Ruský analytik Igor Panarin rozebírá nejnovější mocenský střet na povolební Ukrajině:
Po volebním krachu politické strany „Sluha lidu“ (https://cs.wikipedia.org/wiki/Služebník_lidu) p-rezidenta Zelenského v komunálních volbách se rozhořívá ostrý konflikt mezi exekutivou a Ústavním soudem země.
27.10. vynáší ÚS verdikt k novému Zákonu o boji s korupcí. Některé články Zákona jsou protiústavní. Exekutiva prostřednictvím Bezpečnostní rady (BR) Ukrajiny reaguje protiúderem. Navrhuje rozpuštění /!/ Ústavního soudu a prezident tento návrh mediálně podpoří.
30.10. svolává předseda ÚS tiskovou konferenci a ostře proti stanovisku BR Ukrajiny a postoji prezidenta vystoupí. Poprvé zazní termín „pokus o ústavní převrat“.
Nyní panuje ticho před možnou mocenskou bouří. Není vyloučeno spuštění ukrajinského impeachmentu. Pozice Zelenského volební prohrou velmi oslabila. Návštěva kurátorské Velké Británie a zejména skandální schůzka se šéfem britské MI6 Richardem Moorem nejenže Zelenskému ve volbách nepomohla, ale podle všeho ho definitivně odepsala. Herecká figurka v prezidentské roli se podle nastávajícího vývoje asi plného prezidentského angažmá nedožije.
Tolik Igor Panarin
Není to zajímavé jen jako „ukrajinská “ scénka. V posledních měsících dochází ve více státech (Německo, Slovensko a nyní Ukrajina) právě na pískovišti ústavních soudů k ostrému střetu soupeřících řídících elit. Dopady jsou samozřejmě pro fungování státnosti katastrofální. Pilíře anglosaského modelu demokracie (trojúhelník moci výkonné, soudní a zákonodárné) se pořádně drolí.
Vidím v tom spíše cílený rozklad dlouholetého „vzorového“ anglosaského modelu společenského uspořádání Západní civilizace a výzva ke tvorbě nového modelu. Vývozní artikl přestal být zajímavý. Velmi trefně to naznačil Putin na Valdajském fóru svým dráždivým bonmotem vůči chronickým rusofobům “ ..abychom nenastydli na vašem pohřbu..“ Bonmot vyvolal v jejich řadách zděšení nad další troufalostí lídra Ruska.
Samozřejmě, Velký Kombinátor – globální řízení – se snaží zbylé podstatné pilíře moci (ideologickou a konceptuální) co nejlépe konzervovat. Nemá alternativu. Ale nemá už ani potřebný dech.
Ono je v případě ukrajinské konfrontace velmi zajímavé, že ukrajinskému ústavnímu soudu vadí zejména to, že by papaláši měli dávat k dispozici (netroufnu si rovnou tvrdit, že „zveřejňovat“)informace o svém majetku. Je jasné, kde padla kosa na kámen. Nájemný herec působící ve své funkci nepříliš dlouho pravděpodobně nemá co skrývat, jelikož nemá majetky na francouzské Riviéře, na Kypru či v Izraeli ani podíly v oligarchických monopolech.
Samozřejmě, podstatné na tom střetu je právě střet dvou, v konstruktu ideální anglosaské „demokracie“ spolupracujících pilířů řízení /moci/ . Exekutivní a soudní, ale se spoluúčastí moci zákonodárné. Tedy – když jde o moc a prostředky tuto moc zprostředkující, je celá demokracie v troskách. Zelenskij je jen poctivě fungující užitečný idiot. Ostatně – má zdatného následníka. Slovenský Matovič má sice jiné výrazové prostředky, ale rozklad státnosti postavené na už archaickém modelu ostrovní demokracie zvládá též brilantně. A podobné je též formování opozičního bloku ve slovenské soudní /právní/ komunitě, reprezentované dvojicí Harabin + Krajníková.Bude zajímavé sledovat, zda vnější řízení tyto konflikty „zamrazí“, anebo naopak, ještě vyhrotí.