Rusko by mělo nastudovat lekci, při které byl Trump za školou

Originál zde:
Россия должна выучить урок, который прогулял Трамп

Igor Ašmanov, 08:00 14.01.2021 – Přeložil Miloš

Ruská média jsou přeplněna vyprávěním o všemohoucích amerických IT-platformách, které zablokovaly amerického prezidenta a začaly vládnout světu. V ranních i večerních relacích televize i rozhlasu, v diskusních pořadech i v novinách, a nemluvě o sociálních sítích a messengříčcích, všichni aktivně posuzují, jak hrozné jsou Facebook a Twitter, jestli Telegram a Signal nahradí totalitní Twitter a Facebook a podobně.

Mně osobně to zajímavé moc nepřipadá. A proč? – jsou to staré zprávy.

Je možné, že Trump nečetl „Trilogii přání“ (Trilogy of Desire) od velkého amerického spisovatele Theodora Dreisera o příbězích mocného finančníka a kapitalisty Cowperwooda. Ale my jsme ji četli.

V ní Dreiser popisuje, jak ještě na konci 19. století v Chicagu uskupení otců města (složené z demokratů i republikánů), které ovládalo všechna média, znectilo, znehybnilo a vyhnalo bodrého, schopného a bohatého nováčka, který se pokusil být prvním v Chicagu. Nováček ovládl všechny železnice a hodnotné koncese na stavbu silnic a podplatil prodejné zastupitelstvo. Ale jeho nepřátelé použili všechny nám již známé postupy – mediální útok ve sdělovacích prostředcích, verbování pouličních darebáků na „majdan“, okřikování všech, kteří se pokoušeli proti tomuto uskupení otců vystoupit a podobně. Koupit nebo podplatit media se Cowperwoodovi nepodařilo, „majdančíky“ také ne.

Ve výsledku se Cowperwoodem zcela podplacené zastupitelstvo od něj odvrátilo (zastrašené mediálním tlakem a křikem z ulice) a zbavilo jej koncesí a další přízně. Cowperwood byl nejchytřejším, nejenergičtějším a nejlstivějším ze všech kapitalistů ve městě, ale nemohl udělat nic, ztratil podnikání a odjel z Chicaga. Být alfa-šelmou nestačí, je potřeba se zabývat politikou.

Takže řízení politiky pomocí mediálních útoků je běžný a obvyklý příběh v Americe. Vlastně ani převládající mediální dominance obamovsko-clintonovsko-bidenovského uskupení takzvaných liberálů, tj. aliance globálních finančníků, mediálních magnátů, ajťáků, kapitalistů a vojáků není žádnou novinkou. Google, Facebook a Twitter tlačily ve prospěch Obamy a Clintona posledních 12 let, o čemž je celkem dost výzkumů.

Bylo by naivní si myslet, že jejich drzý „coming-out“ v posledních týdnech byl náhlý a neočekávaný, nebo byl vyvolán „výzvami pracovních kolektivů“ rozezlených zločiny krvavého Trumpova režimu.

Myslet si, že právě globální americké IT-platformy získaly moc a dělají si, co chtějí, když mají neomezené finanční prostředky a uživatelské obce, je také naivní. Abyste pochopili, že IT-platformy nejsou v Americe šéfem, stačí se podívat na video z roku 2018, ve kterém se Mark Zuckerberg, předvolaný na slyšení Senátu Kongresu Spojených států, ve špatně sedícím a nepohodlném obleku čtyři hodiny červená, potí a ospravedlňuje před senátory za to, že našel málo stop Ruských Hackerů^TM v Trumpově volební kampani roku 2016. V roce 2019 se Mark další čtyři hodiny omlouval v americkém kongresu za pokus zavést svou kryptoměnu.

Je možné shlédnout ještě čerstvější video ze setkání čtyř IT gigantů s Kongresem v červenci 2020, těsně před volbami, ve kterém kongresmani dusili platformy za nedostatečnou podporu demokratům a požadovali slib nepřekážet vítězství Bidena.

V souhrnu, Mark neřídí Kongres, nýbrž Kongres řídí Marka. Přesněji, kurátor, kterého Markovi poslali. Je více méně známo, že prakticky ve všech IT-společnostech byli v posledních 15 až 20 letech do vrcholného vedení nebo přímo do představenstva uvedeni kurátoři z obrany nebo rozvědky.

Kádrový pracovník tajné služby Eric Schmidt na začátku 21. století zcela řídil Google. Zdá se, že to s těmi kurátory nabývá až směšných rozměrů: bývalý ředitel CIA Leon Panetta přišel do Oracle (dodavatel databází – a co s tím má CIA), poradce prezidenta USA pro národní bezpečnost Condoleezza Rice do Dropboxu (dodavatel síťového disku pro předávání souborů – no, a co s tím má národní bezpečnost) a tak podobně.

Ale je jasné, že vůbec není legrace, když společnost Oracle náhle začne kupovat americký byznys čínské společnosti TikTok na základě požadavku vlády USA, a cloudový hosting Amazon náhle shodí „špatnou“ sociální síť trumpistů.

Mne osobně jako vývojáře programového zabezpečení zajímá něco jiného. Nemohu pochopit proč Trump tak hanebně nezvládl mediální válku. Už v roce 2016 jsem psal, že je to politologický mýtus, jakože Trump vyhrál předchozí volby díky neuvěřitelně novým technologiím manipulace mikrosegmenty uživatelů v sociálních sítích, s pomocí inovativní firmy Cambridge Analytica a dalších vědeckých čarodějů s vejčitými hlavami. Ve skutečnosti byly Trumpovy peníze na propagaci v internetu z větší části ukradeny, jak říkají informovaní lidé, a jeho předvolební reklamy „sledovali“ převážně boti – zejména, protože se v tom nevyzná, stal se obětí podvodníků. Vyhrál díky svému čerstvému sdělení přitažlivému pro „starou Ameriku“ (jak ji nazval Viktor Macharovskij).

Mediální dominance Clintonové v roce 2016 byla zdrcující: z pěti tisíc „věrných“ amerických sdělovacích prostředků pouze 5% tlačilo Trumpa, a daleko ne ty špičkové. A zbylých 95% tlačilo Clintonovou, stejně jako všechny internetové společnosti, Google, Facebook, Twitter a další.

Vypadá to, že zejména při volbách nikdo ani nepodváděl, protože to nebylo nutné. Všichni si byli jisti, že při takové převaze v mediálním ovzduší nemá Trump šanci.

Šok z Trumpova vítězství ukázal demokratům, že mediální tlak není vše. Oni tuto lekci pochopili a tentokrát se připravili lépe. Zejména: místo nepřímého, ideologického řízení IT-platforem, jim poslali do řídících orgánů kurátory, aby blokovali Trumpa a trumpisty okamžitě, jednoduše na příkaz po telefonu; vybudovali technologie pro falšování voleb (včetně protlačení hlasování po e-mailu, s pomocí kterého potom vkládali stovky tisíc stejnorodých dopisů pro Bidena); vybudovali systém legitimizace podvodů (včetně toho na úrovni nejvyšších soudů, které potom zamítaly Trumpova podání „při příletu“); domluvili se se všemi institucemi, které provádějí předání moci, že uznají vítězství jejich kandidáta při libovolných falzifikacích, s bankami, aby zablokovaly Trumpovi účty, a tak dále.

To znamená, že oni lekci zvládli a udělali si domácí úkoly.

Ale proč ji nezvládl Trump? On přece sliboval v roce 2017, že vyšetří činnost proclintonovských novinářů a top medií v době voleb a potrestá je za angažovanost a mediální podvody. Ale neudělal to. Proč?

Viděl, co se děje s mediálními IT-platformami, nemohl si nevšímat čím dále více poplašných signálů o přípravě útoku na sebe a na své stoupence („vynesení“ trumpistů a protivníků liberálního uskupení ze sociálních sítí a internetu začalo ihned po roce 2016, znamínka „prezident lže“ u jeho tweetů se nezačala objevovat až v době voleb 2020).

Proč nevytvořil svoje mediální prostředky? Vyvinout technický ekvivalent Twitteru nebo Facebooku je zcela dosažitelný a uchopitelný úkol, dnes se to dá udělat podstatně lehčeji a levněji než na úsvitu sociálních sítí, na trhu je tolik nástrojů a odborníků, kolik je potřeba. Je to otázka desítek milionů dolarů a roku práce, které Trump měl. A potom stačí křiknout na svých 80 milionů abonentů v Twitteru „jdeme za mnou“ a máte rostoucí nezávislou sociální síť, která ihned překoná počáteční setrvačnost a problém slepice a vejce.

No a najednou někdo (možná Trump nebo jeho trumpisté) vytvořil od nuly nezávislou na bideno-clintonovcích síť Parler – technicky funkční, ale malinkou a zranitelnou, která byla nedávno zlikvidována doslova během několika dnů. Ale pokud počítáš v mediální válce se sítí Parler (nebo je vůbec tvoje), potom pro ni kup spolehlivý hosting, ne na angažovaném a tvými protivníky řízeném Amazonu. Vytvoř si vlastní hosting, nakup servery. Kongres na to nedá peníze? Ale vždyť Trump je miliardář, on na to má, zdálo by se?

Všechny záměry a projekty Trumpa budí matný dojem nedodělanosti, nerozhodnosti, zastavení se před dosažením výsledku. Jakýsi americký Janukovič.

Tak v čem tkví ta příčina? Nerozumí mediím a IT? Možná je to syndrom hodného chlapce, jak již nejednou psali, jeho vlastní neochota i neochota jeho stoupenců-konzervativců porušovat pravidla nebo jít na přímou konfrontaci, starost o „blaho Ameriky“?

Možná nečekal podobně agresivní, podlé a drzé chování oponentů (podvody, mediální útok, blokování, zradu aparátu)? Ano, darebáci mají vždy širší arzenál prostředků. Ale ani Trump nevypadá jako jeptiška.

Nebo je to neschopnost systematické práce, pýcha, iluze, že je i tak frajer, že může řídit zemi a svět pomoci tweetů na svém super-účtu? No, zdálo by se, že je to chytrý chlap, úspěšný super-byznysmen ze seznamu Forbesu.

Je možné vybírat vysvětlení podle svého vkusu. Ale mediální válku, volby a politickou kariéru jako výsledek této nerozhodnosti Trump prohrál. Přecházení trumpistů na Signal nebo „ruský“ Telegram, pokračování mediálního boje, už na tom, jak se zdá, nic nezmění. Moc vyměnila ruce. A noví hospodáři jsou systematičtí a nemilosrdní. Účastníci útoku dostanou drakonické americké tresty 25–30 let za „vnitřní terorizmus“ a pokus o státní převrat, zbylé trumpisty budou zakazovat a blokovat, samotnému Trumpovi už ruší účty v bankách, hrozí mu impeachment, a také, nejspíše, skutečné trestní stíhání za „vyprovokování“ onoho útoku na parlament.

Trump svůj domácí úkol celkově nezvládl a „za půl básničky dostal půl pětky“. Ale my, Rusové, si to nemůžeme dovolit. Jsme v ještě horší pozici než americký prezident: my vůbec neovládáme u nás populární Facebook, Twitter, YouTube, Instagram, na kterých má účty od 50 do 60 procent uživatelů Runetu, a tyto platformy jsou v rukách našeho geopolitického protivníka, který nás ve všech svých strategiích nazývá nepřítelem č. 1. Oni už zakazují naše kanály a weby, zabývají se propagandou – celkově nám posílají tytéž nepřímé signály, které posílali Trumpovi v letech 2016–2020.

Pojďme se konečně poučit z cizích chyb.