Od chvíle, kdy nám byly vysvětleny základní početní operace, jsme znalostí početních postupů získali základní kameny k pochopení jakékoli matematiky pro život. Nakolik je v životě dokážeme rozvinout a použít, záleží jen na nás.

Záměrem tohoto miniseriálu je poskytnout hloubavým čtenářům informace, které jsou základními kameny systémového myšlení k pochopení sociálně-ekonomických systémů v životě. Nakolik je čtenáři dokáží rozvinout a použít, záleží jen na nich.

Část 3. Kvalitativní zpracování informací o sociálně-ekonomickém systému

V minulých částech seriálu bylo uvedeno, že sociálně-ekonomické systémy jsou naplánovány člověkem k nějakému účelu v lidské společnosti, že jich je realizováno nepřeberné množství, že svým účelem „usměrňují“ naše životy a v důsledku toho vznikl chaos, ve kterém se už jedinec nedokáže vyznat. Také bylo uvedeno, že sociálně-ekonomické systémy jsou „otevřené“, vyvíjející se, mají svůj životní cyklus. To znamená, že sociálně-ekonomický systém je řízený a jeho funkce jsou časově vymezenými procesy, které směřují k různým cílům. Vnější funkce systému probíhají v prostředí různě mocensky postavených, různě ekonomicky zajištěných a různě vůči sobě navzájem orientovaných sociálně-ekonomických systémů, které mají různé vektory působení, různý účel a cíle.

Proto je při kvalitativních analýzách potřebné počítat s tím, že směr, působení a důsledky vývoje sociálně-ekonomických systémů jsou obtížně předvídatelné. V souladu s tím je potřebné použít odpovídající analytické dovednosti. Mezi dovednosti potřebné pro kvalitativní analýzy sociálně-ekonomického systému jsou zahrnovány zejména následující znalosti a schopnosti:

  • strukturování,
  • zpracování informací pomocí určitých metod,  
  • praktické používání různých druhů analýzy,
  • syntéza,
  • dedukce,
  • nacházení souvislostí mezi předměty, procesy a jevy,
  • sestavení hypotéz a jejich prokázání nebo odmítnutí,
  • formování vlastního nového poznání.

Vytřídění informací v průběhu strukturování lze ve vztahu ke kvalitativní analýze přirovnat jako stavební plány ke stavbě domu a informace nashromážděné v průběhu kvantitativního zpracování ke stavebnímu materiálu. Důležitou vlastností při práci podle takového plánu je vnitřní skromnost, protože amatérský analytik nezíská přístupy ke všem informačním zdrojům, kterými disponují profesionálové. Proto je vhodné počítat s tím, že stavba domu (výsledek analýzy) provedená amatérem nebude mít kvalitu jako dům (výsledek analýzy) provedený profesionály.

Při zpracování informací pomocí určitých metod je pro zvládnutí systémového myšlení důležité vědět, že:

  • funkce sociálně-ekonomického systému jsou dynamické procesy, ke kterým nelze přistupovat situačně, se znalostí jediné informace z jediného časového bodu, ale je nutné vždy najít další důležité informace o daném procesu (o dané funkci); ty však nemusejí být umístěny na přímce vývoje událostí, jejich umístění může záviset na způsobu postupu pro dosažení cíle,
  • pro poznání možností vnějšího působení zkoumaného systému v prostředí dalších „silných a slabých“ systémů je důležité analyzovat způsob postupu/pohybu* systému pro dosažení cíle:
    • postup stanovený nějakou normou, jehož vektor nelze změnit (např. pohyb šachového koně),
    • postup taktický, který v důsledku podmínek, daných vnějším prostředím, nevede přímo k cíli (např.může být účelné dočasné spojení se silnějším systémem a postupovat opačným směrem),
  • pro poznání možností vnitřního působení podsystémů v systému je potřebné znát strukturu a organizační pravidla/řád systému. Bez existence hierarchie a pravidel  nelze systém řídit. Platí zde oba výše uvedené postupy:
    • postup stanovený vnitřními pravidly,
    • postup taktický, založený na kompromisní dohodě (po vzájemných ústupcích) jednajících.

Možnost nedohody mezi jednajícími (působícími subsystémy) znamená konec funkčnosti některého podsystému při dosažení účelu systému a vyřazení podsystému z funkčního systému.

Praktické používání různých druhů analýzy je spojeno s konkrétním úkolem – které části nebo které funkce na daném sociálně-ekonomickém systému chceme analyzovat a co o nich potřebujeme zjistit. Analytických metod a druhů analýzy je skutečně velké množství a to jak základních – pro jednotlivé části nebo funkce, tak přizpůsobených – k analýze části nebo funkce určitého konkrétního subsystému. Nebudu zde uvádět ani seznam používaných metod (od strukturní analýzy, přes modifikace systémové analýzy subsystémů, hodnotovou analýzu, funkční analýzu, analýzu SWOT, extrapolace, porovnávání atd.), ani příklady jejich použití. K jejich vysvětlení je potřeba více souvisejících informací, což je úkol mimo rozsah tohoto miniseriálu. Proto k vyhledání vhodného druhu analýzy pro konkrétní úkol odkazuji se obrátit na specializované učebnice, které se zabývají obecnou analytikou, systematizací a systémovou analýzou.

V praxi si jednotliví analytici volí ke své práci při kvalitativní analýze sociálně-ekonomických systémů ty nástroje, které jim přinášejí výstupy v požadované (slovní nebo číselné) formě, se kterými umějí dobře pracovat a které se osvědčily. Individuální přístup k volbě postupů analýzy je dán zkušenostmi z praxe, které se však obvykle liší od zobecněných (teoretických) postupů analýz, uvedených v učebnicích nebo odborných publikacích. Rozdílnost je vyvolána například v praxi prováděnou strukturalizací, zatímco v učebnicích nejsou výstupy strukturalizace (tj. stavební plány domu) uváděny anebo tím, že v praxi jsou používány různé zkrácené postupy (syntézy a dedukce) vypracované pro konkrétní analyzovaný systém. Stejně tak neplatí naivní představy veřejnosti, že analytiku se není potřeba naučit, protože na všechny analýzy je dnes software.

Začátečníkům doporučuji ke kvalitativním analýzám sociálně-ekonomických systémů (byť se jedná o dynamické systémy) nepoužívat numerická ohodnocení, protože začínající analytik jednak neví jaké hodnoty z celku by měl které části přiřadit, a jednak nemá potřebné sady numerických dat z minulých zkoumání, nezbytné pro porovnání vývoje. Navíc pro pochopení základů systémového myšlení postačují analytické nástroje, používající k analýze relativně jednoduchého sociálně-ekonomického systému (např. rodiny) pouze slovní formu vyjádření. Ještě doplním, že v případě rodiny je emergentní vlastností systému ŠTĚSTÍ – věřte nebo ne.

Formováním  vlastního nového poznání je myšlen myšlenkový proces, objasňující analytikovi stav a změny zkoumaného systému prostřednictvím kriticky vyhodnocených informací z provedených analýz. Propojováním kvalitativních informací vzniká jednak nová vědomost o zkoumaném sociálně-ekonomickém systému a současně dochází u analytika k formování vlastního nového poznání o tom, jak dále postupovat při analyzování daného systému.   

Zvládnutí této fáze systémového zkoumání a zpracování informací je nezbytné pro přechod od instinktivních  závěrů při klipovém myšlení k opodstatněným závěrům při systémovém myšlení.

Kvalitativní analýza informací o sociálně-ekonomickém systému představujekvalitativní zpracování informací za účelem objasnění vzájemných vztahů, závislosti jevů a procesů, tzn. kriticky vyhodnocených informací, potřebných k získání celkového přehledu o zkoumaném sociálně-ekonomickém systému. Výsledek analýzy uzavírá analytickou fázi systematického zpracování nasbíraných informací.

Postup kvalitativního zpracování informací přináší odpovědi na kvalitativní otázky o zkoumaném systému. Tento postup je pracnější a časově náročnější nežli kvantitativní zpracování informací, vyžaduje více znalostí, dovedností a trpělivosti. Přináší informace potřebné pro závěrečnou etapu, která po jejich vyhodnocení umožňuje formulovat opodstatněný výsledek o tom, zda vývoj postoupil dobrým anebo špatným směrem, proč se tak stalo a co na tento výsledek mělo vliv. Formálním jazykem teorie řízení by se řeklo, že „procesem zkoumání sociálně-ekonomického systému byly v předcházejících fázích postupu nashromážděny a zpracovány informace pro závěrečné zhodnocení stavu řízeného systému, jehož výsledek poslouží k řízení systému a pro rozhodování o životním cyklu zkoumaného systému“. Přeložena do jazyka souběhu systémového a kritického myšlení, bude uvedená věta znít asi takto: „předcházející postupy nám pomohly odkrýt věrohodné informace o společnosti ve které žijeme, o jejím stavu a o opodstatněných možnostech našeho rozhodování k tomu, jak nalézt cestu, která nám umožní překonat naše aktuální obtíže ze života v takovéto společnosti“..

Příště: Část 4. Závěr

*Kupříkladu v  60. letech minulého století taktickým způsobům postupu a systémovému myšlení již od dětství učily strategické deskové hry typu Bursa anebo Stock Market Game. Podstatou těchto her bylo pochopit význam účelového spojenectví v tvrdém konkurenčním prostředí mnoha vlastních zájmů. Hra imitovala burzu s několika druhy firemních akcií, kde každý z hráčů postupně ovlivňoval jednou z přidělených kartiček vzrůst a pokles hodnot několika druhů firemních akcií (tzn. burzou stanoveným postupem bylo dáno okno cenové příležitostí). Libovolný nákup a prodej akcií jakékoli firmy (tzn. taktický postup pro maximalizaci svého zisku) vlastníkem kartičky byl možný pouze před jím provedenou změnou hodnoty a po její změně. Kdo takticky nespolupracoval a postupoval egoisticky za maximalizací svého zisku, bez ohledu na vývoj na burze, končil neúspěšně – často zbankrotoval. Ostatní vždy vydělali. Tyto hry, učící děti jak přežít v tvrdé konkurenci, se prodávaly pouze v kapitalistických zemích. V socialistických zemích nebyla hnací silou ekonomiky konkurence mnoha soukromých zájmů, ale trvalá spolupráce se společným zájmem, Proto byly děti k systémovému myšlení vychovávány pomocí her jako byla stavebnice Merkur. O účelu  samostatnosti v myšlení a také o tom, že myšlení slouží k nalezení cesty umožňující překonat životní obtíže, stejně tak  o výhodách vzájemné spolupráce (nikoli konkurence), v těch dobách československým dětem vyprávěly dětské filmy (např. Cesta do pravěku [1955]) anebo pohádky (např. O medvědu Ondřejovi [1959]).

2 komentáře

  1. Souhlas,výborné zpracování . Doporučuji ještě pracovat s vizualizací některých pasáží, pro čtenáře s vyvinutým obrazovým myšlením je to dobrá pomůcka . Co se týče použití pojmů intuice a instint , tak tam vidím velký obsahový rozdíl . Ale jde jen o můj přístup k oběma pojmům
    Instinkt – psycchická pre-forma fyziologického reflexu, podstata reflexu-nejprve instinkt, poté reflex.
    Intuice – projev velmi hluboce uloženého algoritmu v přijímání určitého spektra informací , je hluboce individuální .
    Takže bych se neomezoval úzce jen na jeden pojem, ale podle situace bych používal oba a nzeměňoval je. jen osobní názor.

  2. Táto časť je ešte kvalitatívne lepšie spracovaná.”Zvládnutí této fáze systémového zkoumání a zpracování informací je nezbytné pro přechod od instinktivních závěrů při klipovém myšlení k opodstatněným závěrům při systémovém myšlení.”Inštinktívne závery”-tento termín ma trochu pri procesoch mysle ruší lebo inštinkty,kódy je doména zvierat ktoré myseľ a sebauvedomenie nemajú.Inštinkty sú aj niektoré reakcie ľudského tela ktoré obsahuje okolo 95%DNA živočíchov.Na proces mysle by som použil skôr termín intuícia.A je aj rozdiel v intuícii vnútornej(pravej mysle,pravého ja)a mysle vonkajšej identity (ega,pseudoja).Takže záležitosť pri prvotnom vneme deja a situácie(a to sa nemusí týkať len hmotných sociálno-ekonomických a iných systémov ale napr.aj nehmotných a “nadprirodzených”dejov)je intuícia a až následne na potvrdenie či nepotvrdenie správnosti intuitívnych záverov v článku opísané metódy logiky:”strukturování,
    zpracování informací pomocí určitých metod,
    praktické používání různých druhů analýzy,
    syntéza,
    dedukce,
    nacházení souvislostí mezi předměty, procesy a jevy,
    sestavení hypotéz a jejich prokázání nebo odmítnutí,
    formování vlastního nového poznání.”Pri potvrdení rovnakých záverov logiky a vnútornej intuície nastáva vhliadnutie a vedenie skutočnosti.

Comments are closed.