Temný rok 2021: vládnoucí elity si pověsí svět na hřebík

Michail Chazin; (výběr myšlenek z pořadu Ekonomika na rádiu Govorit Moskva, 7.12.2020)

Pravidelně každý týden sleduji makroekonomické ukazatele v různých státech světa a vidím, že čísla se týden co týden zhoršují. Výjimkou je Jižní Korea a Čína. V posledních týdnech se také stále častěji objevují zprávy v zemích brettonwoodského měnového systému, že nás čeká zásadní reforma finančního systému, a že je nutné přejít na elektronickou měnu. Někteří analytici z toho vyvozují, že dojde ke konfiskaci peněz, ale já se domnívám, že to nenastane, protože by to ohrozilo základy politických vztahů. Vycházím z toho, jak se systém postupně vyvíjel.

V první etapě byly peníze navázány na zlato. Potom, v roce 1913, došlo k založení FEDu a finanční elita získala přístup k emisím peněz. V podstatě se splnil dávný sen alchymistů, kteří se snažili vyrobit zlato. V tomto případě se jednalo o tisk peněz zadarmo. Do roku 1944 byl však tisk peněz přeci jen omezen tím, že dolar byl navázán na zlato.

V roce 1944 se konala konference v Bretton Woods, která tuto vazbu silně omezila. Dolary se tiskly „na vývoz“. Rajské časy nastaly od 15. srpna 1971, kdy se zrušilo navázání dolaru na zlato. V tomto období začali tisknout dolary ve velkém a řešili tím veškeré své problémy. Proto se celá 70. léta nesou ve znamení trvalé ekonomické krize. A tak byl vymyšlen způsob, jak objem emise částečně sdílet s obyvatestvem, a začalo období, kdy byl hospodářský růst oživován stimulací poptávky a začaly se silně propagovat hypotéky a spotřební úvěry.

Od začátku osmdesátých let byla obyvatelstvu stimulována poptávka na úkor zvyšování zadluženosti (úvěrů). Problém rostoucího zadlužení byl „řešen“ refinancováním (splacením úvěru na úkor nového úvěru), pomocí neustálého snižování úrokových sazeb. To fungovalo až do roku 2008, kdy snižující se sazby spadly až na nulu a další refinancování tak již nebylo možné.

Finanční elity, které od roku 1991 ovládly svět, se nyní snaží vyřešit otázku, jak se i nadále udržet u moci, protože kdo ovládá peníze, má i moc. Další emise peněz zadarmo už nestimuluje ekonomiku a je nutné vymyslet něco jiného. A pokud budeme sledovat logiku finančních elit, tak nejprve to bylo: peníze nikomu, potom peníze jen našim finančním elitám, potom peníze všem finančním elitám a nakonec peníze i domácnostem formou úvěrů. V této logice tedy následuje další krok: peníze domácnostem a bez úvěru.

K tomu je ale třeba přizpůsobit systém a zbavit se reálných peněz, které budou nahrazeny penězi elektronickými. A už byl vymyšlený i název pro tuto operaci – nepodmíněný příjem. Je samosebou, že tento příjem nebude ve všech zemích stejně vysoký, v některých nebude vůbec. Stejně tak je jasné, že kdo se bude chovat nevhodně, tomu bude zrušen účet. Jasné je, že to silně naruší i reálný sektor ekonomiky. Ale k tomu všemu dojde až potom. Poté, co se zavede tento systém.

Aby finanční elity mohly udělat tento krok, je třeba odstavit Trumpa. Situace je v podstatě analogická situaci v třicátých letech, kdy se stal prezidentem Roosevelt v období hospodářské krize. Jemu se v podstatě podařilo vzít pod kontrolu finanční systém USA a tím pádem i moc. Ovšem po Brettonwoodské konferenci, která vrátila možnost emise peněz finančním elitám, zničehonic umírá.

Trump donutil FED skupovat na trhu cenné papíry reálného sektoru ekonomiky. Základním mechanismem k udržení a tvorbě pracovních míst je rozpočet. Ten získává peníze z emisí, protože FED nakupuje u bank reálné cenné papíry. Tím Trump vlastně dosáhl financování rozpočtu přímo z centrální banky, což je přesně to, co liberálové kategoricky zakazují. Trump tak v podstatě oslabil moc finančních elit, které sice pořád mají možnost tisknout peníze, ty ale nejdou do reálné ekonomiky. Úvěrování domácností i firem se snižuje (protože je jasné, že úvěry nevrátí). V takové situaci padají ukazatele a snižuje se rating. Finančníci by sice mohli ratingy úplně zrušit, ale protože žijí v politickém prostředí, dokud tady bude Trump, tak to neudělají.

Trumpovi se tedy za čtyři roky podařilo silně navýšit svoji podporu mezi americkými voliči a finanční elity tak musely sáhnout k bezprecedentnímu falšování voleb, aby nezvítězil. Bankéři se v podstatě dostali do obdobné situace jako s Rooseveltem v roce 1945. Klíčový problém je tedy v tom, že pokud ztrácíš monopol na kontrolu peněz, ztrácíš i monopol na moc.

Finanční elita, která ovládá Demokratickou stranu, potřebuje tedy odstranit Trumpa a svým způsobem i americký lid, aby mohlá dál skrytě tisknout peníze a ovládat celý systém. Neuvědomují si ovšem, že pokud odstraní Trumpa, jejich politika nepřinese ekonomický růst, ale USA se naopak propadnou do obrovských problémů.

Proto vznikl nápad alespoň částečně se o peníze podělit s lidmi. Samozřejmě v USA se podělit víc, zatímco Evropu nechat na holičkách a vyprovokovat v ní nepokoje migrantů, kteří jí tak rozloží. A s Ruskem a Čínou to bude další otázka. Je tedy nutné se zbavit Trumpa, který vzal pomocí rozpočtu možnost finančním elitám volně emitovat peníze, podobně, jako Roosevelt ve třicátých letech.

Samozřejmě je nutné počítat i s variantou, že Trump zůstane. Pokud se však finanční elitě podaří plně kontrolovat elektronické peníze, potom Trump klidně může mít svůj rozpočet.

Mám takovou hypotézu, že karanténa a všechna omezení spojená s koronavirem, která jsou zaváděna v Evropě, mají za cíl zabránit sjednocení obyvatel, kteří by protestovali proti svým vůdcům, kteří vytvářejí a budou vytvářet chaos. Zde jen poznamenám, že v zemích východní Evropy k protestům nedojde, protože v těchto státech, jako ke Polsko, Maďarsko, Slovensko, Česko, byl průmysl zničen, zatímco v mnoha zemích západní Evropy je ještě výroba na rozumné úrovni. V těch sehrají svou roli migranti. V Evropě v roce 2021 už podle mého klidný život nebude.

V Americe bude částečně záležet na tom, kdo bude prezidentem. Pokud to bude Trump, krize sice bude pokračovat, ale bude řiditelná a propad by se mohl udržet do 10% ročně. Pokud to bude Biden, bude se pokoušet udržet současný stav, ale zhruba po půl roce nastane prudký propad a v průběhu roku, roku a půl se propadne americká ekonomika na polovinu. Podobný vývoj, pouze s nižší rychlostí, proběhne i v Německu.

Pokud dojde k vytvoření elektronické měny, nedá se vyloučit, že na nějakou dobu – rok a půl, dva, možná tři roky, se situace stabilizuje. Potom bude potřeba situaci znovu analyzovat a najít východisko.