v rámci republikánské strany USA.

Současně jsou pro neokonzervativce stejně nepřijatelní i američtí demokraté jako Clinton a Obama, i nepohodlní, příliš pragmatičtí, národně orientovaní „paleokonzervativci“ jako Trump. Opět se setkáváme s takzvanou třetí cestou.

Víte, co je „třetí cesta“? Ne kapitalismus, ne socialismus … ale co? Takový nebo onaký nacismus.

Jsme konfrontováni s tou samou „třetí cestou“, kterou navrhli ideologové fašismu, kteří byli nejblíže trockismu. A takoví byli. Existovalo křídlo nacistické strany, které sympatizovalo s trockismem, které bylo poté ochráněno před úderem a začalo propagovat neonacismus.

Jelikož jsou neokonzervativci silnou, ale ne příliš početnou skupinou, je pro ně letošní rok 2020 téměř osudovým. Pokud se Trump upevní, mohou  jít „ke dnu“. Proto od Trumpa odcházejí okázalí typičtí neokonzervativci, jako je jeho bývalý poradce pro národní bezpečnosti John Bolton. A jak odcházejí?

Trump prosí Boltona, aby nevydával své paměti kvůli jejich kompromitující povaze. Říká Boltonovi, že je to jaksi příliš neslušné – byl jsi ve stejném týmu, a teď pereš moje špinavé prádlo. Bolton je však neochvějný, pokud jde o prosazování rozhodnutí jeho neokonzervativního vedení. A Bolton je tvrdý neokonzervativec, orientovaný na neokonzervativní disciplínu.

Svět čelí těžkým měsícům před americkými prezidentskými volbami. A těžko lze ignorovat americký neokonzervativní směr, o kterém jsem právě hovořil.

Ale má to něco společného s covidem? Ano má, protože neokonzervativci od samého počátku 21. století, opakuji, začali stále naléhavěji hovořit o potřebě hluboké transformace světa, jinak se neudrží dominance Ameriky. A také o tom, že taková transformace vyžaduje nějakou speciální super-událost, kterou oni nazývají transformační. To je to, co nám umožňuje hovořit o přítomnosti neokonzervativního „dravce“, který drží ve svých drápech „kuře“ zvané „globální trend“, stejně jako jeho potomstvo – covid.

A protože neokonzervatismus je křížencem trockismu ( nebo neo-trockismu ) a neonacismu, kdo je vlastně tento dravec? Je to neokonzervatismus nebo neonacismus? A kam povede globální trend? K jaké transformační události? Covidové – nebo ještě zuřivější? Je covidu málo?

Pokud jde o požadavek na takovou transformační událost – globální, pokud možno protičínskou, roztáhnutou v čase atd. – tak jednoznačně promluvil tak význačný neokonzervativec jako bývalý ministr obrany USA Donald Rumsfeld.

Pojďme si probrat, co přesně řekl on a jeho členové týmu. A jaká je souvislost mezi tím, co řekli před 15–20 lety, a covidem-19.

5. prosince 2001 hovoří americký ministr obrany Donald Rumsfeld v CNN se známým americkým televizním novinářem Larrym Kingem. Rozhovor probíhá v Pentagonu v kanceláři ministra obrany. https://www.scoop.co.nz/stories/WO0112/S00067/secretary-rumsfeld-interview-with-larry-king-cnn.htm

Rumsfeld a King spolu dlouho mluví a diskutují o různých tématech. Včetně toho, které nás zajímá.

King se vrací k událostem z 11. září 2001. Zajímá ho, kde se v té době Rumsfeld nacházel – konkrétně v jakém geografickém bodě.

• King se ptá Rumsfelda: „Byl jste přímo zde, když Pentagon ...“

• Rumsfeld, přerušující Kinga, odpovídá: „Ano, byl jsem tady.“

• King toto téma rozšiřuje: „A někdo mi řekl, že jste hovořil s delegací Kongresu.“

• Rumsfeld odpovídá Kingovi: „Ano, přímo v této místnosti.“ Tedy přímo v kanceláři ministra obrany.

• King udiveně říká: „V této místnosti, o terorismu, toho rána?“

• Rumsfeld vysvětluje Kingovi: „Řekl jsem jim ( tedy kongresmanům ) u snídaně v 8 hodin ráno, že někdy v příštích dvou, čtyřech, šesti, osmi, deseti, dvanácti měsících se odehraje na světě událost, která bude dostatečně šokující, aby lidem znovu připomněla, jak důležité je mít silné a zdravé ministerstvo obrany, které … přispívá k míru a stabilitě v našem světě. Právě toto je základemi míru a stability. <…> A někdo vešel a podal vzkaz, kde se psalo, že letadlo právě zasáhlo Světové obchodní centrum. A my jsme přerušili schůzku a já jsem šel získat informace od CIA.“

Rumsfeld dále popisuje, jak se budova Pentagonu otřásla, jak pomáhal lidem s nosítky atd.

• Po vyslechnutí toho všeho King říká: „Vím, že jsme už přesáhli stanovený čas, ale Harry Hart ( americký politik, který byl kompromitován a který byl nucen vzdát se svých prezidentských ambicí ), řekl, že to očekával, jeho komise dříve uvedla, že se to stane; to ráno jste řekl doslova prorocké věci. “

• A Rumsfeld říká: „Ano.“

V tomto rozhovoru tedy Rumsfeld vzpomíná, že ráno 11. září 2001 během rozhovoru s delegací Kongresu hovořil o nadcházející události, která bude tak šokující, že lidé budou chtít být chráněni silnou americkou armádou. To samo o sobě nestačí pro dalekosáhlé závěry. Musí to však být zváženo, pokud se záležitost neomezuje pouze na takové prohlášení Rumsfelda. A opravdu se neomezuje pouze na takové prohlášení.

V dubnu 2003 americké ministerstvo obrany vedené Rumsfeldem vydalo zprávu nazvanou Pokyny pro plánování transformace (Transformation planning guidance). http://www.iwar.org.uk/rma/resources/dod-transformation/2003-transformation-planning-guidance.pdf

Tato zpráva je sérií projevů odpovědných činitelů různého kalibru.

Úvodní slovo přednáší sám ministr obrany Donald Rumsfeld. Zde jsou první slova z této řeči:

„Někteří věří, že uprostřed nebezpečné války proti terorismu by USA neměly přemýšlet o transformaci našich ozbrojených sil. Ale já jsem si jistý, že je to naopak. Právě nyní je čas něco změnit. Válka proti terorismu je transformační událost, která nás vyzývá k přehodnocení našich aktivit a přidání tohoto přehodnocení do základu našich akcí. “

Zde se zavádí pojem „transformační událost“, později se jí říkalo „událost dostatečně šokující, aby lidem připomněla …“ atd. Ale zatím byla transformační událost interpretována pouze jako výzva vyžadující přestavbu ministerstva obrany. Což je mimochodem také důležité. Ale to je jen test pera.

Na základě zevšeobecnění letní studie z roku 2003 americké ministerstvo obrany zveřejnilo v květnu 2004 zprávu nazvanou „Role a mise ministerstva obrany v národní bezpečnosti“.

Tento dokument uvádí, že (cituji) „Komise pro připravenost a rychlou reakci na mimořádné události a reakce na ně se domnívá, že situace ve sféře národní bezpečnosti se změnila natolik, aby ministerstvo obrany hrálo aktivněji roli v zabezpečení připravenosti na mimořádné události a reakci na ně. Politika, která předepisuje roli ministerstva obrany v zabezpečení připravenosti na mimořádné situace uvnitře země a reakce na ně, jednoduše neodpovídají hrozbě, které dnes národ čelí. Vypracování modelu vhodného pro dnešní hrozby bude vyžadovat přehodnocení vztahů, zásad a postupů. Ministr obrany označil válku proti terorismu za „transformační událost“. Komise s tím souhlasí a součástí transformace ministerstva obrany by mělo být přijetí této nové mise. Zdá se, že větší role ministerstva v zabezpečení vnitřní připravenosti a reakce bez problémů spadá do mandátu federální vlády, jak je stanoveno v ústavě Spojených států. Oddíl 4 článku IV ústavy stanoví, že „Spojené státy zaručují každému státu v této unii republikánskou formu vlády a chrání každý z nich  <…>  před vnitřními nepokoji doprovázenými násilím“. https://www.hsdl.org/?abstract&did=449397

Federální vláda již přijala důležité kroky k uznání této nové bezpečnostní situace. V rámci ministerstva obrany bylo vytvořeno nové bojové velení, Severní velení, které má: „… provádět operace s cílem omezit, předcházet a potlačovat hrozby a agresi zaměřené na Spojené státy, jejich území a zájmy v rámci určitých oblastí odpovědnosti; podle pokynů prezidenta nebo ministra obrany poskytovat vojenskou pomoc civilním orgánům, včetně operací pro řešení následků. “

Nepřipomíná to nic z dnešního řízeného chaosu ve Spojených státech? Nepřivádí to k nějakým myšlenkám?

Komise pro připravenost a rychlou reakci na mimořádnou siruaci tedy přijímá tezi ministra obrany Rumsfelda o transformační události, přímo se na tuto tezi odkazuje, vybírá ji, zdůrazňuje a tvrdí, že k jejímu provedení bylo vytvořeno nové bojové velení, Severní velení. Už jsem o tom hovořil. Je ale zajímavé pochopit, kde to všechno začalo, kdy a od čeho. Takže začalo to z tohoto. 

Už jsem řekl, že právě toto Severní velení by mělo za zvláštních podmínek převzít funkci řízení země a nahradit zvolenou americkou moc. Nyní každý vidí, jak přesně taková možná transformace moci, kdy ústava stojí na vedlejší koleji, souvisí s transformační událostí, o které se dříve zmínil americký ministr obrany Donald Rumsfeld.

Ještě důležitější však je, kdo přesně je ve funkci spolupředsedů komise, která vytvořila takovou zprávu, kde bylo místo jak pro transformační událost, tak pro Severní velení. Rumsfeld přednese toto úvodní slovo na odpovídajícím zasedání. A kdo jsou spolupředsedové komise, která tuto zprávu vydala? Jedním ze spolupředsedů je generál ve výslužbě Michael Williams, který dříve sloužil u námořní pěchoty USA a v době této zprávy vedl Ústav řízení logistiky. A další ze spolupředsedů této komise ( jejíž zpráva mluví o transformační události a Rumsfeldovi, a Severním velení a o dalších věcech ) je kdo? Doktor Richard Hattchet, o jehož roli v koronavirové extázi jsem se podrobně zmínil v sedmé části této série.

Těžko tedy lze říci, že lidé jako Hattchet chtějí pouze vydělat na koronaviru na podílech s velkými farmaceutickými společnostmi, do kterých jsou vepsáni. Samozřejmě to také chtějí. Ale to je jen malá část toho, co chtějí. Nebo přesněji toho, co jim nařizují lidé jako Rumsfeld, ale i páníčci Rumsfeldů, tento dravec táhnoucí kuře zvané „globální trend“ do neonacistického trockistického pekla.

Nyní se podíváme na zprávu, která vyšla před událostmi z 11. září 2001, které Rumsfeld prorocky předvídal. Tuto dřívější zprávu vytvořil Projekt pro nové americké století ( Project for the New American Century – PNAC ). Mezi politiky, kteří vytvořili tuto organizaci, patří budoucí ministr obrany Donald Rumsfeld, o kterém hovoříme, a budoucí viceprezident USA Richard Cheney a známá ukrajinská rusofobní banderovská žena Paula Dobriansky  (s pozdravem od Světové antikomunistické ligy ) a Francis Fukuyama ( abychom pochopili, jaká je tu symbióza ), a velmi aktivní Paul Wolfowitz – v budoucnu náměstek ministra obrany Rumsfelda, který je drsnější než Rumsfeld.

Ve zprávě s názvem „Obnova americké obrany – strategie, síly a zdroje pro nové století“ ( mám na mysli zprávu právě této komunity „Projekt pro nové americké století“, která o něco později, za rok, bude vládnout ), která vyšla, znovu zdůrazním, v září 2000, tedy rok před akcí ( tj. útokem na „dvojčata“ ), o které Rumsfeld & Co. snil, že bude transformační, bylo řečeno: „Transformační proces, i když přinese revoluční změny, bude  pravděpodobně dlouhý bez jakési katastrofické a katalytické události, jako je nový Pearl Harbor.“ Wayback Machine (archive.org)

Zdůrazním, že se zde přímo neříká, že je zapotřebí nový Pearl Harbor. Jenom se zde říká, že bez nového Pearl Harboru, zvaného katastrofická a katalytická transformační událost, by se transformace mohla táhnout dlouhou dobu. A když bude ta doba příliš dlouhá? A když se nic nevydaří a nevyjde nadvláda v 21. století? A jestli promeškáme čas? My (USA) ho ztrácíme a Čína nastupuje. Co pak?

Souhlasíte, že nejsou blázni, kteří by mohli přímo říci: potřebujeme katastrofickou transformační událost. A že Pearl Harbor byl vlastně Rooseveltův nápad. O tom se mluví šeptem, jako spiknutí. Ale toto je nerespektovatelné hledisko.

Prozatím nám stačí, že transformační událost, o které Rumsfeld hovořil v roce 2003, kdy se stal ministrem obrany, byla fakticky projednána již v roce 2000 v organizaci, kde rozhodující roli hrají budoucí nejvyšší představitelé ( Cheney, Rumsfeld, Wolfowitz ). .. A dokonce i samotný budoucí prezident, George Bush mladší, také vchází do neokonzervativního domu ( a právě neokonzervativci vytvořili Projekt pro  nové americké století). Konkrétně bylo řečeno, že transformace, ve které si Spojené státy zachovají své dominantní postavení, může být rychlá pouze při existenci katastrofické a katalytické události. Takto tvrdě to bylo řečeno. Musí být rychlá? Protahování smrti je podobné nebo ne? To se přímo neříká. Bylo však řečeno, že rychlou transformaci lze zajistit pouze katastrofickou, katalytickou, transformační šokovou událostí.

Zpráva dále říká: „I když transformační proces může trvat několik desetiletí, v průběhu času se umění vedení vzdušných, pozemních a námořních bojových akcí bude výrazně lišit od současného, a„ bojové akce “budou pravděpodobně probíhat v nových dimenzích: vesmír, „kyberprostor“ a případně svět mikrobů ( zde kladu důraz ). Boje ve vzduchu již nebudou provádět piloti sedící ve stíhačkách, pronikající do nepřátelského vzdušného prostoru, ale budou dominovat utajené bezpilotní přístroje dlouhého doletu. Na souši může být souboj mohutných obrněných sil nahrazen nájezdy mnohem lehčích, utajenějších a „na informace náročnějších“ sil, doplněných flotilami robotů, z nichž některé budou dostatečně malé, aby se vešly do kapes vojáků. Kontrola nad mořem nemusí do značné míry být zajištěna pomocí flotil lodí a letadlových lodí, ale pomocí pozemních a vesmírných systémů, které nutí flotilu manévrovat a bojovat pod vodou. Samotný vesmír se stane válečným dějištěm, protože země získají přístup ke kosmickým možnostem a budou na ně spoléhat; kromě toho se stírá rozdíl mezi vojenskými a komerčními vesmírnými systémy – bojovými a nebojovými -. Informační systémy se stanou důležitým centrem útoku, zejména pro nepřátele USA.“

A nakonec zpráva říká to hlavní: „A také budou použity pokročilé formy biologické války, které mohou „cílit “na konkrétní genotypy, mohou proměnit biologickou válku z oblasti teroru na politicky užitečný nástroj.“

Ale to už je neslýchaná arogance! Říci, že pokročilé formy biologické války, které selektivně ovlivňují genotypy, mohou přeměnit biologickou válku ze sféry teroru na „politicky užitečný nástroj“, mohou pouze lidé bez jakýchkoliv brzd.

Takže nejdříve, v roce 2000, tito lidé, včetně Rumsfelda, kteří byli pouze představiteli elity, a nikoli orgánů moci, řekli o transformační události obecně a o její biologické verzi, politically useful tool, přesně to, co jsem právě citoval.

A pak se tito lidé, včetně Rumsfelda, stali americkou politickou mocí. A spoléhajíc na Rumsfelda jako na nejvíce rázného a vlivného, začali prorokovat o brzkém příchodu transformační události, useful tool, a pojednávat o této události v její transformační verzi ve zprávách amerického ministerstva obrany v čele s Rumsfeldem . Tedy na oficiální úrovni pod záštitou tohoto Rumsfelda.

• pokračování bude následovat