Systémové myšlení pro každého (2) – kvantitativní zpracování informací

Od chvíle, kdy nám byly vysvětleny základní početní operace, jsme znalosti početních postupů získali základní kameny k pochopení jakékoli matematiky pro život. Nakolik je v životě dokážeme rozvinout a použít, záleží jen na nás.

Záměrem tohoto miniseriálu je poskytnout hloubavým čtenářům informace, které jsou základními kameny systémového myšlení k pochopení sociálně-ekonomických systémů v životě. Nakolik je čtenáři dokáží rozvinout a použít, záleží jen na nich.

Část 2. Kvantitativní zpracování informací o sociálně-ekonomickém systému

V minulé části seriálu bylo uvedeno, že sociálně-ekonomické systémy ovlivňují naše životy a že jich je realizováno nepřeberné množství. Protože plánovači a tvůrci těchto systémů mají svůj zájem na tom, aby zrovna jejich výtvor měl na naše životy zásadní vliv, využívají k zavádění svého systému do života všechny dostupné nástroje – od práva až po propagandu. A jsou přitom opravdu důslední. Legislativa utvářející tzv. právní prostředí patří vedle vzdělávání mezi nejtěžší kalibr přímého ovlivňování našich životů. Kde jsou ty časy, kdy na úsvitu lidské společnosti postačovalo k jejímu fungování pouhých 10 Božích přikázání. Dnes naše životy „usměrňují“ stovky a tisíce zákonů, vyhlášek a nařízení, od komunální správní úrovně až po mezinárodní úroveň. Stačí se podívat do sbírky zákonů, aby bylo každému jasné, že v tom chaosu „usměrňování“ všech možných sociálně-ekonomických systémů, které přímo či nepřímo ovlivňují naše životy, se jedinec už vyznat nedokáže. Z obavy plánovačů dalších připravovaných systémů, že by připravené nemuselo stačit (protože chytřejší plánovači sociálně-ekonomických systémů vědí, že nenaplánovatelná maličkost může změnit naplánovaný běh událostí), zapojují tvůrci systémů k zavedení svého díla do praxe stále více propagandu. Propaganda funguje dnes na odborné bázi a její poskytovatelé jsou si vědomi vědeckého zjištění, že paměť průměrného člověka uchová informace k obyčejným událostem obvykle cca po dva týdny. Proto jedním z cílů propagandy je tok informací zrychlit, tím lhůtu zkrátit a neustálým opakováním informace o systému co nejvíce zvěrohodnit. To vše v co nejkratším termínu, dle objednávky tvůrce systému. Informace je samozřejmě potřebné zabalit do aktuálně líbivých hesel (např. o demokracii, o politické odpovědnosti, o společně sdílených hodnotách atd.), která obvykle se skutečným účelem daného sociálně-ekonomického systému nijak nesouvisejí. Protřelejší propagandisté, aby ještě více zamlžili podstatu systému, vymyslí nesmyslný novotvar typu „superhrubá mzda“ a bezostyšně jeho obsah označí za jediný možný lék na údajné neduhy společnosti.

V důsledku takovéhoto společenského prostředí se v tzv. vyspělých zemích světa nejenom ze života vytratil obsah vlastnosti společenská užitečnost, ale z používání zmizel i samotný pojem. Společenskou užitečnost potkal osud takových důležitých vlastností našich předků, jako byla mravnost, čest a morálka. Dnes jen málokdo ví, že ve známém sloganu o neviditelné ruce trhu, která bdí nad obchodním jednáním a hospodařením, býval všeobecně chápán mravní zákon Boží a negativní důsledky pro život viníka při jeho nedodržení. Díky propagandě je dnes normální předvádět svůj egoismus, hloupost a svou zvrácenost. A podle reakce mnohých obyvatel v tzv. vyspělých zemí světa, je takové jednání považováno dokonce za následováníhodné vzory jednání.

Tak se stalo, a mnohé informace to potvrzují, že současný průměrný obyvatel tzv. vyspělých zemí světa začal na společnost a život kolem sebe nahlížet kaleidoskopickým způsobem (viz FKT: Úvod do analytiky), který však neumožňuje analyzovat a pochopit podstatu probíhajících dějů. To vedlo k další degradaci, že se začalo používat tzv. klipové myšlení (viz zdejší článek z 16. 11. 2020 „Co je to klipové myšlení, kritické myšlení a systémové myšlení?“). Jsou však mezi námi hloubaví lidé, které stávající stav společnosti neuspokojuje a snaží se přijít na to, jak se co nejlépe v současném chaotickém stavu zorientovat a jak ho následně změnit.

 Tím se dostáváme zpět k problematice systémového myšlení. A se systémovým myšlením je spojeno tzv. mozaikové vidění světa (viz  FKT Úvod do analytiky). Valerij Viktorovič Pjakin analyzuje ve svých dílech sociálně-ekonomické supersystémy (s celosvětovým dosahem) a v té souvislosti proto pojem mozaikového vidění vysvětluje jako ucelený pohled na svět. Supersystém sice není předmětem zájmu v tomto miniseriálu, ale protože se skládá ze systémů, sociálně-ekonomický systém předmětem našeho zájmu je. Analogicky je mozaikové vidění potřebné rovněž pro zkoumání systémů. Rozdíl při systematickém zkoumání v obou případech je především v objemu a různorodosti potřebných informaci, nikoli v základních postupech. (Tento rozdíl v obtížnosti práce s objemem informací pro porozumění sociálně-ekonomickému supersystému a sociálně-ekonomickému systému zjednodušeně přirovnám k rozdílu ve hře na šachovnici 64×64 polí a hře na šachovnici 8×8 polí.)

Mozaikové vidění systému je způsob nahlížení na informace o zkoumaném systému jako na jednotlivé kousky celku, tj. způsob přirovnávaný ruským Fondem konceptuálních technologií (FKT) ke hře puzzle. V obou případech platí, že pro systematické prozkoumání vedoucí k výsledné informaci je potřebné zajistit dostatek informací, ze kterých bude zřetelné, jak vypadá uspořádaný celek. Připomeňme si, že ucelenost sociálně-ekonomického systému je dána nejenom jeho strukturou, ale též vnitřními pravidly pro činnost jeho podsystémů, jeho vnější působností vůči jiným systémům ve společnosti a vůči účelem stanoveným cílům. Pro zjištění, jak je systém uspořádaný, jsou ještě potřebné informace o účelu systému, o dosažených výsledcích a o zdrojích prostředků, zajišťujících chod systému.

Zde je potřebné zdůraznit, že není jeden univerzální informační zdroj, ze kterého by bylo možné brát všechny informace o některém sociálně-ekonomickém systému, potřebné k analytickému zpracování. Takže tato úvodní fáze analytické práce je vlastně jednou z nejpracnějších. V podstatě ji lze provést až když má analytik jasno o tom, jak bude vypadat výsledek procesu strukturování pro analyzovaný systém. V praxi to znamená, že začátečník provádí oba procesy současně – strukturování i sběr dat. Musí si promyslet, jaké informace potřebuje i kde je najde. Přitom musí mít neustále na mysli ucelenost systému.

Sběr uvedených informací o sociálně-ekonomickém systému, jejich roztřídění a množstevní vyhodnocení je počáteční fází systematického zkoumání, která se nazývá kvantitativní zpracování informací, protože končí kvantitativní analýzou nasbíraných informací. Každou získanou informaci je potřebné obsahově zpracovat, vyhodnotit a správně umístit, obdobně jako každý dílek ve hře puzzle. Avšak na rozdíl od hry puzzle se při zpracování informací o systému běžně stává, že informací k uložení na jedno správné místo bývá více, přičemž obsahově jsou stejné, ale s časovým rozdílem. Tento problém řeší proces strukturování.

Dalším pojmem, který má zásadní význam pro systémové myšlení je strukturování. Tímto pojmem je označován proces systémového zkoumání, jehož náplní je logické umístění nasbíraných informací podle časového průběhu vývoje zkoumaného systému, podle územní příslušnosti, podle věcné působnosti nebo podle jiného hlediska. Strukturování poskytuje vše, bez čeho se v průběhu efektivní práce nad zkoumaným systémem a při vlastním řešení analýz nelze obejít:

• umožňuje pochopit podstatu zkoumaného systému jako celku,
• napomáhá systematicky se soustředit na každou část zkoumaného systému,
• dovoluje porovnat části zkoumaného systému mezi sebou.

Naučíte-li se strukturovat, je to jako když jste se naučili násobit. Již nikdy to nezapomenete a budete strukturování používat v životě podvědomě, automaticky. Začnete systémově myslet. Avšak, aby výsledky vašeho myšlení nebyly pouhými instinktivními domněnkami, je potřebné naučit se dalším analytickým dovednostem.

Pod pojmem analýza rozumíme dělení zkoumaného systému na jednotlivé elementy (části, soubory a prvky), v důsledku čehož se komplexní mnohofaktorové úlohy rozpadají na jednodušší komponenty. Efektivnost procesu analýzy a její výsledek nezávisí od toho, jaké je strukturování, ale od kvality myšlení.

Kvantitativní analýza informací o sociálně-ekonomickém systému představuje vyhodnocení množstevního složení informací o zkoumaném systému a jeho jednotlivých komponentech. Výsledek analýzy uzavírá statistickou fázi systematického zpracování nasbíraných informací .

Poznámka:

Z uvedeného popisu je patrné, že postup kvantitativního zpracování informací je pracný a časově náročný. Takový skutečně je, pokud je prováděn na doposud neanalyzovaném (tedy neznámém) systému. Pokud se provádí již opakovaná analýza, je postup daleko jednodušší, protože pracná strukturalizace je hotová od minulé analýzy a nyní stačí jen umístit nové informace. Navíc získáním zkušeností dobrý analytik ví, které informace jsou v daném systému pro další zpracování důležité a které může vynechat. A pokud dělá analýzu daného systému skutečně často, pak se mu může stát, že (obrazně řečeno) mu bude stačit „jeden pohled do ledničky“, aby zjistil co se změnilo a co je toho příčinou. K informacím, potřebným pro  závěrečné vyhodnocení, zda tato změna znamená vývoj dobrým směrem anebo je to špatně, se analytik dopracuje použitím postupů kvalitativního zpracování informací.

Příště: Část 3. Kvalitativní zpracování informací o sociálně-ekonomickém systému