Kromě czexitu existuje ještě další možnost ukončení našeho členství v EU, a to v souvislosti s jejím rozpadem. K tomu může dojít v dnešní turbulentní době dříve, než si myslíme. Značně k tomu přispěla i různá anticovidová opatření a jejich následky. Navazuji tak i ve své třetí a poslední části této minisérie na původní článek českého sociologa Petra Hampla z 1.6.2020, který na tuto situaci a na potřebu předem se na ni připravit upozorňuje. Zejména v případě rozpadu EU je potřeba, na takovou eventualitu včas se připravit, obzvlášť naléhavá. A nečekejme k tomu nějaké instrukce odkudkoliv, je načase vzít svůj osud do vlastních rukou. Ne každý politik obzvláště ze současné garnitury je toho ale schopen. Takové současný systém ani nepotřebuje. Z toho by měli voliči vycházet v podzimních volbách do poslanecké sněmovny, pokud chtějí opravdu změnu.

Část 3: Potřeba být připraveni je pro případ rozpadu EU ještě akutnější


Procesy probíhající mimo nás

Některé politicko-společenské procesy, které probíhají kolem nás, můžeme do jisté míry ovlivnit, jiné nikoliv. Zatímco tedy můžeme do jisté míry (např. ve vazbě na další členy V4) ovlivnit to, zda, se rozhodneme pro czexit či nikoliv, rozpad EU patří do té druhé kategorie. Na ten žádný vliv nemáme. Přijde nejspíše poměrně nenadále a zaskočí nás. Ještě více než naše silničáře sníh v zimě.

V praxi to tedy znamená, že zejména pro případ rozpadu EU bychom měli být na takovou situaci předem připraveni. Pojďme se tedy na variantu našeho odchodu z EU v důsledku jejího rozpadu blíže podívat.

Varianta B: Rozpad EU

Jak upozorňují někteří západní, jakož i ruští a čínští analytici a komentátoři, na EU působí několikeré odstředivé síly, k nimž patří zejména:

  • Tlak státní administrativy USA na zastavení plynovodu Nord Stream 2, který Německo jednak potřebuje pro svůj průmysl a zemi poté, kdy po opuštění uhelných elektráren odstoupilo též od energie jádra, a který též napomáhá Německu v jeho budování přední pozice v EU, a to zejména k nelibosti Polska, Ukrajiny a pobaltských zemí. Krom toho má zájem o vedoucí úlohu v Evropě po odchodu Velké Británie z EU též Francie.
  • Dle analytiků lze očekávat v této věci střet mezi Berlínem a Bruselem, který nebude v průběhu času zřejmě střetem jediným, zejména pak po odchodu A. Merkelové z funkce německé kancléřky (problém migrace, nezaměstnanosti, ekonomiky členských zemí, problémy s covidem atd.). Tyto problémy se budou postupně zvětšovat a budou navzájem prorůstat.
  • Odlišný zájem a tedy i pohled na Evropu, který mají světoví globalisté a americká státní administrativa ve snaze aplikovat i vůči Evropě svoji politiku Pax americana. To se týká i záměrů na využití zemí V4 (základem projekt Intermarium, v případě globalistů pak zájem o seskupení na platformě Rakousko-Uherska). S ohledem na trendy návratu do středověku nelze vyloučit ani snahu o obnovu mocnářství.
  • Globalistům vytváří problémy Polsko svojí politikou bezvýhradné podpory americké státní administrativy. Podobně je tomu nyní do jisté míry i na Slovensku.
  • Přesto projekt Intermarium (Mezimoří) znamená v případě zájmu a jeho vhodného uchopení ze strany členských zemí V4 možnost k vybudování Konfederace nezávislých států, byť zřejmě bez Polska, jehož setrvale proamerická politika tímto směrem necílí.
  • Jižní země EU drží v Unii jen příslib dalších peněz k přefinancování jejich stávajících dluhů, na jejichž splacení již nyní nemají peníze. Objevují se různé prognózy zániku či dokonce ekonomického krachu EU, do kterého jižní státy stáhnou i většinu dalších zemí EU, nás nevyjímaje, které spoluručí za závazky jižních států. Takové, pro nás „výhodné“, půjčky nám tato vláda zajistila.

Prognózy ohledně data rozpadu EU, která byla od počátku skrytě koncipována jako politický projekt na ovládnutí Evropy, na vytvoření 4. říše a na její proměnu podle konceptu Coudenhove-Kalergiho, kdy tento projekt nebral dostatečně v úvahu různou ekonomickou sílu a výkonnost jednotlivých členských zemí, se různí, a to od r. 2023 do r. 2028. Nejsmělejší z nich však hovoří již o září tohoto roku. Tento projekt ve snaze přebudovat Evropu na jednu říši zavedl ve většině z nich EURO, a to v přepočtovém kurzu odpovídajícím německé ekonomice, což pro Německo bylo výhodné, zatímco zejména jižní státy EU na to ekonomicky nestačily.

Pro tuto alternativu našeho odchodu z EU nelze rozumně počítat s dvouletou výstupní lhůtou. V případě rozpadu EU nepůjde totiž fakticky o nějaké velké procedurální vystupování členských zemí z této mezinárodní organizace, kdy jednou otázkou bude organizační stránka rozchodu členských zemí. S ohledem na zadlužení EU jako mezinárodní organizace nejpravděpodobnější ukončení její činnosti bude konkurzem. Nejsložitější vypořádávání pak bude v oblasti pohledávek a závazků především mezi věřiteli této organizace a organizací samotnou, dále mezi touto mezinárodní organizací a jejími členskými zeměmi a nakonec i členských zemí mezi sebou navzájem. Řízením a správou takové agendy by se pak již zabýval konkurzní správce, kvůli tomu je zapotřebí jen velmi omezená součinnost některých zaměstnanců úpadce. K tomu již nebude zapotřebí této organizace jako celku.

V takové fázi nelze již čekat ale ani se obávat nějakých zásahů EU do pravomocí jednotlivých členských zemí, které se budou muset opět postavit na vlastní nohy a urychleně se o sebe a své občany postarat. Nastavit znovu své legislativy očištěné o bruselské zákony, vyhlášky a nařízení. V takovém případě tedy na zahájení restrukturalizace našeho státu a na provedení potřebných systémových změn nezbyde vůbec čas, pokud je nebudeme mít připravené v předstihu.

Jak již bylo v minulém dílu řečeno, velkým problémem by bylo zajištění dalšího financování pro naši ekonomiku. Největším bude ale naše zásobení potravinami, neboť ČR je v současnosti předzásobena na 1,3 dne. Tedy na jeden den a na snídani následujícího dne. A pokud náhle nepřijedou kamiony ze Západu, kterému jsme zcela trestuhodně „svěřili“ naše zásobování, tak občané mohou jít poděkovat s prázdným žaludkem nanejvýš tak našemu senátu, který návrh SPD prohlasovaný ve sněmovně na zajištění (či alespoň zvýšení) naší potravinové soběstačnosti zamítl.

Další vývoj

Zásadní vliv na další vývoj v Evropě a tím i na existenci EU bude mít nepochybně schůzka prezidentů Putina, Si a Trumpa a případně i představitelů zbývajících stálých členů Rady bezpečnosti OSN, tj. Velké Británie a Francie ohledně budoucího uspořádání světa a jednotlivých sfér vlivu v něm, která je uvažovaná v květnu-červnu 2021 (Jalta 2021). Její uskutečnění je podmíněno vyřešením interních problémů v USA a Číně, nicméně je zřejmé, že není žádoucí dále ji odkládat. Válka s Ruskem připravovaná americkým Deepstate již „stojí přede dveřmi“. Hrozí nyní, že přeroste z války hybridní na válku „horkou“ a té je třeba předejít.

Poučíme se konečně?

Oproti r. 1989, kdy probíhal faktický mocenský převrat, aniž měli občané jasno o dalším směřování státu a jeho vývoji, o jeho konkrétních cílech a plánech k jejich dosažení, to zatím na naše poučení z našich vlastních chyb nevypadá. Jak správně konstatoval Petr Hampl ve svém článku, na rozpad EU či na czexit připraveni opravdu nejsme. A co víc, mnoho lidí u nás ani nechápe, proč bychom připraveni být měli, či přinejmenším netuší, co taková příprava obnáší.

Netvrdím, že jsem touto minisérií článků popsal úplně vše potřebné, nicméně jsem uvedl hodně faktů, která jsou určena občanům k zamyšlení. A to byl i hlavní smysl této série. Zkusme si ale celou situaci na závěr shrnout.

Shrnutí

Jak z uvedeného vyplývá, tak představitelé a vláda České republiky:

  • fungují spíše jako koloniální správa, o odchod z EU neusilují a ani o něm neuvažují. Jejich schopnosti umožňují pouze plnit uložené úkoly. K tomu byli též vybráni, a to ještě pro doby slunečné, nikoliv krizové, které nastaly;
  • české národní zájmy nehájí, jejich úkolem je prosazovat cizí zájmy na úkor těch našich národních. Nečekejme od nich tedy rozumně ani prosazování úhrady válečných reparací ze strany Německa. K tomu je třeba vlády ve zcela odlišném složení vymykající se současnému, se strany EU zavedenému systému, a z toho vyplývajícím stereotypům.
  • Dosavadní kusé informace z jednání vrcholných představitelů zemí V4+ nesvědčí o projednávání záměru kolektivního odchodu zemí V4 z EU. Krom toho nejsou tyto země schopné sjednotit cíle své politiky, k čemuž negativně přispěly i personální změny zejména ve vedení Slovenské republiky.
  • Přesto by bylo žádoucí učinit první krok, tj. vystoupení z EU společně, byť by se cesta především Polska pak zřejmě oddělila.
  • Babišova vláda přejímá postupně všechny požadavky a úkoly od EU, a to včetně podpisu Globálního kompaktu o uprchlících, což se nepochybně projeví v jejich brzkém zesíleném příchodu do ČR. A to i přes to, že i dosud k nám proudí přes veškeré popírání jeho vlády poměrně značným tempem. Zatím ale až na výjimky obsazují tito migranti ze třetích zemí převážně některé regióny mimo velká města s výjimkou Teplic. Změnit na tom něco mohou pouze naši občané v letošních podzimním volbách podporou alternativních subjektů resp. jejich koalice s cílem dosáhnout našeho odstoupení od uvedené smlouvy novou vládou po podzimních volbách.
  • Stávající vláda vůbec nepočítá s případným rozpadem EU a nikterak se na něj nepřipravuje. Takový pokyn jí totiž Brusel nedal a ona sama iniciativně nekoná.
  • Na rozdíl např. od Německa nepřipravuje naše občany ani na hrozící vznik válečného konfliktu na Ukrajině, resp. s Ruskem, ani je nezaopatřuje potřebným vybavením. Občané (ani žáci a studenti) nejsou seznamováni se zásadami civilní obrany atd.
  • Vláda se rovněž nezabývá přípravou obnovy a restrukturalizace naší ekonomiky, ač na to inkasovala potřebné peníze navýšením schodku státního rozpočtu již na r. 2020;

Je otázkou, zda při přípravě takových plánů lze ještě vůbec spoléhat na tuto vládu, příp. na další, pokud bude opět složena ze systémových stran sedících ve sněmovně a zda:

  • nevytvářet paralelní orgán, např. mezirezortní komisi zmiňovanou právě P. Hamplem a
  • neoslovit bohaté české podnikatele s žádostí o finanční podporu této činnosti tak, aby tyto práce mohly co nejdříve začít. Půjde totiž v nemalé míře i o jejich zájem.

Je zjevné, že premiér A. Babiš nedávnou návštěvou maďarského premiéra Orbána nic potřebného nepochytil a nechystá se „orbanizovat“ svoji politiku tak, aby zatáhl na poslední chvíli za záchrannou brzdu. Ve prospěch našeho státu a národa, jakož i ve prospěch svůj. Někdo to učinit ale musí, on na to ale nevypadá a jeho vláda pak již vůbec ne. My si tedy musíme položit naléhavě otázku, zda naše daně jdou ke správnému adresátovi a vyvarovat se toho, abychom po vzoru Slováků nedopadli po podzimních volbách stejně či ještě hůře než oni.

Učme se již konečně z chyb druhých, je to lacinější než se učit z chyb vlastních. A pamatujme na to, že tomu, kdo se není schopen učit ani z chyb vlastních, už není pomoci.

6 komentářů

  1. Slíbil jsem reakci na celý třídílný článek , tady je :
    – článek je velmi obsažný a zejména v 1.části i silně faktologicky podložený. Odkrytí úmyslné metodické chyby nerespektováním rozdílu mezi HDP a HNP je pak nanejvýš užitečné. Přestože tuhle odchylku znám, autor byl z mého pohledu první, kdo na ni upozornil a i faktologicky vyztužil
    – celkové vyznění článku je zřejmé a vylučuje z potenciálních procesů variantu REFORMACE EÚ jako obsahově i metodicky neprůchodnou a zbytečnou . Co tam postrádám, je širší až globální kontext zrodu,vývoje a v současnosti pomalé eutanázie spolku. Ono z něj totiž mnohé vyplyne.
    – co ale vysloveně chybí, je zdůraznění podstaty globální perestrojky nejen SSSR, ale i celé socialistické Evropy. Tedy Likvidace a trvalý obrat na Západ.
    – cítím tam právě utkvělou představu Petra Hampla, že nejen Češi a Slováci, ale i ostatní slovanské národy střední a východní Evropy vždy patřily, patří a budou patřit k Civilizaci neslovanského Západu (eufemizmus žido-křesťanská civilizace jako argument -hahaha).
    – Jakoby příslušnost ke slovanské Civilizaci Severu ze zcela odlišnými kulturními historickými znaky byla naší historickou hanbou .
    – odtud se pak odvíjejí i všechny varianty změny nejen vnitřní, ale i vnější politiky Čevhů i Slováků.
    Představa orientace na Východ (ten se zobrazuje-nevím proč-Čínou?) je TABU, atlantizmus je prostě nepřekročitelná hranice . Přestože nám jako národu tato orientace VŽDY přinesla jen historické krize,prohry a kolapsy
    – i v té pasáži věnované období 1948-89 se tak nějak zapomíná., že jsme byli součástí RVHP a Varšavské smlouvy a přitom se stali doslova výkladní skříní celé Východní SOCIALISTICKÉ Evropy
    – K nám se jezdil „vyspělý“ Západ učit, jak organizovat školství (aby nevznikala strukturální přezaměstnanost anebo nezaměstnanost).
    – k nám se ti samí nadlidé chodili učit, jak organizovat na všech úrovních zdravotnictví, aby mohlo být bez problému financováno jako SLUŽBA ČLOVĚKU.
    Tedy připomínka nejslavnější éry celé naší stoleté historie se tam tak nějak „nevešla“

    V těch scénářích našeho odpoutání od EÚ mi chybí ten jeden podstatný. Stačí se podívat do dnešních RSA (Rozdělených států amerických) . A to je pasivní rezistence s IGNORANCÍ páníčka v Bruselu a Londýně. To dělá Texas,Florida,Arizona Georgia jako nejúčinnější postup urychlení rozkladu téhle neustále oživované konceptuální mrtvoly. Tak proč nejdeme touto cestou ? Odpověď znám, obávám se, že ji zná i Petr Hampl, jen ji nechce vyslovit . Jsme přeci z jednoho těsta, že ..? Páníček by se zlobil víc,,než je zdrávo…

  2. Několik poznámek ke komentáři pana Boletuse.

    K celkovému vyznění komentáře:
    Jedná se o pohled z úhlu určité ideologie – v tomto případě KSB. Jednoznačně o tom vypovídají jednotlivé použité pojmy (faktologicky podložený, atlantizmus, konceptuální mrtvola). Objektivní analýza se ale musí obejít bez podobně expresivně a ideologicky nebo vírou zabarvených slov. Čeština je dostatečně bohatý jazyk na to, aby se zkušený autor podobných slov a tvarů dokázal vyvarovat.

    K jednotlivým pojmům a argumentům:

    Slovanská civilizace severu – nic takového ve skutečnosti nikdy neexistovalo. Slovanské národy po příchodu do střední, jižní a západní Evropy vždy vytvářely své národní státy nebo byli součástí států neslovanských. Ve své původní vlasti tvořily slovanské kmeny jen „slovanskou kulturu“, podobně jako nám jménem neznámé národy a kmeny tvořily na našem území např. „kulturu zvoncových pohárů“ nebo „mohylovou kulturu“. Rozepisovat rozdíl mezi civilizací a kulturou by vydalo na samostatný článek.

    Zmatení pojmů: nikoliv reformace EU (ne EÚ) ale správně reforma EU.

    „Co tam postrádám, je širší až globální kontext zrodu, vývoje a v současnosti pomalé eutanázie spolku.“ (myšleno EU)
    „Co vysloveně chybí, je zdůraznění podstaty globální perestrojky nejen SSSR, ale i celé socialistické Evropy.“

    K čemu? Základní východiska a následky jsou známy, a tato témata by vydala na samostatnou minisérii, která by se vystoupení z EUNN týkala jen nepřímo. Dnes každý normálně uvažující člověk ví, že perestrojka i “sametová revoluce“ byly podvod a že nové elity (dopředu připravené) v a po Listopadu 89 záměrně využily „lid“ k dosažení svých vlastních cílů. V co se „přerodila“ EUNN za posledních 30 let, také vnímá většina přímo na vlastní kůži.

    „Cítím tam právě utkvělou představu Petra Hampla, že nejen Češi a Slováci, ale i ostatní slovanské národy střední a východní Evropy vždy patřily, patří a budou patřit k Civilizaci neslovanského Západu.“

    Dr. Petr Hampl možná tuto představu má, ale p. ing. Tichý nikoliv. Ve všech svých článcích opakovaně zdůrazňuje, že musíme jít svou vlastní cestou a pouze v rovnocenném partnerství s národy kolem nás – které o to budou stát.

    „Eufemismus žido-křesťanská civilizace-hahaha“

    Nevím, co je na tom k smíchu. Každý maturant na gymnasiu ví, že základem evropské civilizace byla civilizace helénská, na ni navazující římská, souběžně ji ovlivňující a pronikající židovské tradice a po bitvě u Milvijského mostu v roce 312 civilizace křesťanská, která se stala dominantní, protože evropskou civilizaci formovala více než 1500 let, i když úplně nepřekryla vrstvy pod sebou.

    „Jakoby příslušnost ke slovanské Civilizaci Severu se zcela odlišnými kulturními historickými znaky byla naší historickou hanbou.“

    Tady pan Boletus prokazuje jistou neznalost českých dějin – po většinu historie byli čeští panovníci svázáni vazbami se západoevropskými strukturami (kurfiřti svaté říše římské, české království a markrabství moravské jako správní jednotky R-U). Ano, lid (národ) žil podle slovanských tradic, které ale byly po dlouhé věky a za přispění zrádcovských „národních“ elit, převrstvovány (často násilně) zejména germánským vlivem. Výsledkem je novodobá československá a česká civilizace, která s tou původní slovanskou má méně společného, než bychom si sami přáli. I na to ing. Tichý upozorňuje ve svých jiných článcích – zejména zdůrazňováním potřeby nového národního obrození a definováním českých národních zájmů. Vůbec „nejkřesťanštější“ pak bylo zřejmě období gotiky – jak z hlediska vládnoucí víry, tak z hlediska společenského vědomí, myšlení a poznání, i z hlediska kultury a třeba stavebního slohu.

    „Představa orientace na Východ je tabu.“

    A ještě dlouho bude. S výjimkou několika módních vln popularizace ruské kultury tato orientace nemá u nás žádnou dlouho tradici. Po zkušenostech se závislostí na SŘŘNN, rakouském císařství, po chvilkovém okouzlení francouzskou revolucí, austroslavismem a budováním socialismu, nesmíme zapomenout, že velcí myslitelé a vůdci národa vždy šli vlastní cestou, byť někdy ovlivněnou z venku. Jan Hus (John Wycliffe), Jiří z Poděbrad, ale husitství jako takové bylo do té doby neznámý fenomén, T.G. Masaryk a jeho čechoslovakismus – opět originální cesta, byť s jasným záměrem zachovat při životě oba bratrské národy, a nakonec i obrodný proces1967 -1968. K originálním cestám kulturního rozvoje národa můžeme připočíst rovněž československou novou vlnu v kultuře a technický a průmyslový rozvoj v 50, 60. a částečně 70. letech.
    Největší rozvoj a rozkvět zaznamenal český národ v období „silných panovníků“, kteří vybudovali a udržovali silný a suverénní stát. Ať to byli Přemyslovci ve 13. století, Karel IV. v polovině 14. století, Jiří z Poděbrad v polovině 15. století anebo T.G. Masaryk a spol. ve dvacátých letech 20. století; tady rozvoj české civilizace bohužel zpomalila Velká hospodářská krize a nadobro zastavila 2. světová válka. O 60. letech už byla zmínka.

    Pokud Západ spěje k zániku, my, ČESKÝ NÁROD, musíme znovu sebrat síly a vydat na SVOU vlastní cestou, ve spolupráci a partnerstvím s každým, kdo projeví zájem a vyznává podobné hodnoty. Uchýlit se pod další deštník je cesta do záhuby, protože SŘŘNN, R-U, RVHP+VS, SSSR, EUNN/NATO jsou jen různé formy potlačování národní svébytnosti a státní suverenity českého národa a českého státu. Nejrůznějších nadvlád i podvlád jsme si za posledních 500 let (od r. 1526) užili, myslím, do sytosti. Pokud je to někomu přesto málo, ať volí na podzim třeba sTOP 0,9 …

    V tomto bodě budu ostře odporovat, protože naznačená myšlenka začlenění do „ruského světa“, která je jednou z idejí zdejší komunity, silně připomíná přání některých politických kruhů připojit ČR jako 17. spolkovou zemi k SRN…

    Pasívní rezistence (s ignorancí nebo bez ní) NENÍ program. Kdyby se český národ za okupace 1939 – 1945 řídil jen tímto principem, nikdy by nebyl žádný odboj, žádný atentát na Hendricha, žádní letci v Anglii a žádná Svobodova armáda v SSSR. Pouze aktivní odpor a statečnost a hrdinství stovek a tisíců vlastenců nám umožnily po válce dosáhnout postavení, o kterém se zalezlým, pasívním a čekajícím nemohlo ani snít…

    V dnešní době je nutné předávat lidem pravdivé informace, aplikovat je v praxi, jít osobním příkladem a ukazovat tím cestu, jak ze současného marasmu vykročit na cestu nového rozvoje a budování LIDSKÉ společnosti. Proto přece alternativa existuje. Prvním testem úspěšnosti a výsledků budou podzimní volby.

    Shrnutí:

    Souhrn článků p. ing. Tichého z posledních let tvoří velmi komplexní a podrobný politicko-ekonomický program obnovy českého státu z mnoha hledisek. Bohužel zde v současnosti není politická síla (zdejší fórum nevyjímaje), která by ten program přijala za svůj, v jednodušší a stručnější formě jej rozšířila mezi široké vrstvy obyvatelstva, vyhrála na jeho základě volby a vykročila vstříc budování nové LIDSKÉ společnosti v novém, silném a suverénním českém národním státu.

  3. Konečně delší názorový projev @Vlasta k věci. S většinou argumentů nesouhlasím, ale to do diskuse patří. Pokud máš zájem, můžeme se sejít i osobně a diskutovat tváří v tvář. O svých názorech na práci p. Tichého ale budu diskutovat s ním, to je fér.S Tebou o mých a Tvých názorech. Nepochopení přerostlé do alergie na Koncepci rovněž chápu, nepochopení nemusí být vždy projevem nedostatku intelektu, ale i prostým “neprůnikem” myšlení jedince s myšlenkami teorie. To není důvod k depresi, ale spíše k práci na tom svém myšlení. Na změnu teorie bych nepomýšlel, je to přeci jen dost velké sousto
    Jsem rád, že jsme se potkali v tom podstatném – ocenění dobré práce p.Tichého. I když jsme ji uchopili každý z jiného konce. Pokud budou diskuse (raději k článkům a nikoliv ke každé větě, ktero alergen napíše) , může být Tvá účast na fóru přínosná. Je to jen na Tobě.

  4. Reakci na komentáře souhrnně ke všem 3 částem uvedeného článku jsem odeslal redakci.

Napsat komentář: Vlasta Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *