Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? (4)

25 komentářů

1. 

   Ve svém komentáři výše uvádím, že za slabinu článku považuji sekci Shrnutí z části 4. Nyní odůvodním. Shrnutí jako metodu řešení nabízí opatření, z nichž některá jsou naivně-odborářská (tlačte na politiky) a ostatní mi přijdou nerealizovatelná v rámci stávající davo-elitární koncepce řízení společnosti (Rozhodně je nutné utlumit neprodukční ekonomiku). Můžeme tlačit na politiky, a dělejte to, ale brzy narazíme na mez stlačitelnosti. A utlumení neprodukční ekonomiky se bude dařit asi jen do té míry, do které to bude výhodné pro GP. Takže ve shrnutí by měl být recept, který je na úrovni 1. priority zobecněných prostředků řízení. Znalejší mne případně prosím zkorigujte, ale na základě mých prohlížení tlustých knih předchozí větou narážím na knihu “Krátký kurz” (leva-net).
   1. 

      Je pravda že jsem na článku přemýšlel a dával jej dohromady dlouho, no a pak jsem to chtěl už publikovat a potřeboval jsem to nějak ukončit. Ta má doporučení jsou především k diskuzi. Napsal jsem základní body o kterých se domnívám že by vedly k ozdravení ekonomiky. Jak to udělat mne nenapadá, tak jsem napsal co jsem napsal, uznávám že to je poněkud naivní. Je o tom třeba diskutovat. Jako o současné „demokracii“, která nás přivedla do situace, kdy naše životy řídí menšina s ne zrovna kladnými vlastnostmi.
      1. 

         není vůbec důvod k jakýmkoliv omluvám, Fando . Udělal jsi kus dobré práce a právě pro tu část aktivizující se veřejnosti, která potřebuje „vtáhnout“ do procesu pochopení řízení.
         Staré vystudované páky Koncepce Tvoje práce rozhodně nemíjí a pro ty bažanty řízení je velmi prospěšná, Díky a piš i dál.
   2. 

      Author

      A nechcete k tomu napsat obsáhlejší text, kde byste navrhl alternativní opatření?
      Náš web má za cíl podporovat tvůrčí diskusi. Ta se sice může odehrávat i v komentářích pod článkem, ale užitečnější by byla na „hlavní ploše“ 🙂
      1. 

         Pokusím se dát něco dohromady, bude mi to chvilku trvat. Domnívám se že vím co je špatně, podrobněji rozeberu opatření na ozdravení ekonomiky, ale jak toho dosáhnout to nevím to bude na diskuzi.
      2. 

         Vím, že kritizovat je lehčí, než něco vyplodit. Mimochodem, napsat ten kritický komentář mi docela rvalo žíly. Ale silnější byla touha poukázat vlastně na jediné místo, které by stálo za vylepšení. Pěkný seriálek mi přišel ukončený v nejnapínavějším 🙂 Budiž pro mne omluvou, že cca 90% textu/komentářů, které jsem tomuto výbornému seriálu věnoval, jsou pozitivní. (na rozdíl od některých jiných kolegů)
         Pro mne byl „velký skok“ od pasívního čtení k aktivnější diskusi formou komentářů. Na vlastní články se zatím necítím zralý.
         Když se tak nad tím zamýšlím, možná jsem jenom podvědomě chtěl „zamaskovat“ svoji otázku ohledně knihy „Krátký kurz“. Chtěl jsem si ověřit, jestli chápu správně, že v této knize je popsána *skutečná* plánovaná ekonomika, kde je 5-ti hlavá hydra eliminována. (hydra je přirovnání, které jsem použil v mém komentáři k části 3; pokusil jsem se do 5 bodů zkoncentrovat hlavní z příčin, o kterých seriál hovoří – jakési „5x Proto“ na otázku „Proč“ v nadpisu seriálu)
         I když mám jisté matematické vzdělání, při prvním listování zmíněnou knihou jsem vyměkl a skončil na symbolice použité v těch maticových rovnicích, nechtělo se mi dál pokračovat stylem „učím se na zkoušku na VŠ“. Občas matou překladatelské oříšky typu „kvadratická tabuľka — matrica A“, z algebry víme, že by to asi měla být „čtvercová matice A“. (ano, vím, mohu se pokusit o matematické dočištění překladu… 😉
2. 

   Ďakujem Fando,
   škoda, že to má len 4 časti, tento typ prednášok by sa dal počúvať dlho. Dúfam, že ešte nejaké články napíšete 🙂

   To s tým investovaním do rodiny a detí, do času stráveného s nimi, do výchovy atď. ste vystihol veľmi správne. Je to investícia do lepšej budúcej spoločnosti. Ak sa veľa ľudí sústredí viac na toto, než na naháňanie peňazí pre zabezpečenie rodiny na vyššej úrovni (dopriať si aj trochu luxusu), tak to spoločnosť pocíti.

   Vedel by ste vysvetliť, prečo napriek rok trvajúcej korone tak šialene stúpajú ceny nehnuteľností? Viem, že ceny hypoték idú dole, ale nechce sa mi veriť, že by obyčajní ľudia boli ochotní si brať čoraz vyššie hypotéky na tak šialene rastúce ceny. Čo reálne vyháňa tie ceny nahor? Pretože pri takomto raste si obyčajný človek nikdy nezarobí na slušný byt, alebo ak áno, tak za strašnú – otrockú cenu.

   Písali ste o najbohatších rodinách. Tu sa už priamo natíska otázka, o čo tým ľuďom ide… Vec sa má totiž tak, že majetok týchto rodín je tak vysoký, že peniaze pre nich nemôžu mať už žiadnu cenu. U každého človeka existuje určitá suma (hranica) majetku, nad ktorú už ho hromadenie majetku prestane motivovať. T.j. toto už nemôžu robiť pre peniaze… a ak nie pre peniaze, tak prečo to robia?

   T.j. tieto rodiny majú vyššie ciele, pre ktoré to robia. Aký má zmysel hľadať nový priestor na trhu v štáte, ktorý už sám sebe nepatrí? (zmysel to môže mať len pre malé rybky, ohlodávajúce kosti) Ekonomika je pre ľudí-dravcov nástroj, ktorým dobývajú-skupujú svet. Západná ekonomika je niečo podobné ako biely cukor alebo ohnivá voda, ktorú dávali noví osadníci americkým domorodcom. Tí sa chytili, a stratili všetko!
   Je to globalizácia. Pre týchto dravcov má zmysel ekonomicky dobývať všetko to, kde ešte existujú na svete zvyšky suverenity, kde existujú veci, ktoré ešte patria ľuďom, národom, a ktoré im ekonomickými zbraňami možno vziať.

   Práve preto je dôležité, aby sa každý človek naučil poznať a ovládať tieto ekonomické zbrane, a naučil sa im aj brániť. Podobne ako na vojenčine nás učili skladať a rozoberať samopal aj po slepiačky. A musel to vedieť každý vojak!
   1. 

      Jsem rád, že se Vám to líbí. Co se týká ceny nemovitostí, tak se domnívám že prostě poptávka je větší než nabídka. Nových bytů se staví méně než by bylo třeba, začínající rodiny shání nové bydlení, no a je to docela problém, něco najít a to jak byt, nebo barák. A tak Ti co prodávají toho náležitě využívají.
      No a k těm nejbohatším. Oni nebudou mít nikdy dost, jejich chamtivost a touha po moci je neukojitelná. Kvůli tomu se časem dostaly do současné pozice. Podle mne je jejich hlavním cílem mít více moci a peněz.
3. 

   Tak toto nevím. Vím jen že v koránu existuje něco jako „nebudeš účtovat úroky…“ přesně to nevím a ani nevím zda je to vůči rodině, muslimům, nebo obecně a už vůbec nevím jak to mají nastavené v reálu.
   Co se týká úroků u nás, tak to je prostě legalizované okrádání. Nejsmutnější je že se tyto prostředky dostávají do soukromých rukou vlastníků bank. Co by to udělalo, kdyby se tyto prostředky přesměrovaly do rozpočtu státu.
   1. 

      Neřekl bych, že úrok je automaticky okrádání. Úrok naznačuje, s jakou rentabilitou musí financovaný projekt pracovat. Je-li úrok 15%, pak ziskovost projektu musí být nad 15% a to je silný filtr pro nesmysly všeho druhu. Nezapomeňme, že některé úvěry nejsou nikdy splaceny. Pak je z tohoto „zisku“ umořen i nedobytný úvěr.
      Zkráceně, úrok sám o sobě není problém. Problém je nenažranosti státu a lidí. Všichni chtějí pořád víc a víc.
      1. 

         Úrok je problém a zatraceně velký. Příliš si ten pohled zjednodušujete. Nenapovídá vám, že dnes jsou vlastně všechny státy zadlužené včetně USA? Komupak to tedy všichni dluží?

         Cituji:
         V podstatě je výše uvedený výběr citátů z Bible globálně-politickým projektem, který:
         • V jednom svém aspektu předpokládá vykoupení planety se všemi, kteří ji obývají, a se vším jejich majetkem na základě rasově-mafiánského monopolu židů na mezinárodní a transnacionální lichvářství a vybudování globálního systému dluhového otroctví.
         Toto tvrzení potřebuje vysvětlit. V termínech teorie her se institut úročeného úvěru – lichvářství – nazývá „hra s nenulovým součtem“. V kreditně-finančním systému díky úrokům vyhrává vždy korporace lichvářů-kreditorů jako celek, i když její jednotliví účastníci mohou prohrát a mimo ni může i někdo jiný finančně uspět, když uzavře výhodný obchod, nebo začne úspěšně podnikat díky úvěru, na základě kterého potom odevzdá podíl ze svých příjmů lichváři – v takovém případě půjčenou částku a úroky z ní lichváři vrací konečný spotřebitel produkce, který je prostřednictvím řetězce transakcí koupě-prodeje propojen s lichvářem-kreditorem; jestliže byznys, kterého se přímo nebo zprostředkovaně účastní půjčené peníze, nepřináší očekávaný zisk, lichvář stejně „to své“ i více dostane – dlužník mu bude muset vrátit půjčenou částku včetně úroků, ale platit se to již nebude z kapsy konečného spotřebitele, ale z té jeho, a dost možná to povede i k tomu, že bude takto dlužník nucen rozloučit se i se svým dosavadním majetkem a sociálním postavením, které tento majetek podmiňuje. Přitom:
          jsou úroky přičítané k výrobní ceně produkce hlavním generátorem růstu cen;
          kromě toho díky přečerpávání platební schopnosti ze společnosti do korporace lichvářů dochází k vytváření nedostatku peněžní zásoby ve vztahu k obchodnímu obratu při ohlášené ceně zboží, které se na trh dostane za ceny navýšené v důsledku toho, že k výrobní ceně byly připočítány i úroky z půjčky;
          úroky také vedou ke vzniku úmyslně nesplatitelného dluhu, který je určitým způsobem rozložen ve společnosti, čímž ničí koupěschopnou poptávku a brzdí odbyt produkce (v takových podmínkách je potom odbyt možný pouze na úkor snížení rentability „reálného sektoru“ ekonomiky a přitom společnosti, jejichž produkce nejde na odbyt v potřebných objemech za ceny vyšší, než jsou ty výrobní, přicházejí o svou kapitalizaci, což může vést až k ukončení jejich činnosti);
          nedostatek peněžních zásob (ve vztahu k tomu množství, které je nezbytné pro zajištění obratu zboží za ohlášené ceny) a úmyslně nesplatitelný dluh jsou určitým způsobem rozloženy ve společnosti, a v souhrnu vyvíjejí tlak na psychiku těch lidí, kteří doufají, že své finanční a ekonomické problémy vyřeší prostřednictvím peněžní půjčky – tímto způsobem předešlé akty úrokového úvěrování stimulují braní nových půjček a ve výsledku se nevratně roztáčí ta neblaze proslulá „inflační spirála“ a rozšiřuje se dluhové otroctví, ve kterém lidé pracují na splacení úmyslně nesplatitelného dluhu.
         Přitom, i když bezprostřední dlužníci tvoří ve společnosti menšinu, jsou nuceni za jejich dluhy platit všichni…
         Všechno je to možné dokázat stroze matematicky na základě modelů meziodvětvové bilance výměny zboží a finanční výměny, jenže sociologická a ekonomická věda biblické civilizace se o tuto problematikou principiálně „nezajímá“…

         Zdroj textu Základy sociologie II: http://leva-net.webnode.cz/products/zaklady-sociologie-ii/
      2. 

         Vítězslave, osobně počítám s tím, že ve skutečnosti je to ještě horší, než popisuje citát Ireny ze “Základy sociologie 2”. Citát popisuje řekněme důsledky úroků na “mikro” úrovni. Tyto mikro důsledky však způsobují důsledky na “makro” úrovni. A tím je – bez nároku na úplnost – (1) kultura (mantra) růstu. Dokonce nejen obyčejného růstu. Vynucuje to nutnost udržování režimu meziročního růstu růstu. Kdo neroste není “úspěšný” a hrozí, že ho nějakou formou “sežere” konkurence. Za (2) vynucuje to konkurenci. Za (3) podporuje to proces koncentrace ekonomické moci a majetku do špičky pyramidy.
      3. 

         Vitezslav,
         v úroku nie je vidieť problém, ak sa na to pozeráš z pohľadu mikroekonomiky (podnikateľskej úrovne). Ale ak sa na to pozrieš z pohľadu makroekonomiky (riadenia a samoriadenia celej ekonomiky ako celku), tak je tam obrovský problém. Úrok je jedným z kľúčových ovládacích prvkov makroekonomiky, a je veľmi nebezpečné, ak tieto ovládacie prvky držia a riadia nadštátne a nadnárodné subjekty, ktoré to nerobia pre dobro ľudí ani národa.
4. 

   Děkuji za komentář a omlouvám se pokud jsem se Vás svým článkem nějakým způsobem dotkl. Hezký den.
   1. 

      Podľa mňa sa určite nemáte za čo ospravedlňovať.
      Vašu sériu článkov som si prečítal a osobne som zase o niečo múdrejší, takže Vám ďakujem 🙂

      Ešte by ma zaujímalo, či by ste vedel popísať rozdiel medzi západným bankovníctvom – založenom na úroku – a moslimským.
      Niekde som čítal, že moslimovia považujú úrok za vrcholné zlo (alebo tam nejak) a rád by som si od znalého človeka nechal vysvetliť, ich bankový systém (plusy/mínusy), prípadne, či by sa niečo veľmi podobné dalo implementovať do niektorej zo západných krajín?

      Ešte raz ďakujem a nech sa Vám darí 🙂
      1. 

         Ptal jsem se jednoho muslima (byl z Palestiny), jak to mají úrokem při půjčování peněz. Řekl mi, že když si z banky půjčí 100 000, tak musí vrátit 120 000 (třeba). Když mi to řekl, tak jsem mu nechtěl věřit…ale prý to tak mají. Jen to možná nenazývají úrok. U nás máme třeba ty hnusné složené úroky a jiné prasárny. To si myslím, že oni nemají. Pochopil jsem to tak, že peníze půjčí, ale člověk musí vrátit více a neříkají tomu úrok.
         1. 

            Domnívám se, že to mají nastavené jako poplatek. To pak Alláh nevidí.
5. 

   Existuje nějaká bibliografie pana Václava Ježka? G. mi moc nepomohl.
   Celkově materiál hodnotím jako hluboce naivní a plný toho, co by mělo být a proč s nerespektováním skutečné reality světa, popřípadě popisující byť s častými chybami věci notoricky známé.
   Jak víme, ďábel se skrývá v detailu. Například je zcela pominuta realita provozního úvěrování ekonomiky bankami a jejich možné kroky, pokud se jim, jak autor píše, uškrtí zisky. Dál se materiálem zabývat nehodlám, neb diskuzi o obsahu považuji z mé strany za naprostou ztrátu času a zase tolik ho nemám.
   Ještě dodám, že tlačit na politiky je zcela bezpředmětné. Lze si zkusit založit vlastní politickou stranu, přesvědčit občany a vyhrát ve volbách, ale myslím si, že o tom by se dalo s úspěchem pochybovat.
   Celkově mi to silně připomíná práce jistého pana inženýra, Miloslava, kterého zkusím nejmenovat, abych ho sem nedejBůh nepřivolal. Napovím, že příjmení je pejorativní označení člověka s dětmi a vnuky, Před časem se i na staré vodě krátce mocně prezentoval. Nejedná se zde doufám o nějakou jeho reinkarnaci.
   1. 

      A já si myslím, že je nutné informace podávat i zjednodušeným způsobem, ne jen pro na „slovo vzaté“ odborníky. Pro spoustu lidí jsou tyto informace nové a jejich jednoduché podání je v tomto případě přínosem. Vždy mne udivují reakce lidí, kteří před pár lety sami nevěděli, která bije a dnes vyskakují, že jsou nějaké informace zbytečné, protože ONI SAMI to přece už všechno vědí. Informační válka musí být vedena plošně a zaměřená musí být na všechny tak rozdílně informované vrstvy občanů. Takže místo kárání někoho, kdo sedl a něco sepsal, by bylo na místě hledat místa, kam tyto informace odkazem umístit, kde by našly úrodnou půdu mezi občany zatím těmito informacemi nepolíbenými. A čím jednoduššeji jsou informace podávané, tím líp.
      1. 

         Tenhle web čtou „rozdílně informované vrstvy občanů“? Já myslel, že je tomu jinak. Kdyby to vyšlo na „spřáteleném webu“, tak bych to víc chápal. A nevyskakuji ani nikoho nekárám, nicméně za tím, co jsem napsal, si stojím. Těch dlouhých textů pisatelů s různými „chotělkami“ je plný web. Já nic nepíšu, protože se na to necítím. Každý ale takovou sebereflexi nemá.No a kritik holt ví, jak by to udělal, kdyby to uměl, takový už je život.
         1. 

            Přinejmenším ti, kteří sem chodí, tedy ti „zasvěcení“ by měli mít představu, co je to informační válka a jak v ní bojovat a umístění materiálu na web v každém případě umožňuje pomocí odkazů šířit ho dál. Chtěl byste z tohoto webu mít místo, kde se „zasvěceně“ diskutuje o Koncepci způsobem, kterému málokdo rozumí? I když ani v tom vám nikdo nebrání. To už je o tom vytyčování cílů. Já upředňostňuji šíření potřebných informací mezi široké vrstvy obyvatelstva a to pokud možno jednoduchým způsobem, aby byly pochopitelné. Složitě si je můžete nastudovat z „tlustých knih“, cítíte-li se na to.
      2. 

         Absolutni souhlas Ireno,
         V jednoduchosti je genialita….komplikovane to dokaze i blbec
   2. 

      Pokud jsem se Vás dotkl, omlouvám se. Cíl článku je jiný. Každý má právo na názor a na jeho vyslovení. A ano bylo pár období v dějinách kdy vyslovení jiného než toho správného názoru bylo odsuzováno, ponižováno a trestáno. Postarali se o to právě Ti kovaní nositelé jediného a správného názoru jež bez uzardění posílali názorové nepřítele na hranice do koncentračních táborů, nebo je vyhazovali z práce. Bohužel mám pocit že se tato doba vrací. Korektní diskuze je nahrazována umlčováním. Možná i proto jsem toto napsal. Hezký den.
      1. 

         Je to velmi dobře, jednoduše a srozumitelně napsáno. Šířím dále mezi známé a přátele, kteří by složitější analýzy odmítli číst. Je to první krok k poznání pro ty kdo se začínají probouzet z ekonomických iluzích a západu a zázracích kapitalistické ekonomiky.
   3. 

      Chtěl bych podpořit názor Ireny:
      1. i když na toto fórum chodí znalejší lidé, tak každý nemusí ovládat všechno, někdo má blíž k tomu, jiný k něčemu jinému
      2. silnou stránkou toho článku je srozumitelnost podání, která dost často chybí některým znalým lidem, když mají něco jednoduše vysvětlit méně znalým
      3. další silnou stránkou je, že článek pokrývá téma uceleně (jiné alternativní články s podobnou tématikou co jsem zatím četl, řeší jen úrok, nebo jen peníze, nebo jen finanční trhy, tady mi přijde, že je to všechno pěkně po kupě a není to přitom ani tak dlouhé)
      4. možnost šířit link na zajímavý a srozumitelný článek – k nezaplacení
      5. ale abych jen nechválil, za slabinu článku považuji sekci Shrnutí z části 4, to je ale s dovolením na další komentář