9a KURGIŇAN: KORONAVIRUS – JEHO CÍLE, AUTOŘI A VLÁDCI – ČÁST IX

Vyléčit škody na společnosti, o kterých mluvím, politickými metodami jako takovými je nemožné. Společnost lze vyléčit pouze na sociální a kulturní úrovni. Říká se tomu probuzení. A  probuzení nenastane, dokud se nezastaví atomizace a lidé se nezačnou přeměňovat ze zmatených a oblbnutých atomů na nějaký druh molekul, a to nejen rodinných. A pak na nějaké molekulární řetězce. A pak na něco ještě většího. Když tyto procesy ve společnosti začnou a začnou získávat zásadní charakter, budou založeny na sociokulturních vzpomínkách – pak se změní i politika.

A když sen bude pokračovat, je důležitá jedna věc – zachovat jakkoli nedokonalou státnost, která alespoň nějak chrání ty, kteří se nemohou probudit, před genocidou, která přijde, jakmile toto nedokonalé, zmrzačené, nejednoznačné a zároveň záchranné něco, čemu se říká Ruská federace, zmizí.

A aby byla tato státnost zachována, je třeba posílit pozice té části naší elity, která, i když se zjevnou nekonzistencí, přesto řeší dva úkoly.

– Prvním je obrana státu, i když v celé jeho špatnosti.

– Druhým je zvětšování vzdálenosti mezi tímto státem a Západem. Zkrácení vzdálenosti je naprosto destruktivní.

V podstatě se jedná o dvojjediný úkol, který je záchranný pro spící populaci země a osudový pro plán světového uspořádání. Pevně ​​věřím ve svou formulaci, podle níž je dnešní Rusko kláda, podle svého stavu zcela prohnilá a velmi problematická, která uzamyká dveře, do nichž se vlamují pekelné síly. A toto uzamykání dveří vzniklo, když už se zdálo, že Rusko není schopno ničeho – v tak poníženém stavu. A najednou se hrdé stalo Rusko, a ne Čína.

Opakuji: dokud se nezačal formovat nový občanský život, dokud nezačalo nové, neelitní nebo protielitní sociokulturní klížení, dokud se občanská společnost neposílila, dokud nevznikla nová imperiální inteligence, dokud si tato inteligence nevytvořila silné vazby s národní většinou, důležitá je pouze jedna věc. Do jaké míry tyto nebo jiné naše velmi nedokonalé elity pracují na vyřešení dvojjediného úkolu zachování státu a zvětšení vzdálenosti mezi tímto státem a Západem. A také do jaké míry činnost těchto elit pracuje na vyřešení tohoto dvojjediného úkolu.

Všechno ostatní není důležité. Nehledejte další parametry, koukejte na tyto dva. A hlavní věcí je boj za probuzení všech, co ještě spí. To znamená, aby se sklížili, formovali, strukturovali atd. Žiji a pracuji pro to. A věřím, že dříve či později budou existovat tisíce lidí, kteří budou tuto práci vykonávat z životní nutnosti. A bude to praktická práce ve společnosti. Až se ukáže jako efektivní, všechno se jemně, plynule a zároveň velmi silně změní a zachrání.

A teď o tom, co se děje v podmínkách spánku.

Dokonce ani nejvíc prostátní a protizápadní křídlo naší elity zatím nemůže a nechce pokračovat v kurzu, který předpokládá ostrou reálnou konfrontaci se Západem. Protože ostrou reálnou konfrontaci se Západem lze uskutečnit pouze předložením světového mocenského projektu, alternativy toho, co se děje. A celá naše současná elita si nepřeje žádné alternativní problémy. Nechce se ztotožňovat s žádnou alternativou k současnému světovému procesu. Je z toho unavená. 

Ani Putin, ani ozbrojené složky, které mnozí považují za nejkonzervativnější, a proto pro-státní a protizápadní křídlo naší elity, se nechtějí a nemohou odpoutat od globálního trendu … Na jedné straně se mi líbí konzervativní název „světový proces“. Na druhou stranu chápu, že tento proces již není zcela historický a možná je lepší ho nazvat globálním trendem. Ale jak se komu líbí. Pro mě je to jedno a to samé.

Žádná z našich elit tedy není připravena vstát a veřejně prohlásit nikoli „ ruce pryč od nás“, nikoli „naše pravda je taková“, ale „jsme nositeli mise, která je alternativou k současnému globálnímu trendu, a ta mise je taková“.

Zatím to nikdo neprohlašuje a není připraven to prohlásit, chápete? Protože bojovali právě s těmi, kteří o tom nejdříve velmi přesvědčivě křičeli, a pak jen mumlali. Bojovali s komunistickou nomenklaturou.

Neexistuje touha přejít do společnosti zaměřené na ideologii. Není tu touha si vzpomenout na všechny tyto mise. Není touha se znovu rozvinout do supervelmoci. Protože jakmile takové touhy vyvstanou, současně vznikne velká bolest ze skutečnosti, že jste to všechno už měli – a zničili. A že teď to všechno vrátíte na zmenšeném území se strašnými ztrátami ve zcela jiné společnosti. To bolí. Je to tak bolestivé, že je lepší se neprojevit, je lepší říkat jakékoli podrobnosti, jen neříkat tohle.

Neříká se to i proto, že takové odpoutávání vyžaduje základní ideologii. Hlubokou, dychtivou, přesvědčivou v této stále spící společnosti. A veškerá elita, kterou jsem popsal, je zapletena do nenávisti k ideologii, která byla absolutní výsadou KSSS, kterou speciální služby zuřivě a ne bez určitých důvodů nenáviděly. Idiosynkrazie ke KSSS, a tedy i k ideologii, je v krvi této elity, s její minulostí, s její identitou. Plus bolest kvůli tomu, co bylo ztraceno.

Jakákoli ideologie navíc omezuje možnosti situačního manévrování. Budeš okamžitě identifikován. „Máš takovou ideologii?“ Takže půjdeš tam. “

„Ne,“ říká tato elita, „budeme manévrovat.“ Rusko je velmi slabé a může přežít pouze, jen když nebudou žádná omezení manévrování. Kam chceme, tam se vydáme. “

A nakonec objektivně dnes neexistuje žádná možnost sjednotit se s někým na základě alternativní ideologie světa. Nebo toho, čemu říkám alternativní globální trend. S kým se budete na tomto základě spojovat? To neznamená, že by to tak nemělo být. Podle mě můžete být takto sami a stále je lepší to dělat, než nedělat. Ale chápete, o jaký silný argument jde? S kým se v tom spojíte?

A pak jsou tu důležitější okolnosti. Čína takovou alternativu nechce. A tím spíš Indie. Velká Asie a především Čína tuto alternativu nechce. Čína to nechce. Chce zvítězit v rámci stávajícího globálního trendu. Poslouchejte mě, protože to určuje vše, včetně covidu a naší budoucnosti. Čína chce vyhrát v rámci stávajícího globálního trendu. Nechce vymýšlet nový a prohlašovat, že je nositelem této alternativy. Když to potřebuje, řekne něco o socialismu nebo o tom, že není dobudován. Pracuje však v rámci současného globálního trendu. Je to trvalá touha všech čínských elit.

A Indie se nechce připojit k žádným alternativním trendům. Možná na to byla na vrcholu sovětské éry částečně připravená, ale ne příliš. Ale teď ne. Indie reálně chce, aby ji Američané využívali stejně jako Čínu, tj. aby ji silně posílili. „Ať nás posílí,“ říká indická elita, „a pak uvidíme.“

Předpokládejme, že by se ruský prezident Vladimir Putin odvážil vyskočit z koronavirového globálního trendu. Ale k tomu musíte vyskočit z globálního trendu celkově. A vyskočit z něho můžete pouze deklarováním alternativního trendu. „Ráno peníze, večer křesla“ ( z románu Dvanáct křesel, pozn. překladatele ). Ráno alternativní trend, večer alternativní politika v oblasti koronaviru.

Dále. Řekněme, že by do toho šel a řekl by, že koronavirus byl vytvořen v laboratoři. Mimochodem, neexistuje žádný definitivní důkaz, je to padesát na padesát. Jsem velmi ohromen, že těchto padesát bylo zcela odstraněno, i když chápu proč. Ale nikdo nemůže říci, že je to stoprocentní pravda.

Ale předpokládejme, že by se to stalo. Co by mu na to řekli? Odpověděli by mu: „Ten virus byl vytvořen v laboratoři? V čí? Ty víš? Dokaž to. Okamžitě to dokaž jako hlava státu. Nepředkládej hypotézy, ale dokaž to. A pokud nevíš, proč vůbec něco říkáš? Oh, ty víš? Tak vykládej! Vykládej, kdo zničil svět a přines důkazy na stůl.“

Opakuji, že neexistuje stoprocentní důkaz. Existují dvě rovnocenné pozice. Podle jedné je umělý, ale podle druhé není. A každý den různí laureáti Nobelovy ceny, různí uznávaní lékaři, různí vlivní představitelé politických sil říkají, že koronavirus je umělý. To je okamžitě urputně odmítnuto.

Jedna věc je však svoboda této diskuse a formování společenského pohledu a druhá věc je neúprosná teze státu. Když jsi řekl „a“ – řekni „b“. Když řekneš „b“, vyhlaš démonovi válku. A vše ostatní ustoupí stranou.

Politik, který by řekl: „Přináším důkazy a podle toho se budu chovat“, se ve vztazích s Čínou může dostat do obtížné situace. Protože Čína absolutně nechce trvat na verzi, podle níž byl koronavirus uměle vytvořen Američany. Čína trvá na tom, že není umělého původu. Je to pro ni výhodné.

A opět zde vyvstává hlavní otázka – v čem je smysluplnost takového konání ze strany Číny?

Vysvětlím to znovu. Čína chce být první ve stávajícím globálním trendu. A proto je připravena na velmi obtížný dialog s USA. A to zejména s americkými demokraty, kteří hájí globalismus, který Čína potřebuje. Čína vůbec není proti tomu, aby Trump letěl vzhůru nohama. Je možné, že se postoj Číny změní. Že si uvědomí, že je pod vážným tlakem. Tento postoj Číny však zůstal nezměněn (a čínská společnost je velmi setrvačná, a elita o to více, konzervativní) od konce 80. let, od schválení modernizační strategie Deng Xiaopinga. Číňané příliš neradi mění strategii.

Čína je odhodlána začlenit se do globalizace a zvítězit v globalizačním trendu. Neprotestuje proti globalizačnímu trendu. Neříká, že je to Antikrist. Hraje podle pravidel tohoto trendu ve všem – v digitalizaci, očkování, v karanténě, ve svobodě světového obchodu, ve svobodě pohybu – ve všem. Protože je to pro ni výhodné. Co přesně Čína udělá, když zvítězí v rámci tohoto globálního trendu a zda může v tomto jí vnuceném rámci zvítězit, je samostatná otázka.

Co však nikdy žádnou čínskou elitu neznepokojovalo, je určité narůstání nesvobody obyčejných Číňanů. Tato nesvoboda, opodstatněná Konfuciem a mnoha dalšími, je zapsána v čínském kulturním kódu a je spojena s mnoha věcmi. Mimochodem, i s cykličností, která je základem veškeré čínské metafyziky a veškeré čínské kultury. Čínská společnost může nasát pokrok a vyhrát. Ale nechce historii, ve svém jádru ji nechce, protože věří, že všechno je cyklické, a to je správné.

Čínské vedení má příležitost kdykoli uzamknout svou populaci v karanténě, a to „bez problémů“, a populace ji podpoří. Čínské vedení má  také podporu založenou  na tom, že v Číně žijí Číňané, a má administrativní možností v podobě superstrany a všeho ostatního. A my nemáme ani jedno, ani druhé.

Kromě toho je post-sovětské Rusko velmi silně vepsáno do konkrétních složek globálního trendu. Pro obyčejného občana je dokonce těžké si představit, jak silně. Někdo věří, že skutečně pije ruský kvas a další ruské výrobky. Ve skutečnosti u nás máme zbytky potravinářského průmyslu. A hlavní částí tohoto odvětví, na tom trvám, jsou zahraniční společnosti. Stejné je to s farmacií. A dalšími věcmi.

Pohybovat se v trendu je pro nás nebezpečné. Ale prudce se trhnout stranou, zaprvé nikdo nechce, zadruhé je to také nebezpečné.

A teď o tom, co se děje. Řeknou mi: „Dáváte tyto obecné obrázky, ale mluvte konkrétně!“ Ale bez obecného obrázku nedostanete nic konkrétního.

Co organizuje Sobjanin v Moskvě? Chce být přímo v trendu a zaměřit se na to, co se děje ve světě. A o tomto trendu ví z první ruky. Protože svět, který popisuji, je velmi těsně integrován na úrovni elity. Ale Sobjanina ani nezajímá, jestli mají pravdu ti, kdo organizují covidovou extázi. On prostě vidí, že se jedná o velmi mocné muže, kteří plně chápou, jaký je globální trend a sami ho organizují. A vše, co on chce, je napodobovat je, být papežtější než „papež“. A tomu se říká politická mimeze.

Jak přesně však napodobuje, závisí na jeho kompetenci, jeho byrokracii, existující administrativní a lékařské infrastruktuře (kterou sám zničil), jeho odborném okolí, které mu okamžitě strčí zprávy Fergusona a dalších, a na jeho schopnosti porozumět něčemu z toho, co se děje. Porozumět, chápete? Porozumět znamená to, že i když nemáte kompetence, tak zjistíte, kdo tuto kompetenci má a na koho je třeba se orientovat. Toho všeho je strašně málo. A politický instinkt naznačuje, že laxní přístup by se neměl projevovat, ale administrativní vztek je možný a měl by být. A on ho umí ukázat. Kromě toho existuje svatá víra, že světlo pochází odtud, a pokud tam něco dělají, mají pro to důvod a je třeba udělat totéž. Všechno ostatní pochází od toho záludného.

A co dělá Putin? Dělá totéž co Trump – nevidíte? To znamená, že nevěří na covidovou extázi, cítí boudu v této extázi, má pocit, že mimo jiné jde o intriku proti němu samotnému. Zároveň se ale nechce prudce trhnout stranou, protože si uvědomuje, čemu bude pak čelit. „Zabiják lidí!“

A nelze umlčet všechna tato ústa, včetně globálních, která se nedistancovala od stávajícího globálního trendu, která z něho nevystupují. Dokonce i zvětšování vzdálenosti mezi Západem a námi je nutné, ale ne postačující. To je z mého pohledu skvělé. Ty jsi ji zvětšil, ale co potom? Něco mi vysvětli, ne na úrovni skalárů, ale na úrovni vektorů. Všichni tam – a ty kam ? To je důležité. Není to ani ideologie – je to poslání, je to globální trend.

Řeknou: „Ale Lukašenko se trhnul.“

No, trhnul … Řekl: „Tomuto koronaviru říkám nejinak než psychóza a nikdy názor nezměním, protože my jsme zažili již mnoho psychóz a  víme, k čemu to vedlo. Jsem absolutně přesvědčen, že se jedná o další takovou psychózu, která někomu bude hrát na ruku a někomu bude škodit. Proč se chovám takhle? Protože jsem absolutně přesvědčen, že můžeme utrpět více panikou než samotným virem.“ http://www.ctv.by/aleksandr-lukashenko-ya-koronavirus-etot-nazyvayut-ne-inache-kak-psihozom-i-ot-etogo-nikogda-ne

Trhlo se několik zemí, jako Švédsko, které si to vysvětlují tak, že v těchto zemích nedojde k mocné konfrontaci, že Západu na nich v tuto chvíli nezáleží.

Existuje malá země. Není pod takovým dohledem, i když samozřejmě je. Vnitřně je Bělorusko velmi konzervativní zemí. Jsou tam nějaké liberoidní skupiny a samozřejmě ji někdo také chce rozhoupat, ale obecně je velmi konzervativní.

Rusko není Bělorusko. Je hluboce svázáno se Západem a má jinou populaci a jinou strukturu inteligence a jinou strukturu mezinárodního pozorování a mnoho dalšího. To znamená, že jde o zemi zapojenou do globální hry. A může buď hrát ve všem podle alternativních pravidel, nebo začít manévrovat.

Sobjanin manévrovat nebude, on bude přímo v první desítce. Co řekli na Západě – to tady také děláme. Mocně, svorně, vpřed! Ruce za zády, jeden za druhým! 

Putin bude hrát v mezích stejného globálního trendu. Ale s výhradami (jako Trump). Sobjanin chtěl hrát s ještě menšími výhradami, ale aby nenapínal Putina. Když si Sobjanin uvědomil, že ho už napíná, zasalutoval. Ale jsou to dva politici, kteří chtějí hrát stejnou hru s většími nebo menšími výhradami.

Trump i ti, kteří jsou alternativou k Trumpovi, jsou opět to samé, s většími nebo menšími výhradami.

Uspořádání malého „pikniku na krajnici“ také není to.

Jediné, co by mělo být, je říci to na rovinu: hra na koronavirus (nezáleží ani, zda je umělý nebo přírodní) je součástí strašného globálního trendu, do kterého se začleňovat není dobré. My se do něho nezačleníme a nabízíme světu jiný trend, na vlastní nebezpečí a riziko.

Ale zatím na obzoru nejsou žádné známky něčeho takového. A bez těchto znaků bude všechno covidovou hrou s většími nebo menšími výhradami. Měkčí, tvrdší, ale stejné.

Naposledy se o alternativní hře vážně diskutovalo na  XIX sjezdu KSSS (nikoli na XXV), a i to s jaltskými výhradami. Od té doby o tom nikdo nemluvil se skutečným přesvědčením. I v tom je tragédie lidstva. A nejméně ze všeho to je možné požadovat od elity, která chce takový nebo makový vstup své vlastní země do západní civilizace.

Nejdříve – úplné odmítnutí tohoto vstupu a prohlášení jiného kurzu, a ne jen distancování se. Opakuji, distancování se je skvělé, ale nepostačující. Je třeba jiný vektor! Navíc ozřejmený stejnou silou jako v případě paktu Molotov-Ribbentrop. A pak – jiný přístup ke koronaviru. A opakuji, neexistují a nemohou existovat žádné konečné úsudky ani o jeho umělém původu, ani o jeho přirozeném původu. Mnohé vypovídá o jeho umělém původu. Pokud se každý den odhalují jeho další a další senzační vlastnosti, které se dříve v přírodě nevyskytovaly, co je to pak za bláznivost? Matka příroda je velmi konzervativní, tak proč se najednou zbláznila? Proč se laboratoř zbláznila, je pochopitelné, pokud se zaobírá biologickou válkou. Proč se příroda tak zbláznila?

To vše naznačuje, že může jít o umělý původ. Ale i kdyby ne, tak o to nejde. Nebo přesněji, nejde jen o to.

Jde o to, že covid nabourává život, vede očividně do pekla, a tomu je třeba vzdorovat. Dá se tomu však vzdorovat, jen když prohlásíte: „Toto je zhoubný globální trend a nezáleží na tom, kdo za tím je, a i kdyby všichni. A toto je naše cesta.“

Ale když to prohlásíme nebo když zavedeme změny Ústavy a připravujeme se na takové prohlášení, musíme rychle vybudovat autarkii, pokud jde o medicínu, farmakologii, potravinářský průmysl, veškerou soběstačnost obecně, kulturu, informace, elitu – všechno. Pokud se to nezačne budovat, pak žádná rétorika nemůže být prostředkem záchrany z temnoty, která se vkrádá do naší země a lidstva.

Opakuji ještě jednou: zatím existuje určitý globální trend a neexistuje k němu alternativa. Naše elita (v podobě, v jaké existuje a ve které byla vytvořena během všech post-sovětských desetiletí a také i pozdních sovětských desetiletí), se řídí tímto trendem. Dokud bude existovat pouze tento trend a bude se jím řídit naše elita, s výhradami nebo bez výhrad, bude se dít to, co se děje.

Na základě svého pragmatismu je naše elita stále přesvědčena, že i ta západní je pragmatická. A že proto se s ní může domluvit. Proč taková úcta ke Kissingerovi? Pro naši elitu byl ztělesněním pragmatismu a schopnosti domluvy. Nejsou to však Kissingerové, kdo usiluje o moc na Západě. O moc usilují, a já to v tomto programu ukážu, nezřízení ideoví fanatici, žíznící po našem vyhlazení a zotročení lidstva.

Globální trend, který nechceme opustit, je kuře chycené v drápech části globální elity. A sotva ho někdo vyrve z takových drápů.

Naše elita to nechápe. Bude se měnit pouze pod obrovským tlakem. Teprve potom segment této elity, který je částečně orientován na vstup na Západ, odskočí tak, jak odskočili Gorbačovovi poradci na konci perestrojky a hodili na stůl svoje průkazky. Teprve potom začne masivní odchod elity. Začne, když bude blízko katastrofa, která už bude zřejmá, a na základě odpovídajícího západního signálu. A pak to bude buď strašná prohra nebo nějaké nové perspektivy. Všechno ostatní jsou detaily.

Upřímně řečeno, šance na záchranu Ruska při současném globálním trendu jsou vcelku velmi malé. Pokud však jsou, pak jsou podle mého chápání tyto šance dány novým sociokulturním klížením v neelitní části naší společnosti. V tom, co lze nazvat prostou občanskou společností.

A tu někteří ze skvělých lidí, kteří reagují na můj program, začínají volat: „Ale co ti naši?! Na co máme vedení?! Ó můj bože! „

Ne na vedení teď vše záleží! O vedení jsem vám řekl všechno, co jsem mohl. Vše záleží na vás. Od toho, zda se probudíte, a co začnete dělat sami se sebou, se svými malými hodnotami, se svou životní pravdou, se svým pohledem na život. Na každém z vás, na vašem probuzení závisí smrt Ruska nebo spása, a ne na vedení. Vzdejte se těchto paternalistických nadějí. 

Co se týče Putina, o něm je vynášeno mnoho soudů. A kdo je alternativou? Jak si země vybírá hrdiny? Tak, jak je vybírala na začátku krize na Donbasu?

„Kde máš oči?“ – ptá se Hamlet své matky a ukazuje jí rozdíl mezi jejím prvním manželem (jeho otcem) a králem Claudiem, který zabil svého bratra. Tato otázka je velmi zapeklitá. Není jen politická, je téměř metafyzická a zároveň pro politiku osudová. Protože spící člověk nemá oči, které by viděly pravdu.

To vše si pamatuji z kolizí v Doněcku, kdy spící lidé viděli hrdinu ve zrádci a v bezvýznamnosti. Necílím na individuální případ, stává se to pravidelně.

„Kurgiňanovi nikdy neodpustím, že měl pravdu,“ řekl jeden ze spících, když se v Doněcku vše stalo zřejmým.

K probuzení jsou zapotřebí znalosti. A znalosti neznamenají nic bez bytí. Pouze spojení znalostí s bytím má nějaký význam. Získání bytí, tj. schopnosti rozlišení a jednání, je bolestivý proces. Ale je třeba se k němu odvážit.  A je třeba rozlišit takové odhodlání od připravenosti snít o tom, že se probouzíte.

Až v podmínkách silné covidové hysterie začne odchod z velkoměst, až lidé začnou přemýšlet o tom, jak zajistit svůj život společně s dalšími spřízněnými dušemi, až se začne tento kruh spřízněných duší rozšiřovat mimo jejich vlastní rodinu, až začne určitá homogenizace vztahů v rodině i mimo rodinu – tehdy začne velká politika.

Ale protože věřím, že znalosti jsou prostředek k probuzení a existuje po nich poptávka jako naděje, budu pokračovat v analýze covidového šílenství, jehož pochopení je nesmírně důležité pro toho, kdo chce porozumět nejen globální, ale také naší domácí politice. Jedno úzce souvisí s druhým.

Jak souvisí? Není to jasné? Naše oligarchie a Davos Gatese jsou jeden celek. A naše oligarchie je nejsilněji spojena se segmentem elity, který je orientován na „vstup na Západ po částech“. To znamená na kapitulaci před Západem. A  na to, aby se pokračovalo ve vykořisťování rozděleného Ruska již jako stoprocentní koloniální administrativy.

Západní farmaceutický průmysl dominuje ve výrobě léčiv na našem území. Dělá to, aniž by nebyl nijak začleněn do naší politické elity? O tomto začlenění křičí na každé křižovatce. Jestli křičí oprávněně nebo v rámci konkurenčních her je samostatná otázka. Ale oni křičí!

Koho je mnoho léků, o nichž se říká, že jsou naše? V nejlepším případě jde o generika. Vycházejme tedy z potřeby budovat jinou budoucnost a zároveň korelovat přítomnost s tím, co máme. Když budeme parafrázovat Stalina, můžeme říci, že „nemám pro post-sovětské občany, kteří v referendu v roce 1993 hlasovali pro Jelcina, jiné elity než ty současné.“

• pokračování bude následovat