Vývoj událostí kolem nás staví často lidi před nesrozumitelné rébusy. Lidé jim buď přisuzují jiné příčiny a význam, nebo jim nerozumějí, často odmítají o nich blíže uvažovat. Odmítají je pak jako takové, vyjadřují se k nim často dosti vulgárním způsobem, příp. s obecným konstatováním, že „politika je svinstvo“. Stačí se podívat na sociální sítě.

V čem je problém?  Pojďme se na celou záležitost podívat blíže.

Co je a jak funguje vědomí

Na začátku si pomohu pro přesnost a lepší srozumitelnost následujícími citáty z Wikipedie:

Vědomí (od věděti) je ústředí integrované psychické činnosti člověka a v různé míře i dalších živočichů, zahrnující všechno, čemu právě věnují svoji pozornost. Vědomí integruje rozmanité duševní či mentální činnosti (vnímání, myšlení, cítění, vyjadřování, paměť, pozornost atd.) a do jisté míry je řídí. Je zdrojem vůle a volních aktů, rozhodování, a tudíž i jakýmsi ohniskem či středem lidské osoby. Vědomí můžeme ztratit ve spánku, v těžké nemoci a při úrazech mozku, je tedy patrně na mozku závislé.

Slovo vědomí lze použít také jako přechodné, ve spojení s předmětem: vědomí něčeho a „být si vědom“ něčeho, což znamená nejen vědět, ale toto vědění také aktualizovat, zpřítomnit, případně z něho vyvozovat praktické důsledky pro své jednání. Přirozeným předpokladem svobody ve společnosti je, že všichni „jsou si vědomi“ důsledků svých jednání, že si je přičítají a že za ně nesou odpovědnost. Lidé „nepříčetní“, kteří toho nejsou schopni, musí být svěřeni cizí péči, případně dohledu.

https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9Bdom%C3%AD

Proč vědomí lidí kulhá za vývojem?

Zcela zjednodušeně řečeno, hlavní důvody tohoto stavu spočívají v tom, že:

  • lidem chybí potřebné teoretické znalosti a často odmítají si je doplňovat, ať již pod jakoukoliv záminkou, přičemž
  • z mainstreamu či z vyjádření politických představitelů se pravdivé informace nikdy nedovědí. Tyto subjekty jsou totiž zabudovány do mocenské struktury protistrany, aniž to mnoho lidí u nás vůbec tuší. Podstata jevů bude lidem jimi zamlčována, neboť jde o jednu z metod k zachování moci určitým skupinám osob na nadnárodní či globální úrovni na Zemi, pro které jak mainstream, tak i vlády většiny zemí pracují;
  • posuzování nových jevů empiricky dle svých dřívějších prožitků a zkušeností není pro lidi v dnešní době postačující (mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu nám známých pojmů). Některé věci se prostě v historii Země dějí či chystají poprvé a není je tedy s čím porovnat;
  • mocenským skupinám na nadnárodní a globální úrovni, jakož i stávajícím režimům a plánům, kterým představitelé těchto režimů slouží, přitom plně vyhovují lidé neznalí. (Vědění a znalosti znamenají totiž moc, o niž se tyto skupiny dělit nechtějí). To platilo a platí odjakživa.  

Příklady chybného posuzování nových jevů podle dřívějších zkušeností:
vakcinace – jestliže v minulosti byla veškerá očkování občanů vedena snahou o ochranu jejich zdraví, tak ani nové vakcíny nemohou být přece škodlivé. Nebo:
projekt depopulace – to bude nějaký hoax, nikdy nic takového přece nepamatujeme (co na tom, že to globalisté již inzerují veřejně a zcela nepokrytě nebo že o tom jednají i na Světovém fóru v Davosu). Občan nadále tomu nevěří. Nechápe, že se kompletně změnila situace, nezná projekt NWO, jeho cíle a obsah. Nevěří, že něco takového by bylo vůbec možné.

Neznalí lidé se pak pudově sdružují do stáda (z neznalosti se choulí jeden ke druhému, aby si v době nejistoty či ohrožení dodali alespoň zdánlivého pocitu jistoty a bezpečí, z čehož pramení onen stádový efekt). Jsou tak přitom snáze manipulovatelní. Dokonce až ke své vlastní zkáze, kterou nejsou schopni včas rozpoznat. A k ní jim má pomoci ta oficiální a „jediná pravda“ sdělovaná mainstreamem a bohužel často i státními představiteli.

Přitom ten, kdo nechápe podstatu probíhajících dějů, nemůže jejich příčiny analyzovat, nevidí je v souvislostech, nemůže tedy ani činit jakákoliv skutečně vlastní rozhodnutí. Pak se vesměs řídí hlasem domnělé autority, tj. mainstreamem či vyjádřeními politiků, ač ta se někdy různí den po dni. Přímo, tj. informacemi či spíše propagandou převzatou od mainstreamu či představitelů nebo zprostředkovaně od sousedů ve stádu, jejichž původní zdroje „informací“ jsou obdobné. Tedy mainstream či politici.

Někteří lidé jsou obecně náchylní k přejímání momentálně většinových (mainstreamových) názorů: Jde totiž o součást jejich jednání a často i metodu kariérního růstu. Jiní zase chtějí být alespoň „in“ a tedy součástí „většinového názoru“. Ti pak informace mainstreamu a vyjádření politiků přebírají programově, mechanicky je bez přemýšlení opakují a zcela si s tím vystačí. Přemýšlení o podstatě věcí a jejich souvislostech je pro ně nadbytečné.

Svět se vrací zpět na systémovou křižovatku a hledá z ní novou cestu

Již i někteří obhájci a spoluautoři teorie kapitalismu jako politicko-společenského systému docházejí k závěrům, které učinil již Karel Marx ke konci 19. století v souvislosti s předpovídanou vrcholnou fází kumulace kapitálu a s jejími průvodními jevy. Tedy k poznání, že kapitalismus je slepou cestou vývoje lidské společnosti.

Jde o to, že kapitalismus je systém, kdy:

  • jeho výsledky jsou do značné míry determinovány mírou vykořisťování vlastních zaměstnanců (i dalších občanů). V současnosti je ve světě decimována střední třída, více než 90 % světového majetku již patří 1% nejbohatších, přičemž tento proces dále pokračuje a blíží se ke svému konci. K tomu má navíc napomoci tzv. Velký reset (Great Reset);
  • silnější podnikatelské subjekty požírají subjekty slabší, což nelze do nekonečna;
  • jedním z jeho základních znaků je neustálá expanze, jak firem, tak i států, a to do dalších zemí, což má na Zemi rovněž své limity (kapitalismus je dnes již téměř všude);
  • expanze je spojena s bojem o území, surovinové a energetické zdroje, jakož i o trhy a zdroje renty a tedy s válkami jako se systémovým prostředkem k posilování kapitalismu a kumulace kapitálu. V současné době je i možnost využití tohoto prostředku stále omezenější, neboť kapitalismus se již rozšířil prakticky po celém světě a krom toho zvyšující se úroveň vyzbrojení četných zemí činí toto řešení již pochybným. Stěžejní otázkou nyní již není, kdo zvítězí, nýbrž kdo přežije a co z takového vítězství a zamořené či zničené planety bude mít.                                                                                     

Krom toho kapitalismus změnil postupně svoji podobu, z kapitalismu volné soutěže nejprve zmonopolizoval, později začaly hrát hlavní roli oligopoly. Dále byl kapitalismus transformován na neoliberální. Ten navíc urychlil propad střední třídy ve světě, snižování kupní síly obyvatelstva obecně a přispěl tak k poklesu poptávky po výrobcích a službách všeho druhu. Realizovat dále zisky v oblasti výroby, na kterou přestávala být koupěschopná poptávka, bylo sice ještě určitou dobu možné prodeji na úvěr; i tato možnost se však vyčerpala a tvorba dalšího zisku se tak postupně koncentrovala do spekulativních operací všeho druhu. Často doslova do obchodu se vzduchem.

Nikoliv náhodou proto prezidenti USA, Ruska i Číny ve svých závěrečných vystoupeních na summitu G-20 v Ósace v červnu 2019 hovořili shodně o tom, že i tato forma neoliberálního kapitalismu se vyčerpala, a že končí.

Přesto tento systém se zatím nadále koncentruje do velkých celků podle oborů, zbavených celosvětově konkurence, a fašizuje se. Některé firmy svým majetkem a vlivem již přerůstají moc státní a vytlačují ji. Funkce státu však nepřebírají. Oproti původním obavám z konečné války „každého s každým“, jež by zničila svět, staví jeho protagonisté alternativu zglobalizovaného unifikovaného světa v podobě projektu Nového světového řádu (NWO). Ten se vyznačuje především:

  • depopulací Země o více než 90 % jejích obyvatel (na „zlatou miliardu“ a následně jen na 500 milionů lidí ze stávajících 7,8 miliardy lidí na planetě);
  • obnovou feudalismu
  • zavedením jedné společné měny, jednoho náboženství, jedné armády, jedné policie, jednotlivých monopolů pro každý druh činnosti;
  • zaváděním fašistických metod ovládání zbytku lidstva (elektronické sledování, ovlivňování mysli, zavedení sociálních kreditů atd.);
  • obsazením úzké mocenské špičky NWO osobami z řad jednotlivých skupin globalistů prosazujících tento nový systém politicko-společenského a ekonomického uspořádání světa, a to dědičně (zavedením kastovního systému);
  • vytvořením armády úředníků (kromě již uvedených vojáků a policistů) a
  • armády otroků do počtu 500 mil., kdy zbytek zlikvidovaných obyvatel Země bude nahrazen roboty.

Protagonisté globalistů, kdy rody některých z nich (staré panovnické rody, černá šlechta, chazaři a nacisté) pracují na projektu úplného ovládnutí Země již po generace, usilují tímto způsobem o zachování svého bohatství získaného v průběhu generací, jakož i moci pramenící jednak z tohoto bohatství, jednak z jejich původu a jednak ze znalosti různých vynálezů jakož i mimozemských technologií dlouhodobě utajovaných před veřejností.

Sami nemají jinou vývojovou cestu, která by jim umožňovala ovládnutí planety, a proto se chtějí vrátit o vývojovou etapu zpět tj. do středověku a v něm již setrvat bez možnosti dalšího vývoje společnosti a politicko-společenského uspořádání, a to s použitím fašistických metod ovládání a řízení společnosti a s cílem zachování své dědičné moci a majetku na bázi kastovního uspořádání.

Lze se důvodně domnívat, že takové perspektivy (tj. smrt či v lepším případě zotročení a ve všech případech úplná ztráta majetku) se většině z těch 99% obyvatel Země líbit nebude. Jejich hlavní problém ale spočívá v tom, že se včas neseznámí (či neuvěří, že existuje) s projektem vybudování Nového světového řádu a nebudou tedy ani schopni včas reagovat na tyto jeho předstupně:

1. Covid, testování, vakcinace, lockdowny, cílené ruinování ekonomik, lidí i států, jejich zadlužování;

2. Velký reset: zdecimování velkých podnikatelů až na výjimky, smlouvy s občany o jejich oddlužení za podmínky, že se nechají očkovat a v každém případě odevzdají veškerý majetek. Přechod na čistě bezhotovostní finanční systém, masové využití 5G sítí za účelem sledování a kontroly lidí, zavedení sociálních kreditů k zajištění poslušnosti;

3. a nakonec nástup Nového světového řádu (NWO)

Analogie s případy lidí, kteří ještě v koncentrácích za 2. sv. války věřili tomu, že jdou do sprch, ač se jednalo o plynové komory, je na místě. (Ten, kdo nezná svou historii, je nucen si ji zopakovat). A právě toto nesmíme dopustit, znamenalo by to ve svých důsledcích zkázu lidstva.

Nikoliv náhodou proti tomuto konceptu uspořádání poměrů na planetě vystoupil na Davoském fóru jak ruský prezident Putin, tak i čínský prezident Si.

Běžný občan však není stále dostatečně informován o tom, co se blíží. V našem případě je to o to horší, že patříme do té části světa, kterou mají globalisté zatím pod svou kontrolou, že tato část světa směřuje k Novému světovému řádu, a že Slované jsou naplánováni k likvidaci hned po Židech – stejně jako za 2. světové války. Ani toto u nás občané většinou nevědí a projekt NWO je jim prezentován jako jediné možné řešení. Samozřejmě bez upozorňování na jeho fatální následky. Vědomí většiny lidí i v této zásadní době tedy stále kulhá za vývojem potvrzovaným každodenní realitou, kdy prakticky denně můžeme sledovat postupné kroky vedoucí k realizaci projektu NWO.

Kam půjde svět?

Z uvedených skutečností je zřejmé, že k systémové změně nutně dojde. Otázkou pouze je, jaká ta změna bude. Podívejme se ale nejprve na to, jaké možnosti pro lidstvo v současnosti existují:

1) kapitalismus je jako systém vyčerpán a dále pokračovat nemůže. Jde o slepou ulici;

2) NWO – návrat do středověku a setrvání v něm pro necelých 10 % lidí na planetě, a to ve feudálních či dokonce otrokářských podmínkách v elektronickém koncentráku může být líbivou myšlenkou jen pro ono 1 %, a to ještě necelé. Přitom již od r. 2012 různé globalistické skupiny zápasí mezi sebou o pořadí na žebříčku mocenské pyramidy NWO, a to ještě předtím, než byl NWO uveden do praxe. Pro většinu lidstva tento model přijatelný nebude.

3) Ruský svět – Rusko jako globální hráč nabízí svůj model globalizace spočívající jednak  v organizovaném a úsporném nakládání se surovinami a energetickými zdroji na planetě a jednak v mírovém soužití lidí na bázi národních států založených na klasické rodině (táta-máma-děti), ve využití robotů k úspoře lidské práce tak, aby lidé měli více času na svůj osobnostní rozvoj, nikoliv k jejich náhradě. Udržitelný rozvoj světa s využitím nových technologií. Prezident Putin ho nazývá Ruský svět, což nesouvisí s obsazováním či podrobováním si kohokoliv dalšího. Jde o model soužití v novém systému, který je založen na principech zcela protichůdných těm dosavadním, jež nás přivedly až do dnešní situace. V něm bude potlačena honba za ziskem a upřednostňováno soužití člověka s přírodou, potlačování jedněch národů druhými apod. Pro většinu lidstva by tento model měl být přijatelný.

4)  Mocenské boje v Číně mezi tamními patrioty v čele s prezidentem Si a globalisty (trockisty) nejsou ještě zdaleka u konce. Je skutečností, že Čína se nedávno obrátila na WHO, aby jí svěřila správu a řízení covid-pasové politiky na celé Zemi, což jasně znamená snahu o nastolení NWO na planetě. Finální výsledky tohoto boje v Číně by bylo tedy předčasné předpovídat.

Nicméně je též skutečností, že ministr zahraniční Ruské federace Lavrov jednal při své nedávné cestě do Číny ohledně nového světového řádu, který má být bezpečnější, stabilnější a spravedlivější. Konkrétní parametry nejsou dosud známé, uvidíme.

5)  USA zřejmě v těchto otázkách ještě tak daleko nejsou. Bidenova administrativa má co dělat sama se sebou, Trump (zatím formálně odstavený) se zabývá implementací projektu GESARA/NESARA v části USA (kromě stranické agendy republikánů a některých dalších otázek). GESARA přitom není návodem na vytvoření nového politicko-ekonomického systému na Zemi a ani jím být sama o sobě nemůže. Měl by to být ale krok k nastavení nového a spravedlivějšího začátku všech obyvatel planety. Další vývoj v tomto směru v USA je zatím těžké předvídat.

6) Socialismus – v původním smyslu jako systém založený na zespolečenštění výrobních prostředků v širším slova smyslu (nikoliv ale v tom, co se z něho v závěrečné fázi vyvinulo). Tak, jako jiné věci pro kapitalismus konkurenční a tudíž nepříjemné, byl dlouhodobě dehonestován a jeho rozvoj představiteli tehdejších tzv. socialistických zemí (trockisty) od 60. let minulého století záměrně brzděn Dnes jsou proti němu zaměřeni nejvíce lidé, kteří ho vůbec nezažili.

Shrnutí

1. Z uvedených možností jsou skutečnou alternativou pro zachování života a majetku lidí zatím pouze:

  • Ruský svět
  • rusko/čínský model (pokud v Číně zvítězí patrioté). O tomto modelu ale zatím vcelku nic nevíme a s ohledem na záměry čínských globalistů je třeba k takovému modelu zatím přistupovat obezřetně; a
  • obnova socialismu na původních principech.

2. klasická cesta na Západ (tj. do NWO), jak po ní volají někteří „taky politici“ u nás, znamená pro 90% lidí smrt a pro zbytek zotročení, pro všechny přitom ztrátu majetku. Pokud někteří politici u nás se zatemnělou myslí raději zemřou se Západem, než by měli pravdu s Ruskem, jen do toho. Ale nechť na nás ostatní nepřenášejí důsledky své ideologické pomatenosti.

3. otázka dalšího vývoje USA, a jejich podoby po přestavbě je dnes dosti nejasná, neboť bude záležet na další existenci globalistů, jejich vlivu a na jejich záměrech s touto unií států, pokud by se USA nepodařila obnova prosazovaná prezidentem Trumpem na bázi původní americké ústavy.  

4.  Poslední vývoj a problémy s ním související nám jasně ukázaly, že když se občané dostanou do sociálních problémů, nejdou s nataženou rukou ani do Bruselu ani za oligarchy. Jdou za státem a vládou. Úloha národních států v budoucnosti poroste znovu na významu, a to jak z hlediska zajišťování sociálních a zdravotních potřeb obyvatelstva, tak i z hlediska zajišťování obrany, potravinové a další soběstačnosti.

5.  Je nezbytné si ale uvědomit, že vláda dnes nemá jiné peníze než ty, které vybere od lidí a firem na daních z výsledku jejich činnosti a spotřeby. Jestliže se jejich ekonomická činnost zastaví či zbrzdí, příjmy státu z daní podstatně klesnou a stát se může na potřebné výdaje již pouze zadlužovat u zahraničních finančních institucí, dokud mu budou ochotny půjčovat. Přijaté půjčky a úvěry se budou ale muset splatit i s úroky. A na to na vše budou muset občané a firmy následně vydělat.

6.  Je tedy nanejvýš zapotřebí, aby byl obnoven státní sektor a tím i vlastní zdroj peněz pro stát a pro jeho lepší možnost vytvářet a usměrňovat politiku zaměstnanosti, stejně tak i zajišťovat soběstačnost v potřebných produktech.

7.  Nelze nyní určit tempo a rozsah změn v souvislosti s přechodem na systémové změny, lze ale předpokládat zrovnoprávnění všech 4 forem vlastnictví, tj. státního, soukromého, družstevního a veřejno-právního. Minimálně po přechodné období, než budou nastoupeny naplno zmíněné systémové změny.

Závěr

Máme-li opět převzít svůj osud do svých vlastních rukou a ubránit se současnému vývoji, který směřuje jednoznačně a zcela otevřeně k likvidaci většiny obyvatel planety a k zotročení jejího zbytku nás nevyjímaje, je nezbytně nutné zásadním způsobem probudit naše vědomí a zaktivizovat naše jednání.

Stejně jako některé moje předchozí články má i tento článek přivést čtenáře k zamyšlení, jak k tomu přistoupit, co vše je třeba pro to udělat. Může být i prvotním návodem k postupu, není však žádným dogmatem.

Jeho cílem je tedy probudit aktivitu lidí schopných udělat něco pro sebe, pro své rodiny, přátele i národ k naší společné záchraně.

Mine se ale logicky účinkem u těch, kteří jsou již natolik líní a neschopní, že budou raději vykládat o článku jako o science-fiction jen proto, aby se mohli obrátit na druhý bok a čekat v poklidu na svoji vlastní fyzickou porážku. V marné naději, že k ní možná nedojde. 

8 komentářů

  1. Přichází „nová doba“ (nemyslím tím Nový světový řád, právě naopak). Zjistíme teprve, jak moc jsme byli po staletí klamáni, že část našich vědomostí je ve skutečnosti lichá atd. Naše vědomí se bude muset přizpůsobovat novým podmínkám. Ať chceme či nechceme. Až tyto novinky k nám přijdou, zjistíme, že to naše vědomí a následně i znalosti budeme muset popohnat, abychom dohnali realitu kolem nás. Ty dosavadní „zkušenosti“ lidí nebudou stačit. Nestačí ani teď, když někdo nechce uvěřit záměru globalistů ohledně depopulace země. Odporuje to osobním zkušenostem občanů, „nikdy zde přece nic podobného nebylo“. No, jednak jde o finální fázi 3 tis. let starého projektu, takže o věc do jisté míry jedinečnou, určitou zkušenost jsme si mohli udělat již za 2. sv. války, když Hitler jako nástroj globalistů se přece snažil zlikvidovat židy a Slovany. To že se mu to zcela nepodařilo, je věcí jinou. A bohužel dost lidí u nás na to dnes zapomnělo a ti mladší se to ani nedověděli.

  2. Tak jako prakticky ve všech problémech, nejen dneška, můžeme vidět společné jmenovatele.
    Pokud bylo to nutné, podporovala se gramotnost obyvatel, jako třeba v závěrečných obdobích „klasického“ feudalismu, kapitalismus potřeboval ke svému rozvoji ještě větší „záběr“ vzdělání. Nakonec díky většímu množství získávaných informací se to částečně obrátilo proti němu v podobě organizovaného revolučního hnutí nejen za lepší pracovní podmínky, či vyšší mzdu.
    Jakmile se ale kapitalismus (jako každý systém, který dělá něco proti své podstatě) začal cítit vítězem, nastoupil opačnou cestu, cestu poskytování ne celostního vzdělávání, ale chaotického, klipového s obrovským důrazem na úzkou specializaci. Proto třeba USA, Anglie mají tolik problémů s dostatkem vlastních kvalitních technických a vědeckých kádrů, proto kradli a kradou mozky po celé planetě.
    Jak chce někdo formovat vědomí, když to je neustále bombardováno ze všech stran především médii, zejména reklamou na „skvělý“ a pohodlný život, když uděláte to a nebo tamto? Přátelé přiběhnou sami, láska pokvete jen s … Tato pohodlná řešení odvádějí všechny na gauč s pivem v ruce. Protože jinak není třeba nic dělat. Stejně fungují přece skupiny všude možně po internetu prostřednictvím aplikací v elektronických hračkách (ano, v podstatě jsou to hračky, protože je tak nejčastěji využíváme).
    Když se takto lidé, zvláště značná a podstatná část dospívajících, od prvního kontaktu s hračkami tohoto druhu až po vstup do života, seznamují se světem, vzniká klipové myšlení, protože svoji „čtvrthodinku“ slávy mohou získat při dnešních objemech dat pouze krátká oznámení, v podstatě hesla. Proto tu vzniká značný problém. Tento problém současné školství prostřednictvím svých představitelů z politických stran a „neziskových“ organizací jen prohlubuje a to zcela vědomě.
    Málokteří rodiče dokáží tomuto vzdorovat, nemají na to prostě dostatek času a zdrojů informací (kvalitních učebnic). Navíc k tomu přistupuje fenomén – heč, podívej co mám – který také značně formuje dětské myšlení, stačí si aby si starší vzpomněli třeba na naprostý nesmysl jako byla „céčka“.
    Proto nejdůležitějším krokem je zajišťovat celostní mozaikové vzdělávání s ohledem na nepřetržitý další rozvoj osobnosti vedoucí ke schopnosti správně analyzovat. Ale to samo nestačí, protože vědomosti mohou snadno být zneužity. Je k tomu dodávat morální aspekty. Dospělého člověka těžko i přes jeho případné „správné“ zkušenosti přesvědčíte, když nebude chtít. A on nadále bude vštěpovat i nevědomky svoje „hodnoty“ svým potomkům. Problémem pak také zůstává to, jaký směr a cíl – byť nedosažitelný za dobu i několika životů – se lidem předloží. Zvláště velký význam to má v takových případech, jako je náš vlastní stát. Proto musíme chodit do práce na tak dlouho, i když by bylo možné již dnes podstatně zkrátit pracovní dobu, aby nebylo více času na rodinu, na děti, na sebevzdělávání.
    Osobně nevidím jinou cestu. Dost dlouhou a tvrdou a náročnou.
    Protože „oni“ tohle všechno dobře věděli už dávno a chovali se podle toho. Proto šli do změn, které se zdají a vždy zdály na první pohled nesmyslné, nevýznamné, hloupé. Jak v politických směrech, kulturních „klenotech“ atd. A to všechno probíhalo přímo před našima očima. A také si vzpomeňme, jak třeba i my sami jsme se chovali k lidem, kteří do toho viděli již tenkrát a snažili se něco dělat. Posměch, „překřičování“, urážení, dehonestace, někdy i vyhazování z práce bez jiné příčiny (ale oficiálně za něco jiného) … to bylo a je i dnes zvykem. I tohle by mělo být poučením, protože nikdo se nedá jen tak přešaltovat proti své vůli. Proto je tohle běh na dlouhou trať, bohužel. Kdo hledá rychlá a krátká řešení, ten se často nedočká ničeho dobrého.

  3. Túto celú tému je možné uchopiť aj opačným spôsobom, t.j. že vývoj vedomia (individuálneho a kolektívneho) sa práve v súčasnej dobe, pod enormným tlakom vyvíja rýchlejšie a nekompromisnejšie. Rozsiahle skupiny ľudí sú nútené precitnúť z relatívneho spánku konzumného života a reagovať na situácie (COVID, administratívne zatváranie prevádzok, zrušenie spoločenskej interakcie, online práca,..), ktoré boli doteraz takmer „nemysliteľné“. Teraz je to teda už „mysliteľné“ …

    Naprieč spoločenským životom vznikajú neštandardné situácie, ktoré vytrhávajú tok štruktúrneho riadenia zo zabehnutých rytmov a lineárneho priebehu – niečo k tomu som si všimol aj tuto https://oracle911blog.wordpress.com/2021/04/07/postupne-a-po-tom-nahle/ . Láme sa epocha, mení sa spoločenské nastavenie, menia sa navyše aj energetické konfigurácie, hoci v tom nemá KOB pojmológiu.

    V každom prípade, pred cca rokom som na „starej vode“ po menovaní Matoviča poznamenal, že môže priniesť do života neštandardné a prínosné prvky a hoci ľudia prskali, ani ja by som vtedy nepovedal, že bude tvrdým „obhájcom“ Sputnika V na Slovensku. Povedané ešte inak – to, čo je dobré a čo nie je dobré sa už bude posudzovať iným spôsobom. Ľudia sa môžu rozhodnúť spať alebo precitnúť, každý má právo svojej voľby, aj jedno aj druhé je dobré.

  4. Tj. odpověď je třeba zanalyzovat podle toho co je popsáno v knize http://leva-net.webnode.cz/products/psychologicky-aspekt-historie-a-perspektiv-civilizace/

    Lidé nejprve žili v přirozeném prostředí (tj. správně rozvíjeli svou biologickou podstatu = učení okoukáváním … oráč učí oráče, král prince) a pro nedostatek zdrojů zanedbávali abstraktní myšlení (matematika, cizí jazyky,….).

    Celostní poznání si zachovali žreci/znachaři z GP pro sebe.

    Pokud dávali abstraktní vzdělání cizím, tak jedině tak, že je vytrli z přirozeného biologického prostředí a od rodiny (internátní školy)

    Dnes všem zničili přirozené prostředí a nahradili ho svým umělým světem a takovýmto mrzákům dávají také určitým způsobem pokřivené abstraktní vzdělání stylu – učitel knihomol učí další knihomoly. tj. v takovém vzdělání je vyloučené, aby produkovalo lidi („lidi“ jsou z jejich pohledu chyba a omyl)

    Závěr za mě:
    Potřebujeme vrátit lidi do přirozené přírodní niky druhu člověk rozumný (včetně rodin -> výchova napodovováním rodičů). Tady to doposud mezi konceptuály vázne = neumí si představit, že člověka v umělém prostředí proste nevychováme – leda náhodou).
    Ale zachovat existenci školy (abstraktní myšlení) … To by naopak KSB zvládla docela dobře, pokud by k tomu dostala přiležitost.

  5. Bytosti druhu Člověk rozumný žijící mimo svou ekologickou niku (tj. někde v přírodě – a stálo by za to to lépe definovat, ale to by bylo mimo rozsah tohoto příspěvku) má jen malé šance na rozvinutí svého vědomí tak, aby chápal přírodní jevy.

    Člověk původních pramenů žijící ve své ekologické nice před 10 tisíci lety neměl dostatek zdrojů k tomu, aby své děti naučil abstraktnímu myšlení – to se dostalo jen k úzké elitě, která si ho monopolizovala (a je to základ jejich „náskoku“ před plebsem a vedlo to ke vzniku davo-„elitarismu).

    Když vytrhnete člověka z přirozeného prostředí, určitou část a přesadíte do betonového města (internátní školy, kde bude bez rodičů), potlačíte určitou část jeho lidství.

    Když ho ponecháte v přirozeném prostředí a nebudete rozvíjet abstraktní myšlení, tak jiná část jeho lidství zůstane nerozvinutá. Navíc přirozené prostředí bylo již téměř všude zničeno.

    Přitom je třeba rozvíjet obě části současně – a to současný systém neumožňuje ….. to co popisuje autor je jen sklizeň výsledků, které jsou svým způsobem zákonité.

Napsat komentář: nik Zrušit odpověď na komentář