Proč bohatí bohatnou a chudí chudnou? (3)

Kde se bere a kde se ztrácí síla a moc peněz (pokračování)

František Ježek

Něco málo o půjčkách, úvěrech, hypotékách a jim podobných

Půjčování peněz je nezbytné. Je nutno předfinancovat začínající výrobu. Mladé rodiny potřebují rychle vyřešit založení nové domácnosti. Bylo by možné vyjmenovat ještě více rozumných důvodů, kdy je půjčení peněz vhodné a nutné.

Podívejme se, jak to vlastně funguje.

Přijdete do banky, požádáte o půjčku a rozjede se proces schvalování. Je posouzena schopnost splácet a úroveň zajištění. A je učiněn konečný verdikt. Všechny tyto kroky žadatel o půjčku zaplatí na bankovních poplatcích. Potud standardní a v pořádku.

V dalším dojde k podepsání smlouvy o půjčce a jejímu připsání na účet žadatele. A nyní to začne být zajímavé.

V momentě zavedení schválené a podepsané smlouvy o půjčce do bankovního systému se umístí hodnota pohledávky banky za dlužníkem a proti tomu stejná hodnota jako závazek banky vůči dlužníkovi. Další operací se tato částka převede na účet žadatele a tím se vypořádá závazek banky vůči žadateli. Žadatel, teď již dlužník, má na účtu peníze a banka naproti tomu pohledávku za dlužníkem.

Rozepsal jsem to trochu podrobně, abyste si povšimli jedné zvláštnosti. Banka v systému řeší jen hodnoty závazků a pohledávek. Do této operace banka nevložila ani jednu svou korunu.

A kde se tedy vzaly peníze, co jsou na účtu. Tyto peníze vznikly v momentě zavedení smlouvy do systému, vznikly jakoby z ničeho.

Správnější je nahlížet na tyto peníze jako na budoucí peníze. Jako kdybychom si do současnosti strojem času přitáhli peníze, které vyděláme v budoucnosti.

Banka nám skutečně nic nepůjčila. Pouze nám umožnila v současnosti disponovat našimi budoucími penězi.

A proč toto rozebírám? Služby banky jsme zaplatili bankovními poplatky. Jenže banka si nárokuje úroky.

Úroky za co?

Přece nám žádné peníze nepůjčila! To co máme na účtu, jsou naše budoucí peníze. Ano kdysi dávno banky půjčovaly své vlastní peníze, ale tato doba je již dávno pryč.  

A zase je to tak že není zájem na tom, aby tato skutečnost byla známa. Přece se banky nepřipraví o takový příjem.

Mimochodem, jde o kanál, kterým se obrovské množství peněz přelévá do finančního sektoru. Pozorovatel z jiného světa by to nazval krádeží.

A jak to je s měnami

Každý stát, národ, etnikum má z mnoha různých důvodů jiný vztah k práci, jiné manuální schopnosti, jiné technologické schopnosti, jinou vzdělanost, jinou produktivitu práce, jinou úroveň kooperace a mohl bych toho vyjmenovat ještě více. To vše a řada dalších předpokladů zapříčinily, že se lidé, kteří si byli takto podobní, sdružili v národy a pak ve státy. Tak jak vznikl stát na této úrovni, tak se logicky vytvořila státní ekonomika a definovala si svou měnu.

Měna jako taková definuje svébytnost ekonomiky.

Umožňuje reagovat na turbulence, ke kterým dochází. Umožňuje zlevnit, nebo zdražit produkci vůči okolnímu světu podle aktuální ekonomické situace. Tím vytváří příznivé podmínky pro období, kdy se nedaří, nebo využívá potenciál, kdy je ekonomika v dobré kondici. Vlastní měna umožňuje realizovat její vydání proti nárůstu aktiv, tak jak bylo uvedeno v předchozím textu. 

Je otázkou volby každého, jakou měnu upřednostňuje, jaké důvěřuje, na kterou přenese výsledky své práce a tím tuto měnu posílí, poskytne jí krytí svou prací.

Měn máme spoustu. Bohužel, místo toho, aby se respektovaly a spolupracovaly, tak spolu soupeří a usilují o dominanci nad ostatními měnami.

Místo toho, aby byla stanovena jednoznačná a měřitelná pravidla, která umožní v pravidelných časových intervalech stanovovat přepočtové kurzy mezi jednotlivými měnami, jsou kurzy měn ponechány v rukou spekulantů, pardon, trhu

A teď jeden skutečný majstrštyk.

Úsilím mocných se podařilo dosáhnout toho, aby se od jisté doby za ropu platilo americkými dolary. Americký dolar najednou potřebovali všichni, kdo nakupovali ropu. A vzápětí se obnovilo a na dlouhé roky upevnilo postavení dolaru jako rezervní měny. Jak ropné obchody, tak státní, firemní a soukromé úspory převáděné na dolarová konta posilovaly dolar a zajišťovaly jeho stabilitu bez ohledu na výkonost a turbulence v jejich vlastní ekonomice. Amerika mohla a může upisovat čím dál tím větší dluhy a nemusí se ničeho bát. Pořád se najde spousta těch, kteří ochotně smění svoji měnu za dolar a tím zajistí jeho krytí a stabilitu.

Máme ještě jeden zajímavý důsledek tohoto stavu. Státy se podařilo přesvědčit, aby si peníze půjčovaly na finančním trhu. Většina půjček se odehrává v dolarech, nebo přes dolary. Tak jak rostou ekonomiky a potřebují stále více peněz na obsluhu ekonomických procesů, tak je vyvíjen tlak na uvolňování stále většího objemu dolarů do oběhu. FED tiskne peníze, ale v podstatě tiskne peníze, aby jich bylo dost na obsluhu ekonomických procesů i v jiných státech než jen v USA. Jednotlivé ekonomiky si peníze netisknou, půjčují si je. Takže údaj o astronomickém americkém dluhu je třeba brát s rezervou, neboť obsahuje i objem potřebný na obsluhu rostoucích ekonomik v dominanci dolaru.

Takže USA mohou bez problémů tisknout nekryté peníze. O krytí peněz a jejich stabilitu se postarají ti, kteří za tyto dolary smění svoji měnu.

A Amerika toho náležitě využívá. Odpovězte si sami, co je v USA kryto dluhem a co je kryto z výběru daní. Zdalipak si uvědomují ti, kdo trpí pod různými sankcemi, nátlakem, přímým zasahováním do záležitostí země, že si tento útisk vlastně zaplatili sami? Zaplatili to tím, že platili v dolarech.

Problém dolaru nastane, až začnou firmy a státy upouštět od plateb v dolarech a od využívání dolaru jako rezervní měny. Najednou bude dolarů nadbytek, bude čím dál tím více subjektů, pro něž bude dolar nezajímavý. Devalvaci dolaru uspíší finanční trh, který jede především na dolarové bázi a generuje obrovské množství neužitečné produkce.

V současné době je tento obrat ještě urychlován různými sankcemi, které postihují neposlušné subjekty. Jsou jim blokovány jak platby, tak uložená aktiva. Odcházení subjektů od dolarových plateb již registrujeme a nejsou to nevýznamné objemy. Je jen otázkou času kdy prvnímu rupnou nervy a rozjede se lavina odchodů od dolaru.

V jakém stavu se naše ekonomika nachází?

V současné době se naše ekonomika nachází ve stavu zhoršující se chudokrevnosti. Na investice si část peněz půjčujeme, ale kvůli úrokům vracíme více, než jsme si půjčili. Jako kdybychom si na doplnění krve, krev na chvíli půjčili, ale po určité době jsme povinni ji vrátit a vrátit jí více. Takže se dostaneme do stavu ještě větší chudokrevnosti než na začátku. Jsme nuceni půjčovat si a čím dál, tím více vracet. Prognózou takovéhoto stavu je kompletní odkrvení.

Další pokračování zítra