Co je to mRNA vakcína proti koronaviru a jak funguje?

Zvolila jsem tento zdroj (viz odkaz dole), přestože je z technického webu, protože jsou tam dost názorně a stručně popsány určité funkce DNA a RNA. Je to očividně web zaměřený proti teoriím spiknutí! Přesto si myslím, že informace jsou poučné. Občas se stane, že někdo poskytne užitečné informace proti své vůli a v rozporu se svými cíli. Podotýkám, že se nejedná o vědeckou studii, má jen osvětlit určité důležité funkce co nejjednodušším způsobem, aby si podle nich člověk mohl udělat alespoň základní obrázek.

Dnešní téma je daleko vážnější. Týká se nejen současných technologií, ale i naší budoucnosti, neboť v oblasti medicíny nazrává skutečná revoluce, jejímž katalyzátorem se stala pandemie koronaviru. Nebo, jak by řekli zastánci teorie spiknutí – revoluce, kvůli které byl vytvořen koronavirus.

Možná už jste slyšeli novinky od Pfizer, BioNTech nebo Moderna o úspěšných klinických testech prvních vakcín na základě matriční/messenger RNA (mRNA), které prokázaly více než 90% efektivitu. Ale pokud ne, vůbec nepochybujte, že brzy o tom budou mluvit všichni. Toto téma zastíní všechny ty strašáky o čipování lidí a škodlivosti 5G, vždyť s něčím podobným jsme se ještě nesetkali.

Aminokyseliny, bílkoviny, ribozomy… Co jsou zač?!

Abychom pochopili princip práce nových mRNA vakcín a abychom se v budoucnosti vyhnuli tmářským teoriím, musíme mít alespoň základní představu o živém organismu.

Jak je známo, tak školní učebnice jsou hezkým příkladem toho, jak je možné velice složitě a nesrozumitelně vysvětlovat jednoduché věci. Proto ve zkratce normálním jazykem připomenu, co jsou zač aminokyseliny, ribozomy a další pojmy.

Bílkovina je základem všeho. To právě z bílkovin se skládá všechno živé na Zemi. Enzymy (urychlující různé chemické procesy jako je trávení) jsou také bílkovinami. Šlachy, svaly, vlasy, nehty – to všechno jsou bílkoviny (kolagen, elastin, keratiny).

Pohyb svalů také probíhá díky bílkovinám (myosin a aktin). Bílkoviny přenáší kyslík do všech tkání (hemoglobin) a jsou to právě bílkoviny, které nás chrání před viry (protilátky) a regulují růst, rozmnožování, fyzický a psychický rozvoj.

Všechny bílkoviny jsou složeny z malých „dílků“ – aminokyselin. Prakticky stejně jako dětské stavebnice mají různou skladbu (různé chemické prvky ve svém složení):

Názvy v češtině viz https://www.wikiskripta.eu/w/Aminokyseliny

Pro skládanku jménem člověk stačí pouhých 20 různých dílečků-aminokyselin (existuje jich více, ale ty se nepoužívají v lidském organismu).

Přičemž pouze 12 z nich si organismus dokáže syntetizovat (vyrobit) sám, ostatní získává zvnějšku. Když jíme, jiné bílkoviny se dostávají do žaludku, rozkládají se na malé dílky (aminokyseliny), které jsou potom ukládány do „skladu“ jako dílky pro sestavování bílkovin, které organismus potřebuje.

To, jak budou ve výsledku vypadat bílkoviny (jejich skladba, vlastnosti), závisí jen na tom, v jakém pořadí a jaké aminokyseliny budou za sebou poskládány.

V každé buňce je speciální „přístroj“ pro výrobu bílkovin z aminokyselin, který se jmenuje ribozom. Tento „přístroj“ ale neví, jak by měl jednotlivé dílky poskládat. Potřebuje v přímém smyslu návod. A takový návod existuje. Jeho kopie se nachází v jádru každé buňky a jsou jím molekuly DNA.

Od návodu k vytvoření bílkoviny

V jádru buňky je zakódovaný návod na tvorbu bílkovin. Je to řetězec s genetickým kódem dlouhý 2 metry. Je dobře poskládaný a strukturovaný do 46 jednotlivých částí, které se nazývají chromozomy:

Ilustrace University of Waikato

Ale použít DNA jako návod pro výrobu bílkoviny není možné, protože vytáhnout DNA z chráněného jádra není možné. Je to příliš riskantní, vždyť jakékoliv poškození DNA způsobí závažné problémy.

Proto organismus použije jinou molekulu, která se DNA velmi podobá a umístí ji do jádra buňky. Tam se potřebný kousek kódu zkopíruje z DNA a utvoří tak „přesnou předlohu“. Potom tento druhý dlouhý řetězec opustí jádro. Teď má buňka návod, který již není v jejím jádru a může ho začít volně používat. Taková molekula s kódem DNA se nazývá matriční RNA (mRNA).

Dále se do věci zapojí ribozom (ten „přístroj“ na výrobu bílkovin), do kterého je zapotřebí „vložit“ pásek s návodem (mRNA) a dodat k němu potřebné dílky (aminokyseliny). Ribozom postupuje po pásku mRNA, odečítá zapsaný kód a syntetizuje bílkovinu přesně podle návodu:

Po nějaké době (od několika minut do několika dní) se pásek s návodem (mRNA) rozpadne. Proč? Protože buňka není nafukovací a je zbytečné, aby se v ní uchovávaly všechny návody do zásoby. Bude-li organismus něco potřebovat, tak prostě mRNA vytvoří znovu, proběhne syntéza bílkoviny, a potom již nepotřebný návod zlikviduje.

A to je celý ten proces! A teď se ještě musíme trochu věnovat tomu, jak probíhá nákaza koronavirem.

Jak koronavirus infikuje člověka

Koronavirus je nejspíše jediným virem na světě, jehož vnější podobu zná prakticky každý člověk. Má velké množství malých výrůstků-přísavek, kvůli kterým získal svůj název (který nemá označovat královskou korunu, ale sluneční korónu z plazmy):

Virus je prostě soubor návodů nebo genetického kódu (v podobě DNA nebo RNA) v ochranném plášti. A problém viru spočívá v tom, že nemá ribozom („přístroj“ pro výrobu bílkoviny podle návodu), ani potřebný stavební materiál (aminokyseliny). Je to prostě návod na syntézu škodlivých bílkovin létající ve vzduchu.

Samozřejmě, že hlavní úkol každého viru spočívá v tom, aby proniknul do buňky a podstrčil jí svůj návod v podobě RNA. Buňce je potom jedno, co vyrábí. Pokud v ní je matriční RNA s návodem, tak rychle dodá vše potřebné (za to odpovídá transportní RNA) a je spuštěna výroba bílkovin.

Je tu ale ještě jeden problém, jak se dostat dovnitř buňky, aby tam mohla být zanechána potřebná RNA a to není tak jednoduché. K tomu je nutné, aby se „přísavky“ viru dostaly k receptorům na ochranném obalu buňky:

A je to tak, že přísavky koronaviru ideálně pasují k receptorům inhibitoru ACE2 (angiotenzin konvertujícího enzymu), kterých je nejvíce právě v plicních buňkách. Také se vyskytují ve střevním traktu a dokonce v mozkových neuronech (když koronavirus pronikne tam, může člověk ztratit čich).

Takže koronavirus se dostane do organismu, bílkovinové „přísavky“ se připojí k příslušným receptorům a do buňky je vyklopena RNA viru a buňka se okamžitě pustí do výroby. Začne produkovat velké množství koronavirů.

Snad je zde vše jasné, abychom mohli přejít k hlavní otázce.

Co je to mRNA vakcína proti koronaviru?

Všechny současné vakcíny pracují na jednom a tom samém principu. Napřed je nutné vypěstovat virus v živé buňce (například ve slepičích vajíčkách), potom se „očistí“, oslabí, aby byl neškodný. Potom každý takový exemplář prochází pečlivou kontrolou, aby bylo jisté, že tento virus není nebezpečný.

Takový neškodný a oslabený virus je potom zaveden do krve člověka, kde už nemůže způsobit žádnou škodu. Organismus ho rychle nalezne a vytvoří speciální bílkoviny nazývané protilátky. A když se potom člověk nakazí opravdovým (funkčním) virem, tyto protilátky ho okamžitě zlikvidují, aniž by mohl začít s výrobou svých kopií.

Na vývoj takové klasické vakcíny je zapotřebí přibližně 10 – 15 let. V současné době je rekordmanem v rychlosti svého vývoje vakcína proti příušnicím. Od sběru prvních vzorků k získání licence na tento lék uběhlo pouze 4 roky.

Pro vakcínu proti koronaviru byl využit jiný přístup bez zavedení viru do organismu, ať už v jakémkoliv stavu.

Místo oslabeného viru se v laboratořích vytvoří kousek jeho RNA (genetického kódu nebo návodu na tvorbu bílkovin) a zavede se do lidského organismu. Pokud bychom do něj zavedli celý kód RNA koronaviru, tak by naše buňky začaly aktivně vytvářet jeho kopie, ale mRNA-vakcína neobsahuje celý jeho kód, jen návod na vytvoření „přísavek“, kterými se koronavirus připojuje k buňce.

Když se takový návod zapsaný v matriční RNA dostane do organismu, naše buňky začnou aktivně vytvářet „přísavky“ reálného koronaviru. Ale samy o sobě jsou tyto přísavky zcela neškodné.

A vzhledem k tomu, že se v organismu objeví cizorodá bílkovina (přísavky koronaviru), tak si ho všimne imunitní systém a vytvoří příslušné protilátky, jako při použití tradiční vakcíny.

A když se potom do organismu dostane reálný koronavirus, nebude se moci svými přísavkami připojit k buňce, aby do ní vsunul RNA se škodlivými návody, neboť jeho „přísavky“ už jsou zapsány do „černého seznamu“. Organismus okamžitě zlikviduje cokoliv s takovými „přísavkami“. (Hm, a co když má takové přísavky respektive stejnou sekvenci aminokyselin v molekule něco užitečného či dokonce potřebného, když tak dobře zapadají do toho receptoru, který tam asi je kvůli tomu, aby se na něj něco takového připojovalo? To jen tak laicky plkám …)

A kde je tady jaká teorie spiknutí? Nebo-li o tom, nakolik je nebezpečná mRNA vakcína proti koronaviru a proč

Nemusíte být zvlášť předvídaví, aby vám bylo jasné, že se brzy okolo mRNA vakcín objeví spousta sporů a teorií spiknutí. Ale na rozdíl od 5G, nanoprachu a dalších hloupostí, mRNA vakcína skutečně vyvolává určité obavy.

Takové vakcíny by samozřejmě neměly nijak ovlivnit lidskou DNA. Matriční RNA není zabudována do DNA a nijak ji nenahrazuje, vždyť má v organismu zcela jiný účel, jak bylo uvedeno výše. Kromě toho je doba života mRNA velice krátká a genetický kód zavedený vakcínou nemůže nijak dlouhodobě organismus nějak ovlivňovat.

Ovšem podíváme-li se na to čistě teoreticky, je prostřednictvím mRNA vakcíny přece jen možné změnit DNA. To by ale musela matriční RNA obsahovat návod na syntézu bílkoviny pod názvem revertáza nebo-li obrácená transkripce. Když ribozom vytvoří tuto bílkovinu, bude schopen spustit proces pod názvem obrácená transkripce. Dříve jsme to neupřesňovali, ale proces kódování DNA na RNA se nazývá transkripce, takže zde by šlo obrácenou transkripci, tedy o proces vytvoření DNA prostřednictvím RNA.

Pokud podlehneme panice, můžeme si navymýšlet ty nejstrašnější teorie. Vždyť „jim“ nic nebrání zavést RNA-návod na výrobu jakýchkoliv bílkovin v našem těle. V případě potřeby může taková RNA změnit jakékoliv funkce organismu počínaje reproduktivními a konče rozumovými. (A já dodávám, že vůbec nemusí tušit, jakou paseku může i dobře míněná uměle geneticky vytvořená mRNA udělat v organismu v mechanismech, které nám zatím vůbec nemusí být známy! Vždyť buňky mezi sebou také komunikují, co když se zasáhne do této komunikace?)

Ale to už se budu opakovat. Jedná se o klasickou teorii spiknutí, kterou nelze dokázat ani vyvrátit. (No tomu říkám logika, je to tedy zcela reálně možné, ale určitě to nikdo nezneužije ke svým cílům, že? Tady bych radila podívat se na internetu na pár obrázků z koncentráku, abyste si osvěžili paměť, čeho jsou „lidé“ schopní!)

Ale na druhé straně mohou mít mRNA vakcíny zcela reálný (teoreticky možný) vedlejší účinek. U některých lidí mohou vyvolat autoimunitní reakci.

Doplněno 29.11.2020: V komentářích se čtenáři ptali na další vakcíny, včetně té ruské Sputnik V (zda se také jedná o mRNA vakcínu jako od firem Pfizer nebo Moderna).

Abychom zamezili těmto otázkám, níže v krátkosti popíšeme některé populární vakcíny (podívejte se i na komentář za tabulkou):

Krátký komentář:

• mRNA vakcína — je to vakcína na bázi syntetické RNA. Právě o tomto druhu vakcín se hovořilo v článku.
• Inaktivovaná vakcína — vakcína na bázi oslabeného viru. To je klasická technologie, jejíž podstata spočívá ve vypěstování koronaviru v laboratořích s jeho následnou chemickou inaktivací.
• Vektorová vakcína na bázi adenoviru — použije se známý virus (v daném případě adenovirus), ze kterého se odstraní celý genetický kód a umístí se dovnitř RNA (nebo DNA) kódující bílkovinu „přísavek“ koronaviru. Tato vakcína také používá RNA, ale ne syntetickou jako mRNA vakcíny, ale kousek kódu vyříznutého z reálného koronaviru. Je v porovnání se syntetickou molekulou daleko méně „vrtošivá“, proto je daleko jednodušší ji převážet a skladovat.

Zdrojový článek:

Что такое mRNA (мРНК) вакцина от коронавируса и как она работает?

Nu, tolik k tomu, zda tyto vakcíny mohou narušit lidskou DNA.