Prohlášení prezidenta Ruské federace

Dnes, 9. listopadu [2020] podepsali prezident Ázerbajdžánské republiky Alijev, premiér Republiky Arménie Pašinjan a prezident Ruské federace [společné] prohlášení, kterým se oznamuje úplné ukončení palby a veškeré vojenské činnosti v zóně konfliktu v Náhorním Karabachu, počínaje 0 hodin 0 minut moskevského času 10. listopadu 2020.

Ázerbajdžánská republika a Republika Arménie zůstávají stát na dosažených pozicích. Podél linie styku a podél koridoru spojujícího Náhorní Karabach s Republikou Arménií se rozmisťuje kontingent mírových sil Ruské federace.

Vnitřně přesídlené osoby a uprchlíci se vrátí na území Náhorního Karabachu a sousedící okresy po kontrolou Vysokého komisaře OSN pro zálěžitosti uprchlíků.

Provede se výměna zajatců, ostatních zadržovaných osob a ostatků padlých.

Odblokují se všechna hospodářské a dopravní spojení v regionu. Kontrola dopravního spojení se bude provádět mimo jiné za účasti orgánů Pohraniční služby Ruska.

Vycházíme z toho, že dosažené dohody vytvářejí podmínky nezbytné pro dlouhodobé a úplné řešení krize v Náhorním Karabachu na spravedlivém základě a v zájmu arménského i ázerbajdžánského lidu.

http://kremlin.ru/events/president/news/64381

14 komentářů


  1. Někde jsem v diskuzích na mainstreamu četl, že existují nějaké rezoluce OSN stran Karabachu a podle toho diskutujícího jsou vesměs ve prospěch Azerbajdžanu. Neví o tom prosím někdo něco bližšího? Nejsem schopen to zpětně dohledat.

    1. Jedná se o to, že území (7 provincií), ze kterých 5 teď přešlo pod Ázerbajdžán, vždy patřilo de jure Ázerbajdžánu, ne Arménii.

  2. Author

    Také si všimněte, jak způsob oznámení naznačuje, “kdo tady velí”.
    Pašinjan je ten uplakánek, který prohrál na celé čáře a jenom komentuje událost. Nemůže se pochlubit tím, že ukončil krveprolití. Dostal totiž přesně opačné zadání a jeho loutkovodiči by to jistě považovali za provokaci a výsměch do tváře. Byť ukončil krveprolití a v podstatě udržel Karabach pod kontrolou Arménie, mluví o porážce. A dělá to typickým psycho-způsobem, s negativní referencí: “není to porážka”. V hloubi své duše prohrál, je to lúzr a dost možná ho čeká trest z rukou jeho řídících důstojníků na americkém velvyslanectví v Jerevanu.
    Alijev, jinak též absolvent MGIMO (stejně jako třeba Lavrov) a gramotný státník, ví, že Ázerbajdžán utekl hrobníkovi z lopaty. Dohodu “prodává” střízlivě, ale ví, že není vyhráno, protože v Nachičevanu (na hranici s Tureckem) má turecké jednotky a možná i teroristy z Idlíbu a toto území není příliš dobře přístupné (v cestě stojí mj. Karabach).
    Putin byl stručný, až úsečný. Takhle to bude. Přitom Rusko je teoreticky “jenom” třetí stranou, kterou si tam měly “pozvat” bojující strany. Ale ve skutečnosti je to ten aktivní hráč.
    Už jenom čekám, za jak dlouho bude vuď vyhlášena “Kavkazská republika”, společný stát Arménie a Ázerbajdžánu, anebo přímo “zakavkazský federální okruh” RF…
    Sovětský svaz vstává z mrtvých přímo před našima očima, a přitom ne jako represivní diktatura, nýbrž jako velmoc nastolující mír.

    1. Dovolím si predikovat, že to bude běh na delší trať. Zatím jsem si nevšiml informace, kdo bude platit náklady na ruské mírotvorce a případná integrace obou či jednoho ze států do RF by vyžadovala nemalé náklady ze strany RF, která už tak má dost výdajů např.ve spojitosti s Krymem.
      Předpokládám, že vývoj v obou republikách bude více méně ponechán na jejich občanech a za jejich peníze (s možnými drobnými korekcemi toho vývoje ze strany RF). Gosudar podle mne vyčká, protože v současné době na takové změny nejsou národy Armenie ani Azerbajdžánu připraveny a bez obecného konsenzu obyvatel to možné nebude.
      Jinak Sovětský Svaz je myslím mrtvý produkt, který prokázal svou neschopnost odolat vnějším vlivům (za nemalého přispění zrádců ve vládnoucí elitě) a Gosudar staví projekt nový, založený na silné RF. Rozebíral to v kterýchsi O-O celkem podrobně V.V.Pjakin.

      1. Author

        Federace jako federace 😉

  3. Obdivuji tu bravurnost, se kterou Gosudar tohle zvládnul. Čekal na vhodný okamžik a poskytlo mu ho to sestřelení ruského vrtulníku, které považuji za provokaci ze strany Pašinjana, aby zatáhl Rusko do konfliktu na své straně. Následovalo přiznání “viny” ze strany Azerbajdžánu a pak už to mělo spád. Vyjádření prezidenta Armenie, že se o dohodě dověděl z médií a souběžné “vzbouření na vsi”, od kterého očekávám mimo jiné i odstranění podpindosníka Pašinjana z vedení státu. Bezmocné vztekání se Turků za to, že byli vyšachování z dohody i z účasti na mírových silách na linii dotyku je jen taková třešinka na dortu, stejně jako vybombardování té základny protureckých teroristů v Syrii. Pěkně to s nimi Gosudar koulí.

    1. Author

      Technická: pokud píšeš komentáře jako nepřihlášený uživatel (i když jsi registrovaný), padají do fronty na schvalování. Komentáře napsané přihlášeným uživatelem jsou schváleny automaticky jakmile je schválen první takový komentář. Mj. nám to ušetří hodně práce, ale samozřejmě se pak takový komentář taky objeví na webu ihned, bez prodlevy.

    2. Author

      Pokud se “prezident” Arménie vůbec nijak nezapojoval do řešení konfliktu (což přímo bilo do očí: prezident Ázerbajdžánu, prezident Ruska a *premiér* Arménie…), co jiného by chtěl, než že se to dozví z novin… A to může být rád, že to otiskli v novinách, jinak by to nevěděl vůbec 🙂

      1. Zdravím, napsal jsem již stran registrace vysvětlující e-mail. Snad dorazí. Zkusil jsem se registrovat, ale verifikační e-mail nedorazil ani do spamu.
        Já neznám postavení prezidenta Armenie z ústavy, ale nevylučuji ani možnost, že do řešení konfliktu nebyl úmyslně Pašinjanem zapojen a nic s tím nenadělal, nebo nadělat nechtěl. Ozývá se teď, jak se pod Pašinjanem evidentně kýve židle.

    1. Author

      Nic proti Kedmimu, ale poslední dobou mi připadá, že jen opakuje samozřejmosti a hodně kritizuje. Kritika sama o sobě není nic špatného, ale v jeho případě v té kritice nacházím jen velmi málo užitečných informací. Nejhodnotnější jsou komentáře o schopnostech izraelského letectva, případně detaily vysvětlující zátočiny izraelské vnitřní politiky. Co se týče zahraničí, zdá se mi, že nepřichází s ničím zásadně objevným. Velmi se mi naopak líbilo jeho shrnutí leteckých střetnutí šestidenní války.

      1. Kedmi, tak jak ho také nějakou dobu sleduji, zastupuje vlivnou část vnitroizraelských kruhů /elit ?/ , které velmi usilují o zachování státu a svůj hlavní vektor spolupráce směřují na Rusko. Ne na Putina , ale na Rusko . Určitě nekope za jestřáby, přestože je to především vojensko-bezpečnostní analytik. Je to pragmatik a je mu jasné, že slavné dny židovského státu už byly . Teď přicházejí ty skromné a skoro existenční .

  4. Super správa..Azerbejdžan a Arménie bude pod kontrolom Ruska..lib než Turecká a NATO

Comments are closed.