Systémové myšlení pro každého (4) – Závěr

Od chvíle, kdy nám byly vysvětleny základní početní operace, jsme znalosti početních postupů získali základní kameny k pochopení jakékoli matematiky pro život. Nakolik je v životě dokážeme rozvinout a použít, záleží jen na nás.

Záměrem tohoto miniseriálu je poskytnout hloubavým čtenářům informace, které jsou základními kameny systémového myšlení k pochopení sociálně-ekonomických systémů v životě. Nakolik je čtenáři dokáží rozvinout a použít, záleží jen na nich.

Část 4. Závěr

V minulé části seriálu bylo uvedeno, že dosažené výsledky systémového zkoumání společnosti, ve které žijeme, nám pomáhají odkrýt věrohodné informace o opodstatněných možnostech našeho rozhodování k tomu, jak nalézt cestu, která nám umožní překonat naše aktuální obtíže ze života v této společnosti. Také byla zmíněna pohádka O medvědu Ondřejovi [1959], jako nástroj spolupůsobící na výchovu dětí v socialistickém Československu. Byl to nástroj vyprávějící dětem o účelu samostatnosti v myšlení, o tom, že myšlení slouží k nalezení cesty umožňující překonat životní obtíže a o výhodách vzájemné spolupráce (nikoliv o výhodách konkurence).

Může se zdát divné, že by v té době průměrná filmová pohádka měla mít spojitost s dnešním obsahem pojmů kritické a systémové myšlení. Prozkoumáme to, ale nejdříve si zopakujeme definici systémového myšlení, uvedenou v článku zveřejněném na těchto stránkách dne 16. 11. 2020 a připomeneme si, že systémové myšlení musí být i myšlením kritickým, jak vyplývá z potřeb analytické fáze systémového zkoumání.

„Systémové myšlení je myšlení, které se opírá o mozaikový pohled na svět, ve kterém jsou veškerá fakta uspořádána, vzájemně propojena a navzájem se doplňují a vytvářejí celostný a vnitřně nerozporný obraz světa.“

Definice je napsána formálním jazykem teorie řízení a z důvodu zajištění její srozumitelnosti pro každého, si ji dáme do souvislosti s obsahem minulých částí miniseriálu a objasníme její podstatu na příkladu zmíněné filmové pohádky.

Děj filmové pohádky je velmi jednoduchý. Dva mladí lidé se milují a společně touží po svatbě. Je zde však překážka. Dívka je princezna, jediná králova dcera, a mládenec je obyčejným hajným. Existuje zde tedy zásadní sociální rozdíl, který je ve společnosti, v níž žijí, v podstatě nepřekonatelným problémem. Mládenec přesto vkládá naděje do jednoduchého řešení problému tím, že princezna řekne o jejich vztahu tatínkovi králi a ten ke svatbě svolí.

Až sem je příběh tuctový, ničím nezajímavý. Jedná se o zobrazení klasické překážky v životě, která je z hlediska dané společnosti nepřekonatelná. Nyní poprvé vstupuje do příběhu systémové myšlení. Princezna myslí systémově a proto si je vědoma toho, že sociální rozdíl je tak veliký, že jí tatínek král ke svatbě s hajným své svolení nedá. Protože má svého mládence ráda, odmítá tatínkem dohazované nápadníky, čeká a doufá ve vhodnou příležitost, kdy by tatínek ke svatbě s jejím milým svolil. Terminologií  systémového myšlení řečeno – princezna čeká ve svém sociálně-ekonomickém systému na okno příležitosti (v ustálených pravidlech své společnosti), které ji umožní (získat tatínkův souhlas se svatbou na základě řešení navrhovaného jejím mládencem) uplatnit mládencovo řešení, které však nevidí jako účinné, a proto s ním otálí.

Protože tatínek král už nehodlá dále snášet dceřino odmítání dohozených nápadníků, vymyslí konečné řešení problému jak dceru vdát. Princeznu ukryje v tajné komnatě a dá vyhlásit, že princeznu provdá za kohokoli, kdo ji na hradě najde. Zde nastává okamžik zlomu děje, protože jak král, tak princezna přijmou uvedené řešení jako příležitost, která jim umožní dostat se ze vzniklé patové situace. Král má plán, že cestu k princeznině skryté komnatě sám ukáže (jím) vybranému princovi. Princezna má plán, že komorná, která bude v komnatě s ní, aby zajišťovala zásobování, řekne o cestě ke komnatě princeznině hajnému.

Zde nastává okamžik důkazu, jak moc je pro analýzu v systémovém myšlení důležité kritické myšlení.

Princezna svůj plán neprověřila kritickým myšlením a tím udělala nepřípustnou chybu ve vyhodnocení analýzy použitelnosti/funkčnosti svého plánu. Král jí služebnou v utajené komnatě povolí, ale služebná nesmí odejít. Součástí králova plánu je pojistka, že zásobování a spojení s vnějškem zařizuje na králův pokyn stará chůva Háta, kterou nikdo sledovat nebude.

Princeznin mládenec je o princeznině plánu informován, ale pozná, že služebná zmizela, tzn. že v plánu je chyba. Zde nastává rozhodující fáze prokazující užitečnost spolupráce v systémovém myšlení. Mládenec správně vyhodnotí situaci a přejímá aktivitu k zajištění jejich cíle – souhlasu tatínka krále s milým zvoleným princeznou. Protože princezna již nemůže na provedení svého plánu spolupracovat, pokračuje v jeho plynulém provedení hajný. Převzetím aktivity hajným nastala automaticky druhá fáze spolupráce obou milenců na jejich plánu – na společném zájmu.

Tato spolupráce je podmíněna vzniklou příležitostí a mládenec si je vědom, že nastala chvíle „buď teď anebo nikdy“. Přesto zvolí detailně promyšlené řešení, které bude pravděpodobně úspěšné.

Rozhodne se převléci za medvěda a svého otce přitom využít v roli medvědáře. Za pomoci otce-medvědáře se mládenec-medvěd dostane nejprve před krále, který je pobaven jeho kousky. Pak otec-medvědář nabídne králi, aby medvěda zavedl pro pobavení k princezně. Nakonec král svolí, medvěda k princezně přivede a po chvíli odvede. Princezna svého milého v medvědovi pozná a přestane se obávat o výsledek svého plánu i o jejich společný osud.

Když příště král doprovází zvoleného prince po cestě k princezně (kterou princovi sám ukázal), oba potkají princeznu a jejího mládence. Situace je jasná a králův plán se ukázal být méně úspěšným. Nakonec král, který v pohádce vždy drží své slovo, dá svolení ke svatbě obou milenců.

Řešení k dosažení společného zájmu, na kterém oba milenci dokázali automaticky spolupracovat a spojením sil zvýšili pravděpodobnost jeho účinnosti, bylo úspěšné. Navíc je v příběhu přítomna velmi důležitá systémová vlastnost, která má ve hře života hodnotu esa. Přítomna je nenaplánovatelná emergentní vlastnost LÁSKA.

Filmová pohádka jednoduchými prostředky ukázala základy systémového myšlení: jak má člověk postupovat při překonávání zdánlivě nepřekonatelných obtíží v životě, jakým způsobem má hledat promyšlené řešení, jak je potřebné připravený plán řešení kriticky analyzovat a jak zásadní pro úspěšný výsledek je spolupráce na společném zájmu.

Porovnáme si nyní prvky systémového myšlení z výše uvedené definice a prvky uvedené v předchozích částech tohoto miniseriálu s prvky systémového myšlení ukázanými v pohádce. Použijeme k tomu jednání hlavních postav pohádky – krále, princezny a hajného a pro zvýraznění jejich systémového myšlení v tomto příběhu je ohodnotíme odhadnutou procentuální výší zvládnutí použitého prvku.

prvek systémového myšlení	král	prin- cezna	hajný
mozaikový pohled na svět (chápání struktury a pravidel společnosti, v níž se vše odehrává)	100%	100%	100%
strukturování	100%	100%	100%
chápání protikladného působení vnitřních funkcí společnosti	100%	100%	?
nepředvídatelnost cílových výsledků	100%	100%	100%
emergence (LÁSKA, která je víc než sůl)	0%	100%	100%
zpracování informací – analýza funkčnosti	100%	50%	100%
vypracování operačního plánu řešení	100%	30%	100%
účelnost plánu řešení	100%	100%	100%
zpracování informací – kritické zhodnocení	100%	0%	100%
spolupráce na společném zájmu	0%	100%	100%
účinnost plánu	50%	20%	100%
zapůsobení emergence	0%	100%	100%

Za povšimnutí stojí, jak pohádka zobrazuje skutečnost, že v životě naprostá většina „nečekaných“ událostí, za kterými stojí jako organizátor člověk, nevznikne náhodně. S pravděpodobností hraničící s jistotou se jedná o první „přípravný“ krok pro další kroky organizátora. V naší pohádce jsou příkladem takového postupu dva plány – králův plán a plán hajného.

Králův plán je postaven na dynastickém zájmu rodu a v prvním kroku je stavěn na souhlasu princezny s jejím ukrytím v tajné komnatě a tím automaticky na souhlasu s její svatbou s „objevitelem“. Ve druhém kroku král sám ukáže (jím) vybranému princi cestu do komnaty. Třetím krokem má být princeznina svatba s princem.

Slabým místem plánu bylo získat princeznin souhlas k provedení plánu. Princezna však s plánem souhlasila, protože ho chtěla využít ke svému účelu – ke svatbě s hajným. Z hlediska systémového myšlení je to ukázkový příklad účelového spojenectví i včetně obvyklé nevýhody pro slabší stranu.

Hajného plán je postaven na lásce a v prvním kroku je založen na předvedení zábavného „medvěda“ králi, ve druhém kroku na přesvědčení krále, aby odvedl medvěda k princezně. Třetím krokem je oficiální objevení princezny hajným a následná svatba.

Slabým místem plánu bylo přesvědčit krále, aby se medvěda nebál a odvedl ho k princezně. To byl úkol pro otce-medvědáře, který ho splnil výborně. Mluvící medvěd, který by přemlouval krále, aby ho zavedl k princezně, by v pohádce té doby u dětských diváků nadšení nevyvolal. Klipové myšlení ještě nebylo importuhodným vzorem ani pro dospělé diváky, film stále zůstával logickým příběhem.

Pohádka rovněž ukazuje velmi častou realitu života, kdy jsou oba plány postaveny na lstivém jednání svých tvůrců. Ale na rozdíl od současného života v Evropě, v každé správné pohádce je láska tou přidanou hodnotou, která vždy vítězí.

Použili jsme obsah české filmové pohádky jako příklad, který prokazuje tvrzení, že systémové řízení může pochopit a naučit se každý, záleží jen na něm. Jakmile začnete systémově myslet, zjistíte, že k nalezení funkčních návodů, jak postupovat při vzdělávání se v systémovém myšlení, není nezbytně nutné ovládat formální jazyk teorie řízení anebo složitou matematiku. Návody, které fungují, ani nemusíte hledat v zahraničí; najdete je v poučných příkladech z prvních dvou desetiletí socialistického Československa.

Je samozřejmě prospěšné seznámit se s postupy zahraničních autorů, v tom případě však doporučuji hledat na všech světových stranách. Uvidíte, že kvalitní odborné znalosti rozhodně nejsou výsadou oficiálních přátel. Doporučuji hledat tam, kde lze ještě v dnešní době nalézt v lidském jednání emergentní vlastnosti.

Konec miniseriálu.